Meduňka lékařská (Melissa officinalis)

Meduňka je vytrvalá bylina dorůstající výšky až 150 cm. Svým vzhledem připomíná hluchavku, s níž patří do stejného rodu. Má bohatě rozvětvené lodyhy, na kterých rostou vstřícné, řapíkaté, chloupkaté listy vejčitého tvaru, na okrajích hrubě pilovité. Při přivonění k těmto listům, lze cítit jejich citronovou vůni. V úžlabí listů rostou drobné bílé květy po třech až šesti v lichopřeslenech. Tyto květy jsou vcelku nenápadné, mají dvoupyský kalich a dorůstají 12-15 mm. Do Evropy se meduňka dostala z Malé Asie, která je jejím původním domovem. Používá se v lékařství, gastronomii, včelařství a také kosmetice.

Popis meduňky lékařské

Meduňka je vytrvalá bylina, která dorůstá výšky 70-150 cm a má citronovou či limetkovou vůni. Roste v trsech. Má zaoblenou, čtyřhrannou, větvenou lodyhu a vstřícné, tmavě zelené listy vejčitého až srdčitého tvaru. Listy jsou chlupaté a řapíkaté, na okrajích pilovité. Spodní listy jsou velké a mají řapík dlouhý a ochlupený, horní jsou protáhnuté, vroubkovaně pilovité s krátkým řapíkem. V úžlabí listů se od června do srpna objevují drobné, bílé, nažloutlé nebo růžové květy po šesti v přeslenech. Květy mají pětičetnou korunu, čtyři tyčinky a krátký, trubkovitý kalich.

Původem meduňka pochází z oblasti Malé Asie a východního Středozemí, odkud se rozšířila do Evropy. Ve volné přírodě v teplejších oblastech zplaňuje, u nás se s ní setkáme pouze výjimečně, takže se spíše pěstuje.

Pěstování meduňky lékařské

Meduňka se pěstuje v květináčích i na zahradě. Vyžaduje slunné a závětrné stanoviště a dobře propustnou, hlinito-písčitou půdu bohatou na živiny. Půda by měla být vápenatá, teplá a nezamokřená. Pokud listy meduňky začnou žloutnout, je potřeba rostlinku přemístit na jiné místo, protože na ni příliš svítí sluníčko. Nejlepší místo je takové, kde je za poledne stín a ve zbytku dne svítí sluníčko.

Meduňka vyžaduje pravidelnou zálivku, ke svému růstu potřebuje vlhkou půdu, ale ne přemokřenou. Zalévá se odstátou vodou pokojové teploty. K růstu potřebuje také dostatečně přihnojovat, nejlépe organickým tekutým hnojivem jednou za 14 dní.

O rostlinku se dále pečuje tak, že se na jaře odstraní odumřelé, poškozené a zaschlé části a pravidelně se seřezává její porost a to až čtyřikrát za léto. Rostlina pak bude mít spoustu nových výhonků a bude se dále větvit. Je nutné také odstraňovat dřevnaté výhonky, které bylině zbytečně odebírají živiny a nemají žádné uplatnění.

Meduňku je možné pěstovat ze semínka nebo sazenice, kdo má přístup k již vzrostlé rostlince, může si ji namnožit dělením trsů.

Pěstování ze semínka

Semínka se vysévají v březnu do pařeniště. Již za šest až osm týdnů vyklíčí a po zmrzlých mužích (po 15. květnu) se mohou již vzrostlé sazeničky sázet na záhon či do květináče.

Pěstování ze sazeniček

Ať už se jedná o sazeničky vlastní nebo koupené v zahradnictví, hobby marketu či supermarketu, na záhon se přesazují po opadnutí jarních mrazíků, na které je rostlina citlivá. Meduňka se rychle rozrůstá, potřebuje proto prostor a sadí se alespoň 40 cm od sebe. Je možné sazeničky vysadit také do květináčů či truhlíků. V interiéru se meduňka pěstuje celoročně, ale její lístky mají o něco slabší vůni.

