Ostropestřec mariánský (Silybum marianum)

Ostropestřec je až metr a půl vysoká jednoletá nebo dvouletá bylina, která je známá spíše pod svým lidovým označením bodlák. Má silnou, větvenou lodyhu a ostře zubaté listy, které jsou tuhé, lesklé, světle zelené a na konci mají bílé žilky. Zákrovní listy mají dlouhé trny. Na rostlině pozornost nejvíce upoutají květy, jejichž barva závisí na zásaditosti půdy – čím vyšší je její pH, tím tmavější odstín mají. Barva se mění od tmavě červené až po fialovou. Plodem je nažka velká 6-7 mm, mají chmýří složené z chloupků, které jsou po stranách brvité. Původem pochází ze Středomoří, Malé a Střední Asie a na Kanárských ostrovů. Používá se v lékařství, potravinářství a kosmetice.

Popis ostropestřce mariánského

Ostropestřec bývá 30 až 150 cm vysoká jednoletá až dvouletá bylina. Má kůlovitý kořen, ze kterého vyrůstá přímá, dole hustě a nahoře řidčeji olistěná lodyha. Lodyha není moc větvená, je plná, zaobleně hranatá a má bílou dřeň. Listy v dolní části tvoří přízemní růžici a jsou až 40 cm dlouhé, tvarem i barvou podobné listům lodyžním, jejichž dolní část tvoří přisedlé listy, horní poloobjímavé. Mají obvejčitý až kopinatý tvar, jsou peřenolaločné až peřenoklané, ostře zoubkované a s pichlavými ostny na okrajích. Listy jsou žilnaté, přičemž listy jsou lemovány bílými skvrnami. Na líci jsou listy lesklé. Úbory jsou velké, jednotlivé a dlouze stopkaté. Dosahují šířky 3-7 cm, jejich zákrov je tvořen nepravidelnými ostnatými listeny. Ostny mají slámově žlutou barvu a jsou až 7 mm dlouhé. Květy jsou podle pH půdy různě zbarvené – od purpurově červené po fialovou, zřídka také bílé. Jsou trubkovité a dlouhé 3,5-4 cm. Plodem je 7-8 mm dlouhá a 3-5,4 mm široká nažka světle až tmavě hnědé barvy, na vrcholu se slámově žlutým lemem a bělavým chmýrem. Kvete od června do září.

Původem pochází ze Středomoří, Male a Přední Asie a Kanárských ostrovů. Dnes už ale zdomácněl na všech světadílech a u nás i jinde zplaňuje, zejména v blízkosti zahrad, kompostů a podél cest. Roste spíše v nížinách do nadmořské výšky 700 metrů.

Pěstování ostropestřce mariánského

Nejlépe se mu daří v hlinitých, mírně vápenitých a dobře propustných půdách. Kyselá mu nesvědčí a v takovém případě by se na rostlině nemusely objevit květy. Vyhovuje mu slunné a před větrem dobře chráněné stanoviště. Vystačí si se zálivkou jedenkrát za týden, v suchých obdobích častěji dle potřeby.

Rostlina v prvním roce se sklízet nedá, protože se sbírá plod, který se objevuje až druhým rokem. Stáří rostliny se dá poznat podle toho, že v druhém roce se na rostlině objeví bodlinaté listy s bílými žilkami – a právě u této rostliny lze očekávat plody.

Pěstování ze semínka

Semena lze sesbírat z rostliny v druhém roce jejího růstu nebo si je pořídit v zahradnictví. Výsev se provádí začátkem dubna, případně také v květnu do připravených řádků, vzdálených 40 – 50 cm od sebe. Semínka se jemně zatlačí 2 až 3 cm do půdy. Asi po 2-3 týdnech začnou semínka klíčit.

Sklizeň ostropestřce mariánského

Na sklizeň se určitě budou hodit rukavice, jinak by rostlina nepříjemně popíchala ruce svými trny. Předmětem sklizně jsou plody, které se objeví na konci léta z květů. Sklízí se celé rostlinky na konci léta, nejlépe ještě před dozráním plodů, které by později mohl rozptýlit vítr či sezobat ptáci.

Uchování ostropestřce mariánského

Ostropestřec se uchovává sušením. Seříznuté úbory rostlin se rozprostřou a nechají dozrát na suchém a vzdušném místě. Protože plody budou v průběhu dozrávání z úborů vypadávat, nechávají se zavěšené nad papírem, táckem či jinou vodorovnou plochou, která je zachytí. Nakonec stačí vymlátit zbylá semínka, přebrat, zbavit chmýru a dosušit na slunci či při umělé teplotě do 35 °C. Poté se uschovají v dobře uzavřené dóze. Usušená droga je bez pachu a má mírně nahořklou chuť.

Recepty z ostropestřce mariánského

V kuchyni se ostropestřec příliš nevyužívá. Semínka je možné konzumovat zasyrova jen tak či na chlebu s tvarohem nebo v salátu. Většího využití se dočkají spíše výrobky z něj, které lze zakoupit v bio potravinářstvích nebo lékárnách. Patří sem například olej nebo mouka.

Jako téměř každá bylinka, také ostropestřec se používá k přípravě čaje. Jsou k tomu zapotřebí rozdrcená sušená semínka, která se zalijí vroucí vodou, nechají vylouhovat a poté již se může čaj vypít.

