Bazalka pravá (Ocimum basilicum)

Bazalka pravá (Ocimum basilicum) je jednoletá bylina se stonkem dorůstajícím až do 60 cm výšky. Na stonku rostou zelené listy a bílé květy. Pochází z jižní Asie a proto má ráda teplo a světlo. V Evropě se začala pěstovat v 16. století a lze ji bez problémů pěstovat v truhlících či na zahradě. Použití nalezla v kuchyni (především italské), v lékařství a také jako okrasná rostlina.

Popis bazalky pravé

Bazalka je letnička, která obvykle dosahuje výšky 20-40 cm. Lodyha je lehce porostlá chloupky, většinou bohatě větvená s lesklými zelenými listy vejčitého tvaru a drobnými bílými květy. Typická je pro tuto bylinu její nezaměnitelná lehce nasládlá vůně.

Pochází původně z Asie, především z oblasti Indie a okolních tropických států. U nás ji volně v přírodě nenalezneme, musíme si ji proto vypěstovat na zahradě či v květináči, a to buď přímo ze semínka anebo řízkováním nekvetoucích výhonků. Musíme dbát na to, aby měla přístup ke slunci, protože má velmi ráda přímé světlo a teplo.

V listech obsahuje až 1,5 % éterického oleje, který je tvořen hlavně estragolem, dále linaloolem, tříslovinami, taninem, cinoelem a dalšími látkami. Olej se těží buď přímo z listů nebo také ze zastudena lisovaných semínek. U čerstvých listů je potřeba dát pozor na dávkování oleje, protože obsahuje vyšší množství účinných látek a mohl by tak vést k podráždění sliznice či nervového centra.

Pěstování bazalky pravé

Bazalka je na pěstování nepříliš náročná. Vyžaduje teplé, slunné a závětrné místo. Lze ji pěstovat jak na zahrádce, tak v truhlíku, květináči či jiné nádobě. Nejlépe se jí daří při teplotě nad 10 °C a při alespoň 5 hodinách přímého slunečního svitu. Co se týče půdy, měla by být kyprá a bohatá na živiny.

Pěstování ze semínka

Semínka se sadí v březnu či dubnu do nádob naplněných organickým kompostem, který by měl být smíchaný s perlitem, protože bazalka má ráda půdu provzdušněnou a perlit toto zajistí. Semínka se nesmí sadit moc hustě, jinak rostlina nevyroste. Do kompostu se jenom zlehka přitlačí a při dodržování pravidelného zavlažování se již po třech týdnech začnou objevovat drobné rostlinky.

Na zahradu se bazalka přesazuje na konci května, klidně i později. Rostlina totiž nesnáší mráz, proto je důležité zvolit vhodnou dobu vysázení, kdy již nehrozí přízemní mrazíky. Přesazuje se tak, že se zlehka vytáhne za listy, přitom se dbá na to, aby kořínky zůstaly zachované. Půda by měla mít dostatek živin, na které je bazalka velmi náročná. Nejvíce jí vyhovuje dlouhé teplé a slunné léto. Bazalka ovšem nesmí vyschnout, je třeba proto dbát na správnou frekvenci zalévání. To se doporučuje ráno a večer a neměly by se při něm pokropit listy. Bohužel se to týká také deště, před kterým je potřeba rostlinu chránit, jinak se na listech objeví černé skvrny.

Pěstování řízkováním

Řízkování se provádí na konci dubna nebo na začátku května. Pokud si chceme bylinku vypěstovat pomocí této metody, budeme potřebovat již vzrostlou rostlinu, která má výhonky. Aby nedošlo k poškození této mateční rostliny, musí se šlahoun zastřihnout pod úhlem 45° u spodku porostu, co nejblíže k rozvětvení. To vede k nejsnadnějšímu zakořenění výhonku. Poté se řízek, jak se uříznutý šlahoun nazývá, zapíchne do sadbovací kostky asi 2 cm hluboko, která se poté vloží do kokosové drti či jiného substrátu.

Takto zasazeným výhonkům vyhovuje vlhkost vzduchu kolem 70-80%, proto se nechávají dále růst v pařeništi či skleníku (může být vyrobený z PET láhve či igelitového sáčku). Po 2-3 týdnech už by měly být výhonky zakořeněné, ke kontrole poslouží právě sadbovací kostka, která se vytáhne ze substrátu a lze na ní pozorovat kořenový bal. Je-li dostatečný a má více než jenom pár malých kořínků, může se přesadit do květináče či na zahradu.

Při přesazování na zahradu platí pravidla jako u předchozí metody pěstování: sadí se na konci května do půdy s dostatkem živin, potřeba dostatečně zalévat, ne však listy.

