K tomu, abychom ze stravy vynechali maso, můžeme mít různé důvody. Pro někoho je prioritou etické hledisko, kdy prostě nechce dopustit zabíjení zvířat, jiný vám jako důvod řekne to, že maso nepotřebuje, nechutná mu a cítí se lépe, pokud jej nekonzumuje. Pokud
se ho však rozhodneme ze stravy vyřadit, je třeba zapřemýšlet nad složením našeho jídelníčku, aby v něm něco opravdu podstatného nechybělo.
Dnes již není vegetariánství takovou raritou, jako tomu bývalo ještě před pár lety. Nabídka restaurací obvykle zahrnuje i bezmasá jídla – a nemusí se nutně jednat o smažený sýr s hranolky. Pokud někomu řeknete, že nejíte maso, většina lidí už vás nepočastuje udivenými pohledy.
Nejde jen o odmítání masa
Vegetariánství však není jen jeden jediný přístup, ale lze jej brát z různých hledisek a množství vyloučených potravin ze stravy se může značně odlišovat. Někdo nejí jen některé druhy masa, druhý veškeré maso a ryby, avšak ostatní živočišné produkty (vejce, mléko) běžně konzumuje. Jiný odmítá vejce nebo mléčné výrobky. Když hovoříme o veganství, v jídelníčku nefigurují vůbec žádné výrobky živočišného původu. Frutariáni došli ještě dále a kromě všeho již uvedeného nekonzumují ani luštěniny a obiloviny.
Přínos vegetariánství pro zdraví
Vzhledem k tomu, kolik dnes najdete příznivců vegetariánství, je zřejmé, že k němu mají své důvody a především se takto cítí dobře. Pravdou je, že při vyloučení masa ze stravy dochází k pozitivním dopadům na lidské zdraví. Snižuje se riziko rakoviny tlustého střeva, vysokého krevního tlaku, diabetu, vysoké hladiny cholesterolu. Odpůrci masa též obvykle netrpí obezitou.
Důležité je však říci, že vegetariánství by mělo mít takovou podobu, aby byl jídelníček dobře složen, byly v něm zastoupeny rozmanité rostlinné zdroje bílkovin a dalších potřebných látek. Rozhodně strava nebude mít pro naše tělo přínos, pokud nebude obsahovat maso, ale bude složena jen ze sladkostí nebo smažených jídel.
Na co si dát při vegetariánství pozor
Maso je pro naše tělo zejména zdrojem bílkovin, ale i dalších důležitých látek. Pokud jej ze stravy vyřadíte, je třeba více se zamýšlet nad tím, zda našemu tělu nemůže něco chybět. Bílkoviny lze přijímat i z rostlinných zdrojů a neměl by být problém dodat jich tělu dostatek
i s vyloučením masa. Tělu je třeba doplnit také omega – 3 mastné kyseliny, které jsou obsažené hojně v ořechách a semínkách.
Vegetariány může ohrožovat nízký příjem vitamínů skupiny B (zejména B2 a B12). Nedostatek vitamínu B12 zvyšuje riziko onemocnění srdce nebo vzniku Alzheimerovy choroby. Mnohdy je zapotřebí zajistit si jej i pomocí různých doplňků stravy (především v případě veganství).
Jinak jej naše tělo totiž získává výhradně z potravin živočišného původu. Vedou se zde mezi odborníky diskuze o tom, zda není tento vitamín obsažený i v jiných potravinách, avšak zatím to nebylo prokázáno. Pokud tělu chybí vitamín B2, objevují se potíže se stavem vlasů a pokožky. Nalezneme jej třeba v ořechách a vejcích.
Dále se stává, že tělu chybí jód, který je nutný pro správné fungování štítné žlázy. Kromě mořských ryb a řas jej najdeme i v třešních, brokolici nebo špenátu. Dále je třeba dbát na dostatečný přísun železa a zinku. Železo sice najdeme i v mnoha potravinách rostlinného původu (např. brokolice, petržel), avšak problematická je jeho nízká vstřebatelnost. Zinek můžeme tělu dodat třeba z vajec, obilovin nebo fazolí.
Vegetariánství jen s rozumem
Nelze jednoznačně říci, že vegetariánská strava nám přinese to nebo ono. Vždy je třeba zaměřit se na to, jak jídelníček vypadá. To, že neobsahuje maso (nebo i další jinak běžné součásti) nevypovídá ještě o jeho celkové kvalitě. Pokud je však dobře nastaven a obsahuje rozmanité zdroje potřebných živin, může být velmi přínosný. Neměl by pak činit obtíže ani dětem nebo třeba těhotným ženám.