Majoránka zahradní (Origanum majorana)

Majoránka je ve svém prostředí vytrvalá bylina či polokeř, v našich podmínkách je pouze jednoletkou. Dorůstá výšky 20-60 cm. Roste v trsu, má několik rozvětvených stonků, na kterých rostou vejčité, vstřícné listy zelené až načervenalé barvy s mírným ochlupením. V úžlabinách listů se od června do září objevují husté střapce bílých až narůžovělých květů. Původem majoránka pochází ze Středomoří, odkud se rozšířila do zbytku Evropy. Využití nalezla především v gastronomii, ale také v lékařství či včelařství.

Popis majoránky zahradní

Majoránka je ve své domovině trvalkou, ale ve středomořských podmínkách, které jsou na ni příliš chladné, je pouze jednoletou. Je zvyklá na mnohem teplejší prostředí, u nás není dostatečně otužilá. Tato aromatická bylina dorůstá výšky 20-60 cm a svým vzhledem připomíná polokeř. Má rozvětvenou, přímou lodyhu, na které rostou drobné, vstřícné listy oválného tvaru. V úžlabí těchto listů se v červnu až září v lichopřeslenech objevují drobné kvítky bílé či světle růžové barvy. Plody rostliny dozrávají pouze v teplých oblastech. Majoránka má velmi příjemnou nasládlou vůni.

Původně rostlina pochází se Středomoří, kde ji pěstovali už staří Egypťané, Řekové a Římané a do zbytku Evropy se dostala během křižáckých výprav. V našich podmínkách se ve volné přírodě nenachází, ale je možné ji jako letničku pěstovat.

Pěstování majoránky zahradní

Majoránku je možné pěstovat na záhonech i v květináčích. Majoránka vyžaduje teplé a slunné stanoviště, které je chráněno před větrem. Přece jenom je zvyklá na teplejší klima. Pokud se pěstuje na záhonu, stačí půdu okopat a proplít. Půda musí být dobře propustná a bohatá na živiny, pokud taková není, je možné ji přihnojovat organickými hnojivy. Protože rostlina nesnáší mráz, je možné ji na zimu přesadit do květináče a nechat ji přezimovat v domě. Rostlina spíše snese sucho, než přemokření, pravidelná zálivka je pro ni ale přesto důležitá. Pěstuje se přímo ze semínek nebo je možné sehnat sazeničky rostliny.

Pěstování ze semínka

Semínka se zasévají na konci dubna do pařeniště nebo přímo na záhon. Tam se zasévají tím stylem, že se nasypou na povrch půdy a jemně se zasypou zeminou. V pařeništi rostlinky vyklíčí, jakmile jsou dostatečně zakořeněné, mohou se přesazovat s ohledem na klima. U nás se od půlky května po „zmrzlých mužích“ mohou vzrostlé rostlinky sázet na záhon do trojsponu po dvou, třech či čtyřech rostlinkách s mezerami 15 cm.

Pokud bude majoránka pěstována v domě, může se začít vysévat do květináčů už koncem ledna. Jedná se totiž o rostlinku, která si s růstem dává na čas. Potřebuje být umístěna na místě, kde je dostatek světla.

Pěstování ze sazenic

Sazeničky se dají sehnat v zahradnictví a přesazují se na záhon či do květináčů stejně jako sazeničky vypěstované doma ze semínka. Při rozsazování je třeba dodržovat rozestupy, rostlina totiž hodně košatí.

Sklizeň majoránky zahradní

Sklizeň majoránky je možná, jakmile rostlinka dosáhne výšky alespoň 6 cm. Sklízí se listy a to tak, že se z rostliny sestříhají asi 2 až 3 cm od země za slunného počasí, nejlépe okolo poledne. Sklizeň se musí realizovat před rozkvětem rostliny, kdy má rostlina nejvíce silic, tedy i aroma. Majoránku je možné během jedné sezóny takto sestříhat dvakrát nebo třikrát. Poslední sklizeň probíhá v září a sklízí se při ní celá rostlina, která se následně suší.

Uchování majoránky zahradní

Majoránku lze spotřebovat čerstvou i sušenou. Čerstvé snítky majoránky dlouho nevydrží, jejich životnost je možné prodloužit namočením do vody, ale ani tak nevydrží déle než 2 týdny. Skoro jako čerstvé je lze uchovat zmrazením.

