Lípa malolistá (Tilia cordata)

Lípa je národní strom České republiky dorůstající mohutných rozměrů – 30 i více metrů. V mládí má strom hladkou borku, která ve stáří puká a praská. Má tmavou, našedlou barvu. Husté větve tvoří pravidelnou košatou korunu. Lípa je listnatý, opadavý strom, přičemž jednotlivé listy se vyznačují výrazným srdčitým tvarem. Na okraji jsou pilovité, řapíkaté, na rubu tmavě zelené a zespodu světlejší barvy. Lze na nich pozorovat žilnatinu, která ale není příliš výrazná ani vystoupavá. Na přelomu jara a léta se objevují žluté květy uspořádané po 4-12 v odstávajícím květenství, rostou na krátké stopce s malým listenem. Plodem je kulovitý oříšek. Původem je z Evropy, v níž zaujímá téměř celou oblast. Tento strom nalezl širokého uplatnění v lékařství, včelařství, kosmetice, potravinářství, řezbářství, je pěstován také pro okrasu a využíván v mnohých dalších průmyslových odvětví.

Popis lípy malolisté

Lípa je statný opadavý listnatý strom, jehož košatá, vysoko klenutá koruna dosahuje 30 i více metrů. Kmen je v mládí hladký, ale postupem času je tvořen tenkou, tmavou a podélně zvrásnělou kůrou. Na větvích rostou dlouze řapíkaté, nesouměrně srdčité a lysé listy, které jsou střídavě posazené. Na okrajích jsou listy zubaté, mají tmavozelenou a lesklou barvu na lícové straně a modrozelenou na rubu. V paždích lze pozorovat rezavé ochlupení. Na jaře se na stromě objevují vejcovité, černohnědé pupeny. Od května do července lípa kvete oboupohlavními, žlutavě bílými květy, které jsou uspořádány v latovité květenství. Stopka je malá a téměř do poloviny srostlá s podpůrným listenem. Květy mají výrazné tyčinky. Strom v době květu omamně voní. Plodem je jednopouzdrý, kulovitý oříšek, který je tenkostěnný a nevýrazně žebernatý.

Původem pochází lípa z Evropy, ve které je rozšířena téměř po celém území s výjimkou severní poloviny Skandinávie a nejjižnějších částí Evropy. Roste i na Korsice, Kavkaze a na poloostrovu Krym. U nás roste po celém území od nížin až po nižší hory, je součástí listnatých a smíšených podhorských i horských lesů. Je součástí suťových lesů, dubohabřin, lipových bučin a v sušších variantách tvrdých luhů. Často se uměle vysazuje v parcích a stromořadích, k nalezení jsou i monokultury lípy. Někteří starší jedinci patří mezi naše přírodní památky. Přirozeně roste na humózních a vlhčích půdách.

Pěstování lípy malolisté

Ačkoli je lípa na našem území docela hojně rozšířena, je možné ji také pěstovat ať už pro její léčebné účinky či pouze pro dostatek stínu na zahradě. Protože se jedná o rozložitý strom, je s tímto potřeba počítat již při výsadbě. Strom se nesází na místa poblíž dlažby, kterou by mohutné kořeny mohly později narušit. Zároveň nelze očekávat rychlý růst, přece jenom se jedná o dřevinu, při jejímž pěstování je nutné mít trpělivost.

Pro pěstování lípy se volí takové místo, které je slunné, popřípadě v mírném polostínu. Co se týče vlhkosti, má na ni střední nároky – půdu má nejraději vlhkou, ale zvládne i sušší místa (na těchto ale může být náchylnější k nemocem a škůdcům). Lípa se řadí mezi mrazuvzdorné rostliny (vydrží až do -40 °C), proto není nutné žádné zazimování.

Lze ji pěstovat se semínek, sazeniček, řízkováním či hřížením větví.