Pěstování dělením trsů

Protože má rostlina tendenci zplaňovat, je vhodným způsobem jejího množení také dělení trsů. To se provádí buď brzy na jaře, než rostlina začne rašit, nebo na podzim do poloviny září. Část rostliny se i s kořeny vysadí do vlhké půdy do hloubky 10-12 cm, čímž se zabrání oschnutí a rostlinka se bude dále rozrůstat. Když rostlinka dosáhne 12-15 cm, seřízne se, což vede k jejímu rozkošatění.

Sklizeň meduňky lékařské

Sbírá se nať a listy meduňky za suchého a chladného počasí, protože vlhkem by se listy zapařily a bylinka by tak ztratila na kvalitě. Zároveň je sklizeň potřeba uskutečnit ještě před květem, protože květ změní léčivé vlastnosti meduňky (snižuje obsah léčivých silic) a rostlina začíná také o něco méně příjemně vonět. Sklízet se začíná od začátku května a pokračuje se v průběhu června i července, popřípadě po odkvětu v září. Meduňku pěstovanou doma je možné sklízet v průběhu celého roku. U lístků, které jsou určeny k sušení, je třeba dbát na to, aby se při sběru nepomačkaly – měly by při sušení tendenci hnědnout.

Uchování meduňky lékařské

Natrhané natě a lístky meduňky se uchovávají buď čerstvé, sušené, naložené v octu či oleji nebo zmražené.

Uchování čerstvé meduňky

Čerstvou meduňku si lze zajistit buď jejím pěstováním v květináči nebo také tak, že se výhony zabalí do mikrotenového sáčku a uloží v lednici. Tento způsob skladování je ale krátkodobý a snítky vydrží asi týden, než zvadnou.

Uchování meduňky sušením

Meduňka se může sušit zavěšená ve svazcích nebo rozprostřená na vodorovné ploše (například síto nebo papír) v tenkých vrstvách v místnosti, kde je zajištěno dostatečné proudění vzduchu. K sušení postačí pokojová teplota a stín. Pomalé sušení by způsobilo, že by meduňka zhnědla a tím se znehodnotila. Při použití umělého tepla by se teplota měla pohybovat někde mezi 30 až 40 °C. Sušená rostlinka se uchovává v dobře uzavřených nádobách na suchém místě po dobu maximálně jednoho roku. Potom totiž ztrácí své účinky. Správně usušená meduňka má zelenou barvu s lehkým nádechem šedé a je typická svou slabě nahořklou chutí a citronovou vůní, která se uvolňuje při rozemnutí.

Uchování meduňky zmrazením

Mrazením bylinka ztratí něco ze svého aromatu, ale stále ho zůstane dostatek pro její použití v kuchyni. Mrazí se celé natě i s listy, která se uloží do mrazáku v uzavíratelné nádobě či mikrotenovém sáčku. Další možností je lístky otrhat a spolu s vodou je nechat zmrznout ve tvořítku na led. Jednotlivé kostky se pak uchovávají v uzavíratelné nádobě, odkud se postupně budou odebírat k použití.

Uchování meduňky naložením do oleje nebo octa

Naložené bylinky lze zužitkovat do různých marinád, pomazánek, salátů, ale také mohou tvořit důležitou složku přírodní kosmetiky. Nakládat se mohou celé natě nebo samotné lístky, obojí ala musí být čisté, takže se před naložením umyjí studenou vodou a nechají přirozeně oschnout nebo se osuší utěrkou. Meduňka může být naložena do olivového, slunečnicového či řepkového oleje a vinného či jablečného octa. Připraví se uzavíratelné nádoby, do kterých bude bylinka naložena a bylina se do nich vloží. Snítky i listy se zalijí tekutinou tak, aby byly zcela ponořeny, a po dobu 4 týdnů se budou denně v nádobě protřepávat, což umožní uvolnění účinných látek. Po této době se olej nebo ocet přecedí přes plátno do čisté sklenice, ve které se bude v chladu a temnu uchovávat.

Recepty z meduňky lékařské

Meduňka se v kuchyni používá jako koření k dochucení masitých pokrmů a ryb, salátů, polévek, omáček, bylinkových tvarohů či k dozdobení pohárů, dezertů a nápojů. Připravují se z ní léčivé čaje, limonády, vína či likéry. Meduňka má citronovou vůni a chutná kořenitě. Přidává se do hotových pokrmů, protože tepelným zpracováním by přišla o svou chuť i aroma.

