Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris)

Kokoška je jednoletá až dvouletá bylina, která se dnes všeobecně považuje za obtížný plevel dorůstající výšky 40 cm, někdy může být i vyšší. Dříve patřila mezi ceněné léčivé rostliny. Má bohatě větvenou lodyhu a přízemní listovou růžici tvořenou chobotnaně laločnatými až peřenosečnými, někdy i nedělenými listy. V horní části jsou celokrajné, kopinaté listy se střelovitou bází. Obojí listy jsou chlupaté. Na vrcholku rostliny kvetou droboučké bílé kvítky v hroznovém seskupení o průměru až 5 mm. Vzhledem k tomu, že se jedná o plevel, lze ji nalézt téměř všude – v nížinách i horských oblastech. Původem pochází ze Středomoří a Malé Asie, okdud se ale díky své odolnosti a nenáročnosti rozšířila do celého světa. Používá se především v lékařství, částečně ji lze využít také v gastronomii.

Popis kokošky pastuší tobolky

Kokoška je rostlina se silným vřetenovitým a větveným kořenem, ze kterého vyrůstá bohatě větvená lodyha. Spodní část rostliny tvoří přízemní listová růžice tvořená nepravidelně vroubkovanými, řapíkatými, kracovitě peřenosečnými až celokrajnými listy. Z této růžice roste dlouhá lodyha dorůstající od 20 cm až do půl metru. Na ní rostou přisedlé lístky, tvarem připomínající srdíčko – jsou objímavé se střelovitým zakončením. Od února do října se na vrcholku rostliny objevují malé, špinavě bílé květy tvořící okoličnatý hrozen, který se protáhne do dlouhého stonku s plody zvanými šešulky. Pokud je teplá zima, dokáže si udržet květy po celý rok. Květy jsou oboupohlavné, mají bílé korunní lístky a odstávající lístky kališní. Šešulky jsou na hmat kožovité, mají trojúhelníkovitý tvar a obsahují přes 20 drobných semen. Ty mají žlutohnědou až červenohnědou barvu a jsou 0,8 – 1 mm dlouhá, elipsoidního tvaru.

Za oblast původu se označuje Středomoří a Malá Asie, dnes již ale rostlina roste téměř po celém světě. Pro svůj rychlý růst a velkou rozšířenost se nepěstuje, ale sbírá v přírodě, kde je jí všude plno. Lze ji nalézt v nížinách i horských oblastech, zde ale roste spíše roztroušeně a převážně v oblastech osídlených lidmi. Dokáže vyrůst i na sešlapávaných či jinak znevýhodněných půdách. Roste v různých typech půd: jílovité, písčité, humózní, škerkovité, minerální a mnohé další.

Výskyt kokošky pastuší tobolky

Jak již bylo řečeno, kokoška je pro svou nenáročnost rostlinou rozšířenou po celém světě. V přírodě ji lze nalézt velmi snadno a ani nehrozí riziko její záměny za jinou rostlinu. Lze ji najít na rumištích, polích, zahradách, okrajích cest, úhorech, dlažbách, hřištích, lukách, stráních, v příkopech, na skládkách, také v pícninách, které znehodnocuje, a prostě téměř všude v přírodě, kam lze dohlédnout.

Kokoška se rozmnožuje generativně. Vyroste ihned po zimě a vydrží tak po celý rok – jsou-li mírné zimy, přečká i je a dokonce i pokvete. Na jedné rostlině se vytvoří několik tisíc semen, která postupně klíčí na povrchu půdy a to i během nízkých teplot. Roste velmi rychle, dá se říct, že nová rostlinka se objeví takřka přes noc.

Sklizeň kokošky pastuší tobolky

Kokošku je možné sbírat kdykoliv, nejvhodnějším obdobím ale je jaro a léto, nejlépe během měsíců od dubna do června, kdy má nejvíce účinných látek. Sbírá se celá kvetoucí nať rostliny.

Uchování kokošky pastuší tobolky

Nasbíraná nať se uchovává sušením a to na slunci i ve stínu. Suší se v tenkých vrstvách. Je možné ji sušit i za použití umělé teploty, která ale nesmí přesáhnout 40 °C. Usušená nať se pak skladuje v uzavřených nádobách nebo v papírových pytlících v suchu.

Recepty z kokošky pastuší tobolky

Kokoška nepatří mezi rostliny, které se běžně používají v kuchyni. Lístky a květy mají lehce palčivou příchuť, díky které se hodí do salátů připravovaných z jarních bylin jako je pampeliška, kozlíček nebo lebeda. Kořeny je možné jíst brzy z jara i syrové.

Jako většina bylin, také kokošku lze použít k přípravě čaje. Sušená bylina se přelije vroucí vodou a nechá 5-10 minut odstát. Po přecezení je čaj připraven ke konzumaci.

Kokoška se dále přidává jako přísada do bylinných salátů, za zkoušku stojí divoký salát s violkou. Jeho příprava je velmi jednoduchá a spočívá ve smíchání jednotlivých surovin. Těmi jsou nať ptačince prostředního, listy kokošky pastuší tobolky, listy česneku medvědího, nať kerblíku třebule, mladé listy bršlice kozí nohy, květy violky vonné, rajče, sůl, ocet a olej.

Jiným salátem, který také obsahuje jedlé květy, je šťovíkový salát. Ten se skládá z listů šťovíku, jitrocele, kokošky a špenátu, z květů sedmikrásek, nakrájené cibule, kozího sýra a zálivky ze soli, pepře, oleje a octu.

Květy mohou dozdobit máslo. Jednoduše se do rozměklého másla přimíchají kvítky, máslo se následně dochutí solí, citronovou šťávou, česnekem a pepřem. Do másla se mohou přidat také květy sedmikrásek, vlčího máku, fialek, pampelišek nebo pažitky.

