Bez černý je dřevina s rozvětvenou korunou se zelenými listy a žlutavě bílými květy, které dozrávají v černo-fialové kulaté plody. Je rozšířený po celé Evropě, roste tedy i v České republice a to i planě. Má široké využití ve farmacii, léčitelství a potravinářství (včetně domácí kuchyně).
Obsah
Popis bezu černého
Bez černý je 1,5 – 5 metrů vysoký keř nebo při ideálních podmínkách až 10 metrů dorůstající strom, se dvěma až třemi páry lichozpeřených lístků dlouhých 5-10 centimetrů. Lístky jsou vejčitého až podlouhlého tvaru, na vrcholku špičaté a pilovité. Od května do července se na stromku objevují žlutobílé drobné květy, které rostou směstnány na sobě v bohatých plochých vrcholičnatých květenství. Ty jsou nejčastěji členěny v pět hlavních paprsků. Lidově se květům říká bezinky. Koncem srpna květy dozrají v černo-fialové bobule o průměru asi 6 milimetrů. Plody jsou potravou ptáků, kteří trusem roznášejí nestrávená semínka a napomáhají tím rozšíření rostliny po okolí.
V přírodě se bez vyskytuje především v Evropě (kromě severských států), ale také v části Asie od evropské části Ruska po Kavkaz, Malou Asii, Černé moře, Arménii a Írán. V České republice je kromě nejvyšších poloh zastoupen velmi hojně.
Výskyt a pěstování bezu černého
Výskyt bezu černého
Roste hlavně na místech, kde má dostatek vláhy a živin, zejména dusíku. Má rád plné slunce i polostín. Vyskytuje se na okrajích lesů nebo na lesních mýtinách, podél cest, u lidských sídel či zahrad, podél vodních toků, v roklích, na mezích, mezi různými křovinami a prostě všude, kde je půda dostatečně vlhká.
Pěstování bezu černého
Protože je bez u nás tak rozšířený, cíleně se moc nepěstuje. Pro průmyslové odvětví byly sice vyšlechtěny a záměrně vysazeny kultivary, které mají po dozrání vyšší počet plodů, ale o výsadbu „obyčejného“ bezu černého se starají hlavně ptáci.
Pokud se ale přece jen někdo rozhodne bez sadit, může zvolit takové místo v zahradě, kde se ostatním plodinám příliš nedaří. Při výsadbě je nutné dodržovat rozestupy 4,5 – 5,5 metrů, aby stromky mohly košatit. Vypěstovat ho lze přímo ze semínka, které se získá na podzim z plodu, nebo zasazením již vzrostlého stromu. Samotná péče o bez je nenáročná. Může se nechat růst, tak jak je, nebo ho v případě potřeby zastřihávat, aby si udržoval určitý tvar a objem úrody.
Sklizeň bezu černého
U bezu se sklízí květ, plody nebo výjimečně listy, kůra a kořeny. Kůra a listy jsou jedovaté, je možné se z nich otrávit. Otrava se projevuje zvracením, průjmem, nechutenstvím, slabostí. Tyto příznaky se mohou objevit i při extrémním požití bezových plodů.
Sběr začíná u květů během května či června. Ty se odstříhávají ještě úplně nerozvinuté za suchého počasí a vkládají nejlépe do košíku, aby se nezapařily. Hned po sběru je potřeba je zpracovat nebo usušit. To lze buď zavěšením plodů na šňůrách nebo v tenkých vrstvách položených na sobě ve stínu nebo v sušárně při teplotách maximálně 40 °C. Po usušení se musí zabránit, aby květenství vlhkem zhnědlo, jinak je bezcenné. Usušené květy se nakonec prosejí na hustém sítu, kde dojde k oddělení květů od stopek.
Během srpna a září se po úplném dozrání sbírají plody. Suší se podobně jako květy buď ve stínu nebo v sušárně při maximální teplotě 40 °C.
Kůra se sbírá brzy na jaře a suší se podobně jako květ a plody, maximální teplota zde je o něco vyšší a to 45 °C. Kořeny se vykopávají v říjnu nebo v dubnu či květnu, omyjí se, nařežou a opět suší při teplotě do 40 °C
Uchování plodů bezu černého
Po nasbírání je třeba plody hned zpracovat nebo usušit, jinak nevydrží. Usušené plody se musí skladovat na suchém a vzdušném místě při maximální vlhkosti 12 %.
Recepty z bezu černého
Z květů lze připravit sirup, limonádu, šumivé víno či dokonce hlavní jídlo – smaženky neboli kosmatice. Smaženky se připravují tak, že se trs květů obalí v těstíčku z mouky, mléka a vajec a osmaží se na oleji. Bezinková limonáda se připraví stejně snadno. Do vroucí vody se přidá cukr a nechá se rozpustit, voda se poté odstaví a nechá vychladnout. Pak se do ní přidají květy a šťáva z citronu a nechá se to louhovat 24 hodin. Přecezená šťáva se nalije do lahví, kde se nechá 14 dní v klidu a poté se nápoj může podávat, nejlépe chlazený. Ze sušených květů se může připravit čaj: květy se pouze přelijí horkou vodou a nechají vylouhovat.