Pěstování ze semínka

Semínka lze sehnat ve specializovaných zahradnictvích nebo je získat ze stromu rostoucího v aleji. Izolovaně rostoucí stromy totiž vytvářejí pouze hluché plody. Při použití sesbíraných semen, je důležité jejich skladování, aby nedošlo k jejich poškození. Skladování ale není nijak náročné, již při sklizni jsou plody proschlé a zvládají také nižší teploty. Uchovávají se v jutových pytlích, které se zavěsí ke stropu až do doby výsadby.

Výsadba se provádí na jaře nebo na podzim. Nejdříve je potřeba semena namočit, aby se nastartovalo jejich klíčení. Běžně se namáčí na 24 hodin, ale pokud stále poplavou na povrchu vody, lze dobu namáčení protáhnout i na 48 hodin – musí se do nich dostat dostatečné množství vody. V začáteční fázi sázení se semena mohou zasadit do většího květináče či venkovního záhonu. Sází se asi 5 mm hluboko do zeminy a to tak, že se jednoduše do půdy zamáčknou a zemina se přes ně přehrne. Protože jsou semena velkou pochoutkou pro myši, doporučuje se při venkovním sázením je v půdě překrýt jemným pletivem nebo netkanou textilií.  Pro semena pěstovaná v květináčích zase platí to, že je přes zimu nutné je nechat venku, aby navykla správnému prostředí a rostlinka pak nebyla přehnaně choulostivá. Při pěstování je nutná pravidelná zálivka a odplevelování okolní půdy.

Na své finální místo se malý stromek přesazuje ve stáří dvou let, kdy dosahuje asi půl metru výšky. Přesazuje se i s balem zeminy kolem kořenů z původního umístění, aby nedošlo k porušení kořenů.

Pěstování ze sazeniček

Kdo si nezvládnul vypěstovat svou vlastní sazeničku či prostě neměl trpělivost, může ji sehnat ze specializovaných školek či zahradnictví. Sazenice musí být zdravá, bez známek poškození keře a hlavních větví.

Po přenesení domů se sazenička přesazuje i s celým půdním balem, protože tak umožňuje snadnější uchycení dřevin na jejich trvalém stanovišti – jejich růst není přerušen, pouze se postupem času rozšíří do okolní půdy.

Při přesazování je nejdůležitější příprava výsadbové jámy, u které platí, že čím bude větší, tím lépe bude mladá lípa prospívat. Hloubka by měla odpovídat, případně být o něco málo větší, než je výška kořenového balu. Šířka jámy by měla být 1,5-2násobek šířky kořenového balu. Stěny a dno jámy je dobré zkypřit rýčem a zdrsnit, aby se kořeny v budoucnu lépe dostávaly do okolní půdy. Jáma se zasype minimálně 50 % vykopané zeminy, která se smíchá s kvalitním zahradnickým substrátem. Zasypání je nutné provést pečlivě, aby nevznikly vzduchové kapsy, které by mohly způsobit zasychání kořenů, ale zároveň opatrně, aby se při zatlačování zeminy nepoškodily kořeny. Po zasazení se stromek dostatečně zalije vodou, povrch zasypané jámy se pokryje mulčem, který zadržuje vlhkost, chrání před extrémními teplotami a snižuje množství plevelu.

Vzrostlou lípu je potřeba ukotvit pomocí kůlů, které slouží jako ochrana proti větru, mechanickému poškození či vandalismu. Nejlepší je použití tří kůlů, které se pomocí lišt spojí dohromady. Kůly se zatloukají do jámy ještě před jejím zasypáním.

Pěstování hřížením větví

Hřížení se provádí časně zjara a spočívá v ohnutí výhonu mateční rostliny a jeho ponoření do předem vyhloubené jámy, kde se zahrne a zapevní. Během zakořeňování je nutné nenechat půdu vyschnout. Až do zakořenění zůstává hříženec spojený s mateční rostlinou, po přerušení může ještě rok zůstat na svém místě a teprve poté se přesadí na finální stanoviště.

