Saturejka horská (Satureja montana)

Saturejka je vytrvalá bylina dorůstající výšky až 30 cm. Má aromatické, úzce kopinaté, zelené listy, které jsou 1-2 cm dlouhé a mají jemně kořeněnou chuť. Od léta až do podzimu kvete drobnými bílými až narůžovělými květy rostoucími v klasech. Pochází z oblasti východního Středomoří, ale dobře se přizpůsobila i našim podmínkám. V přírodě se vyskytuje na slunných horských svazích v teplejších oblastech. Používá se jako okrasná rostlina v zahrádkách, v gastronomii, lidovém léčitelství, kosmetice a včelařství.

Popis saturejky horské

Saturejka je hustě rozvětvená vytrvalá bylina rostoucí v trsech do výšky 30 cm. Má tendenci dřevnatět a to zejména ve spodní části lodyhy. Listy jsou kopinaté, lesklé, tuhé, 1-2 cm dlouhé a 5 mm široké. V paždí horních listů se od července do září objevují bílé nebo narůžovělé květy rostoucí v lichopřeslenech. Kořeny jsou velmi husté, svazkovité. Rostlina je charakteristická svou aromatickou, palčivou a kořeněnou vůní, která po usušení ještě zintenzivní. Její chuť je velmi výrazná, podobá se pepři.

Rostlina pochází původně ze Středozemí, zejména v oblastech kolem Pyrenejského poloostrova. Nejvíce se pěstuje ve Francii, Spojených státech, Bulharsku, Německu a Íránu. V ČR a ostatních státech střední Evropy se pěstuje pouze okrajově. V přírodě ji lze nalézt především na teplých a slunných místech, jako jsou skalnaté svahy a sutiny, v teplejších oblastech má tendenci zplaňovat.

Pěstování saturejky horské

Saturejka je bylina vhodná k pěstování i pro začátečníky. Nevyžaduje totiž zálivku ani přihnojování a dokáže se množit samovýsevem. Vzhledem ke svému původu preferuje slunečná stanoviště a suchou až mírně vlhkou půdu, která je dobře odvodněná a dobře propustná. Nejvíce se hodí hlinitopísčitá. Rostlinka je velmi citlivá na přemokření, takže při pěstování v květináči je vhodné jej opatřit drenáží, která tomuto pomáhá předcházet. Na záhoně je proto nejvíce ohrožena na jaře, kdy taje sníh a prší. Ačkoli pochází z teplého podnebného pásu, není třeba ji na zimu přenášet do interiéru, zvládá teploty do -23 °C. Pokud se ale očekávají větší mrazy, je vhodné rostlinu vyrýt a přenést domů, kde přezimuje na světlém místě při teplotě 5-8 °C, nebo ji zahrabat přikrývkou z listí, slámy či chvojí.

Pro rostliny pěstované delší dobu platí, že aby si udrželi svůj tvar, je potřeba je každý rok na jaře sestřihnout. Tento pravidelný sestřih zajistí nejen hezký vzhled, ale také další větvení rostliny. Při nezkrácení úplně všech větviček, se rostlina po odkvetení může sama vysemeňovat. Pro pozdější sestřihávání rostliny platí to, že poslední možný řez je možné provést v srpnu, aby nové výhony stihly do zimy vyzrát a rostlina tak byla schopná přestát mráz bez úhony.

Snadno ji lze pěstovat ze semínek, sazeniček, řízkováním a také dělením trsů.

Pěstování ze semínka

Rostlinu je možné pěstovat venku i vevnitř. Saturejka pěstovaná v interiéru nebo skleníku rychleji vyroste a umožní tak dřívější sklizeň. Coby okrasná rostlina se hodí spíše pěstovaná venku. Semínka se sází brzy zjara, po výsevu rychle rostou – vyklíčí již po dvou týdnech. Nejvíce se jim daří při teplotě 15-20 °C.

Pěstování ze sazeničky

Kromě semínek je možné také sehnat sazeničky a již vzrostlé rostliny, které lze vysadit dovnitř do květináče, či ven na záhon. Je to velmi jednoduché – vyhloubí se díra, která pojme celý kořenový systém, důkladně se zahrabe, zalije a poté už rostlina bude sama dále kořenit.

Pěstování řízkováním

Řízkování se provádí brzy na jaře, kdy se z rostlin ostrým nožem odejmou řízky – části stonků. Ty se nechají zakořenit ponořené ve vodě nebo se zapíchnou přímo do substrátu, kde po nějaké době také zakoření. Poté, co si vytvoří dostatečný kořenový bal, se mohou rostlinky přesadit na své finální místo.

Pěstování dělením trsů

Dělení trsu se provádí na jaře nebo na podzim a to tak, že se z půdy vyryje celý kořenový bal, který se rýčem (nebo ručně, jde-li to) rozdělí na dvě části, které se odděleně rozsadí. Je to nejrychlejší způsob množení.