V kuchyni se uplatní také zralé bobulky bezu. Opět se z nich může připravit limonáda, dále pak třeba sirup, džem nebo alkoholický likér. Ten se připraví tak, že se plody vaří ve vodě, scedí se přes plátýnko a znovu se dají vařit. Přidá se cukr a káva a nakonec se to celé zalije rumem. Džem se připraví tak, že k rozvařeným jablkům se přidají bobulky bezu a nechají se povařit. Nakonec se přidá cukr, kyselina citronová a šťáva z citronu. Do vychladnutého džemu se přilije rum a pak už se džemem naplní skleničky a je hotovo.
Využití bezu černého
1. Potravinářský průmysl
Šťáva z plodů bezu se používá pro dobarvení potravin, vypeckované plody se přidávají do ovocných směsí (jako levná složka). Největší zájem o vykupování plodů má ovšem potravinářský průmysl v oblasti výroby likérů.
2. Domácí kuchyně
V domácí kuchyni má černý bez široké využití – používá se květ i bobule. Lze z něho připravovat neskutečné množství pokrmů a nápojů, například bezinkové víno nebo likér, bezinkový med, marmeládu, limonádu nebo smaženky.
3. Farmaceutický průmysl
Hlavně se využívají sušené květy, které působí při snižovaní horečky, při kašli a nachlazení, navíc také usnadňuje pocení a působí močopudně. Jsou součástí uklidňujících přípravků. Čaj se doporučuje pít při rýmě, kašli, zahlenění plic, studený pak pomáhá při žaludečních nevolnostech, menstruačních a neuralgických bolestech (tj. bolesti páteře, kloubů a trojklaného nervu) a migréně a vlažný proti vysokému krevnímu tlaku a při onemocnění ledvin a močového měchýře. Bezový květ se také používá při léčbě cévních onemocnění, křečových žil a hemeroidů.
Odvar ze sušených plodů odstraňuje z těla toxiny, tiší bolest a působí protizánětlivě. Listy se používají jako obklad na bolavé klouby (např. při revmatismu), čaj z nich čistí krev a uhrovitou pleť. [1, 2]
4. Textilní průmysl
Využití v textilním průmyslu patří už spíše minulosti, kdy se bezová šťáva používala k barvení látek.
5. Výroba hudebních nástrojů
Z větví bezu se vyrábí fujara, koncovka a další píšťalky a to zejména na Slovensku.
6. Okrasná rostlina
V zahradnictví se vyjímají na údržbu nenáročné kultivary černého bezu. Nejznámější jsou Black Beauty nebo Black Lace s purpurově až vínově zbarvenými listy.
Nežádoucí účinky bezu černého
Bobule bezu ani nepřevařená bezová šťáva se nesmí požít v syrovém stavu, protože mají projímavé účinky a jsou jedovaté. Tepelnou úpravou se tato vlastnost ale zcela odbourá.
Listy a kůra obsahují glykosid sambunigrin, který je jedovatý, jejich požití proto může vyvolat zvracení a silné průjmy. [2]
Zajímavosti o bezu černém
- V minulosti se ze dřeva bezu vyráběly kromě hudebních nástrojů (především píšťalek) také kolébky.
- Zápach odpuzuje některé hlodavce, proto se stromek vysazoval u venkovských obydlí a stodol. Dalším důvodem je, že se mu přisuzovala kouzelná moc, která obyvatele chránila před zlými silami.
- Těhotné ženy líbaly stromek, aby tím zajistily štěstí nenarozenému dítěti.
- Lidové názvy: bezinky, kozičky, bezoví, smradinky, smradlavý bez, kosmatice, bzina, kobzinky nebo psí bez.
- Balkánské národy věří, že vůně bezových květů zahání smutek.
Zdroje:
- Bez černý – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bez_%C4%8Dern%C3%BD
- Koření-a-bylinky-z-celého-světa-velice-hodnotná-kniha-o-158-str.lf_ Pages 1 – 50 – Text Version | PubHTML5. Free HTML5 Digital Publishing Platform for Magazines,Catalogs,Brochures,Lookbooks & More…- PUB HTML5 [online]. Dostupné z:https://pubhtml5.com/qrio/yxdb/basic
- Bez černý – Abecedazahrady.cz.cz – Zahrada, rostliny, pěstování [online]. Dostupné z:https://abecedazahrady.dama.cz/katalog-rostlin/bez-cerny
- Herbář Wendys – Sambucus nigra – bez černý.Herbář Wendys – Domů [online]. Copyright © 2019 Herbář Wendys [cit. 07.06.2019]. Dostupné z: https://botanika.wendys.cz/index.php/14-herbar-rostlin/501-sambucus-nigra-bez-cerny