Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus)

Lichořeřišnice je jednoletá plazivá bylina, jejíž lodyha dosahuje až 3 metry. Má štítovité, celokrajné, lysé listy s ovíjivými řapíky. Květy jsou pětičetné, oranžově červené, rostou na ovíjivých stopkách a jsou široké až 7 cm. Kališní listy jsou okrouhlé. V zemích svého původu má tendenci zplaňovat, v ostatních zemích se tak děje pouze zřídka. Pochází se severu Jižní Ameriky, odkud byla odvezena do dalších částí světa jako okrasná rostlina. Dnes existuje velké množství vyšlechtěných odrůd. Používá se především jako okrasa na zahradách, ale také v lékařství, kosmetice a potravinářství.

Popis lichořeřišnice větší

Lichořeřišnice je letnička vysoká 15-40 cm, jejíž poléhavá, plazivá lodyha je bohatě větvená a dosahuje délky 3 m (v zemích svého původu až 5 m). Na lodyze se na ovíjivých řapících objevují štítovité listy, které jsou celokrajné, mělce laločné, lysé a v průměru 3-10 cm široké. Na 6-13 cm dlouhých stopkách se od června do října objevují pětičetné souměrné oboupohlavné květy  oranžově červené barvy. Bývají 5-7 cm dlouhé a 3-6 cm široké. V květu je 8 nitkových tyčinek s prašníky uspořádaných ve dvou přeslenech. Svrchní semeník je tvořen třemi srostlými plodolisty, pod třílaločnou bliznou se nachází čnělka, vajíčka mají obrácenou polohu a dva obaly. Ve dvou přeslenech jsou uspořádány také korunní plátky, kterých bývá 7-10. Květy dále mají pět okrouhlých kališních lístků, které bývají laločné a dolní mívají třásně. Plod tvoří třípouzdrá tobolka se semeny, která slouží k rozmnožování rostliny. Velkou výhodou lichořeřišnice je to, že prakticky netrpí žádnými škůdci ani chorobami a ještě odpuzuje plísně a hmyz.

Původně rostlina rostla v Jižní a Střední Americe, převážně v oblasti Ekvádoru, Kolumbie a Peru. Odtud byla v roce 1864 odvezena do Evropy a dalších oblastí, především díky svému vzhledu. Takže se pěstuje také v USA, na Havajských ostrovech, v Austrálii, na Novém Zélandu a v Číně. Výjimečně se objevuje také v Africe. V místech s tropickým a subtropickým klimatem má tendenci zplaňovat, v mírném klimatu už tolik ne, ale pěstovat se zde dá.

Pěstování lichořeřišnice větší

Vzhledem k místu svého původu se rostlině nejvíce daří na plném slunci, případně také v polostínu. Dále preferuje vlhkou, dobře propustnou půdu, která ale nebude příliš bohatá na živiny. Pokud je půda dobře vyhnojená, lichořeřišnici se na ní sice daří, bujně roste, ale málo kvete. Naopak v půdě chudé na živiny, sice neroste tak bujaře, ale zato se na ní objevují bohaté a zářivé květy. Při sázení je nutné počítat s tím, že rostlina potřebuje dostatek místa pro kořeny, takže pokud se sází do nádob, musí být tyto dostatečně hluboké, jinak začnou žloutnout listy. Ve své domovině rostlina nezná zimu, proto je v našich podmínkách velmi citlivá na mráz. Rostlinu je vhodné přesazovat pouze v případě nutnosti, je totiž velmi křehká a snadno se poškodí. Pěstuje se ze semen nebo sazeniček a také řízkováním.

Pěstování ze semínka

Semínka se mohou v únoru předpěstovat v pařeništi nebo je možné je začít vysévat počátkem května na záhon. Při předpěstování se na venkovní stanoviště přesouvá až po opadnutí přízemních mrazíků, které by zničili, takže v době na konci května.

Semínka se na zahradě sází asi 20 cm od sebe po 2-3 kusech do připravených jamek nebo žlábků, které jsou dostatečně zavlaženy. Tuto vláhu je pak potřeba udržovat po celou dobu růstu, protože rostlina příliš nesnáší sucho.

Pěstování ze sazeniček

Kdo si nevypěstoval rostlinky sám, může je sehnat na trzích či v zahradnictví v období června. Nejlepší sazenička je nízká a silná. Po přenesení domů je potřeba sazeničky co nejdříve přesadit do hluboké nádoby nebo přímo na záhon a to spíše ve večerních hodinách, aby je sluníčko příliš nevysílilo. Poté již dbáme pouze na pravidelnou a dostatečnou zálivku.

