Měsíček lékařský (Calendula officinalis)

Měsíček je jednoletá rostlina (letnička) pěstovaná převážné pro okrasu. Má totiž velmi nápadné až 8 cm velké žluté nebo oranžové květy či okvětí, které tvoří plné úbory. Bylina dorůstá výšky až 80 cm. Měsíček má podlouhlé zelené listy, které jsou chlupaté a na dotyk lepí. Pochází z jižní Evropy a Orientu, odkud se rozšířil téměř do celého světa. Využívá se hlavně jako okrasná rostlina, ale také v lékařství či kosmetice.

Popis měsíčku lékařského

Měsíček je jednoletá bylina dorůstající výšky 70-80 cm, průměrná výška se pohybuje kolem 50 cm. Má vřetenovitý kořen, ze kterého vyrůstá přímá, bohatě větvená, mírně chlupatá lodyha. Z lodyhy vyrůstají světle zelené, kopinaté nebo vejčité listy o délce asi 12 cm. Listy jsou stejně jako lodyha mírně ochlupené a jsou k ní přisedlé. Mají hladké okraje a jsou krojené, horní listy jsou řapíkaté. Lodyha je zakončena květním úborem žluté nebo oranžové barvy. Okvětní lístky jsou jazykovité a tvoří terčové květy, které jsou uloženy v zeleném kalichu. Rostlina roste od jara do podzimu, květy se objevují mezi červnem a zářím. Květy voní jenom slabě, chuť je trpká, slaná a nahořklá.

Za domovinu měsíčku se považuje jih Evropy a Orient, odtud se rozšířil téměř do celého světa. Dnes se pěstuje v Africe, Asii, Evropě, Jižní i Severní Americe. V České republice je měsíček velmi rozšířený a to nejen na zahradách. V přírodě se nachází vlastně po celé ploše od nížin po hory. Snadno zplaňuje, protože se sám vysévá, a lze jej nalézt na skládkách, rumištích, v okolí hřbitovů, cest či podél lesů.

Pěstování měsíčku lékařského

Měsíček lékařský je rostlinou, která se zvládá rozšiřovat sama tím, že se vysemeňuje. To napovídá o tom, že jeho pěstování není vůbec složité. Rostlinu lze pěstovat na záhonech i v květináčích či truhlících.

Měsíček preferuje slunné stanoviště, dobře snese i polostín. Vyhovuje mu většina půd, nejraději má ale půdu hlinito-písčitou a bohatou na živiny. Co nesnese, je půda promáčená. Každodenní zálivka není nutná z hlediska růstu rostliny, obejde se i bez ní, je to ovšem na úkor počtu a velikosti květů.

Pěstování ze semínka

Semena měsíčku mají srpovitý tvar. Vysévají se po čtyřech až pěti kusech na jaře od konce března do dubna, možný je i výsev květnový – později vyseté rostliny už nestihnou vykvést. Výsev probíhá za bezmrazých dnů. Sází se buď do řádku přibližně 40-50 cm od sebe nebo do hnízda do sponu 30×40 cm. Poté, co rostliny povyrostou, se vyjednocují na vzdálenost 20 cm. Vyklíčení semen trvá nejdéle tři týdny a za slunného počasí se mohou již po měsíci od výsadby začít objevovat květy. Měsíček je nutné každý rok sázet na jiné místo, aby se půda příliš nevyčerpávala.

Sklizeň měsíčku lékařského

Rozkvetlé květy se sklízí od června do září za slunečného dne okolo poledne, kdy mají největší obsah účinných látek. Sbírají se buď celé květy nebo pouze okvětní lístky (v těch je totiž nejvíc účinných látek). Pokud se rostlina seřízne, stihne ještě znovu obrazit a vykvést. Seřezávání se provádí asi 15 cm nad zemí.

Uchování měsíčku lékařského

Rostlina se musí co nejdříve po sběru usušit. Suší se ve stínu nebo úplné tmě za stálého větrání. Při použití umělého tepla se doporučuje teplota 60 °C. Rostlina i po usušení přijímá vlhkost vzduchu, proto je dobré ji občas přesušit. Sušený měsíček se musí skladovat také ve tmě či šeru, proto na světle by ztrácel barvu a tím i léčivé vlastnosti.

