O vláknině můžeme slyšet z mnoha stran, jak je důležitá, jak je třeba přijímat jí dostatek. Jaké potraviny nám ji ale skutečně dodají? Co tak zásadního se s ní v našem těle děje?
Nejen výživa pro prospěšné bakterie
Přestože vláknina je v našem těle jen minimálně stravitelná, má pro nás velký přínos. Vlákninu můžeme odlišit rozpustnou a nerozpustnou. Ta rozpustná absorbuje vodu a v trávicím traktu se přemění na jakýsi gel. Funguje zde jako živná půda pro zdraví prospěšné bakterie, které ve střevech žijí. Označuje se proto také jako prebiotikum. Má pozitivní vliv na trávení tuků a sacharidů. Tím, že po absorbování vody zvětšuje svůj objem, u nás vyvolává pocity sytosti a mírní tendenci ke konzumaci dalšího jídla.
Nerozpustná vláknina již do sebe vodu nenabere, avšak zvětšuje objem obsahu střeva, a tím urychluje posun potravy směrem ke konečníku. Veškeré odpadní látky tedy opouští tělo dříve, což má příznivý vliv zejména na stav tlustého střeva.
Kromě podpory činnosti střev a urychlení průchodu tráveniny střevním traktem lze mezi funkce vlákniny v těle ještě uvést omezení pocitu hladu, tím pádem i snížení množství přijímané energie. Postará se též o vyvázání toxických složek tráveniny, zajišťuje prevenci kardiovaskulárních onemocnění i vzniku zubního kazu.
Množství vlákniny v jídelníčku
V dospělosti bychom měli ideálně přijímat každý den asi 30 g vlákniny. Většina populace ji však má ve stravě mnohem méně. V jakých potravinách ji tedy nalezneme?
Do základního výčtu lze zahrnout:
- luštěniny,
- ovoce (zejména jablka, banány),
- sušené ovoce,
- zeleninu (brokolici, zelí, rajčata),
- celozrnné pečivo,
- ovesné vločky,
- otruby,
- cizrnu,
- pohanku,
- ořechy,
- semínka.
Pokud se vám i přes veškerou snahu nedaří zahrnout do jídelníčku dostatek potravin s vlákninou, můžete si nalézt pomocníka v podobě psyllia. Jedná se o prášek vytvořený ze semen jitrocele vejčitého. Zakoupíte jej v prodejnách zdravé výživy či v lékárně. Můžete jej rozmíchat ve vodě a vypít, nebo přidat do jogurtu či kaše.