Pelyněk estragon (Artemisia dracunculus)

Celým jménem pelyněk estragon neboli pelyněk kozalec je aromatická bylina dorůstající do výšky až 120 cm. Vypadá jako menší keř s jemnými a úzkými listy. Pochází ze střední a jihozápadní Asie, ale přirozeně se jí daří i v Evropě. U nás se dá pěstovat na zahradě i v květináčích. Využití tato bylinka našla v lékařství, kosmetice a také v kuchyni (především francouzské).

Popis estragonu

Estragon je vytrvalá rostlina připomínající svým rozvětveným tvarem menší keř. Má lesklé, lehce řapíkaté zelené listy rostoucí na dřevnatých lodyhách. Listy jsou velmi jemné a úzké, obsahují jód, minerální soli a vitamíny A a C a jsou typické svou aromatickou vůní a ostrou, hořko-sladkou chutí. Bylina dorůstá 60-120 cm výšky. Od června do září kvete bělavě žlutými květy, které rostou v řídkých latách. Tato bylinka se sklízí až třikrát do roka.

Původem pochází ze střední a jihozápadní Asie, dnes je rozšířen na březích řek v jižní a střední Evropě a v západní Americe, kde roste planě. Záměrně se dá v našem podnebném pásu pěstovat jak na zahradě, tak v květináči.

Pěstování estragonu

Estragon lze pěstovat na zahradě i na balkoně či okenním parapetu. V případě pěstování v květináči je ovšem nutné počítat s jeho velikostí a dopřát mu dostatek prostoru. Lze zakoupit semínka nebo rovnou vzrostlé sazeničky této bylinky. Nejlépe se mu daří na slunném místě v půdě bohaté na humus (rašelina či jiné substráty v květináči, na záhoncích se humus dodává ve formě kompostu).

Při zalévání se nesmí močit listy, protože jsou náchylné k plísňovým a houbovým chorobám. Po dešti je proto dobré oklepat vodu z listů estragonu pěstovaného venku. Při pěstování v květináči se musí dát pozor na přelévání. To bylinka nesnáší, proto by na dně nádob neměla chybět drenáž, která tomuto problému pomáhá předcházet.

Rostlina je sice do určité míry mrazuvzdorná, ale dlouhotrvající mrazy by přežít nemusela. Je potřeba ji proto zazimovat. V případě rostliny v květináči ji stačí v zimě přemístit do domu a dále o ni běžně pečovat, v případě venkovní rostliny je potřeba ji přikrýt listím, slámou a bílou netkanou textilií.

Estragon se pěstuje buď ze semínka nebo ze sazenice. Kdo již jednu rostlinku vlastní, může si ji namnožit dělením starých trsů nebo řízkováním.

Pěstování řízkováním

Řízkování se provádí tak, že se řízek v místě, kde se větví, zastřihne. Poté se řízek zasadí do nádoby se substrátem asi 2 cm hluboko a nechá se ve skleníku zakořenit. Vzrostlá a pořádně kořenatá rostlinka se na záhon může vysadit v druhé polovině května.

Pěstování dělením

Dělením lze bylinku nejen množit, ale také oživit. Dosáhne se tím toho, že trvalka bude nadále kvalitně růst a kvést. Aby nedošlo k poškození rostliny, dělí se v období vegetativního klidu – odtud také název vegetativní množení. U estragonu je tímto obdobím pozdní podzim nebo brzké jaro. Samotné dělení se provádí tak, že se vyryje celá rostlina a jednoduše se oddělí buď rýčem nebo ručně, pokud to jde. Každá část by měla mít výhon a dostatečné množství kořenů, aby dále rostla.

Pěstování ze semínka

Semínka se sadí do pařeniště na konci března nebo v dubnu. Vzrostlé rostlinky se přesazují na záhon ve druhé polovině května po přízemních mrazících. Mladé rostlinky by totiž mráz mohl zničit.

Pěstování ze sazenice

V dnešní době již je možné v každém lepším zahradnictví sehnat sazeničku estragonu. Na zahradu se vysadí v polovině května, do květináče umístěného v interiéru klidně i dřív. Nehrozí zde totiž, že bylinka zmrzne.