Recepty z měsíčku lékařského

Měsíček se jako koření v kuchyni používá již od starověku. Má chuť podobou drahému šafránu, proto se často používá jako jeho náhražka. Koření se s ním polévky, rýže, kuřecí či vepřové maso nebo se lístky nasypou na chleba s máslem a zpestří tak jeho chuť. Květy se používají na dozdobení salátů či pomazánek.

Z měsíčku se připravuje čaj a to zcela jednoduše: květ, lístky či stonky se zalijí vroucí vodou, nechají se vylouhovat a nakonec se přecedí. Čaj má skvělé léčebné účinky a jeho pravidelné a dlouhodobé pití je zcela bezpečné.

Jako náhražka za šafrán se používá v receptu na žlutou rýži. Na másle se orestují zelené kardamomy, hřebíček a pepř, přidá se propláchnutá rýže a znovu se chvíli restuje. Rýže se poté dochutí solí, sušeným měsíčkem, přilije se voda, sníží plamen a vaří se, dokud nebude rýže měkká a dokud se voda nevyvaří.

Jako ozdoba se dávají květy na talíř, kde dozdobí různé krémové polévky. Od dýňové, květákového krému či takové specialitě, jakou je ruská polévka nazvaná šči. Ta se vaří tak, že se hovězí maso na polévku uvaří a nakrájí na kousky. Do vývaru po masu se vhodí nakrájené brambory a zelí a chvíli se povaří. Na tuku se osmahne cibulka a mrkev a spolu s nakrájenými čerstvými rajčaty a rozmělněnými květy měsíčku se přidá do vývaru, kde se vše uvaří doměkka. Nakonec se přidá maso a přilije troška smetany. Může se podávat ozdobené květem měsíčku.

Místo chleba si lze připravit zdravější špaldové placičky s měsíčkem. Smíchá se olej, voda a sušený měsíček, spojí se do těsta, které nelepí. Následně se vytvarují ručně nebo válečkem malé a tenké placičky, které se opečou na oleji z obou stran a ještě teplé se podávají k polévce.

Z měsíčku se louhováním okvětních lístků ve víně na chladném a tmavém místě připravuje chutný a zdravý vínový nápoj.

Využití měsíčku lékařského

1. Potravinářství

V potravinářství se používá především jako koření, kterým se dochucují polévky, vepřové či kuřecí maso, připravuje se z něj žlutá rýže. Jako koření občas nahrazuje šafrán. Květy se používají na dozdobení pokrmů. V průmyslu se používá jako žluté barvivo na dobarvení spousty druhů potravin.

2. Lékařství

Měsíček má rozsáhlé využití v lékařství, kde se používá vnitřně i vnějšně.

Vnitřně se používá jako přírodní antibiotikum, pomáhá zažívacímu ústrojí tím, že chrání před viry, bakteriemi a kvasinkami, podporuje tvorbu žluče a zlepšuje činnost jater. Také hojí žaludeční vředy a záněty trávicího traktu.

Vnější použití řeší špatně se hojící jizvy (i pooperační), popáleniny i omrzliny, kožní záněty, opruzeniny, křečové žíly, plísně kůže, také některé ekzémy či akné. Koupel pomáhá při onemocněních reprodukčních orgánů a při ženských problémech. Kloktání nálevu pomáhá zase při zánětu dásní a krku. Je to krev pročišťující rostlina, která pomáhá i při infekční žloutence. V neposlední řadě se jeho léčivé síly používá při léčbě rakoviny, kde dosahuje dobrých léčebných úspěchů. Nálev pomáhá při rakovinových vředech i nádorech, zánětu kostní dřeně, bércových vředech i hnisavých ranách.

3. Kosmetika

V kosmetice má široké využití, vyrábí se z něj krémy, mýdla, pleťové mléka, šampony, opalovací krémy a oleje. Pleťové krémy pomáhají řešit problémy s pletí – lišej, akné, ekzémy a další. Má totiž schopnost zlikvidovat škodlivé mikroorganismy a podpořit tvorbu nové tkáně, čímž urychluje hojení. Měsíček se také využívá k výrobě dětské kosmetiky. Vyrábí se z něj různé oleje i krémy proti opruzeninám.

4. Okrasná rostlina

Více než léčivé byliny se měsíčku využívá pro okrasu. Svými velkými žlutými nebo oranžovými květy totiž dokáže zpestřit každou zahrádku.

Nežádoucí účinky měsíčku lékařského

Měsíček nemá žádné vedlejší účinky či kontraindikace, mohou jej používat malé děti i kojící a těhotné ženy.

