Rozrazil lékařský (Veronica officinalis)

Rozrazil je vytrvalá bylina, která se řadí k těm nižším – běžně bývá vysoká kolem 20 cm. Vytváří přízemní trsy lisů, z nichž vyrůstá jednoduše větvená lodyha. Tato lodyha bývá plazivá, hustě chlupatá a má načervenalou barvu. Její listy jsou vstřícné, přisedlé, řapíkaté a taktéž chlupaté. Mají eliptický až vejčitý tvar a zelenou barvu. V průběhu léta se na rostlině objevují stopkaté, čtyřčetné květy uspořádané v hroznovité květenství. Jsou oboupohlavné, mají modrou až modro-fialovou barvu, někdy také bílou. Rostlina je rozšířena po téměř celé Evropě, včetně České republiky. Používá se v lékařství, kosmetice a pro okrasu.

Popis rozrazilu lékařského

Rozrazil je vytrvalá léčivá bylina, jejíž výška se pohybuje v rozmezí 10-50 cm. Má bohatě větvený kořen, z něhož vyrůstá jednoduše větvená listnatá lodyha, která někdy bývá chlupatá. Lodyha se dělí na dvě části, z nichž dolní je poléhavá a zakořeňující a horní vystoupavá a zakončená květenstvím. Má přiléhavé, vstřícné listy, které jsou též místy chlupaté. Jsou elipsovité až široce kopinaté, se zaokrouhlenou čepelí na koncích tupě špičatou. V paždí horních listů se od června do srpna objevuje husté hroznovité květenství, v období plodu se prodlužující. Toto květenství mívá 15-35 květů. Květy jsou drobné a stopkaté, vyrůstají v úžlabí listenů. Jsou složené ze čtyř okvětních lístků, jejich koruna je zvonkovitá, přičemž horní plátek je největší, protože se jedná o srůst dvou plátků. Barva koruny může být různá – od bledě modré, přes fialovou až po bílou. Ke koruně přirůstají dvě tyčinky, které spolu s ní poté opadají. Z květů viditelně vyčnívají prašníky. Svrchní semeník má dvě pouzdra a srdčitý tvar. Plodem je tobolka, která se po uzrání otevírá dvěma chlopněmi, z nichž poté vítr roznáší drobná semínka do blízkého i vzdáleného okolí.

Rozrazil se vyskytuje téměř v celé Evropě, místy je rozšířený také v Severní Americe. V České republice se vyskytuje především v nížinách, k nalezení je ale i ve vyšších polohách (do cca 1200 m n. m.). V přírodě si vystačí v suchých půdách chudých na živiny. Roste v lesích, na pasekách a loukách, ve vřesovištích, při plotech, v příkopech, na okrajích cest a lesů.

Pěstování rozrazilu lékařských

Rozrazil preferuje slunná stanoviště, ale dařit se mu bude také v polostínu. Stejně jako na stanoviště, ani na půdu není nijak náročný – nesnese snad jen jílovité a špatně odvodněné půdy. Optimální podmínky nalezne v písčitých a hlinitých půdách, spíše s kyselým pH. Na pěstování není tato bylina vůbec náročná, nevyžaduje přihnojování ani pravidelné zavlažování. Pouze v období sucha je potřeba rostlinu trochu zalít. Ačkoli je rostlina mrazuvzdorná až do -15 °C, za suchých zim je vhodné ji chránit přikrytím chvojím.

Rostlina se dá pěstovat ze semínek, sazeniček, řízkováním a dělením trsu.

Pěstování ze semínka

Semínka stačí jemně zatlačit do zeminy a zalít. Po zhruba 3 týdnech by se měli začít objevovat první klíčky. Předpěstování rostliny doma se provádí od února do dubna, na venkovní stanoviště se sází v březnu nebo v září až říjnu.

Pěstování ze sazeniček

Sazeničky si lze vypěstovat nebo koupit na internetu či v zahradnictví. Přesazovat je na venkovní stanoviště je nejvhodnější na jaře (březen, duben) nebo na podzim (září, říjen).

Pěstování řízkováním

Řízkování lze provádět v červenci a srpnu pomocí bylinných řízků. Ty se odeberou z rostliny po odkvětu, kdy se na ní objeví mladé výhonky. Tyto řízky se jednoduše odříznou nebo odstřihnou z rostliny, která dosáhla výšky alespoň 10 či 20 cm. Výhonky se poté nechají v nádobě s vodou zakořenit, poté se přesazují do sadbovače, kde kořínky ještě více zesílí a budou připraveny ke konečnému přesazení na místo určení.

