Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis)

Rozmarýn je známý také pod názvem rozmarýna a je to stálezelený keř, který dorůstá výšky až 2 m. Tato vytrvalá bylina s přímým nebo vystoupavým dřevnatým stonkem má velmi příjemné aroma. Listy má přisedlé, čárkovité a kožovité a z jejich úžlabí vyrůstají světle modré dvoupyské kvítky. Rozmarýn pochází ze Středomoří, kde je také volně v přírodě rozšířen. Postupně se začal pěstovat po celé střední i východní Evropě a také v severní Americe. V našich podmínkách se volně nevyskytuje, ale je možné jej pěstovat. Používá se v gastronomii, lékařství, kosmetice a v různých kultivarech i jako okrasná rostlina.

Popis rozmarýnu lékařského

Rozmarýn je vytrvalý stálezelený keř s výrazným aroma, který je vysoký až 2 metry. Je tvořen stonky, které jsou husté, větvené a při pravidelném zastřihávání stále více košatícími. Ve spodní části jsou dřevnaté se šedavou kůrou. Čím je keř starší, tím více jsou stonky dřevnaté. Má úzké listy připomínající jehličky. Listy jsou vstřícné přisedlé, shora tmavě zelené a lesklé, vespod jsou popelavé. V úžlabí horních listů se na konci jara či začátkem léta objevují drobné kvítky světle modré či bílé barvy, které jsou uspořádány v lichoklasech po 5-10 kusech. Kalich květů je zvonkovitý a dvoupyský, po dozrání se objevují plody rostliny – hnědé tvrdky. Rozmarýn je velmi aromatický, jeho vůně je velmi příjemná a osvěžující, připomíná vůni pryskyřic.

Původem pochází z oblasti Středomoří, kde také zplaňuje. Nejčastěji ji lze nalézt na suchých místech blízko mořského pobřeží. Pěstuje se po celé střední a východní Evropě, také v Anglii, Severní Americe a Mexiku. V těchto oblastech se ale volně v přírodě nenachází, protože není odolná vůči mrazu.

Pěstování rozmarýnu lékařského

Rozmarýn se může pěstovat na záhoně, či v nádobách za oknem nebo na balkoně. V domácím prostředí nedoroste výšky dvou metrů. Ve venkovním prostředí může být pouze v teple, se začínajícími mrazy se musí přesunout buď domů za okno či do chladné místnosti (v teplotním rozmezí 5-15 °C) nebo venku do skleníku. Během zimy se omezuje zálivka rostliny. Mírné zimy sice přežít může, ale nic nelze zaručit, proto je nejlepší pěstovat rozmarýn v přenosné nádobě.

Rostlina vyžaduje teplé a slunné místo, které je dobře odvodněné a chráněné před větrem. Nejvíc se jí daří v lehké hlinito-písčité půdě zásaditého charakteru. Ke svému růstu potřebuje hodně živin, je proto vhodné ještě před zasazením do půdy zapracovat chlévskou mrvu nebo kompost. Po zasazení vyžaduje pravidelnou zálivku, které musí být tak akorát: nesnáší sucho ani přelévání. Nejvhodnější je zálivka z odstáté vody o pokojové teplotě do misky, ze které se dostane do půdy a při dostatečném množství se nasaje až na povrch zeminy. Při zalévání přímo na zeminu se musí dbát na to, aby se voda nedostala na listy, protože rostlina je náchylná k houbovým chorobám. Během léta rozmarýn vyžaduje jednou za 14 dní pohnojit tekutým organickým hnojivem smíchaným s vodou.

Rozmarýn se pěstuje ze semínek, sazeniček nebo řízkováním.

Pěstování rozmarýnu ze semínek

Semínka se vysévají v březnu a nechají vzejít při teplotě 20 °C, klíčení trvá asi jeden měsíc. Ačkoli je možné rozmarýn sadit i na záhony, pěstitelé se kvůli nesnášenlivosti mrazu většinou rozhodnou pro květináč. Ten je vhodné opatřit drenáží, která zabrání přelévání rostliny, které by vedlo k jejímu úhynu. Kdo se přece jen rozhodne přesadit rostlinku na záhon, učiní tak v červnu, kdy již je jistota, že mrazíky skutečně opadly. Semínka se sází do hloubky asi 1 cm, do jednoho důlku či květináče se jich sadí 6-8, aby se zvýšila pravděpodobnost, že alespoň jedno vzejde. Pokud ale vzejdou všechna, bude potřeba je rozsadit, aby rostlina měla dostatek prostoru. Na záhoně se sadí do sponu 30×30 cm, v květináči se dají celoročně udržovat zajištěním vzdušné vlhkosti například rosením.

