Kopr vonný (Anethum graveolens)

Kopr je vysoká aromatická jednoletá bylina se svěží natrpklou chutí a kmínovitou vůní. Je vysoký až 1 m a typický svou lodyhou nesoucí dělené voňavé listy a žluté okoličnaté květy na vrcholku. Listy jsou zelené a mnohonásobně zpeřené, čárkovité. Na květech dozrávají semena hnědé barvy. Původně pochází kopr ze Středomoří a ze západní Asie, odkud se rozšířil po celé Evropě (s výjimkou Velké Británie a Skandinávie). U nás se pěstuje na zahradách a polích, kde se často množí samovýsevem. Využití nalezl v lékařství a gastronomii.

Popis kopru vonného

Kopr je jednoletá bylina s dlouhou našedlou, dutou lodyhou, na které střídavě rostou zelené, mnohonásobně zpeřené lysé listy, které mají charakteristickou vůni. Na vrcholku lodyhy ve velkých okolících je rostlina zakončena malými žlutými květy, ve kterých dozrávají hnědá semena, tzv. dvounažky s křídlem. Rostlina dorůstá výšky 1 m (někdy je dokonce vyšší).

Dnes se kopr pěstuje jako koření, léčivá bylina i zelenina a to zejména na zahradách a na polích. Tam, kde již jednou rostl, se množí samovýsevem, jinak se pěstuje pomocí semínek vysázených od března do července. Na půdu je vcelku nenáročný, nesnáší ale úmorná sucha. Je rozšířený přes téměř celou Evropu, jižní Rusko a západní Asii. U nás roste ve všech nadmořských výškách a pro jeho široké spektrum využití se pěstuje záměrně.

Pěstování kopru vonného

Na pěstování je kopr vcelku nenáročný, často se dokáže na poli rozmnožovat samovýsevem. Je možné jej pěstovat na polích, zahradách i v květináčích. Zatímco horní část rostliny vyžaduje slunce, dolní naopak stín. Na půdu není nijak zvlášť náročný, nejvíce se mu daří v kypré, dobře propustné půdě, která je bohatá na živiny. Nemá rád velká sucha, je proto potřeba dbát na to, aby měl u kořene půdu dostatečně vlhkou, ale ne přemokřenou. Při nedostatku vody vyroste kopr malý a má málo listů. Zároveň je nutné dbát na to, že kopr nesnáší chlor, proto je nevhodné jej zalévat vodou z vodovodu. Nejlepší je zalévat ho vodou dešťovou, pokud jí zrovna není dostatek, tak odstátou vodou z kohoutku. Lépe se mu také daří na závětrných místech. Semena z jarních výsevů se sklízí v témže roce na podzim.

Na záhon se sadí od března do července do řádků vzdálených asi 20-30 cm od sebe. Pokud se sadí mezi ostatní zeleninou, je nejlepší ho umístit blízko okurek, salátů, zelí či cibulí, protože se rostliny budou navzájem podporovat v růstu. Vyžaduje mělký výsev, takže se sadí nejvíce 2 cm hluboko, po výsevu je dobré půdu udusat a zbavovat plevele. Kopr klíčí velmi rychle a již po 6 týdnech je možné uskutečnit první sklizeň.

Sklizeň kopru vonného

Sbírají se především listy, do doby než započne květenství, což trvá asi 2 měsíce od vysázení. Po vykvetení se již listy nesbírají, ale sbírají se zralé i nezralé semena.

Listy se sbírají tak, že se utrhne 15-20 cm dlouhá mladá nať a sváže se do svazečků k dalšímu zpracování.

Při sklizni semen se rostliny posekají za ranní rosy a svážou do snopků, které se nechají na stínu sušit. Semena se poté vymlátí a dosuší v tenké vrstvě.

Uchování kopru vonného

Kopr je možné pěstovat na balkoně či za oknem v květináči a zaručit si tak v období jeho růstu trvalý přísun čerstvých snítek. Po natrhání se musí kopr co nejdříve zpracovat, protože jinak rychle ztrácí své aroma. Nasbírané svazky kopru lze uchovávat sušené, zmražené nebo konzervované.

Uchování kopru v květináči

Kopr jako jednoletá bylina roste pouze od dubna do července, po celou tuto dobu lze sklízet listy dle potřeby až do vykvetení rostliny. Stačí kopr nechat na stinném, závětrném místě a dopřávat mu pravidelnou zálivku z vody, která je buď dešťová nebo neobsahuje vysoké množství chloru, na který je kopr citlivý.