Sklizeň saturejky horské

Sbírá se nať saturejky, ze které se používají především zdrhnuté listy. Nať lze sbírat průběžně, hlavní sklizeň je vhodné provádět v době květu, obvykle od července. Sklizeň se provádí za suchého počasí v ranních hodinách, nejlépe kolem osmé hodiny, kdy již oschne ranní rosa.

Uchování saturejky horské

Saturejku, coby koření, lze pěstovat za oknem a dopřávat si tak kdykoli během roku přísun čerstvých lístků. Sklizené natě se uchovávají sušením, mražením nebo naložením do octa či oleje.

Uchování saturejky sušením

K usušení slouží především kvetoucí nať, která se celá seřízne jen několik centimetrů nad zemí. Suší se buď zavěšená ve svazcích, rozložená na síťce nebo za použití umělého tepla nepřesahujícího 40 °C. Pro sušení jsou nejvhodnější taková místa, která jsou stinná, suchá a zaručují dostatečnou cirkulaci vzduchu, jinak by rostlina místo usušení mohla zhnědnout a zatuchnout. Po usušení se listy mohou rozdrtit nebo nechat vcelku. Sušenou rostlinu je vhodné uchovávat v uzavíratelné a temné nádobě, například plechové.

Uchování saturejky mražením

Omytá a dokonale suchá rostlina se mrazí buď po celých natích nebo po jednotlivých lístcích a to tak, že se uloží do uzavíratelné nádoby nebo mikrotenového sáčku a jen tak „nasucho“ se vloží do mrazáku. Další možností je vložit nadrobno nakrájené kousky byliny do formičky na led, zalít je vodou a zmrazit je v ledových kostkách, které se v tvořítku mohou nechat nebo se vyloupnou a jednotlivé kostky se uloží do sáčku či uzavíratelné nádoby.

Uchování saturejky naložením do octu či oleje

Za stálého protřepávání se bylinka zalije olivovým či slunečnicovým olejem nebo jablečným či vinným octem. Po této době se uloží na tmavém místě.

Recepty ze saturejky horské

Saturejka je v kuchyni hojně využívaná zejména v zemích svého původu. U nás zatím není moc rozšířená, ale její obliba stále roste. Díky výraznému aroma může částečně nahradit pepř. Dokořeňují se s ní zejména těžké pokrmy, uzeniny, skopové, králičí či drůbeží maso, zvěřina, nádivky, rybí maso, pokrmy z mletého masa, je vhodná na nakládání zelí, okurek nebo hub. Lístky čerstvé rostliny se používají do salátů, pikantních polévek a omáček, skvěle se hodí k luštěninám. Protože je její aroma opravdu výrazné, doporučuje se ji používat umírněně.

Saturejka je výborná do klasické sekané, ale i do speciální fazolové sekané. Ta se dělá tak, že se předem namočené fazole dají společně se saturejkou vařit do změknutí, poté se slijí a rozmixují tyčovým mixérem. Následně se smíchají s mletým masem, trochou vývaru, vejci, strouhankou, anglickou slaninou, petrželovou natí, majoránkou, kmínem, pepřem, mletým zázvorem a vzniklá směs se vytvaruje do válečku, který se vloží do pekáčku a upeče se.

Výborná je také v polévkách, například v čočkové polévce. Čočka se nechá namočit na 2-3 hodiny, cibule se nakrájí nadrobno a nechá spolu s tymiánem na oleji zpěnit, přidá se mouka, mírně se osmaží a vsype se čočka. Směs se promíchá a zalije vroucí vodou. Pak se do polévky přidá saturejka, libeček, petrželová nať drcený česnek a červená čočka, kterou se polévka zahustí. Po asi půl hodině vaření se polévka dochutí solí a majoránkou.

Že se saturejka skvěle hodí k luštěninám, dokazuje i další recept – kuře na fazolkách. Kuře se osolí, opepří a spolu s kouskem másla a saturejky vloží do trouby, kde se peče za pravidelného podlévání a přelévání vypečenou šťávou. Mezitím se na pánvi rozehřeje máslo s cibulí, přidá se cukr, po jehož rozpuštění se přidá také saturejka a fazolky a vše se podusí doměkka. Hotové kuře se obloží touto fazolkovou směsí a podává s vařeným bramborem.

Využití saturejky horské

1. Potravinářství

Saturejka má v potravinářství vcelku široké využití. Používá se do masitých pokrmů, nádivek, do pokrmů se zelím, fazolemi či hrachem a celkové se hodí ke všem luštěninám. Čerstvá se dává do studených salátů a to nejen zeleninových, ale také luštěninových a dokonce i do bramborového salátu. Hodí se k tučným jídlům, rybám nebo v kombinaci s červenou řepou či cuketou.

2. Lidové léčitelství

V lidovém léčitelství se jí nejčastěji užívá při zažívacích potížích, proti nadýmání, plynatosti a průjmu. Ve střevech působí svými antiseptickými účinky proti parazitům. [1, 2]

3. Okrasná rostlina

Díky záplavě drobných květů se saturejka hodí také do záhonů, jako ozdoba blízko cest, do skalek a suchých zídek.