Uchování majoránky sušením

Nastříhané snítky majoránky se musí co nejdříve po sklizni usušit. Jednotlivé snítky se svážou do svazečků a zavěsí se na suchém a dobře větraném a stinném místě. Je možné ji takto sušit také na síťce nebo jiné vodorovné ploše, která umožňuje proudění vzduchu. Za použití umělého teplota by teplota neměla překročit 40 °C. Po usušení se ze svazečku sdrhnou listy i zbytky květů a vloží se do uzavřených nádob bez přístupu vzduchu. Jediné, co se nevyužije, jsou stonky, které by zkazily kvalitu koření.

Uchování majoránky zmrazením

Majoránku lze zmrazit i s natí nebo jen samotné lístky. Provádí se to 2 základními způsoby:

  • Majoránka se omyje, nechá okapat a oschnout. Poté se buď nechá ve snítkách nebo se jenom natrhají lístky a vloží se do mikrotenových sáčků či jiné uzavíratelné nádoby a následně do mrazáku.
  • Pro mražení ve vodě či oleji se používají jenom listy. Ty se vloží do tvořítka na led, zalijí vodou či olejem a nechají se zmrazit. Po vyndání z tvořítka se jednotlivé kostky uloží do nádoby, ve které budou čekat na své použití.

Recepty z majoránky zahradní

Majoránka má v kuchyni velmi široké využití. Používá se čerstvá i mražená, často v kombinaci s česnekem. Používá se na dochucování polévek, omáček, masitých a bramborových jídel, je důležitou složkou ve vaječných pokrmech, salátech, paštikách, pokrmů z jater a mnoho dalších. Protože podporuje trávení, přidává se také do tučných jídel a pokrmů z luštěnin či zelí. V průmyslu se používá především při výrobě uzenin. Do domácích jídel se přidává nejdříve v poslední třetině vaření, jinak ztratí své aroma.

Tradičně se přidává do staročeských jídel, mezi nimi je jedním z nejznámějších bramborová polévka. Bramboračka se připravuje tak, že se nejdříve z másla a mouky vytvoří jíška, která se zředí vývarem. Přidají se nakrájené brambory a kořenová zelenina. Až zelenina změkne, přidá se majoránka, sůl a bobkový list. Polévka se povaří už jen krátce a pak se podává.

Do polévky lze přidat i čerstvou majoránku. Příkladem může být jednoduchá kukuřičná polévka. Mražená kukuřice se nechá částečně rozmrznout a rozmixuje se s trochou vývaru. Vzniklé pyré se smíchá s další částí vývaru a povaří se. Po chvíli se přidá čerstvá majoránka, sůl a pepř a znovu se povaří. Na talířích se pak polévka může dozdobit snítkami majoránky.

Dalším typickým pokrmem, kde se majoránka objevuje, jsou bramboráky. Jsou to placky vyrobené ze směsi nastrouhaných brambor, hladké mouky, mléka, česneku, vajec, soli, pepře, mletého kmínu a sušené majoránky. Tyto placky se opečou z obou stran na rozpáleném oleji.

Majoránka je i součástí klasické sekané. Na oleji se osmaží cibulka, která se pak přidá do mletého hovězího masa a mletého vepřového bůčku, přidá se majoránka, sůl, vejce, česnek a rohlíky namočené v mléce. Směs se promíchá a podle potřeby se přisypává strouhanka, až se směs přestane lepit na ruce. Ze směsi se vytvaruje bochánek, který se vloží do zapékací mísy, potře bílkem a upeče se.

Z majoránky lze vyrobit i různé chuťovky. Například z listového těsta, rozkrájeného na stejně velké obdélníky. Začne se tak, že se jeden takový obdélník potře směsí z protlaku, sušené majoránky a rajčatového pesta, poklade se taveným sýrem, šunkou, následuje další díl těsta, ten se opět potře rajčatovou směsí, přidají se kousky hermelínu a lístky čerstvé majoránky podle chuti. Na to se položí další díl těsta potřený rajčatovou směsí, přidá se šunka a tavený sýr a opět se dá díl těsta, tentokrát s hermelínem, šunkou a čerstvou majoránkou. Nakonec se dá poslední plát těsta, který se potře rozšlehaným vejcem a posype sezamem. Na okrajích se bochánek zamáčkne vidličkou, aby náplň nevytekla, a dá se péct do trouby.

Využití majoránky zahradní

1. Potravinářství

V kuchyni se užívá čerstvá i sušená majoránka. Používá se do polévek, omáček, nádivek a paštik, do bramborových placek, k dochucení jídel z masa, zvěřiny, jater, obilovin a dalších. Je důležitou součástí při výrobě salámů a uzenin. Přidává se také do tučných a luštěninových pokrmů, protože podporuje trávení. Vynikající je také ve vaječných a zeleninových salátech. Je nejdůležitějším kořením při domácích zabíjačkách. Skvěle si rozumí s ostatním kořením, zejména s tymiánem.

