Jak omezit příjem soli?

Sůl je nezbytnou složkou stravy. Naše tělo ji potřebuje, avšak doporučené denní množství je jen zhruba půlka čajové lžičky a my obvykle spotřebujeme dvakrát tolik. Zvyšujeme si tím riziko vysokého krevního tlaku, onemocnění srdce, řídnutí kostí i obezity, jelikož při výraznější konzumaci soli vzrůstá chuť k jídlu.

Sůl nepřijímáme jen v té podobě, že si jídlo opravdu přisolíme. V mnoha potravinách je její obsah vysoký a přitom nás nenapadne, že právě tímto do sebe sůl vpravujeme. Pokud se však podíváme lépe na to, jaká jídla svému tělu dopřáváme, můžeme objevit, že některá nám právě v tomto ohledu příliš neprospějí a můžeme jejich konzumaci omezit.

Přijímat, ale ve vhodném množství

Jak již bylo řečeno, naše tělo sůl potřebuje. Obvykle se doporučuje přijmout jí denně zhruba 5 gramů. U dětí je číslo ještě nižší, proto u kojenců a batolat v podstatě není třeba jídla solit vůbec. Je třeba brát v úvahu, že děti obvykle přejímají naše návyky. Pokud je od dětství naučíme vybírat si slané chutě, budou je v dalším životě upřednostňovat a jejich spotřeba soli bude vyšší, než by bylo žádoucí.

Sůl organizmu prospívá, protože jej zásobí sodíkem a chlórem. Sodík, tedy přesněji řečeno jeho kation, je nezbytný iont, který se vyskytuje vně buněk. Spolu s ním je tu i chloridový aniont. Tyto prvky se podílí na udržení rovnováhy tekutin, zajišťují přenos vzruchů mezi nervovými buňkami, ale též fungování svalů. V užívané kuchyňské soli je také jód, který ovlivňuje fungování štítné žlázy, a tím pádem hormonální nastavení těla.

Pokud je do těla dodáván nadbytek soli, vzrůstá riziko onemocnění srdce a cév, vzniku hypertenze, rakoviny žaludku a jsou příliš zatěžovány ledviny. Dochází k masivnějšímu vyplavování vápníku z kostí a nastává jejich řídnutí. Příjem soli též podporuje vznik otoků.

Není to sice nijak pravděpodobný stav, ale pokud by přece jen byl ve vašem těle soli nedostatek, nastávají po čase určité obtíže. Malé množství přijímaného sodíku se projeví zejména narušeným fungováním nervového systému. Může se objevit zmatenost, závrať,
ale i průjem, bolest hlavy nebo ztráta hmotnosti.

Nepřisolujte bez ochutnání

Samozřejmé je, že sůl do těla vpravujeme v momentě, kdy každé jídlo znatelně přisolujeme. Někdy je však třeba se pozastavit a zamyslet se nad tím, zda to není jen ze zvyku, zda jídlo již nesolíme i bez toho, že bychom jej ochutnali.

Jídlo tedy nejprve ochutnejte, pak jej můžete dochutit. K tomu však nemusíte nutně použít sůl. Ideální jsou bylinky, zelenina, česnek, citron nebo třeba různé ochucené oleje (s chilli, rozmarýnový). Omezte používání namíchaných kořenících směsí, v nich již bývá sůl také obsažena.

Sůl v dalších potravinách

Někdy můžeme do těla vpravovat sůl i konzumací potravin, ve kterých je již ve velkém množství obsažena. Každého jistě napadnou na prvním místě různé solené pochoutky – chipsy, arašídy, tyčinky. Jíme ji ale i v pečivu, velké množství je též v uzeninách nebo tavených sýrech. Sůl se dost často užívá jako konzervační prostředek. Najdete ji tedy v  konzervách, ale i instantních polévkách nebo paštikách.

Obsah soli naleznete na obalech potravin nebo na internetových stránkách, kde je složení veškerých výrobků. Snáze pak můžete ve svém jídelníčku omezit jídla, která mají soli opravdu nadbytek. Pokud zjistíte, že si soli dopřáváte příliš, tělo na ni odnaučujte postupně. Pokud byste rázem zcela přestali sůl používat, veškerá jídla by se vám zdála naprosto bez chuti a jen by vás to okamžitě odradilo. Postupně tedy solte méně, dopřávejte si méně slaných pochoutek a potravin a uvidíte, že vaše tělo začne lépe vnímat jiné chutě.

Mgr. Michaela Dušková

Zájem o zdravý životní styl, psychologii a různé společenské jevy u mne začal neznámo kdy. Podpořen byl studiem Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a Fakulty sociálních studií v Brně. V neziskové organizaci jsem vedla projekt se zaměřením na problematiku cizinců. Největší zkušeností je však pro mě výchova dvou dětí a život sám o sobě. Ve volném čase mne potkáte na kole, procházet se venku nebo si brnkat na kytaru.

Přečtěte si také

Zajímavosti o stravování na Novém Zélandu. Jí se tam zdravěji než u nás? Nový Zéland a Českou republiku dělí 18 tisíc kilometrů. Obtížně byste hledali stát od nás vzdálenější. Přesto je kultura této bývalé kolonie Velké Británie velice blízká evropské. I tak se ovšem objevují specifika, která Čechy žijící na Zélandu v mnohém překvapí, a jedním z nich je zdravý životní st...
Jak ovlivní pálivá jídla naše zdraví? Jeden ostrá jídla zbožňuje, druhý už při prvním soustu nechápe, jak to někdo vůbec může sníst. Jen stěží lze někoho přesvědčovat ke konzumaci pálivých pokrmů - ať by byly sebezdravější, ale když už si je čas od času dopřejete, může vás potěšit, že vaše zdraví to jedině podpoří. Některé národy kon...
Éčka, která by vás měla odradit od konzumace výrobku Do potravin je přidáváno mnoho dalších látek ve snaze udělat je pro zákazníky co nejlákavějšími. Mnohdy to však může být na úkor našeho zdraví. Mezinárodní kód těchto látek má tvar E a za ním nějaké číslo – proto se o nich hovoří jako o éčkách. Můžeme zaslechnout i označení aditiva neboli přídatné l...