Sklizeň estragonu

Sklizeň probíhá několikrát ročně a řežou se při ní vrcholky trsu 20-30 cm dlouhé. Seřezávání těchto vrcholků navíc způsobí, že se rostlina ještě více rozvětví, takže pro jednu domácnost bohatě postačí jedna bylinka. Sklízení se doporučuje provádět v době, než se rozvijí poupata květů, proto listy v té době obsahují nejvíce silic, které stojí za typickou vůní a chutí estragonu.

Uchování estragonu

Listy estragonu se dají uchovávat hned několika způsoby: usušením, zmražením nebo naložením do oleje či octa. Krátkodobě lze uchovávat také bylinku čerstvou.

Čerstvou bylinku lze uchovávat v lednici v sáčku, aby neuvadla. Sáček se nechá pootevřený, jinak by rostlina kvůli nadměrnému vlhku uhnila. Takto uložený estragon vydrží až 5 dní.

Sušení estragonu musí probíhat rychle po jeho natrhání a do teploty 35 °C, jinak by listy zhnědly, ztratily své aroma a již nebyly k užitku. Natrhané stonky estragonu se sváží do kytice a pověsí na stinné a vzdušné místo, kde se nechají uschnout. Takto sušené listy se potom ze stonku sdrhnou a ukládají v uzavíratelné nádobě tak, aby nebyly moc napěchované. Sušením dochází k částečné ztrátě přirozeného aroma bylinky, je lepší ji tedy používat spíše čerstvou.

Naopak mražením bylinka neztrácí barvu ani aroma. Listy určené ke zmražení se sklízí v období, kdy obsahují nejvíce silic (tedy než se rozvijí poupata, jak již bylo uvedeno výše). Zmražená bylinka vydrží v mrazáku dlouhé měsíce. Mražení lze provádět 2 způsoby:

  • Natrhané lístky estragonu se properou a nasekají nadrobno, aby se vlezly do tvořítek na led. Přidá se k nim voda, nechá se to zamrazit a poté se kostky ledu vyloupnou a uchovávají v mrazáku do použití v sáčku nebo uzavíratelné nádobě.
  • Lístky se omyjí, osuší, pokrájí a zcela suché vkládají do mikrotenového sáčku nebo uzavíratelné nádoby. Potom se zamrazí.

Estragon se nakládá buď do octa nebo do oleje, oba způsoby se postupem neliší. Je vhodné zvolit ocet jablečný nebo vinný a olej takové chuti, aby nepřehlušil chuť bylinky. Nejlépe se hodí slunečnicový nebo olivový. Olej nebo ocet se minutu nechá povařit a poté se s ním zalijí bylinky připravené v láhvi. Lístky by měly být suché, takže je dobré je omýt a osušit dostatečnou dobu dopředu. Olej nebo ocet s bylinkami se nechá 3 týdny stát na slunném místě, po uběhnutí této doby se scedí a přelije do lahví, ve kterých už bude uložen výsledný produkt. Pro výsledný estetický efekt se může do láhve přidat čerstvá snítka bylinky. Takto připravený ocet nebo olej se používá do salátů nebo jako pikantní dochucovadlo k různým druhům masa.

Recepty z estragonu

Estragon se používá především ve francouzské, arménské a turecké kuchyni. Dále se jeho nahořklá a pikantní chuť rozšířila i do středomořské kuchyně. Využívá se při výrobě již zmiňovaného octa či oleje, k  přípravě polévek, omáček či ryb, dále do letních koktejlů či zmrzlinových dezertů.

Z estragonu lze vyrobit úžasně pikantní hořčici. V míse se smíchá hořčičné semínko se suchým sektem nebo jablečným octem, dále s bílým vínem a solí. Celé se to uzavře do nádoby nebo přikryje potravinářskou fólií a nechá 3 dny stát v chladu. Třetí den se směs spolu se snítkami estragonu rozmixuje dohladka.

Vůbec nejslavnější recept, ve kterém je obsažen estragon, je francouzská omáčka béarnaise. Ta se připravuje tak, že se šalotka, pepř, ocet, bílé víno, estragon, bobkový list, sůl, citronová šťáva a voda dá povařit, dokud se tekutina nezredukuje. Poté se scedí přes síto, nechá vychladnout a rozmixují se v ní tři žloutky a máslo.