Sklizeň bazalky pravé

Jakmile se na bazalce objeví lístky a výhonky, lze je začít sbírat. Je potřeba mít ovšem na paměti, že v době před vykvetením má bazalka nejsilnější aroma, které může být nepříjemné. Hlavní sklizeň proto začíná, až se na rostlince objeví květy. To se děje v průběhu června a pokud při sběru nebude rostlinka porušena, vykvete ještě v září. Pokud bazalka roste doma v květináči na okně, je možný celoroční sběr úrody.

Uchování bazalky pravé

Uchování bazalky v květináči

Pokud má rostlina v květináči či jiné nádobě vydržet doma co nejdéle, je potřeba se o ni starat. Tato péče je vcelku nenáročná. Stačí, když se budou zaštipovat vrcholky výhonů, aby bazalka nevykvetla a začala ještě více košatit. A samozřejmě se musí pravidelně ráno a večer zalévat.

Uchování čerstvé bazalky

Po uříznutí se bazalka musí co nejdříve zpracovat, rychle totiž ztrácí svou chuť a aroma. Pokud to není možné, může být na krátkou dobu uskladněna v lednici několika následujícími způsoby:

• vložením bazalky do mikrotenového sáčku a poté do lednice;
• vložením bazalky do nádoby s vodou tak, aby se přímo nenamočily listy a poté opět do lednice;
• vložením bazalky do speciální dózy na zachování čerstvých bylinek, dodržovat při skladování návod na této dóze uvedený a poté opět vložit do lednice.

Bazalku lze na cca 1 týden skladovat také při pokojové teplotě a to tak, že se stonky ponoří do nádoby s vodou (opět se nesmí namočit listy) a celé se to zakryje mikrotenovým sáčkem, aby neunikala vlhkost. Rostlinka ale potřebuje kromě vlhkosti také vzduch a je proto potřeba sáček umístit tak, aby dovnitř i z něj vzduch proudil. Je také nutné, aby stonky byly čerstvě seříznuté a voda, ve které je bylinka ponořena, byla každý den vyměněna.

Pro dlouhodobější uchování bazalky jsou možné tři způsoby

Prvním z nich je zmražení bylinky. Správného zmražení lze dosáhnout využitím některého z následujících postupů.

• Natrhané bazalkové lístky se propláchnou, nechají okapat a uschnout, rozloží se na tácky, které se vloží do mrazáku na asi 2 hodiny. Poté se tácky vyndají a lístečky se opatrně přeskládají do uzavíratelné krabičky, ve kterých se znovu zamrazí.
• Bazalka se propláchne ve vodě, nechá okapat, seříznou se delší stopky a rozdělí se po několika lístcích. Ty se potom vloží na vystřihnutý obdélník z alobalu (asi 10×8 cm), spolu se zarolují, zahnou okraje a vloží se v krabičce do mrazničky.
• Bazalka se dá zamrazit přímo ve vodě ve formičce na led. Lístky musí být ale nasekané, aby se do krychličky vlezly. Po zamrznutí se bazalková kostka ledu vyjme a vloží do sáčku či uzavíratelné nádoby a skladuje se do použití opět v mrazáku.
• Lístky bazalky se dají uchovávat také tak, že se spaří horkou vodou a hned se přendají do ledové lázně. Poté se lístky nechají na utěrce zcela uschnout a vloží do uzavíratelné nádoby a následně do mrazáku.
• Pro uchování větších bazalkových listů na ozdobu jídel, je stačí pokapat olejem a zamrazit.

Druhým způsobem je naložení bazalky a i to je možné více způsoby:

• Naložení bazalky do oleje povede k tomu, že chuť bazalky bude ještě více intenzivní. Nejvíce se k nakládání hodí jemný olej (především olivový), ve kterém lístky vydrží i tři měsíce. Skladovat se musí v chladu a ve tmě v uzavřené nádobě. Výhodou této metody je to, že kromě uchování lístků bazalky se vytvoří také ochucený olej, který se skvěle hodí do salátů.
• Bazalka naložená v soli se skladuje na suchém a chladném místě, lednička proto není vhodnou volbou. Bylinka se nakládá tím způsobem, že se do uzavíratelné nádoby (která v ideálním případě nepropouští světlo) nasype asi centimetrová vrstva soli, na kterou se položí vrstva suchých bazalkových lístků. Ta se opět zasype vrstvou soli, na kterou se znovu položí vrstva bazalky a tak dokola, až bude nádoba plná, či dojdou lístky. Vše se jemně přitlačí tak, aby se nepolámaly lístky, zalije se vodou a protřepe, aby se sůl dostala všude. Takto naložená bazalka vydrží dlouhou dobu.

Třetím způsobem a i nejdlouhodobějším, jak uchovat bazalku, je usušit ji. Nejlépe se suší na mřížce, protože je zaručena cirkulace vzduchu. Lístky se na mřížku naskládají v tenkých vrstvách, celé se to schová na temnější místo, kde teplota nepřesáhne 35 °C. Až bude bazalka zcela suchá, rozdrtí se a uskladní v suchu a temnu v uzavíratelné nádobě.

