Velikonoce jsou důležitým svátkem z hlediska křesťanství. Dnes se na ně však mnozí dívají více jako na svátek jara, kdy se příroda probouzí po zimním útlumu. Ani to nám ale nebrání inspirovat se tím, jak se před svátky a během nich stravovali naši předkové.
Mnoho pokrmů v sobě nese křesťanskou symboliku. Zároveň se jedná o stravu pestrou, barevnou, z čerstvých surovin a s mnoha ingrediencemi, které jsou právě pro jaro charakteristické.
Předvelikonoční střídmost
Před Velikonocemi se držel čtyřicet dní půst. Ten začínal Popeleční středou a po jeho dobu se dodržovala střídmost v jídle a zejména omezení konzumace masa. Dále se v tento čas neholdovalo alkoholu, lidé se zklidnili a více vnímali sami sebe. Dle křesťanské víry právě čtyřicet dní trvala potopa, stejně tak dlouho putoval Mojžíš na Horu, Izrael pouští a přesně tolik dní zůstával Ježíš v poušti.
Pašijový týden
Od Škaredé středy se pak na stole začala objevovat typická velikonoční jídla. Konkrétně ve středu měly všechny pokrmy zvláštní potrhaný vzhled, aby tento den dostál svému jménu. Připravovaly se různé placky, bramboráky.
Zelený čtvrtek byl opravdu dnem, kdy veškeré chody hýřily zelení. Dělala se polévka z kopřiv nebo špenátu. Konzumovaly se v hojné míře luštěniny, škvarkové placky. Na Velký pátek se držel celodenní půst. V některých krajích se jedla polévka nebo ryba. V každém případě se ale ve stravě neobjevovala vejce a mléko.
Na Bílou sobotu došlo na tradiční velikonoční nádivku. Jejím základem byly vejce, pečivo, maso a kopřivy. Pekl se mazanec s křížkem na povrchu. Na Boží hod velikonoční se už všude připravovalo maso – ať už se jednalo o drůbeží nebo třeba jehněčí. Pekl se beránek, boží milosti a jidáše. Velikonoční pondělí bylo charakterizováno především vajíčky a to na všemožné způsoby. Připravovala se smažená, jako omeleta, dávala se do polévky.
Zdroje:
- ŽDÁRKOVÁ, Pavlína. Tradiční jídla o Velikonocích. In Ošatka.cz [online]. 15.3.2015 [cit. 6.4.2019]. Dostupné z: https://www.osatka.cz/clanky?zv-velikonoce-tradice-jidlo-strava