Pěstování řízkováním

Řízkování je vcelku jednoduchá metoda množení nejen této rostliny. Provádí se tak, že se asi 2 cm pod místem, kde se stonek větví, seřízne. Získaný řízek se poté zasadí do kypré půdy asi jeden a půl centimetru hluboko. V průběhu zakořeňování musí půda zůstat stále vlhká.

Sklizeň lichořeřišnice větší

Sklízí se průběžně (od června do září) buď listy, celé výhony, květy nebo semena. Listy se sklízí po poledni nebo navečer, květy během poledne. Před podzimními mrazíky se sklidí celá rostlina najednou. Semena z ní získané se mohou příští rok použít k zasetí nového jedince.

Uchování lichořeřišnice větší

Lichořeřišnice se uchovává sušením. Po dobu 3-5 dnů ji lze uchovávat také čerstvou v lednici.

Uchování lichořeřišnice sušením

Sušením se uchovávají květy, listy i konce výhonků. Rostlina se suší na místě chráněném před sluncem, které je dobře větrané, nebo při umělé teplotě do 40 °C. Usušená bylina se skladuje v nádobě chráněné před vlhkem a sluncem.

Recepty z lichořeřišnice větší

Chuťově se lichořeřišnice podobá řeřiše nebo ředkvičkám. Kromě toho, že je chutná, je také velmi zdravá – obsahuje velké množství vitamínu C a vlákniny. Nejčastěji se přidává do zeleninových salátů, kterým dodá jemný říz. Lze je použít také jako ozdobu na chlebíčkách, přidává se do kuskusu, těstovin i do brambor. Nejlepší je její používání za syrového stavu, kdy má nejvyšší obsah účinných látek. Mladá semena se mohou jíst i v čerstvém stavu jen tak nebo se přidávají do tvarohových, sýrových nebo vaječných pomazánek na pečivo. Také ony se užívají do salátů. Pokud se naloží do octa, lze je používat namísto kapari. Při konzumaci této byliny se dodržuje obecné pravidlo: každý sní maximálně tolik gramů lichořeřišnice, kolik kilogramů váží.

Z byliny se připravuje čaj. Sušené květy, listy nebo plody se zalijí horkou vodou, nechají 10 minut louhovat a nakonec se přecedí.

Jak již bylo řečeno, lichořeřišnice je výborná také do salátů, kterým dodá jedinečnou chuť, díky které si ji každý snadno oblíbí. Příkladem může být tento salát, jehož součástí je nakrájená okurka, rajčata, mozzarella a lichořeřišnice. Ta se přidává tak, že se čerstvé a omyté listy pokrájí na tenké plátky a květy se přidají vcelku. Jsou totiž chuťově méně výrazné. Vše se zalije dresinkem z olivového oleje, citronové šťávy, moučkového cukru, soli a pepře. Salát se podává s pečivem.

Saláty z této byliny lze připravovat na mnoho způsobů, zde je proto ještě alespoň jeden. Mix listů salátů se smíchá s listy a květy lichořeřišnice, bazalkovými listy, nakrájeným avokádem a kešu ořechy. Směs se přelije jednoduchou směsí ze soli, olivového oleje a citronové šťávy a může se podávat ještě dozdobená jedlými květy například růží či karafiátů.

Pokud byla lichořeřišnice zmíněna coby náhražka za kapari, nesmí chybět recept. Čerstvě nasbírané plody se vloží do nádoby, zasypou hrubou solí a nechají naložit přes noc. Druhý den se propláchnou, přidá se k nim koření (celý pepř, estragon a sušený česnek) a vše se zalije horkým octem tak, aby plody byly všechny ponořeny. V láhvi se to nechá celé asi měsíc uležet a poté se plody mohou konzumovat.

Docela známá je také hořčice z lichořeřišnice, která díky své pikantnosti a specifické chuti ozvláštní například obyčejný párek. K omytým květům byliny se přidá sůl a pár kapek citronu, tato směs se následně rozmixuje a naplní do lahviček, ve kterých se po uzavření steriluje.

Na výrobu pesta se používají převážně listy, ale mohou se využít také květy. Lichořeřišnice se spolu s rostlinným olejem a slunečnicovými semínky rozmixuje, vloží se do zavařovací sklenice, navrch se nalije ještě trochu oleje a následně se uchovává v chladu. Hodí se k salátům, těstovinám, rýži a zeleninovým pokrmům.