Zajímavosti o měsíčku lékařském

  • Je znám také pod lidovými názvy nepravý šafrán, šafrán chudáků, nechtík, sluníčko, deštná bylina, pazourek či krušinek.
  • Na den 13. května připadá Český den boje proti rakovině, kdy mohou lidé přispět v celonárodní veřejné sbírce na boj proti této nemoci. Za odměnu potom lidé, kteří přispějí, dostanou umělý květ měsíčku lékařského se stužkami, který si připnou k oblečení či tašce. Symbolem sbírky se stal díky své schopnosti léčebně zasáhnout při léčení rakovinných nádorů.
  • Je více forem měsíčku lékařského, největší léčivé účinky mají oranžové květy.
  • O léčebných účincích měsíčku se vědělo už ve starověku. S jeho pomocí léčili už ve starém Egyptě či Římě. V Evropě se začal pěstovat ve 12. století.
  • V minulých dobách jej lidé považovali za předpovídače počasí. Pokud měl ráno po sedmé hodině uzavřené květy, předpovídal, že ten den bude pršet.

Zdroje:

  1. Měsíček lékařský – Wikipedie. [online]. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bs%C3%AD%C4%8Dek_l%C3%A9ka%C5%99sk%C3%BD
  2. TREBEN, Maria. Zdraví z boží lékárny: léčivé byliny, rady a zkušenosti. 3. vyd. České Budějovice: Dona, 2003. ISBN 80-7322-039-3.
  3. Měsíček lékařský v kuchyni i léčitelství | Zelená lékárna | Webozdravi.cz. Portál webozdravi.cz je internetový magazín o zdraví. | Webozdravi.cz [online]. Dostupné z: https://www.webozdravi.cz/zelena-lekarna/mesicek-lekarsky-v-kuchyni-i-lecitelstvi
  4. Bylinkový speciál:  Měsíček lékařský – Vitalia.cz. Vitalia.cz – chytře na život [online]. Copyright © 2009 [cit. 09.07.2019]. Dostupné z:https://www.vitalia.cz/clanky/bylinkovy-special-mesicek-lekarsky/
  5. Měsíček lékařský: univerzální léčivka do vaší zahrádky a symbol veřejné sbírky.cz [online]. Copyright © 2019 Roche Czech Republic [cit. 09.07.2019]. Dostupné z: https://www.mojemedicina.cz/pruvodce-pacienta/zivotni-styl/bylinky-ve-vasi-lekarnicce/mesicek-lekarsky-univerzalni-lecivka-do-vasi-zahradky.html
  6. Měsíček lékařský – Príma receptář.cz.Príma receptář.cz Internetový hobby magazín [online]. Copyright © 2009 [cit. 09.07.2019]. Dostupné z: https://prima-receptar.cz/mesicek-lekarsky/
  7. Měsíček lékařský – Calendula officinalis – SalviaParadiseShop.SalviaParadise Shop – Léčivé byliny, kapsle, masti, extrakty, semena a živé rostliny. [online]. Copyright © 2019 [cit. 09.07.2019]. Dostupné z: https://www.salviaparadise.cz/herbar-rostlin-mesicek-lekarsky-calendula-officinalis-c-736_907.html

Jana Hlaváčová

Bylinkám jsem se začala věnovat již před čtrnácti lety. Dostala se mi do rukou kniha, ve které byly recepty na přípravu různých kosmetických výrobků z bylinek, které si můžeme připravit i doma – mýdla, tělová mléka, šampony, oleje, balzámy na rty, ale i make-up a mnohé další. Natolik mě to zaujalo, že jsem si všechny kosmetické výrobky začala vyrábět doma, zdravě a bez chemie. Protože jsem byla netrpělivá, tak jsem si všechny potřebné bylinky kupovala. Postupně jsem ale zjistila, že domácí bylinky jsou lepší a začala jsem se o bylinky zajímat ještě z pohledu pěstování, nebo jsem si je nasbírala rovnou v přírodě. Dnes už mám svoje místečka, na která chodím bylinky sbírat. Doma pro ně mám speciální místnost, kde bylinky zpracovávám – suším, nakládám do olejů, pěstuji atd. Chodím na různé kurzy o bylinkách a jejich zdravotních účincích. Protože mě téma velmi zajímá, baví mě o něm psát a dělit se tak o své zkušenosti s jinými.

Atlas bylinek

A

B

C

Č

D

F

G

H

J

K

L

M

O

P

R

Ř

S

Š

T

V