Clean eating není ani tak dietou, ale spíš životním stylem a dodržováním určitého přesvědčení. Může vám vnést do života mnoho zdraví prospěšných zvyků. Na straně druhé se však při něm můžete cítit až příliš limitováni.
Základní princip čistého stravování
V základu čistého stravování stojí úcta k našemu tělu a k jeho harmonickému fungování. Příznivci vnímají jako zbytečné zanášet ho látkami, které by se do něj jinak z přírody nedostaly.
Principem je vytěsnit z jídelníčku vše, co našemu tělu není přirozené. Tedy žádné kupované sladkosti nebo fast food. Příznivci čistého stravování si odpustí vše, co obsahuje barviva, dochucovadla, konzervanty či umělá sladidla. Vše se konzumuje bez dalšího průmyslového zpracování. Záleží ale samozřejmě jen na vás, jak striktně toto pojmete.
Typický jídelníček
Základním stavebním kamenem jídelníčku jsou ovoce a zelenina. Ideální jsou v bio kvalitě nebo vypěstované doma, u nichž víte, že nebyly chemicky ošetřované. Z masa se upřednostňují ryby, kuřecí a krůtí maso. Když chcete jíst vepřové nebo hovězí, zvolte libové maso. Pokud totiž bylo zvíře krmené chemicky ošetřenou stravou, veškeré látky z ní mohly zůstat obsažené v tucích.
Z jídelníčku vám naopak zmizí různé sladké pečivo a obecně i výrobky z bílé mouky. V nápojích se upřednostňují čaje, zeleninové nebo ovocné šťávy a voda. Rozhodně sem nepatří limonády s přidanými barvivy nebo sladidly.
Kritizovaná přísnost
Odpůrci clean eating namítají, že tento druh stravování je příliš svázaný. Nedovoluje vám v podstatě v jídelníčku nijak „hřešit“, dopřát si to, po čem chvilkově zatoužíte. Navíc zde nijak nehlídáte příjem kalorií a může se vám snadno stát, že jich do těla ve výsledku nedodáte tolik, kolik by bylo vhodné. Ať už se vychýlíte na tu nebo onu stranu, neprospějete si tím.
Možností může být zvolit si sami pro sebe trochu umírněnější verzi čistého stravování a nebýt k sobě přísní až do krajností. Pokud si odepřete vše, co vám chutná, jen stěží vás bude takovéto stravování těšit (i kdybyste začali hubnout). Je pak mnohem vyšší riziko selhání, než když si sem tam přece jen něco dopřejete.