Pěstování dělením trsu

Na jaře nebo na podzim lze provést dělení trsu. K tomu je potřeba mít staršího zdravého jedince, který se vyryje z půdy s celým kořenovým balem. Ten se poté rýčem rozdělí na dvě části, které se samostatně zasadí na finální stanoviště.

Sklizeň rozrazilu lékařského

Sklízí se nať v období květu, což je samozřejmě období června až srpna. Rostlina se seřízne úplně u země a co nejdříve se zpracovává.

Uchování rozrazilu lékařského

Okamžitě po ukončení sběru se rozrazil rozloží na papír či síto a na suchém, vzdušném a stinném místě se suší. Při sušení se s rostlinou nijak nemanipuluje, protože by z ní mohly opadat květy. Za použití umělého tepla nesmí teplota překročit 35 °C. Během sušení si rostlina zachová svou barvu, rozhodně nesmí zhnědnout, protože to svědčí o zničení hlavní účinné látky.

Recepty z rozrazilu lékařského

V kuchyni se bylina nejčastěji používá k přípravě čaje a to buď samotná nebo v bylinných směsích. Mladou nať lze navíc použít do polévek, jarních salátů, omáček a dalších jídel. Ve všech těchto pokrmech se používají pouze natě v čerstvém stavu, protože vařením by bylina zhořkla.

Čaj se připravuje jednoduše tak, že se sušená bylina zalije horkou vodou, krátce se vyluhuje a poté už je vhodná ke konzumaci. Z bylinných směsí je chutná například tato: k rozrazilu se přidají květy či plody hlohu, nať jmelí, listy routy, nať řebříčku, nať kokošky pastuší tobolky, květy prhy, kůra krušiny a nať meduňky.

Rozrazil je možné přidat do zdravé bršlicové polévky. Na másle se zpění cibulka a přidá se bršlice. Směs se zalije vodou, krátce povaří a rozmixuje. Polévka se poté dochutí solí, oblíbenými polévkovými bylinami (libeček, petržel), kurkumou, lze také přidat rozkvedlané vejce. Polévku je možné zjemnit smetanou a podávat s osmaženými kostičkami z housky.

Další polévkou je například pórkovo-cuketová. Pórek, cuketa a brambory se očistí a nakrájí na kousky. V hrnci se lehce orestují a zalijí vodou nebo ještě lépe zeleninovým vývarem. Až bude zelenina měkká, polévka se rozmixuje tyčovým mixérem. Do zakysané smetany se přidá mléko a tato směs se rozšlehá do polévky. Ta se potom dochutí pepřem, česnekem, cukrem, solí, pažitkou nebo petrželkou a také rozrazilem.

Neobvyklou chuť lze objevit v salátu z rozrazilu a potočnice. Tyto dvě byliny se smíchají spolu s nadrobno nakrájeným rajčetem a cibulí a zalijí zálivkou z jablečného octa a solí.

Využití rozrazilu lékařského

1. Lékařství

Rozrazil snižuje obsah cholesterolu v krvi, pomáhá v léčbě bronchitidy, astma a zánětů v trávicím traktu. Působí také na močové kameny a záněty močových cest. Pomáhá při bolestech hlavy, při vykašlávání, detoxikuje (má močopudný účinek) a posiluje organismus, léčí revmatismus a kožní potíže. Dále podporuje chuť k jídlu, čistí krev či pomáhá při léčbě dny. Má také mírný protiprůjmový účinek. Preventivně pomáhá proti skleróze. [1, 2]

2. Kosmetika

V kosmetice se přidává do omlazujících krémů, protože obsahuje kyselinu felurovou, která je známým pomocníkem v prevenci proti vráskám. Je složkou také potravinových doplňků, protože účinně posiluje imunitní systém. Nalézt jej můžeme také coby součást šamponů a sprchových gelů.

3. Okrasná rostlina

Svou modrou barvou květů příjemně zpestří vzhled zahrady. Může se pěstovat také na balkoně či terasách v zahradních nádobách, zkrášlí také skalku či může lemovat chodníky a ostatní rostliny v záhoně.

