Vláknina – nestravitelná, ale prospěšná

O vláknině můžeme slyšet z mnoha stran, jak je důležitá, jak je třeba přijímat jí dostatek. Jaké potraviny nám ji ale skutečně dodají? Co tak zásadního se s ní v našem těle děje?

Nejen výživa pro prospěšné bakterie

Přestože vláknina je v našem těle jen minimálně stravitelná, má pro nás velký přínos. Vlákninu můžeme odlišit rozpustnou a nerozpustnou. Ta rozpustná absorbuje vodu a v trávicím traktu se přemění na jakýsi gel. Funguje zde jako živná půda pro zdraví prospěšné bakterie, které ve střevech žijí. Označuje se proto také jako prebiotikum. Má pozitivní vliv na trávení tuků a sacharidů. Tím, že po absorbování vody zvětšuje svůj objem, u nás vyvolává pocity sytosti a mírní tendenci ke konzumaci dalšího jídla.

Nerozpustná vláknina již do sebe vodu nenabere, avšak zvětšuje objem obsahu střeva, a tím urychluje posun potravy směrem ke konečníku. Veškeré odpadní látky tedy opouští tělo dříve, což má příznivý vliv zejména na stav tlustého střeva.

Kromě podpory činnosti střev a urychlení průchodu tráveniny střevním traktem lze mezi funkce vlákniny v těle ještě uvést omezení pocitu hladu, tím pádem i snížení množství přijímané energie. Postará se též o vyvázání toxických složek tráveniny, zajišťuje prevenci kardiovaskulárních onemocnění i vzniku zubního kazu.

Množství vlákniny v jídelníčku

V dospělosti bychom měli ideálně přijímat každý den asi 30 g vlákniny. Většina populace ji však má ve stravě mnohem méně. V jakých potravinách ji tedy nalezneme?

Do základního výčtu lze zahrnout:

  • luštěniny,
  • ovoce (zejména jablka, banány),
  • sušené ovoce,
  • zeleninu (brokolici, zelí, rajčata),
  • celozrnné pečivo,
  • ovesné vločky,
  • otruby,
  • cizrnu,
  • pohanku,
  • ořechy,
  • semínka.

Pokud se vám i přes veškerou snahu nedaří zahrnout do jídelníčku dostatek potravin s vlákninou, můžete si nalézt pomocníka v podobě psyllia. Jedná se o prášek vytvořený ze semen jitrocele vejčitého. Zakoupíte jej v prodejnách zdravé výživy či v lékárně. Můžete jej rozmíchat ve vodě a vypít, nebo přidat do jogurtu či kaše.

Přečtěte si také

Jak omezit příjem soli? Sůl je nezbytnou složkou stravy. Naše tělo ji potřebuje, avšak doporučené denní množství je jen zhruba půlka čajové lžičky a my obvykle spotřebujeme dvakrát tolik. Zvyšujeme si tím riziko vysokého krevního tlaku, onemocnění srdce, řídnutí kostí i obezity, jelikož při výraznější konzumaci soli vzrůst...
Jaká je vhodná strava při kojení? Při kojení nás může napadat plno otázek ohledně toho, jak se stravovat. Děťátku chceme dopřát vše potřebné, na straně druhé se však mnohdy snažíme ze stravy vyloučit cokoliv, co by jej mohlo nadýmat a způsobovat bolesti bříška provázené srdceryvným pláčem. Pak se k tomu ještě přidají dobře míněné ra...
I Velikonoce můžete prožít zdravě Při představě Velikonoc si mnoho lidí vybaví stůl plný nejrůznějších dobrot, dny volna, kdy není třeba nikam spěchat a je možné jen lenošit doma – se stálým přísunem jídla a pití. Co však přichází po Velikonocích? Často jen výčitky svědomí z promarněného času, množství zkonzumovaného jídla a celkově...