Máta peprná (Mentha piperita)

Máta je vytrvalá bylinka dorůstající výšky až 80 cm. Má chlupatou, čtyřhrannou lodyhu, na které rostou kopinaté, špičaté, vejčité listy s řapíkem. V létě kvete růžovo-fialovými květy uspořádanými do klasů na vrcholcích lodyh. Vznikla zkřížením máty klasnaté s mátou vodní v roce 1696. Její původ se přiřazuje západní Evropě, především Anglii. Odtud se rozšířila a pěstuje se ve více než 40 zemích mírného pásu celého světa. Ve volné přírodě se máta příliš nevyskytuje. Využívá se v lékařství, gastronomii a v kosmetice.

Popis máty peprné

Tato aromatická léčivá trvalka byla známa již za dob Egypťanů. Dorůstá výšky 50-80 cm. Má vodorovný oddenek, ze kterého vyrůstá několik přímých, čtyřhranných, slabě ochlupených (nebo i lysých) lodyh, které se nahoře větví. Na lodyze vyrůstají tmavě zelené, vstřícné, vejčitě kopinaté, pilovité listy, které jsou na konci zašpičatělé. Listy jsou pokryté jemnými chloupky, jsou celokrajné a opadavé s krátkými řapíky. Na jejich rubové straně je možné pomocí lupy pozorovat žlázky, kterými rostlina vylučuje éterický olej. Od července do září se na mátě v hustých lichopřeslenech objevují růžové až nafialovělé květy. Máta má příjemnou mentolovou vůni a pálivou chuť.

Rostlina pravděpodobně pochází ze západní Evropy, konkrétně se její původ přiřazuje Anglii. Odtud se rostlina rozšířila do zemí mírného pásu po celém světě. Ve volné přírodě se moc nevyskytuje, ačkoli je to plevelovitá rostlina, takže je nutné si ji vypěstovat.

Pěstování máty peprné

Mátu je možné pěstovat jak v květináči za oknem, tak v truhlíku na balkoně či rovnou na záhoně, kde se pěkně rozkošatí a vyroste do větších výšek.

Máta se pěstuje na polostinném místě, protože jí vadí ostré sluneční paprsky. Zároveň je citlivá na chlad, takže by toto místo mělo být také závětrné. Půda by měla být vlhká, nevápnitá. Ke svému růstu potřebuje spoustu prostoru, protože hodně košatí a mohla by tak zastínit ostatní rostliny. Coby plevelovitá rostlina se navíc rozroste, kam až to půjde. Z tohoto důvodu se pěstuje nejčastěji samostatně v květináčích. Jakmile se rozroste, nepotřebuje téměř žádnou péči.

Máta jako trvalka celkem snadno zvládá přezimování. Na záhoně zvládne zimu i bez pomoci, ale proti těm největším mrazům je vhodné prostor kolem rostliny přikrýt mulčovací kůrou či chvojím. Rostlinky pěstované na balkoně, by se měly přes zimu umístit do interiéru na chladnější místo, které zároveň poskytuje dostatek světla. Přes zimu je potřeba omezit zálivku.

Máta se nedoporučuje pěstovat ze semen, protože ne vždy vzejde. Rozmnožuje se tedy spíše sazeničkami, dělením trsů nebo řízkováním.

Pěstování ze sazeničky

Sazeničku lze sehnat v zahrádkářství, hobby marketech i supermarketech. Pokud je to možné, nejlepší je vybírat sazeničku namnoženou řízkováním, která je nejkvalitnější a nejspíše se udrží. Na začátku jara či podzimu se sazenička zasadí do vlhké půdy na konečné stanoviště, které leží na závětrném místě v polostínu. Sazenička vyžaduje pravidelnou a vydatnou zálivku, špatně snáší úmorná sucha. Při správné péči vydrží na záhonu či truhlíku až pět let.

Pěstování řízkováním

Na jaře nebo na podzim se může máta množit řízkováním. Vhodným řízkem je u ní kořenový i stonkový výhonek, který je několik centimetrů dlouhý a rostou na něm alespoň tři listy. Tento výhonek se jednoduše ustřihne a vloží do nádoby s vodou. Nejlepší je sklenička nebo jiná nádoba, ve které je možné pozorovat, jak rostlina začíná zakořeňovat. Již po týdnu jsou vidět první známky kořínků. Jakmile rostlina dosáhne výšky alespoň 10 cm a má bohatý kořenový systém, může se přesadit na konečné stanoviště.