Zalitím listů vroucí vodou a následným louhováním a přecezením lze získat lahodný čaj, který může pomoci proti těhotenským nevolnostem a při kojení pomáhá zklidnit miminko. Louhováním lístků meduňky ve víně po dobu alespoň 10 dní se získá zase výborné víno.

Z meduňky se vyrábí osvěžující nápoj a to tak, že se nastrouhají okurky, přidá se do nich šťáva z citronu či limetky a zasype troškou třtinového cukru. Až se cukr rozpustí, směs se vymačká a přecedí přes plátýnko do vychlazené sodovky. Nápoj se podává ozdobený plátky okurek a lístky meduňky.

Vyrábí se také sirup, který je vhodný pít před spaním (samotný, s vodou nebo v čaji) pro uklidnění organismu. Do svařené a zchladnuté vody se přidá šťáva z citronu, natrhaná meduňka a nechá se tam 24 hodin odležet. Potom se přidá cukr a směs se povaří do zhoustnutí, poté se naplní do sklenic, ve kterých se v chladnu bude uchovávat.

Meduňku lze použít coby koření na kuře. Nasekané lístky meduňky se smíchají s máslem a touto směsí se potře kuře, do kterého se pak ještě hrst lístků přidá. Poté se kuře upeče.

Výborným hlavním chodem je také vepřové na meduňce. Vepřové maso se nakrájí na plátky, naklepe, osolí, opepří a osmahne na másle. Maso se vyndá a v pánvi se osmaží cibule a jablka na plátky, poté se maso přidá zpět do pánve. Vmíchá se jablečná a brusinková marmeláda a chvilku se vše podusí. Omáčka se zahustí bramborovým škrobem a až zhoustne, odstaví se od zdroje tepla. Nakonec se přidají lístky meduňky.

Využití meduňky lékařské

1. Potravinářství

V potravinářství se meduňky využívá coby koření, ozdob pokrmů či k přípravě jídel. Vyrábí se z ní masité pokrmy, marinády, saláty ovocné i zeleninové, nápoje, vína, likéry a nejrůznější dezerty.

2. Lékařství

Meduňka snižuje stres, uklidňuje organismus, zpříjemňuje spánek a pozitivně ovlivňuje stavy nervové vyčerpanosti. Meduňka také zajišťuje dobré trávení a zažívání, působí protikřečově a zabraňuje nadýmání. Díky svým protivirovým účinkům se používá při léčbě oparů, v lidovém léčitelství zase jako sedativum a hypnotikum. [1]

3. Kosmetika

Také v kosmetice má meduňka vcelku široké užití. Používá se jako složka do šamponů na mastné vlasy, do mastí proti oparům, v kombinaci s konopím se z ní vyrábí krém na citlivou a svědivou pokožku. Vyrábí se z ní také přípravky na obličej, protože vyrovnává pleť, čistí ji, zjemňuje a zklidňuje.

4. Včelařství

Meduňka je rostlina s vysokým obsahem nektaru, proto ji využívají včelaři na včelařských zahradách.

Nežádoucí účinky meduňky lékařské

Meduňka je vcelku bezpečná i při dlouhodobém používání. Nedoporučuje se pouze ženám, které mají před porodem, protože může oddálit či zpomalit nástup kontrakcí. Při předávkování může způsobit závratě, bolest břicha, nevolnost a zvracení. [2]