Uchování kopru zmražením

Zmražení kopru je možné 2 základními způsoby:

  • Kopr se zamrazí nasucho, tak jak je. Předtím se omyje a nechá úplně oschnout, poté se vloží do uzavíratelné nádoby nebo mikrotenového sáčku a následně se uloží do mrazáku.
  • Protože jsou lístky kopru jemné, je možné je nasekat najemno a vložit do tvořítek na led, kde se zalijí vodou a následně zamrazí. Tak si své aroma zachovají nejvíce a navíc budou připravené jednotlivé porce do polévek, zálivek či omáček.

Uchování kopru sušením

Sušení kopru je velmi snadné. Buď se nasbírané svazečky zavěsí na stinné, závětrné místo, nebo je možné jej sušit umělým teplem, které nesmí překročit 30 °C. Po usušení se kopr naseká nadrobno a uchovává se v naprosto vzduchotěsné nádobě, jinak by rychle ztratil své aroma.

Uchování kopru konzervováním

Konzervováním lze kopr uchovávat dlouhou dobu. Opláchnutý kopr se naseká najemno a nasype do připravených zavařovacích skleniček. Zalije se nálevem připraveným svařením vody, cukru, soli a octu. Skleničky se uzavřou a sterilují při 85 °C asi 15 minut.

Koprovou nať lze konzervovat také solí. To se provádí tak, že se omytý, osušený a jemně nakrájený kopr v porcelánové nebo nerezové nádobě smíchá se solí (na 1 kg asi 300 g soli) a nechá se odležet, než pustí šťávu. Poté se kopr napěchuje do malých skleniček, ještě se znovu zasype solí a znovu doplní, nakonec se zavíčkuje. Nevýhodou tohoto způsobu konzervace je následná slanost rostliny při použití.

Recepty z kopru vonného

Ačkoli dříve patřil kopr mezi ne příliš oblíbená jídla, v dnešní době je rozšířen trend voňavých bylinek a tak se stal vybranou delikatesou. V kuchyni se kopr používá především jako dochucovadlo do k rybám, vařenému masu a syrové zelenině, dále se používá do mléčných omáček a polévek, pomazánek, salátů, do zálivek na salát, marinád a dipů. Je důležitou součástí při nakládání zeleniny, zejména okurek. Používá se také při nakládání sýra do oleje.  Semena se používají čerstvá, sušená nebo pražená do zeleninových jídel, polévek a pečiva. Oproti listům mají ostřejší chuť.

Vůbec nejznámějším jídlem je koprová omáčka. Lidé ji buď milují nebo nenávidí. Z másla a hladké mouky se připraví v hrnci jíška, která se zalije vývarem a rozmíchá. Po chvíli vaření se dochutí octem, solí a přecedí se přes jemné sítko. Nakonec se zjemní smetanou, nechá přejít varem a vmíchá se jemně rozsekaný kopr.

Další známou variantou je koprová polévka, která se připravuje tak, že se nejdříve ve vodě s kmínem a solí povaří nakrájené brambory. Až jsou měkké, přilije se trochu mléka, polévka se povaří a zahustí smetanou smíchanou s hladkou moukou. Nakonec se do polévky přidá uvařené nakrájené vejce nebo se v ní rozkvedlá a povaří vejce syrové a přidají se jemně nakrájené lístky kopru. Dochutí se octem nebo citronem, popřípadě zjemní lžičkou másla a může se podávat. Kopr se přidává také do kulajdy. Na kousky nakrájené houby a brambory se povaří doměkka v osolené vodě s kmínem, novým kořením, pepřem a bobkovým listem. Poté se přidá smetana s moukou a krátce se polévka povaří. Ochutí se octem a koprem, rozklepnou se do ní vejce a ještě chvíli se povaří.

Skvělé jsou také chuťovky s koprem. Například uzený losos naservírovaný s čerstvým koprem nebo pomazánka z lososa, másla nebo sýra s koprem namazaná na bagetě potěší nejednoho mlsouna. Nebo silnější plátky okurky se nazdobí kešu krémem (kešu se rozmixuje s droždím, solí a citronovou šťávou), který se smíchá s koprem (a následně se koprem může i ozdobit).

Výborný je také koprový dip ke grilovanému masu. Je to směs kopru, bílého jogurtu, soli, pepře, limetkové šťávy a olivového oleje.