Pěstování dělením trsů

Dělení rostlin je u máty dalším vhodným způsobem množení. Dělením se získá rostlinka už vzrostlá, identická s tou, ze které se oddělila. Dělení se prování vyrytím celého trsu rostliny a následným bodnutím rýče či ručním rozdělením kořenů, tak aby každé části zbylo dostatečné množství kořenů a výhonků. Dělením se rostlina nejen rozmnoží, ale také oživí.

Sklizeň máty peprné

Sklízí se nať a listy máty. Listy lze průběžně otrhávat celé léto, při vhodných podmínkách bude postupně dorůstat a zajistí tak další úrodu. Nať je nutné sklidit ještě před květem, tedy do července či srpna. Sklízí se v době, kdy obsahuje nejvíce aromatických silic, což je v odpoledních hodinách za suchých dnů (a před květem).

Uchování máty peprné

Úrodu z máty lze uchovat sušením, mražením, zakonzervováním v oleji nebo extrahováním oleje z bylinky. Tento olej poté obsahuje více než 40 složek, z nichž nejznámější je mentol. Čerstvou mátu je nutné spotřebovat co nejdříve, rychle vadne. Její životnost lze prodloužit namočením stonků do vody, ale ani tak dlouho nevydrží.

Uchování máty sušením

Mátu je potřeba sušit rychle, protože při dlouhém sušení listy zhnědnou a stávají se z lékařského hlediska bezcenné. Stejně tak se stane i při přesušení listů. Máta se suší na stinném a suchém místě buď svázaná do snopků a zavěšená nebo v tenkých vrstvách na vodorovné ploše. Je možné ji také sušit umělým teplem, zde ale teplota nesmí překročit 35 °C. Po usušení se máta skladuje ve vzduchotěsných nádobách, protože kdyby zvlhla, došlo by ke ztrátě aroma. Správně usušené listy jsou na líci tmavě zelené a na rubu mají o něco světlejší barvu.

Uchování máty zmražením

Mražením bylinky neztrácí svou chuť a ani u máty tomu není jinak. Při zamrazování je ale potřeba myslet na to, že ačkoli chuť zůstává stejná, bylinka bude mít jiný vzhled, takže se nehodí na dozdobení pokrmů. Nejvhodnější je bylinky před zmražením omýt a nasekat nadrobno tak, aby po vytažení z mrazáku byly ihned připraveny k použití. Takto nasekané bylinky se poté vloží do sáčku (dobrý tip je použít sáčky se znovu uzavíratelným zapínáním) a tyto pak vložit do mrazáku. Jiným způsobem je tyto bylinky rozdělit do nádoby na tvoření ledu a dolít je vodou. Bylinkové kostky ledu se poté vyjmou a vloží do sáčku či uzavíratelné nádoby, kde se mohou skladovat až 12 měsíců. Místo vody je možné použít olivový olej.

Uchování máty konzervováním

K zakonzervování máty do oleje se může využít jakýkoli rostlinný olej, nejlépe nerafinovaný. Hodí se řepkový, slunečnicový, olivový i rýžový olej (tento je vlastně nejlepší, protože se vyznačuje tím, že je téměř bez chuti a dává proto vyniknout samotné chuti bylin). Do uzavíratelné skleněné nádoby se naskládají bylinky, které se zalijí olejem tak, aby byly celé potopené. Pokud budou nakrájené, bude mít olej výraznější chuť. Nádoba se uzavře a nechá na světle asi 4 týdny, během kterých se obsah občas protřepe. Po uplynutí této doby se nádoba uloží do chladu a temna.

Extrahování mátového oleje

Olej se z máty extrahuje za použití vodky, jablečného octu nebo glycerinu. Nejvhodnější je ale použít k extrahování tekutinu obsahující alkohol, protože potom získaná tekutina vydrží delší dobu. Extrahovat lze sušené i čerstvé mátové listy. Sušeným postačí obsah alkoholu 45-60 %, čerstvé potřebují vyšší obsah až 90-95 %.