4. Kosmetika

Díky svým dezinfekčním a svíravým účinkům se saturejka užívá k napařování obličeje nebo k omývání mastné pleti. Obklady z ní pomáhají také hojit drobné rány a kožní plísně.

5. Včelařství

Protože má velké množství pylu, je oblíbenou rostlinou nejen pro včely, ale také motýly.

Nežádoucí účinky saturejky horské

Samotná droga nemá žádné vedlejší účinky. Při vnějším použití může působit na pleť dráždivě. [3, 4]

Zajímavosti o saturejce horské

  • Je známá pod lidovými názvy satorka, čibr nebo šubra.
  • Na našich zahradách jsou nejčastější saturejka zahradní a saturejka horská. Rozdíly mezi nimi jsou především v délce růstu – horská je trvalka, zatímco zahradní pouze jednoletka. Saturejka horská navíc ve spodní části dřevnatí, má tužší lístky a není tak ostrá. Oba dva druhy se pěstují podobně.
  • Znali ji už staří Římané, kteří ji používali k dochucování omáček a při výrobě octů. Také věřili, že dodává mužnou sílu, projasňuje mysl a zlepšuje paměť, proto ji v podobě věnců nosili na hlavách.
  • V minulosti byla považována za afrodiziakum, v 9. století se o ní objevují první zmínky ve staročeské kuchyni. Často bývala používána v šatních skříních k odpuzování molů.
  • Pojmenována je podle polobohů Satyrů, což byli napůl lidé, napůl kozlové.
  • Je vhodné ji pěstovat blízko rostlin trpících na mšice, které saturejka odpuzuje.
  • Bývá součástí směsi provensálského koření spolu s rozmarýnem, bazalkou, tymiánem, majoránkou a dobromyslem. Kořenící směs čubrica má saturejku jako hlavní složku spolu s pálivými papričkami, solí, moukou z opražené kukuřice a semeny pískavice.

Zdroje:

    1. Saturejka horská – Wikipedie. [online]. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/Saturejka_horsk%C3%A1
    2. Saturejka – Kdo ji pozná, už se bez ní neobejde….Pěstování bylinek [online]. Copyright © 2019 Bylinkový ráj [cit. 16.08.2019]. Dostupné z: https://bylinkovyraj.net/saturejka/
    3. Saturejka – bylinky pro zdraví – Zdravě.cz. Bylinky – Zdravě.cz [online]. Copyright © Economia, a. s. [cit. 16.08.2019]. Dostupné z:https://bylinky.zdrave.cz/saturejka-bylinky-pro-zdravi/
    4. Saturejka nať 40g Satureja hortensis herba cons. Sypaná bylina MILOTA – Nova food. Pojďte s námi do toho! [online]. Dostupné z:https://www.novafood.cz/bylinky-jednodruhove-sypane/saturejka-nat-40g-satureja-hortensis-herba-cons–sypana-bylina-milota/
    5. Saturejka horská – Satureja montana | Zahradnictví FLOS.Online zahradnictví Flos – jsme tu pro vás od r. 1991 [online]. Copyright © 2019 [cit. 16.08.2019]. Dostupné z: https://www.zahradnictvi-flos.cz/satureja-montana-saturejka-horska.html
    6. Saturejka horská – Abecedazahrady.cz.cz – Zahrada, rostliny, pěstování [online]. Dostupné z:https://abecedazahrady.dama.cz/katalog-rostlin/saturejka-horska
    7. Saturejka – pěstování a využití v kuchyni i k léčbě – Zahrada a Příroda.Zahrada a Příroda [online]. Dostupné z:http://www.zahradaapriroda.cz/saturejka-pestovani-a-vyuziti-v-kuchyni-i-k-lecbe/

Jana Hlaváčová

Bylinkám jsem se začala věnovat již před čtrnácti lety. Dostala se mi do rukou kniha, ve které byly recepty na přípravu různých kosmetických výrobků z bylinek, které si můžeme připravit i doma – mýdla, tělová mléka, šampony, oleje, balzámy na rty, ale i make-up a mnohé další. Natolik mě to zaujalo, že jsem si všechny kosmetické výrobky začala vyrábět doma, zdravě a bez chemie. Protože jsem byla netrpělivá, tak jsem si všechny potřebné bylinky kupovala. Postupně jsem ale zjistila, že domácí bylinky jsou lepší a začala jsem se o bylinky zajímat ještě z pohledu pěstování, nebo jsem si je nasbírala rovnou v přírodě. Dnes už mám svoje místečka, na která chodím bylinky sbírat. Doma pro ně mám speciální místnost, kde bylinky zpracovávám – suším, nakládám do olejů, pěstuji atd. Chodím na různé kurzy o bylinkách a jejich zdravotních účincích. Protože mě téma velmi zajímá, baví mě o něm psát a dělit se tak o své zkušenosti s jinými.

Atlas bylinek

A

B

C

Č

D

F

G

H

J

K

L

M

O

P

R

Ř

S

Š

T

V