Zálivka připravená z oleje ostropestřce se hodí snad do všech salátů – je ale nutné nepřekročit doporučené dávkování 2 lžičky oleje denně. Příkladem může být letní salát obsahující různé druhy salátů (římský, ledový, listový, frisee,…), papriku, mrkev, okurku, ředkvičky, červenou cibuli, dýňová semínka a olej, rukolu, bazalku, pampeliškové listy a trochu oleje z ostropestřce. Pokud olej nedáme přímo do tohoto salátu, je možné jej přidat do zálivky, která jej může doplňovat. Ta se připraví smícháním olivového a ostropestřecového oleje, citronovou šťávou, jogurtem, dijonskou hořčicí, solí a pepřem.

Moukou z ostropestřce lze nahradit lžíci mouky v libovolném dezertu či koláči. Je to možné také v klasické bábovce. Nejdříve se vytvoří těsto z vajec, oleje, mléka, vanilkového a krupicového cukru, prášku do pečiva a polohrubé a ostropestřecové mouky. Z těchto surovin se vymíchá hladké těsto, které se rozdělí na dvě poloviny, do jedné se pak dá kakao na obarvení. Světlé těsto se nalije do bábovkové formy, na něj tmavé a nakonec se vše upeče.

Využití ostropestřce mariánského

1. Potravinářství

V potravinářském průmyslu se z něj vyrábí produkty, které se největšího uplatnění dočkaly v raw kuchyni. Jinak se v domácím použití z této rostliny pokrmy nepřipravují.

2. Lékařství

Plody obsahují nejvíce účinných látek za studena, čaj tedy nebývá moc účinným. Používají se především jako prevence před onemocněním jater a při zdravotních potížích, které tímto onemocněním vznikly. Dále se používá na zlepšení funkce žlučníku, proti žlučovým kamenům nebo při depresích. Zbavuje tělo toxinů, tlumí záněty a alergie, pomáhá jako první pomoc při otravách (například od muchomůrky zelené nebo také alkoholu). Zevně se používá na hemoroidy, bércové vředy a křečové žíly. [1, 2]

3. Kosmetika

Ostropestřec se prokázal být také významným kosmetickým prostředkem. Olej z této rostliny má protizánětlivé a pročišťující účinky, takže se s ním dá léčit akné, suchá svědící pokožka, ekzém či lupénka. Kromě oleje na obličej se z něj vyrábí také šampony či koupelové pěny.

Nežádoucí účinky ostropestřce mariánského

• Ostropestřec je bezpečnou bylinkou, u které nehrozí žádné nežádoucí účinky. Užívání by se měly vyhnout pouze těhotné a kojící ženy a také lidé trpící vysokým tlakem, protože jej rostlina mírně navyšuje. [3]

Zajímavosti o ostropestřci mariánském

• Má mnohé lidové názvy, například: bejlí Panny Marie, bodlák ostrý, bodlák pestrý, kardus Marie, kotlačka, ostropes, podstřel, volče, bodlák opilců, Kristova koruna, mariánský bodlák nebo jmelí Panny Marie.
• Jeho název (latinský, český i lidový) často zmiňuje symboliku s Pannou Marií. Souvisí to s legendou, podle které jsou na rostlině bílé pruhy z toho důvodu, že na jeho listy spadlo několik kapek mléka, když Panna Marie kojila jezulátko. Listy v podobě trnů zase odkazují na Kristovu korunu, kterou musel mít na hlavě během ukřižování.
• Ostropestřec je rostlinou známou již v antickém Řecku a Římě, používal se tam při hadím uštknutím a na podporu odtoku žluči. Velké obliby se ale rostlina dočkala až v 16. století, kdy se ostropestřec používal na všechny problémy související s játry, žaludkem a dutinou břišní. V 17. století se používal také při prvních příznacích žloutenky. Poté byla přírodní léčba na ústupu a začalo se jí užívat až v poslední době. Dnes se používá především k léčbě jater.
• V minulosti byl používán také k léčbě malárie.

Zdroje:

1. Ostropestřec mariánský – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ostropest%C5%99ec_mari%C3%A1nsk%C3%BD
2. Ostropestřec mariánský: pomocník v boji proti jaterním nemocem. Mojemedicina.cz [online]. Copyright © 2019 Roche Czech Republic [cit. 24.09.2019]. Dostupné z: https://www.mojemedicina.cz/pruvodce-pacienta/zivotni-styl/bylinky-ve-vasi-lekarnicce/ostropestrec-mariansky-ucinny-pomocnik-v-boji-proti-jaternim-nemocem.html
3. Ostropestřec mariánský (Sylibum marianum) – Herbal-store.cz. Bylinky, bylinné extrakty a čajové směsi: Herbal-store.cz [online]. Copyright © 2019 Herbal Store [cit. 24.09.2019]. Dostupné z: https://www.herbal-store.cz/clanek/66/ostropestrec-mariansky-sylibum-marianum/
4. Ostropestřec – bylinka, která chrání naše tělo před stárnutím – Novinky.cz.cz – nejčtenější zprávy na českém internetu[online]. Copyright © 2003 [cit. 24.09.2019]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/zena/styl/clanek/ostropestrec-bylinka-ktera-chrani-nase-telo-pred-starnutim-40053029
5. Zázračná bylina jménem ostropestřec mariánský – BIO a přírodní kosmetika, výživové doplňky, Eko drogérie, zdravé láhve, eko pleny.BIO a přírodní kosmetika, výživové doplňky, Eko drogérie, zdravé láhve, eko pleny [online]. Copyright © [cit. 24.09.2019]. Dostupné z: https://www.naureus.cz/blog/detail/zazracna-bylina-jmenem-ostropestrec-mariansky