Čerstvé listy se pokrájí na drobno nebo se pomačkají, suché listy stačí promnout v ruce, mohou zůstat i vcelku. Listy se poté nasypou do zavařovací sklenice a zalijí se zvolenou tekutinou tak, aby byly ponořené. Sklenice se uzavře a nechá v klidu, občas se protřepe (tím se urychlí proces rozpouštění olejů) a nechá louhovat po dobu čtyř až osmi týdnů na stinném místě. Po této době se tekutina scedí přes drobné sítko a uchovává na tmavém místě. Tímto olejem se pak může dochucovat horká čokoláda, bylinkový čaj nebo jenom horká voda, mohou se s ní také dochucovat různé dezerty.

Recepty z máty peprné

Čerstvé listy se používají do omáček, moučníků, nápojů, salátů či jako přízdoba různých pokrmů. Sušené listy se používají k přípravě čaje či jehněčího masa a zeleniny. Máta se hodí k různým druhům ovoce, do ovocných salátů, nápojů a pudinků. V průmyslu je máta dobře známá v oblasti výroby alkoholických nápojů známých pod názvy Peprmintka či Zelená.

Vůbec nejznámější recept, ve kterém se máta upotřebí, je na alkoholický nápoj zvaný Mojito. Do vysoké sklenice se dá několik lístků máty, třtinový cukr, nakrájené dílky limetky a tyto ingredience se rozdrtí. Sklenice se poté naplní rozdrceným ledem, bílým rumem a dolije se perlivou vodou. Nápoj se dozdobí brčkem, snítkou máty a dílkem limetky a podává se. Existuje i verze Virgin Mojito, což je vlastně identický nápoj, do kterého se ale nedává bílý rum a je tedy nealkoholický.

V průmyslu se prodává Zelená či Peprmintka, podobné nápoje je možné vyrobit také doma. Do libovolného alkoholu (především vodka, slivovice nebo koňak) se ponoří lístky máty a nechají se louhovat po dobu asi tří týdnů na slunci. Po této době se smíchá s cukerným roztokem (cukr rozmíchaný ve vodě) a uloží se do chladu.

Z máty se vyrábí také osvěžující sirup. Voda se smíchá s cukrem v poměru 2:1 a povaří se. Přidá se šťáva z citronu a rozmixované mátové lístky a nechají se přejít varem, poté se odstaví a naplní do připravených uzavíratelných sklenic.

Jednoduchý mátový nápoj se získá louhováním rozmixovaných mátových lístků ve vodě. Nápoj se scedí, dosladí cukrem nebo medem a je hotový.

Jak již bylo řečeno, máta se také hodí do sladkých pokrmů a k ovoci. V letních měsících lidé ocení především mátovou zmrzlinu s ovocem a čokoládou. Mléko se smetanou se přivedou k varu a vmíchají k ušlehaným vejcem, se kterými se povaří do zhoustnutí. Omyté a nadrobno nakrájené či rozmixované kousky máty se vmíchají do krému, který se poté nechá trochu zmrazit. Než úplně zamrzne, vmíchají se do něj kousky čokolády a směs se nechá zmrznout úplně. Zmrzlina se podává s ovocem dle chuti strávníků.

Využití máty peprné

1. Potravinářství

Máta se v gastronomii užívá především k přípravě osvěžujících nápojů, dále do moučníků, pečeného či grilovaného masa a ryb, omáček, zeleniny, rýže, bylinkového másla a salátů, včetně těch ovocných. Objevuje se také v likérech, bonbónech či čokoládových náplních. Z máty se také vaří příjemně voňavý čaj. Díky aromatičnosti je při použití máty dalších bylinek netřeba.

2. Lékařství

Máta pomáhá při trávení, křečích, bolestech hlavy, při nachlazení a kašli, pomáhá také uvolnit ucpaný nos. Působí protizánětlivě, mírní nadýmání, působí proti nespavosti a stresu, snižuje napětí hladkého svalstva a tlaku ve vnitřních orgánech a předchází bolestem. Hlavní účinnou složkou máty je mentol, který vyvolává pocit chladu a znecitlivuje, proto pomáhá také při nepříjemných pocitech, jako je například svědění při vyrážkách či kopřivkách. Mátový čas pomáhá při nechutenství. [1]

3. Kosmetika

V kosmetice se používá k výrobě šamponů pro krásné vlasy. Dále se využívá vlastností mátového oleje při péči o pleť. Olej totiž zklidňuje a čistí pleť, zanechává ji hladkou a na pohled zdravější. Také redukuje tvorbu kožního mazu, což se uplatňuje při boji s akné.