Nežádoucí účinky rozrazilu lékařského

  • Rozrazil nemá žádné vedlejší účinky ani kontraindikace. Je bezpečný dokonce i pro těhotné a kojící ženy. Může být užíván dlouhodobě. Pouze v případě přecitlivělosti je nutné jeho užívání omezit či úplně přerušit. [2]

Zajímavosti o rozrazilu lékařském

  • Je známý pod mnohými lidovými názvy: přítržník, přítržný kořen, veronika, tržník, hušec, ochvatná zelina, utrhlec, potrhlec, pršidlo, plavka, bouřka a další.
  • Původně se rostlině říkalo také bezekvítek, protože okvětní lístky na dotek často opadávají. Pro tuto vlastnost má rostlina také německé pojmenování Mánnertreu, které znamená mužská věrnost.
  • Lidový název bouřka či pršidlo vzniklo z pověry, že když se rostlina utrne za slunného teplého letního dne, do večera přijde déšť a hromobití.
  • Podle pověr jsou nejúčinnější ty rostliny, které rostly na kraji lesů či pod dubem.
  • Znali jej již staří Germáni, kteří si rozrazilu vážili pro jeho léčivé vlastnosti. Nazvali jej „hlavním lékem na všechny choroby“ a tak jej také používali. Dodnes je v Německu známý pod lidovým názvem Allerweltsheil.
  • Staří Římané si jej taktéž velmi cenili. Když chtěli někoho pochválit, říkali mu, že má tolik dobrých vlastností jako rozrazil.
  • Rod rozrazil obsahuje na 250 druhů. V České republice roste přes 30 druhů, z nichž nejrozšířenější je rozrazil rezekvítek. Od lékařského se liší tím, že chlupy na stonku jsou umístěny ve dvou podélných pruzích, jinak je lysý nebo jen s ojedinělými chlupy.
  • Vysvětlení vzniku rodového názvu Veronica je hned několik. Nejčastěji se odvozuje od latinských slov vera (pravá) a unica (jediná). Další pověra říká, že byl takto pojmenován na počest bohaté Římanky, která pomocí rozrazilu vyléčila císaře Tiberia z malomocenství. Další možností je zkomolení názvu Betonica, kteří bylinu podobnou bukvici používali jako léčivku.

Zdroje:

  1. Rozrazil lékařský – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozrazil_l%C3%A9ka%C5%99sk%C3%BD
  2. Rozrazil lékařský | Účinky, použití, recepty a informace. Bylinkopedie.cz | Léčivé bylinky, zázračné rostliny a další dary přírody[online]. Copyright © 2014 [cit. 28.10.2019]. Dostupné z: https://bylinkopedie.cz/rozrazil-lekarsky/
  3. Rozrazil lékařský – Veronica allionii | Zahradnictví FLOS.Online zahradnictví Flos – jsme tu pro vás od r. 1991 [online]. Copyright © 2019 [cit. 28.10.2019]. Dostupné z: https://www.zahradnictvi-flos.cz/veronica-allionii-rozrazil-lekarsky.html
  4. Rozrazil lékařský léčivé účinky, využití a pěstování – Bylinkovo.cz.cz – vše o bylinkách a superpotravinách [online]. Copyright © 2019 [cit. 28.10.2019]. Dostupné z: https://www.bylinkovo.cz/rozrazil-lekarsky/
  5. Rozrazil lékařský – Abecedazahrady.cz.cz – Zahrada, rostliny, pěstování [online]. Dostupné z:https://abecedazahrady.dama.cz/katalog-rostlin/rozrazil-lekarsky
  6. Rozrazil lékařský | Pěstování, použití, popis, rady a informace.cz | Pěstování – zahrada, byt. Rady a informace [online]. Dostupné z: https://sazenicka.cz/rozrazil-lekarsky/

Jana Hlaváčová

Bylinkám jsem se začala věnovat již před čtrnácti lety. Dostala se mi do rukou kniha, ve které byly recepty na přípravu různých kosmetických výrobků z bylinek, které si můžeme připravit i doma – mýdla, tělová mléka, šampony, oleje, balzámy na rty, ale i make-up a mnohé další. Natolik mě to zaujalo, že jsem si všechny kosmetické výrobky začala vyrábět doma, zdravě a bez chemie. Protože jsem byla netrpělivá, tak jsem si všechny potřebné bylinky kupovala. Postupně jsem ale zjistila, že domácí bylinky jsou lepší a začala jsem se o bylinky zajímat ještě z pohledu pěstování, nebo jsem si je nasbírala rovnou v přírodě. Dnes už mám svoje místečka, na která chodím bylinky sbírat. Doma pro ně mám speciální místnost, kde bylinky zpracovávám – suším, nakládám do olejů, pěstuji atd. Chodím na různé kurzy o bylinkách a jejich zdravotních účincích. Protože mě téma velmi zajímá, baví mě o něm psát a dělit se tak o své zkušenosti s jinými.

Atlas bylinek

A

B

C

Č

D

F

G

H

J

K

L

M

O

P

R

Ř

S

Š

T

V

Z