Pěstování ze sazeničky

Sazeničku lze sehnat předpěstováním v pařeništi či květináči nebo koupí v zahradnictví. Při přesazování z původních nádob je nutné dát pozor na kořínky, aby nedošlo k jejich porušení. Květináč se naplní kvalitním substrátem, zemina venku se prohnojí a následně se udělají důlky dostatečně hluboké, aby se tam vlezla celá kořenová část sazeniček. Ta se vloží do důlku, zahrne zeminou a kolem stonku zatlačí.

Pěstování řízkováním

Rozmarýn se může množit vrcholovými řízky rostliny. Řízek se získá zastřižením větvičky dlouhé asi 8 cm, která se následně namočí do práškového nebo gelového stimulátoru a zapíchne do zeminy. Je možné sehnat speciální substrát na řízkování, který umožňuje snadnější zapíchnutí řízku do zeminy. Substrátem se naplní vcelku mělká miska, ve které řízky zakoření. Vhodné klima jim lze vytvořit také vložením misky do igelitového sáčku s uchy. Ty se zaváží tak, aby rostliny měly stále dostatek vzduchu. Po dobu zakořeňování je nutné dát pozor na to, aby substrát nevyschnul. Nejlepším zavlažovacím způsobem je pravidelně jej vlhčit rozprašovačem, nejlépe v ranních hodinách. Řízkování se provádí na začátku jara nebo ještě v únoru, zakořeňování totiž trvá asi 3 měsíce.

Sklizeň rozmarýnu lékařského

Sklízí se celé natě nebo samotné lístky. Rostliny pěstované na záhoně se sklízí v období od května do září, rostliny pěstované doma za oknem lze sklízet průběžně po celý rok.

Uchování rozmarýnu lékařského

Na uchování je nejlepší sklízet listy rozmarýnu těsně před květem, kdy má největší množství účinných silic a také chuť i aroma. Rozmarýn lze uchovávat čerstvý, sušený či mražený.

Uchování čerstvého rozmarýnu

Jako u většiny bylin, je možné i snítky rozmarýnu krátkodobě uchovávat zabalené ve vlhkém ubrousku v lednici. Pro celoroční zásobu čerstvého rozmarýnu se vyplatí pěstovat ho v květináči. Pro úspěšné a dlouhodobé pěstovaní je třeba rozmarýn každý rok přesadit.

Uchování rozmarýnu sušením

Rozmarýn se dá sušit několika následujícími způsoby:

  • Nasbírané natě se sváží do svazečků po třech až čtyřech větvičkách, které se zavěsí na vzdušném a stinném místě, kde se nechají, dokud neuschnou, což trvá dva až tři týdny.
  • Pro uchování malého množství větviček rozmarýnu je stačí uložit do papírového pytle, který se nechá v teplé, suché a dobře větrané místnosti po dobu dvou až tří týdnů.
  • K sušení lze použít i umělého tepla. To by nemělo přesáhnout 35 °C. Doba sušení se pohybuje mezi 8-10 hodinami. Může se použít sušička na ovoce i trouba.
  • Je možné rozmarýn usušit dokonce i v mikrovlnné troubě. Větvičky rozmarýnu se vloží mezi dva kusy papírové utěrky a suší se v mikrovlnce na střední až plný výkon po dobu asi 30 sekund. Po zchladnutí bylinky se z ní odstraní již suché části, ty nedosušené se obrátí a znovu dají do mikrovlnky na 30 sekund. Tento postup se opakuje, dokud všechny větvičky nebudou suché.

Suché lístky se poté z natí sdrhnou a uskladní v dobře uzavíratelné nádobě. Sušením získá rozmarýn aroma, které si udrží po dobu až jednoho roku. Po uplynutí této doby je stále bezpečné bylinku používat, ale její aroma je lehce vyčichlé a chuť už není tak výrazná.