Z estragonu se dají vykouzlit i nevšední recepty. Mezi ně patří například estragonová zmrzlina. V robotu se rozmixuje cukr, sušené mléko, snítky estragonu, citronová šťáva, mléko a smetana. Po troškách se následně přilévá kefír a podmáslí a nakonec se směs přelije do uzavíratelné nádoby a vloží ztuhnout do mrazáku. Po třech hodinách už bude hezky ztuhlá a vhodná ke konzumaci.

Využití estragonu

1. Potravinářství

Pro svou výraznou nahořklou chuť se používá k dochucování pokrmů. Při použití je ale potřeba dávat pozor na použité množství – obvykle stačí k ochucení jenom snítka. Používá se do salátů, polévek, do letních koktejlů, zmrzlinových dezertů (nebo rovnou jako zmrzlinová příchuť), k výrobě bylinkových másel, při nakládání zeleniny, do omáček, k dušeným masům či rybám, atd.

2. Lékařství

V lékařství se estragon používá jako řešení při poruchách zažívání, podporuje tvorbu žluči, podporuje trávení a metabolismus, zvyšuje chuť k jídlu, pomáhá od nadýmání, tlumí křeče, působí mírně močopudně, pomáhá při střevních potížích, brání kornatění tepen, snižuje krevní tlak, pomáhá při nespavosti, zlepšuje paměť a celkově posiluje organismus. Při léčbě se užívá v malém množství a krátkodobě. [1, 3]

3. Kosmetika

V kosmetice se používá především pro výrobu parfémů, kdy se využívá jeho velmi příjemného aroma.

Nežádoucí účinky estragonu

Estragon se ve velkém množství nedoporučuje těhotným ženám v prvním a posledním trimestru. V prvním především pro svou schopnost vyvolávat potrat, ve třetím zase může způsobovat různé předporodní potíže. [3]

Zajímavosti o estragonu

  • Latinský název pochází od řecké bohyně Artemis, což byla ochránkyně panen, a to zřejmě pro účinky estragonu, které mohou vyvolat potrat.
  • Žvýkání listů estragonu osvěžuje dech, překrývá nepříjemné chutě v ústech a pomáhá při nespavosti.
  • Ve Francii je společně s petrželkou, pažitkou a kerblíkem součástí tzv. fines herbes, což je kombinace základních bylin francouzské kuchyně.
  • Estragon odpuzuje hmyz a působí proti parazitům.
  • Jako koření se kromě samotných listů dají využít také sušené květy.

Zdroje:

  1. Pelyněk estragon – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pelyn%C4%9Bk_estragon
  2. Estragon → návod na pěstování, účinky, použití – Skrblík.cz.Skrblík.cz – pomáháme vám šetřit – Skrblík.cz [online]. Copyright © 2012 [cit. 08.06.2019]. Dostupné z: https://www.skrblik.cz/rodina/zahrada/bylinky/estragon-pestovani-ucinky-pouziti/
  3. Estragon, pelyněk estragon – Žena.cz – magazín pro ženy. Žena.cz – magazín pro ženy [online]. Copyright © [cit. 08.06.2019]. Dostupné z: https://zena.aktualne.cz/wiki/zdravi/estragon/r~i:wiki:4699/?redirected=1559996870

Jana Hlaváčová

Bylinkám jsem se začala věnovat již před čtrnácti lety. Dostala se mi do rukou kniha, ve které byly recepty na přípravu různých kosmetických výrobků z bylinek, které si můžeme připravit i doma – mýdla, tělová mléka, šampony, oleje, balzámy na rty, ale i make-up a mnohé další. Natolik mě to zaujalo, že jsem si všechny kosmetické výrobky začala vyrábět doma, zdravě a bez chemie. Protože jsem byla netrpělivá, tak jsem si všechny potřebné bylinky kupovala. Postupně jsem ale zjistila, že domácí bylinky jsou lepší a začala jsem se o bylinky zajímat ještě z pohledu pěstování, nebo jsem si je nasbírala rovnou v přírodě. Dnes už mám svoje místečka, na která chodím bylinky sbírat. Doma pro ně mám speciální místnost, kde bylinky zpracovávám – suším, nakládám do olejů, pěstuji atd. Chodím na různé kurzy o bylinkách a jejich zdravotních účincích. Protože mě téma velmi zajímá, baví mě o něm psát a dělit se tak o své zkušenosti s jinými.

Atlas bylinek

A

B

C

Č

D

F

G

H

J

K

L

M

O

P

R

Ř

S

Š

T

V