Využití kokošky pastuší tobolky

1. Potravinářství

V potravinářství se nejedná o bylinu vhodnou k běžnému použití, nicméně přece jen se jí zde využít dá. Mladé rostlinky se přidávají nadrobno nasekané do salátů, čerstvé rostliny se dají jíst i za syrova. Ze sušených bylin se připravuje čaj.

2. Lékařství

V lékařství se kokoška nejčastěji užívala k zastavení krvácení různého druhu – z nosu, žaludku, střev i při nepravidelném krvácení dělohy. Také snižuje krevní tlak.

Kokoška se používá vnitřně (krvácení z nosu, děložní či silné menstruační krvácení, onemocnění močových orgánů,…) i vnějšně (rány, otoky, pohmožděniny, záněty šlach, vyrážky, neurovegetativní obtíže v pubertě a v klimaktériu). Vnitřní použití se realizuje prostřednictvím čaje, nálevu nebo odvaru, vnější zase jako zásyp, obklad, kloktadlo nebo jako sedací koupel pomáhající v boji s hemoroidy. [1, 2]

Nežádoucí účinky kokošky pastuší tobolky

  • Kokošku by neměly užívat těhotné ženy, neboť dokáže vyvolat stahy hladkého svalstva a tedy předčasný porod. Při nadměrné konzumaci může dojít k otravě a k tvorbě krevních sraženin. [3, 4]

Zajímavosti o kokošce pastuší tobolce

  • Je známá pod mnohými lidovými názvy: matčino srdce, luptík, penízky, raž, štěničník, tašky, taštička, zmadina, pastýřská kapsička, mošna, srdíčka, babí kapsa, Bětuška, selská hořčice nebo kopišťálka.
  • Podle pověry se z kokošky vyrábělo hrkátko, které mělo odhánět polednice a lesní víly. Výroba byla velmi jednoduchá – postranní srdíčkové listy se malinko natrhly, aby visely dolů a při otáčením stonkem potom rostlina hrká, což právě má tyto bytosti zahánět od lidských obydlí.
  • Rostlina je pojmenována podle plodů podobných tobolkám.
  • V České republice byla nalezena i na vrcholu Sněžky, což svědčí o její neskutečné odolnosti a schopnosti zakořenit i v nepříznivých podmínkách.

Zdroje:

  1. Kokoška pastuší tobolka – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Koko%C5%A1ka_pastu%C5%A1%C3%AD_tobolka
  2. TREBEN, Maria. Zdraví z boží lékárny: léčivé byliny, rady a zkušenosti. 3. vyd. České Budějovice: Dona, 2003. ISBN 80-7322-039-3.
  3. Kokoška pastuší tobolka – účinky na zdraví, co léčí, použití, užívání, využití – Bylinky pro všechny. Bylinky pro všechny – Bylinky pro všechny [online]. Copyright © Eva Mlčochová 2010 [cit. 12.09.2019]. Dostupné z: https://www.bylinkyprovsechny.cz/byliny-kere-stromy/byliny/83-kokoska-pastusi-tobolka-ucinky-na-zdravi-co-leci-pouziti-uzivani
  4. Kokoška pastuší tobolka — Kouzelné bylinky — Česká televize. Česká televize [online]. Copyright © [cit. 12.09.2019]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10744345634-kouzelne-bylinky/7669-bylinky/47388-kokoska-pastusi-tobolka/
  5. Kokoška pastuší tobolka – Atlas – Agromanuál.cz.Profesionální informace pro agronomy – Agromanual.cz [online]. Copyright © 2018 [cit. 12.09.2019]. Dostupné z: https://www.agromanual.cz/cz/atlas/plevele/plevel/kokoska-pastusi-tobolka
  6. Kokoška pastuší tobolka – Abecedazahrady.cz.cz – Zahrada, rostliny, pěstování [online]. Dostupné z: https://abecedazahrady.dama.cz/katalog-rostlin/kokoska-pastusi-tobolka
  7. ŽENA-IN – Kokoška, pastuší tobolka: přírodní lék proti krvácení.ŽENA-IN [online]. Copyright © 2000 [cit. 12.09.2019]. Dostupné z: https://zena-in.cz/clanek/kokoska-pastusi-tobolka-prirodni-lek-proti-krvaceni

Jana Hlaváčová

Bylinkám jsem se začala věnovat již před čtrnácti lety. Dostala se mi do rukou kniha, ve které byly recepty na přípravu různých kosmetických výrobků z bylinek, které si můžeme připravit i doma – mýdla, tělová mléka, šampony, oleje, balzámy na rty, ale i make-up a mnohé další. Natolik mě to zaujalo, že jsem si všechny kosmetické výrobky začala vyrábět doma, zdravě a bez chemie. Protože jsem byla netrpělivá, tak jsem si všechny potřebné bylinky kupovala. Postupně jsem ale zjistila, že domácí bylinky jsou lepší a začala jsem se o bylinky zajímat ještě z pohledu pěstování, nebo jsem si je nasbírala rovnou v přírodě. Dnes už mám svoje místečka, na která chodím bylinky sbírat. Doma pro ně mám speciální místnost, kde bylinky zpracovávám – suším, nakládám do olejů, pěstuji atd. Chodím na různé kurzy o bylinkách a jejich zdravotních účincích. Protože mě téma velmi zajímá, baví mě o něm psát a dělit se tak o své zkušenosti s jinými.

Atlas bylinek

A

B

C

Č

D

F

G

H

J

K

L

M

O

P

R

Ř

S

Š

T

V

Z