Uchování rozmarýnu zmrazením

Rozmarýn lze zamrazit také několika způsoby:

  • Zamrazí se omyté a osušené snítky nebo jenom samotné listy v dobře uzavíratelné nádobě.
  • Samotné lístky se dají do tvořítka na led, zalijí se vodou a nechají ztuhnout. Poté se z tvořítka vyjmou a dále skladují už jen v sáčku či uzavíratelné nádobě.

Recepty z rozmarýnu lékařského

Rozmarýn má specifickou, velmi výraznou, hořkou chuť, která se hodí do spousty pokrmů. Neobejde se bez něj jehněčí maso, hodí se ale také ke skopovému, vepřovému i drůbežímu masu a rybám. Je i součástí marinád při nakládání masa. Používá se k dochucení olejů, octů, bylinných másel, krémových sýrů, bramborovým a jiným zeleninovým jídlům i polévkám.

Výbornou volbou je losos s rozmarýnem. Připravuje se velmi jednoduše: ryba se zakápne citronem a obalí ve směsi soli, rozmarýnu a hladké mouky. Osmaží se na pánvi a za čtvrt hodiny je pokrm připraven.

Vyrábí se z něj také aromatický olej, který se používá do salátů či k pečeným masům. Olivový olej se zahřeje a přidají se do něj snítky rozmarýnu, které se tam nechají louhovat. Olej se poté naplní do skleněných lahví a skladuje v chladu a temnu.

Klasikou jsou pečené brambory s rozmarýnem. Do pekáčku se dají nakrájené brambory, rozmačkaný česnek, chilli papričky, sůl, olivový olej a snítky rozmarýnu. Vše se upeče.

Lahůdkou jsou kuřecí játra s rozmarýnem. Na oleji se zprudka orestují kuřecí játra, vyjmou se a do pánve se přidá máslo, na kterém se osmahne nakrájená cibule. K cibuli se poté přidá prolisovaný česnek, snítka rozmarýnu, hořčice a po chvilce také odložená játra.

Ke grilovaným masům se výborně hodí česneková marináda získaná jednoduše smícháním česneku, rozmarýnu, olivového oleje a citronovou šťávou.

Jehněčí kýta na rozmarýnu už je na přípravu trochu složitější. Do jehněčí kýty se vetře česnek, sůl, pepř a rozmarýn, sváže se provázkem do válečku a nechá odležet do druhého dne. Do pekáčku se rozloží slanina, cibule, maso, jalovec, podlije se vínem a upeče se v troubě. Až bude maso upečené, odstraní se provázek a nakrájí se na plátky.

Využití rozmarýnu lékařského

1. Potravinářství

V gastronomii se používá jako koření čerstvé i sušené snítky. Má trpce kořeněnou chuť a vůní připomíná kadidlo. Používá se k přípravě různých druhů mas i do marinád na ně, do omáček, polévek, olejů, octů či do bylinkového másla.

2. Lékařství

Pomáhá zvyšovat krevní tlak, zlepšuje trávení, pomáhá prokrvovat končetiny, zlepšuje krevní oběh, pomáhá při vylučování žluči, působí močopudně a celkově posiluje imunitu. Léčí také revmatismus, vředy, ekzémy a modřiny. [1, 2]

3. Kosmetika

V kosmetice se používá destilovaná silice z rozmarýnu při výrobě šamponů, mýdel a kolínských. Je také součástí parfémů a toaletních vod. Používá se také jako nálev do koupele, která prokrví pokožku, odplaví bolest svalů a osvěží organismus. Je také součástí ústních vod či pleťových tonik.

4. Okrasná rostlina

Pěstuje se mnoho vyšlechtěných odrůd rozmarýnu s různými barvami kvítků, převislé typy nebo dokonce mrazuvzdorný rozmarýn. Tento dřevnatý polokeřík se dá různě zaštipovat a tím také tvarovat a moc hezky vypadá, když se na něm objeví květy.