Pěstování řízkováním

Řízky se získávají ze zdravých, padlím nebo mšicemi nenapadených stromů odřezáním či odstříháním v ranních hodinách, nejlépe ještě za ranní rosy. Ihned po odebrání se řízek musí chránit před zavadnutím – dává se do polyetylénových pytlů nebo košů zakrytých mokrou pytlovinou a zabraňuje se styku s přímým slunečním zářením. Řízky se seříznou šikmo, aby se mohly ihned zapíchat do množírenského substrátu, ve kterém se nechají zakořenit.

Sklizeň lípy malolisté

Předmětem sběru jsou především květy, které se sbírají ještě před plným rozkvětem (nesmí v nich být totiž plody) za suchého počasí. Mohou se sbírat také listy, které lze sbírat kdykoli během růstu.

Uchování lípy malolisté

Lipové květy se uchovávají sušením. Květenství se suší v maximálně 5 centimetrových vrstvách, co nejrychleji v průvanu a ve stínu. Předsušení na slunci není vhodné, protože slunce a vyšší teplota ničí účinné látky. Za použití umělého tepla by teplota proto neměla přesáhnout 35 °C. Dobře usušené květy i listeny si uchovají svou původní barvu a mají charakteristickou vůni. Květy je nutné po usušení nenechat znovu navlhnout.

Recepty z lípy malolisté

Lípa nepatří mezi rostliny, které jsou v kuchyni běžně užívané. Vyrábí se z ní alkoholické i nealkoholické nápoje, med a další sladkosti a pochutiny. Využívá se především květů, ale někdy se používají také plody.

Čaj se vyrábí přelitím lipového květu vroucí vodou a jejich následným louhováním. Po 15 minutách se čaj přecedí a může se podávat samotný nebo s citronem. Čaj se nemusí doslazovat, protože má přirozeně sladkou chuť, ale pokud někdo preferuje sladší nápoje, může si jej dosladit cukrem nebo ještě lépe lipovým medem. Ten se připraví tak, že se květy povaří s citronem a vodou, přecedí se a směs se do zhoustnutí svaří s cukrem.

Děti si mohou dopřát výborné lipové bonbony, které se vyrobí svařením medu, třtinového cukru, šťávou z citronu a silným lipovým čajem. Až směs zhoustne, vylije se na mokré prkénko, kde se pokrájí na kostičky a nechá ztuhnout.

Skvělé je také lipové víno. Lipový květ se spaří s vodou a cukrem a přidá se nakrájený citron i s kůrou. Po vychladnutí se přidají vinné kvasinky, směs se přikryje gázou nebo plátýnkem a nechá se týden kvasit.

Podobně jako se smaží květenství bezu, je možné smažit v těstíčku také květy lípy. Obalí se v těstíčku vymíchaného z vajec, kypřícího prášku, mléka, hladké mouky a nastrouhaného sýra. Následně se osmahnou v oleji a podávají samotné nebo s bramborovou kaší. Je možné je podávat také na sladko se šlehačkou a ovocem.

Z plodů a květů se dá vyrobit lipová čokoláda, kterou je nutné spotřebovat čerstvou, protože se jinak rychle kazí. Lipové květy a plody se rozemelou na prášek a spojí se hroznovým olejem do hmoty, kterou lze jíst jen tak či mazat na pečivo jako sladkou pomazánku.

Využití lípy malolisté

1. Potravinářství

Z lípy se v kuchyni vyrábí čaj, med, sladkosti a různé pochutiny. Má přirozeně nasládlou chuť, která je oblíbená hlavně u dětí.