Využití lichořeřišnice větší

1. Potravinářství

V potravinářství se užívají semena naložená v octě coby náhražka za kapari. Pomocí lichořeřišnice je ale možné dochucovat saláty, pomazánky, kuskus, těstoviny, brambory a další pokrmy. Lze ji používat též k dozdobení pokrmů.

2. Lékařství

Z jejích léčebných účinků jsou nejznámější asi ty antibiotické. Dále potlačuje záněty a pomáhá při nemocech močových a dýchacích cest. Pro léčebné účely se užívá zejména ve formě tinktury, kterou je možné si vyrobit doma nebo zakoupit v lékárně. V lékařství se používají květy, listy i semena. [1]

3. Kosmetika

V kosmetice se používá především v přípravcích vlasové kosmetiky, kde podporuje prokrvení pokožky a růst vlasů. Také pomáhá proti jejich vypadávání a proti lupům.

4. Okrasná rostlina

Takto lichořeřišnici zná většina lidí – jako rostlinu sloužící k okrase. Její stonek rychle roste a dá se využít jako okrasná obruba chodníků či se může pnout přes oporu (například k plotům). Skvěle vypadá také v nádobách, ve kterých jsou květy převislé přes její okraje. Skvěle se vyjímá také ve skalkách. Je vyšlechtěno přes 90 druhů odrůd, které od původní oranžově červené barvy přešly ke krémově bílé, lososově růžové, žluté, červené až po fialovou.

Nežádoucí účinky lichořeřišnice větší

• Nežádoucí účinky nejsou známy. Při vysokých dávkách může ojediněle dojít k nechutenství, nevolnosti či k bolestem břicha. Vzhledem k nedostatečným datům se ale tato bylina nedoporučuje těhotným a kojícím ženám a také dětem do 10 let. [2, 3]

Zajímavosti o lichořeřišnici větší

• Je známá také pod názvy řeřicha, řeřicha otáčivá, řeřicha kapucínská nebo jenom kapucínka.
• Až do 17. století byla známá pouze jihoamerickým indiánům. Především Inkové ji měli v oblibě a užívali ji na oslabenou imunitu a léčili s ní infekce. Poté, co Jižní Ameriku objevili Evropané, zavlekly ji k sobě původně jako okrasnou rostlinu, záhy ale přišli i na její blahodárné léčivé účinky. Evropští lékaři jí začali používat k léčbě močových cest. Rostlina pronikla také na dvůr císaře Rudolfa II., kam ji prosadil lékař Mathioli.
• Rostlina zaujala také dva americké prezidenty. Thomas Jefferson si ji s velkou oblibou pěstoval pro okrasu a Dwight D. Eisenhower zase její listy přidával do své zeleninové polévky.
• V květomluvě znamená lichořeřišnice vlastenectví.
• V prvních popisech je rostlina popisována tak, že listy připomínají štíty a květy helmy probodnuté kopím a potřísněné krví.
• Slovo tropaeolum vzniklo z latinského slova tropeum, které znamená trofej (míněnou jako vítězství v bitvě).
• Do farmaceutického průmyslu lichořeřišnice pronikla až ve 20. století, kdy z ní byl vyroben a přiveden na trh lék, který pomáhal především v urologii k léčbě onemocnění prostaty, ledvin a močových cest. Později se začala užívat i k léčbě onemocnění dýchacích cest.

Zdroje:

1. Lichořeřišnice větší – Wikipedie. [online]. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/Licho%C5%99e%C5%99i%C5%A1nice_v%C4%9Bt%C5%A1%C3%AD
2. Lichořeřišnice větší – Nežádoucí účinky. Lichořeřišnice větší [online]. Copyright ©2010 [cit. 16.09.2019]. Dostupné z: http://www.lichorerisnice.cz/nezadouci-ucinky
3. Lichořeřišnice větší (Tropoeolum mojus) – Herbal-store.cz. Bylinky, bylinné extrakty a čajové směsi: Herbal-store.cz [online]. Copyright © 2019 Herbal Store [cit. 16.09.2019]. Dostupné z: https://www.herbal-store.cz/clanek/82/lichorerisnice-vetsi-tropoeolum-mojus/
4. Listy lichořeřišnice, nebo tinktura? Oboje má skvělé účinky – Vitalia.cz.cz – chytře na život [online]. Copyright © 2009 [cit. 16.09.2019]. Dostupné z: https://www.vitalia.cz/clanky/listy-lichorerisnice-nebo-tinktura-oboje-ma-skvele-ucinky/
5. Lichořeřišnice větší.Lichořeřišnice větší [online]. Copyright ©2010 [cit. 16.09.2019]. Dostupné z: http://www.lichorerisnice.cz/