2. Lékařství

V lékařství se používá jako podpůrný prostředek při nechutenství, také podporuje tvorbu žaludečních šťáv, čímž přispívá k lepšímu trávení. Pomáhá při nadýmání a nachlazení, působí močopudně, potlačuje bolest hlavy, uvolňuje křeče a posiluje nervový systém. U žen pomáhá řešit onemocnění dělohy, kterou posiluje, a dalších ženských nemocí. [1]

3. Včelařství

Majoránka patří mezi významné včelařské medonosné byliny, protože se jedná o rostlinu bohatou na pyl a nektar.

Nežádoucí účinky majoránky zahradní

Majoránka nemá žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace, pouze při předávkování může dojít k podráždění sliznic (zejména žaludku a trávicího ústrojí celkově) nebo k bolestem hlavy. Majoránku se nedoporučuje užívat během těhotenství. [1, 2]

Zajímavosti o majoránce zahradní

  • Lidovými názvy se jí říká marjánka, majorán či voněkras.
  • Z majoránky se připravuje uvolňující a uklidňující koupel. Postup je takový, že se jedna lžíce majoránky přelije dvěma šálky horké vody a nálev se nechá louhovat, poté se scedí. Tento nálev se poté nalije do koupele nebo je možné ho také vypít jako čaj při potížích v oblasti žaludku a střev.
  • U nás se lze setkat se dvěma podobami majoránky – francouzské a německé. Francouzská majoránka je mohutnější a má více listů, proto je nazývána jako listová majoránka. Německá majoránka se nazývá kvetoucí, v našich podmínkách se jí daří lépe a rychleji dozrává.
  • Znali ji už ve starověkém Egyptě, jako léčivou rostlinu ji používali Řekové a Římané.
  • V minulosti se z majoránky připravoval nápoj lásky.
  • Pro její příjemnou vůni ji ve středověku používaly dámy do koupele.
  • Používá se podobně jako levandule, yzop nebo heřmánek v potpourri. To je název pro směs vonných bylin, které se aranžují v porcelánových miskách nebo se v látkovém sáčku zavěsí do prostoru, odkud se potom line příjemná vůně po celé místnosti.
  • Jako koření se používá majoránka drhnutá, což je směs listů a květů.

Zdroje:

  1. Majoránka zahradní – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Major%C3%A1nka_zahradn%C3%AD
  2. Majoránka zahradní. byliny [online]. Dostupné z: http://bylinky.biorezonancemost.cz/majoranka-zahradni.html
  3. Majoránka zahradní | Bylinky.info.Bylinky – Vše, co jste chtěli vědět o bylinkách! [online]. Copyright © 2010 [cit. 02.07.2019]. Dostupné z: http://www.bylinky.info/majoranka-zahradni
  4. Majoránka zahradní – Abecedazahrady.cz.cz – Zahrada, rostliny, pěstování [online]. Dostupné z: https://abecedazahrady.dama.cz/katalog-rostlin/majoranka-zahradni
  5. Bylinkový speciál: Majoránka zahradní – Vitalia.cz.cz – chytře na život [online]. Copyright © 2009 [cit. 02.07.2019]. Dostupné z: https://www.vitalia.cz/clanky/bylinkovy-special-majoranka-zahradni/

Jana Hlaváčová

Bylinkám jsem se začala věnovat již před čtrnácti lety. Dostala se mi do rukou kniha, ve které byly recepty na přípravu různých kosmetických výrobků z bylinek, které si můžeme připravit i doma – mýdla, tělová mléka, šampony, oleje, balzámy na rty, ale i make-up a mnohé další. Natolik mě to zaujalo, že jsem si všechny kosmetické výrobky začala vyrábět doma, zdravě a bez chemie. Protože jsem byla netrpělivá, tak jsem si všechny potřebné bylinky kupovala. Postupně jsem ale zjistila, že domácí bylinky jsou lepší a začala jsem se o bylinky zajímat ještě z pohledu pěstování, nebo jsem si je nasbírala rovnou v přírodě. Dnes už mám svoje místečka, na která chodím bylinky sbírat. Doma pro ně mám speciální místnost, kde bylinky zpracovávám – suším, nakládám do olejů, pěstuji atd. Chodím na různé kurzy o bylinkách a jejich zdravotních účincích. Protože mě téma velmi zajímá, baví mě o něm psát a dělit se tak o své zkušenosti s jinými.

Atlas bylinek

A

B

C

Č

D

F

G

H

J

K

L

M

O

P

R

Ř

S

Š

T

V