2. Lékařství

V lékařství se využívá jeho antispasmatických, sedativních, hyposensivních a astrigentních účinků. Dále se používá při nemocech dýchacího ústrojí, hlavně při nachlazení a kašli, při potížích s ledvinami a močovým měchýřem a také žlučníkem. Reguluje činnost trávicího ústrojí, pomáhá při nervovém napětí a úzkostlivosti, snižuje cholesterol, zpevňuje cévy a zvláčňuje pokožku. [1]

3. Kosmetika

Lípa se používá do šamponů, protože vlasy zjemňuje a urychluje jejich růst. Čerstvé i sušené květy se používají do relaxační a antistresové koupele. Spolu s mátou vytváří osvěžující, zajímavou chuť, která má antiseptické a protizánětlivé účinky a používá se proto do ústních vod. Dále se používá k výrobě sprchových gelů, ochranných pleťových balzámů či pleťových vod. Velkého uplatnění se lípa dočkala také v parfumerii.

4. Včelařství

Lípa patří mezi jeden z nejvýznamnějších medonosných stromů a rostlin vůbec, je proto často obklopená včelami.

5. Okrasné rostliny

Lípu lze pěstovat na zahradě nejen pro okrasu, ale v horkých dnech poskytuje také dostatek stínu. Pro okrasu se pěstují v alejích, parcích a sadech.

6. Dřevařský průmysl

Lipové dřevo je měkké, světlé, nepraská, nekrabatí se a po navlhčení se snadno opracovává. Používá se proto na výrobu nábytku, rámů obrazů, okenních a dveřních zárubní, hudebních nástrojů, soch, rýsovacích prken a v řezbářství.

7. Další průmysl

Z lýkové vrstvy, která přiléhá ke dřevu, se vyráběly a stále ještě vyrábějí pytle, rohože, motouzy, obuv, košíky a nejrůznější dekorace. Dále se z něj vyrábí aktivované dřevěné uhlí s podobnými účinky a vlastnostmi uhlí živočišného.

Nežádoucí účinky lípy malolisté

  • Lípa nemá vedlejší nežádoucí účinky a její užívání je proto vhodné pro děti i starší lidi. [2]

Zajímavosti o lípě malolisté

  • Je známá také jako lípa srdčitá, lípka, lipka, lípa zimní.
  • Lípa je symbolem klidu, pohody a přátelských vztahů. Důkazem tohoto tvrzení může být i to, že má snad nejvíce ptačích obyvatel ze všech druhů stromů, kteří tento pocit z ní zřejmě mají také.
  • U nás patří spolu s lípou velkolistou k nejrozšířenějším druhům lípy.
  • Lípa se jako národní strom vysazuje při pamětních událostech související se státností jako oslava vzniku republiky. Ke stoletému výročí se semínka lípy objevila ve víčkách jogurtů, aby si je lidé mohli pěstovat.
  • Lípy podle pověsti osídlovali spravedliví a dobří duchové. Při bouřce se proto pod nimi lidé schovávali v domnění, že do nich díky těmto duchům neuhodí blesk.
  • Z lipového dřeva se vyřezávají oltáře do kostelů, protože latinský název dřeva zněl lignum sanctum čili svaté dřevo.
  • Dříve se v soudcích z lipového dřeva skladoval med, protože si v nich uchovává svou přírodní vůni a chuť.
  • Z plodů lípy lze připravit nápoj podobný kávovině.
  • Lípa byla považována za strom ochraňující vodu a byla proto vysazována u vesnických studní.
  • V historii bývala ztotožňována také s bohyní lásky, pro mládež byla lípa symbol lásky.
  • Slovani, Keltové a Germáni lípu považovali za strom osudu. Věřili, že pokud zahyne lípa na dvorci rodu, celý rod zanikne také.
  • Lípa se sázela při různých radostných událostí lidského života jako je sňatek nebo narození prvního dítěte. Byla považována za ochranný a rodinný strom, který připomínal rozmach a rychle plynoucí roky života.
  • Lípa se může dožít 1000 let. Na našem území se nachází několik památných líp, například Tatrovická lípa dosahující výšky 23 m a věku 300 let, Horní Popovská lípa vysoká 27 m a stará přes 400 let, Lípa v Lipce s výškou 27 m a věkem 600 let nebo Tajemná lípa s 30 m a stářím 350 let. Toto jsou lípy, které zároveň dosahují největších rozměrů, co se týče mohutnosti kmene, ale na území ČR je památných líp daleko více. Například Žeberská lípa stará přes 700 let (tato je také u nás nejstarší), Lípa na Babí (550 let) nebo Maškovická lípa (500 let).