Nežádoucí účinky rozmarýnu lékařského

Ve větším množství může škodit zdraví. Ostatní omezení se týkají spíše rozmarýnového oleje, který se nedoporučuje těhotným a kojícím ženám, dětem do 6 let a osobám nemocným epilepsií. Také by používání oleje měli omezit lidé trpící hypertenzí či hypotenzí. [1, 2]

Zajímavosti o rozmarýnu lékařském

  • Lidové názvy rozmarýnu zní: rozmarýnka, mořská rosa, posvátný keř nebo merdov.
  • Latinský název v překladu znamená mořská rosa a rostlina jej získala díky svému výskytu na mořském pobřeží a také proto, že její modré kvítky připomínají kapičky rosy.
  • Staří Řekové jej považovali za posvátnou bylinu, římští studenti ji zase nosili na hlavě pro zbystření a zlepšení paměti. Lidé rozmarýn obětovali bohům jako léčivou bylinu. Léčitelé si odvarem z rozmarýnu omývali ruce při práci s nemocnými.
  • Rozmarýn je také magickou bylinou. Byl symbolem lásky a smrti a používal se proto při svatbách i pohřbech. Věřilo se, že proti černé magii chrání osoby, které si jej položí pod postel.
  • Sušené snítky rozmarýnu působí proti molům, proto se vkládají do šatníků.
  • Spolu s bazalkou, tymiánem, někdy i majoránkou, dobromyslem, saturejkou a estragonem tvoří známou bylinnou směs nazvanou provensálské koření. Toto koření je pojmenované podle francouzské oblasti Provence a byliny ve směsi obsažené z této oblasti pochází.
  • Anglický název rostliny zní rosemary a v Americe a Anglii se podle něj pojmenovávají dívky. V České republice je také několik zástupkyň nosících jméno Rosemary, jejich počet se ale pohybuje pouze v jednotkách. Existuje také v počeštělé verzi Rosemarie, která je u nás mnohem oblíbenější, ale ani tak nositelek není víc než dvě stě.

Zdroje:

  1. Rozmarýn lékařský – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozmar%C3%BDn_l%C3%A9ka%C5%99sk%C3%BD
  2. Rozmarýn lékařský | Účinky, použití, recepty a informace. Bylinkopedie.cz | Léčivé bylinky, zázračné rostliny a další dary přírody[online]. Copyright © 2014 [cit. 16.07.2019]. Dostupné z: https://bylinkopedie.cz/rozmaryn-lekarsky/
  3. Bylinkový speciál: Rozmarýn – Vitalia.cz.cz – chytře na život [online]. Copyright © 2009 [cit. 16.07.2019]. Dostupné z: https://www.vitalia.cz/clanky/bylinkovy-special-rozmaryn/
  4. Rozmarýn lékařský – pěstování a použití – Zahrada a Příroda.Zahrada a Příroda [online]. Dostupné z: http://www.zahradaapriroda.cz/rozmaryn-lekarsky-pestovani-a-pouziti/
  5. Rozmarýn lékařský.mini zahrada – květináče [online]. Copyright © [cit. 16.07.2019]. Dostupné z: http://www.mini-zahrada.cz/cz-texty-26.html

Jana Hlaváčová

Bylinkám jsem se začala věnovat již před čtrnácti lety. Dostala se mi do rukou kniha, ve které byly recepty na přípravu různých kosmetických výrobků z bylinek, které si můžeme připravit i doma – mýdla, tělová mléka, šampony, oleje, balzámy na rty, ale i make-up a mnohé další. Natolik mě to zaujalo, že jsem si všechny kosmetické výrobky začala vyrábět doma, zdravě a bez chemie. Protože jsem byla netrpělivá, tak jsem si všechny potřebné bylinky kupovala. Postupně jsem ale zjistila, že domácí bylinky jsou lepší a začala jsem se o bylinky zajímat ještě z pohledu pěstování, nebo jsem si je nasbírala rovnou v přírodě. Dnes už mám svoje místečka, na která chodím bylinky sbírat. Doma pro ně mám speciální místnost, kde bylinky zpracovávám – suším, nakládám do olejů, pěstuji atd. Chodím na různé kurzy o bylinkách a jejich zdravotních účincích. Protože mě téma velmi zajímá, baví mě o něm psát a dělit se tak o své zkušenosti s jinými.

Atlas bylinek

A

B

C

Č

D

F

G

H

J

K

L

M

O

P

R

Ř

S

Š

T

V