Zajímavosti o meduňce lékařské

  • Meduňka má spoustu lidových názvů: apiastrum, citronelka, doubravnice, doušník, lemonika nebo lemonka, melisa, marulka, medunka, planá máta, včelanka, včelí bylina nebo kalaminta.
  • Švýcarský lékař Paracelsus ji nazval „potěšení srdce“ nebo „elixír života“, protože věřil, že může ozdravit lidský organismus a navrátit mu ztracené síly. Věřilo se také, že pití meduňkového čaje prodlužuje život. Latinský název melissa zase poukazuje na oblibu byliny ve včelařství, neboť znamená včela. Pro svou citronovou chuť se v lidovém lékařství nazývá citronelou či lemonkou a název meduňka má zase pro svou medovou chuť.
  • Spolu s dalšími vonnými bylinami, jako jsou levandule, máta či heřmánek, je součástí směsi potpourri. Tato směs sušených bylinek slouží jako dekorace ve skleněné nádobě nebo v pytlíku a zároveň nádherné provoní své okolí.
  • Ve středověku meduňku nosily ženy v látkových amuletech na krku, měla jim přinést štěstí v lásce.
  • Na začátku 17. století se začal vyrábět protikřečový alkoholový destilát, který se vyrábí dodnes. Je znám pod názvem karmelitánský líh nebo karmelitánské kapky a je k dostání ve specializovaných lékárnách nebo je možné jej vyrobit i doma. Pomáhá při žaludeční a střevní kolice, bolestech hlavy a nervové slabosti. Vyrábí se smícháním řezané natě meduňky, citronové kůry, mleté skořice a muškátového oříšku, to vše se zalije litrem kvalitního koňaku a nechá stát na teplém místě. Poté se tekutina scedí a uloží do malých lahviček, ve kterých se uchovává v chladu a temnu.
  • Rostlinu znali už ve starém Řecku, kdy ji používali na bolest v krku, proti nevolnosti či při štípnutí hmyzem. Věřili také, že pokud v okolí úlu budou pěstovat meduňky či do úlu uloží její větvičku, včely z okolí se do něj sletí a už nikdy neodejdou.
  • Na konci středověku se meduňka začala používat jako lék na ženské nemoci a nazývali ji proto matočina.

Zdroje:

  1. Meduňka lékařská – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Medu%C5%88ka_l%C3%A9ka%C5%99sk%C3%A1
  2. Meduňka lékařská | Účinky, použití, info. Bylinkopedie.cz | Léčivé bylinky, zázračné rostliny a další dary přírody [online]. Copyright © 2014 [cit. 06.07.2019]. Dostupné z: https://bylinkopedie.cz/medunka-lekarska/
  3. Meduňka – účinky na zdraví, co léčí, použití, užívání, využití, pěstování – Bylinky pro všechny.Bylinky pro všechny – Bylinky pro všechny [online]. Copyright © Eva Mlčochová 2010 [cit. 06.07.2019]. Dostupné z: https://www.bylinkyprovsechny.cz/byliny-kere-stromy/byliny/117-medunka-ucinky-na-zdravi-co-leci-pouziti-uzivani
  4. Meduňka – pěstování meduňky na záhonu .Prodej semen – exotické rostliny, zelenina, bylinky [online]. Copyright © Rostliny [cit. 06.07.2019]. Dostupné z: http://www.rostliny-semena.cz/cz/Medunka/medunka-na-zahone/
  5. Meduňka lékařská – pěstování a využití – Zahrada a Příroda.Zahrada a Příroda [online]. Dostupné z:http://www.zahradaapriroda.cz/medunka-lekarska-pestovani-a-vyuziti/

Jana Hlaváčová

Bylinkám jsem se začala věnovat již před čtrnácti lety. Dostala se mi do rukou kniha, ve které byly recepty na přípravu různých kosmetických výrobků z bylinek, které si můžeme připravit i doma – mýdla, tělová mléka, šampony, oleje, balzámy na rty, ale i make-up a mnohé další. Natolik mě to zaujalo, že jsem si všechny kosmetické výrobky začala vyrábět doma, zdravě a bez chemie. Protože jsem byla netrpělivá, tak jsem si všechny potřebné bylinky kupovala. Postupně jsem ale zjistila, že domácí bylinky jsou lepší a začala jsem se o bylinky zajímat ještě z pohledu pěstování, nebo jsem si je nasbírala rovnou v přírodě. Dnes už mám svoje místečka, na která chodím bylinky sbírat. Doma pro ně mám speciální místnost, kde bylinky zpracovávám – suším, nakládám do olejů, pěstuji atd. Chodím na různé kurzy o bylinkách a jejich zdravotních účincích. Protože mě téma velmi zajímá, baví mě o něm psát a dělit se tak o své zkušenosti s jinými.

Atlas bylinek

A

B

C

Č

D

F

G

H

J

K

L

M

O

P

R

Ř

S

Š

T

V

Z