Zdroje:

  1. Lípa malolistá – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%ADpa_malolist%C3%A1
  2. Lípa obecná | Listen. Listen [online]. Copyright © 2019 [cit. 23.09.2019]. Dostupné z: http://listen.cz/byliny/lipa-obecna
  3. Lípa srdčitá (malolistá) – Tilia cordata – PŘÍRODA.cz.PŘÍRODA.cz – příroda, ekologie, životní prostředí [online]. Copyright © 2004 [cit. 23.09.2019]. Dostupné z: https://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=38
  4. TILIA CORDATA Mill. – lípa srdčitá / lipa malolistá | BOTANY.cz.cz – Zajímavosti ze světa rostlin [online]. Copyright © [cit. 23.09.2019]. Dostupné z: https://botany.cz/cs/tilia-cordata/
  5. Lípa malolistá – srdčitá – Abecedazahrady.cz.cz – Zahrada, rostliny, pěstování [online]. Dostupné z: https://abecedazahrady.dama.cz/katalog-rostlin/lipa-malolista—srdcita
  6. Lípa – zajímavosti o našem národním stromu | Lípy republiky 1918 – 2018.Lípy republiky 1918 – 2018 | Slavíme 100. let od vzniku Československa. Mapujme a sázejme lípy republiky! [online]. Copyright © 2018 Lípy repub [cit. 23.09.2019]. Dostupné z: https://lipyrepubliky.cz/lipa-zajimavosti-o-nasem-narodnim-stromu/
  7. Postup výsadby lip | Lípy republiky 1918 – 2018.Lípy republiky 1918 – 2018 | Slavíme 100. let od vzniku Československa. Mapujme a sázejme lípy republiky! [online]. Copyright © 2018 Lípy repub [cit. 23.09.2019]. Dostupné z: https://lipyrepubliky.cz/postup-vysadby/
  8. Vysaďme si každý svou výroční lípu | OLMA, a.s.. [online]. Copyright © 2019 [cit. 23.09.2019]. Dostupné z: https://www.olma.cz/cs/lipa

Jana Hlaváčová

Bylinkám jsem se začala věnovat již před čtrnácti lety. Dostala se mi do rukou kniha, ve které byly recepty na přípravu různých kosmetických výrobků z bylinek, které si můžeme připravit i doma – mýdla, tělová mléka, šampony, oleje, balzámy na rty, ale i make-up a mnohé další. Natolik mě to zaujalo, že jsem si všechny kosmetické výrobky začala vyrábět doma, zdravě a bez chemie. Protože jsem byla netrpělivá, tak jsem si všechny potřebné bylinky kupovala. Postupně jsem ale zjistila, že domácí bylinky jsou lepší a začala jsem se o bylinky zajímat ještě z pohledu pěstování, nebo jsem si je nasbírala rovnou v přírodě. Dnes už mám svoje místečka, na která chodím bylinky sbírat. Doma pro ně mám speciální místnost, kde bylinky zpracovávám – suším, nakládám do olejů, pěstuji atd. Chodím na různé kurzy o bylinkách a jejich zdravotních účincích. Protože mě téma velmi zajímá, baví mě o něm psát a dělit se tak o své zkušenosti s jinými.

Atlas bylinek

A

B

C

Č

D

F

G

H

J

K

L

M

O

P

R

Ř

S

Š

T

V