Zjištění hodnoty krevního tlaku je nedílnou součástí návštěvy lékaře téměř jakéhokoliv zaměření. Jakmile si o vás sestřička zjistí potřebné informace, již vám nasazuje na paži manžetu. Někdo si musí tlak pravidelně měřit i doma. Snadno pak na sobě může jeho výkyvy sledovat. Krevní tlak není jen pouhým číslem, ale říká nám něco o tom, co se v našem těle zrovna děje.
Je běžné, že nám krevní tlak kolísá dle momentální situace. Je jiný v momentě, kdy se věnujeme fyzické práci nebo jsme velmi rozrušeni. Nižší bude, pokud právě odpočíváme a nejsme ve stresu.
Rozmezí dvou hodnot
Měří se obvykle na paži pomocí nasazené manžety. Ta se nafoukne, a poté se pomalu z ní vzduch upouští. Na displeji nebo stupnici můžeme odečíst dvě čísla – hodnota tlaku, jakým působí proudící krev na stěnu tepny. To vyšší číslo (systolický tlak) udává tlak v momentě, kdy je krev vypuzována ze srdce do cévního řečiště. Srdce je v tuto dobu tedy stažené, aby svůj obsah vypudilo dál. Nižší hodnota (diastolický tlak) vypovídá o situaci, kdy je srdce uvolněné a nestahuje se.
Nebezpečná hypertenze
Jako běžný tlak zdravého dospělého se udává hodnota 120/80 mm Hg. O zdravotních problémech se nejčastěji mluví v případě vysokého krevního tlaku neboli hypertenze. Tak se označuje tlak o hodnotě 140/90 mm Hg a víc. Je důležité, že se nejedná o jednorázový stav, kdy mohlo být měření třeba zkreslené momentálním napětím, ale byla taková výše naměřena opakovaně.
Nízký krevní tlak taky není zcela adekvátní, ale nezpůsobuje nevratné změny v těle. Vyskytuje se častěji u žen. Může se projevit občasnou slabostí, motáním hlavy nebo pocity na omdlení např. ve vydýchané místnosti.
Důsledky vyššího tlaku krve
Pokud je opakovaně naměřen vyšší tlak krve, říká nám to zejména, že je v těle mnohem vyšší riziko vzniku onemocnění srdce nebo cév. Dochází k poškozování tepen, kde mohou vznikat aterosklerotické pláty. Ty zužují jejich průměr a krev zde pak neproudí tak, jak by měla. Srdce je postupně poškozováno tím, že musí překonat vyšší odpor, aby krev vypudilo. Postupně tak jeho sval zbytňuje. Vysoký krevní tlak má však negativní důsledky i pro ledviny a oční sítnici. Je vyšší riziko vzniku cévní mozkové příhody.
Problematické je, že zprvu člověk vůbec nemusí zaregistrovat, že by se mělo něco dít. Vyšší krevní tlak nemusí mít žádné varovné příznaky nebo jsou vyjádřené velmi mírně a nemocný po nějakou dobu vůbec nepostřehne, že je něco špatně. V těle však již dochází ke škodám v důsledku hypertenze. Mezi příznaky lze uvést bolest hlavy, únavu. Mohou se objevit pocity tlaku na hrudi, ale i třeba otoky nohou.
Nepodporujte hypertenzi
Na tom, že je tlak u člověka zvýšený, se může podílet více faktorů. Svou roli samozřejmě sehrává rodinná dispozice, ale i nevhodný životní styl. Může se tu podepsat obezita, málo pohybu a nevhodné stravování. Vliv má především vysoký přísun tučných jídel a mnoho soli ve stravě. K vyššímu tlaku přispívá častá konzumace alkoholu, přetěžování organizmu a permanentní vystavení stresu.
Pokud si chcete udržet krevní tlak v optimálním rozmezí, je důležité zaměřit se na svůj životní styl. I malý krok může být velmi znát. Stačí si odpustit v jídle zbytečnou sůl a přidat trochu pohybu. Riziko vzniku mnoha onemocnění se u vás hned sníží. Zároveň je třeba si nechat tlak jednou za čas změřit, abyste věděli, jak na tom jste.