Recepty z bazalky pravé

Mezi nejzákladnější recepty, kde se tato bylinka objevuje, je bazalkové pesto. Je to rozmixovaná bazalka smíchaná se sýrem parmazánového typu, ořechy (piniovými či vlašskými), česnekem a solí, naložená v olivovém oleji.

Úplně nejjednodušší recept je pak na bazalkový čaj, kdy se v hrnku spaří lžička sušené bazalky s vroucí vodou. Celé se to nechá odstát a je hotovo.

Nejznámějším receptem, ve kterém se bazalka vyskytuje, je salát caprese. Mozzarella, rajčata a bazalka se zakápnou olivovým olejem a vznikne tak výborný salát.

Využití bazalky pravé

1. Okrasná rostlina

Kromě známé zelené bazalky existuje mnoho druhů odrůd, které se pro své zabarvení a také schopnosti odpuzovat hmyz začaly pěstovat jako okrasné rostliny.

Nejznámější kultivary:

• Blue Spice – typický svou sladkou vůní, purpurovým zbarvením lodyhy, zelenými listy a růžovými květy;
• Purple Ruffles – tmavě purpurové zubaté listy a růžové květy;
• Purple Opaal – tmavě purpurové listy a růžové květy s bublinatým povrchem.

2. Léčitelství

Bazalka má mnoho léčivých účinků na lidský organismus, její použití je velmi všestranné. Pomáhá při nespavosti, migréně nebo depresi, snižuje nadýmání, zvyšuje žaludeční činnost a podporuje chuť k jídlu, působí protizánětlivě, urychluje hojení ran, pomáhá léčit vylučovací systém, tlumí křeče, pomáhá při nachlazení a únavě, působí i mírně antibioticky. [1, 2]

3. Potravinářství

Bazalka se v kuchyni používá sušená i čerstvá a upřednostňují se její lístky. Sušená se používá spíše jako koření, zatímco čerstvá se používá do salátů (i jako dresink), omáček, polévek, k těstovinám, luštěninám či dušenému masu. Výborně si rozumí s jídly, kde se vyskytují rajčata. Je typická především pro italskou kuchyni.

Nežádoucí účinky bazalky pravé

K léčebným účelům se nedoporučuje bazalku užívat v těhotenství ani v období kojení a není vhodná ani pro malé děti v období do 12 let. Testy na zvířatech totiž prokázaly vznik krvácivých projevů, hypotenzi a hypoglykémii. [2]

Tyto nežádoucí účinky se ale neprojevují při běžném kuchyňském použití, kdy se naopak bylina doporučuje pro vysoký obsah kyseliny listové, která se v těhotenství doporučuje, zvyšuje laktaci v období kojení a zmírňuje plynatost.

Zajímavosti o bazalce pravé

• Název se odvozuje z řeckého basileus (= král), který ovšem lidé zkomolily a spojily si ho s latinským basiliscus (= bazilišek) a považovali bylinu za ďábelskou. Je to docela paradox, protože v dnešní době je považována ve své domovině za posvátnou a bývá součástí náboženských rituálů.
• Jako typická složka italské kuchyně se objevuje také na pizze Margheritě, kde spolu s rajčaty a mozzarellou tvoří trikoloru italské vlajky.
• Ve starověku byla považována za bylinu lásky pro její afrodiziakální účinky.
• Na zahradě se doporučuje sadit blízko rajčat, protože zvyšuje jejich vůni.

Zdroje:

1. Bazalka pravá – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bazalka_prav%C3%A1
2. Koření-a-bylinky-z-celého-světa-velice-hodnotná-kniha-o-158-str.lf_ Pages 1 – 50 – Text Version | PubHTML5. Free HTML5 Digital Publishing Platform for Magazines,Catalogs,Brochures,Lookbooks & More…- PUB HTML5 [online]. Dostupné z:https://pubhtml5.com/qrio/yxdb/basic
3. Bylinky v těhotenství a při kojení | Baby On Line. Těhotenství a péče o dítě | Baby On Line [online]. Copyright © MUDr. Jana Martincová, 2007 [cit. 02.06.2019]. Dostupné z: https://www.babyonline.cz/tehotenstvi/vyziva/bylinky-v-tehotenstvi
4. Bazalka pravá a její léčivé účinky, použití, přípravky a recepty!.cz | Léčivé bylinky, zázračné rostliny a další dary přírody [online]. Copyright © 2014 [cit. 05.06.2019]. Dostupné z: https://bylinkopedie.cz/bazalka-prava/
5. Bazalka | Bylinky.info.Bylinky – Vše, co jste chtěli vědět o bylinkách! [online]. Copyright © 2010 [cit. 07.06.2019]. Dostupné z:http://www.bylinky.info/bazalka
6. Bazalka vám poroste i v květináči – Abecedazahrady.cz.cz – Zahrada, rostliny, pěstování [online]. Dostupné z:https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/bazalka-vam-poroste-i-v-kvetinaci