4. Jiné průmyslové využití

Mentol osvěžuje dech a přidává se proto do zubních past, ústních vod a žvýkaček. Pro své zklidňující a zároveň osvěžující účinky se přidává do masážních gelů a olejů. Je také důležitou složkou u přípravků používaných po bodnutí hmyzem, neboť znecitlivuje. Mátové silice se používají v aromaterapii. Stále častěji je tento „pravý“ mentol nahrazován mentolem průmyslovým.

Nežádoucí účinky máty peprné

Účinky máty peprné jsou velmi silné, proto se nedoporučují užívat malým dětem a v prvních týdnech těhotenství. Také by se jí měly vyhnout kojící ženy, protože snižuje tvorbu mateřského mléka. Při užívání homeopatik je potřeba omezit užívání máty, která snižuje jejich účinky.

Při soustavném užívání může máta vyvolat vedlejší účinky, kterými jsou pálení žáhy, alergie, návaly horka, bolesti hlavy či vředy v ústech. [1, 2, 3]

Zajímavosti o mátě peprné

  • Mátu lze znát také pod lidovými názvy: pepřová máta, větrová bylina, ferminc, větrovka, balšám, větrové koření, balšán, bylina Matky Boží, fefrminc či fefrmincka, nána, náma, nátkové koření, větrová zelina, větrná bylina a další.
  • V lidovém léčitelství se doporučuje při závratích, nespavosti, melancholii, epilepsii a mozkové mrtvici.
  • Z máty si lze připravit osvěžující koupel, pokud se do vody přidají čerstvé mátové lístky.
  • Používá se s ostatními vonnými bylinkami v potpourri, což je směs vonných bylin naaranžovaných v porcelánových miskách nebo zavěšených v látkovém sáčku. Tato směs příjemně rozvoní celou místnost.
  • Díky snadnému křížení existuje spousta druhů rodu máta. Mezi nejznámější patří máta vodní, klasnatá, vonná, okrouhlistá nebo rolní. Samotná máta peprná má mnoho kultivarů, například máta peprná pomerančová, citronová, grepová, mandarinková, bergamotová, čokoládová či švýcarská.
  • Máta je stará léčivka známá již za dob egyptských faraonů, což dokazují její objevy v hrobkách faraonů v Karnaku. Byla zde používána proti nechutenství, škrkavkám a pro „znovuzískání ochablých vášní“.
  • Máta působí jako odpuzovač škůdců jako je hmyz, myši nebo krysy. Na rozdíl od lidí je jim totiž vůně máty nepříjemná.

Zdroje:

  1. Máta peprná – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%A1ta_peprn%C3%A1
  2. Máta peprná | Účinky, použití, info. Bylinkopedie.cz | Léčivé bylinky, zázračné rostliny a další dary přírody [online]. Copyright © 2014 [cit. 04.07.2019]. Dostupné z: https://bylinkopedie.cz/mata-peprna/
  3. Koření-a-bylinky-z-celého-světa-velice-hodnotná-kniha-o-158-str.lf_ Pages 1 – 50 – Text Version | PubHTML5. Free HTML5 Digital Publishing Platform for Magazines,Catalogs,Brochures,Lookbooks & More…- PUB HTML5 [online]. Dostupné z:https://pubhtml5.com/qrio/yxdb/basic
  4. Bylinkový speciál: Máta peprná – Vitalia.cz.cz – chytře na život [online]. Copyright © 2009 [cit. 04.07.2019]. Dostupné z:https://www.vitalia.cz/clanky/bylinkovy-special-mata/
  5. Máta peprná – pomůže na žaludek, nachlazení i kožní problémy.cz [online]. Copyright © 2019 Roche Czech Republic [cit. 04.07.2019]. Dostupné z: https://www.mojemedicina.cz/pruvodce-pacienta/zivotni-styl/bylinky-ve-vasi-lekarnicce/mata-peprna-pomuze-na-zaludek-nachlazeni-i-kozni-problemy.html