Využití kopru vonného

1. Lékařství

Koprový čaj pomáhá při zažívacích a dýchacích obtížích. Kopr má také močopudné účinky, díky kterým je doporučován na poruchy ledvin. Působí také proti nespavosti, podporuje tvorbu žaludečních šťáv, tiší kašel a u kojících matek podporuje tvorbu mléka. Pomáhá při žaludečních a zažívacích potížích a pomáhá při bolestech hlavy. [1]

2. Gastronomie

V kuchyni se používá jako dochucovadlo především k rybám, vařenému masu a syrové zelenině. Vaří se z ní také omáčky, polévky a připravují pomazánky, zálivky do salátů, dipy a mnoho dalších pokrmů.

Nežádoucí účinky kopru vonného

Koprové listy nemají žádné vedlejší účinky ani kontraindikace. Pouze je nutné dát pozor při vnitřním užívání semen kopru, které se doporučuje pouze krátkodobé. Éterický olej ze silic kopru se nesmí užívat vnitřně a nedoporučuje se užívat ani k vnějšímu použití u těhotných či kojících žen. Čaj z kopru se také nesmí dávat kojencům, a když, tak pouze slabý a při dosažení věku 6 měsíců. [2, 3]

Zajímavosti o kopru vonném

  • V lidovém názvosloví bývá kopr označován jako koprek.
  • Kopr je známý už ze starověku, kdy jej pěstovali v Egyptě a zmiňovali se o něm pod názvem ammisi. Zmínka o něm je i v Novém zákoně, kde se doporučuje na bolest hlavy. Řekové a Římané ho při svých výpravách přinesli až do Alp a užívali ho jak v gastronomii, tak v lékařství. Řekové ho navíc používali jako nejúčinnější prostředek proti škytavce. Římští gladiátoři zase věřili, že posiluje svaly a před zápasem si ruce a nohy koprem natírali. Zamiloval si jej král Karel Veliký, který na svých statcích nařídil rostlinu pěstovat ke kuchyňskému využití.
  • Žvýkání semínek kopru osvěžuje dech, takže se dá použít jako žvýkačka.
  • Podle pověr se řadí mezi svatojánské rostliny a ve středověku chránil před očarováním a zaháněl démony.

Zdroje:

  1. Kopr vonný [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kopr_vonn%C3%BD#Využití
  2. Účinky kopru a jak využít kopr v kuchyni. Pěstování bylinek [online]. Copyright © 2019 Bylinkový ráj [cit. 30.06.2019]. Dostupné z:https://bylinkovyraj.net/kopr-vonny/
  3. Kopr vonný – Bylinky Revue. Bylinky Revue – Bylinky revue jsou knížky o bylinkách, seženete je v trafikách. Domácí pěstování, léčení, správné bylinkové vaření. Bez reklam! [online]. Dostupné z: https://mojebylinky.cz/bylinky/kopr-vonny/
  4. Kopr vonný | Bylinky.info.Bylinky – Vše, co jste chtěli vědět o bylinkách! [online]. Copyright © 2010 [cit. 30.06.2019]. Dostupné z:http://www.bylinky.info/kopr-vonny
  5. Bylinkový speciál: Kopr vonný – Vitalia.cz.cz – chytře na život [online]. Copyright © 2009 [cit. 30.06.2019]. Dostupné z:https://www.vitalia.cz/clanky/bylinkovy-special-kopr-vonny/
  6. Kopr vonný | Účinky, použití, info.cz | Léčivé bylinky, zázračné rostliny a další dary přírody [online]. Copyright © 2014 [cit. 30.06.2019]. Dostupné z: https://bylinkopedie.cz/kopr-vonny/

Jana Hlaváčová

Bylinkám jsem se začala věnovat již před čtrnácti lety. Dostala se mi do rukou kniha, ve které byly recepty na přípravu různých kosmetických výrobků z bylinek, které si můžeme připravit i doma – mýdla, tělová mléka, šampony, oleje, balzámy na rty, ale i make-up a mnohé další. Natolik mě to zaujalo, že jsem si všechny kosmetické výrobky začala vyrábět doma, zdravě a bez chemie. Protože jsem byla netrpělivá, tak jsem si všechny potřebné bylinky kupovala. Postupně jsem ale zjistila, že domácí bylinky jsou lepší a začala jsem se o bylinky zajímat ještě z pohledu pěstování, nebo jsem si je nasbírala rovnou v přírodě. Dnes už mám svoje místečka, na která chodím bylinky sbírat. Doma pro ně mám speciální místnost, kde bylinky zpracovávám – suším, nakládám do olejů, pěstuji atd. Chodím na různé kurzy o bylinkách a jejich zdravotních účincích. Protože mě téma velmi zajímá, baví mě o něm psát a dělit se tak o své zkušenosti s jinými.

Atlas bylinek

A

B

C

Č

D

F

G

H

J

K

L

M

O

P

R

Ř

S

Š

T

V

Z