Vavřín vznešený (Laurus nobilis)

Vavřín je stálezený keř (v zemích svého původu se jedná o statný strom), který je známý především pod názvem bobkový list. V zemích původu dosahuje výšky až 12 m, u nás dorůstá přibližně 2 m. Má zelené listy vejčitého tvaru, v létě se na něm objevují nenápadné kvítky. Pochází z Přední Asie, postupem času se rozšířil do zemí ve Středomoří a odtud potom do zbytku světa. Používá se především v gastronomii jako koření, dále jako okrasná rostlina, v kosmetice a v lékařství.

Popis vavřínu vznešeného

Vavřín je v našich podmínkách kulovitý keř dorůstající výšky 0,5-2 m, málokdy najdeme také 8 m vysoké jedince. Tvar keře se dá zastřiháváním tvarovat, čehož se využívá v zahradách, kde slouží pro okrasu. Jeho listy jsou lesklé, kožovité a stále zelené, mají vejčitý tvar a krátké řapíky. Jsou asi 5 cm široké a 10 cm dlouhé. Od června do srpna se na keři objevují nenápadné droboučké kytičky krémové barvy, které dozrají v plod – bobuli. Ta má tmavě fialovou až černou barvu. Jeho listy mají výraznou mírně kafrovou až peprnou vůni a specifickou chuť.

Pochází ze zemí Blízkého východu, odtud se rozšířila do států celého Středomoří, díky jejich teplému klimatu, a dnes je již známým coby koření bobkový list po celém světě. Ve Středomoří roste v přírodě jako součást lesů, u nás se volně nenachází, ale vcelku snadno se pěstuje.

Pěstování vavřínu vznešeného

Protože se jedná o rostlinu nesnášející mrazy, je vhodné vavřín pěstovat v přenosné nádobě. Ta se od jara do podzimu umístí ven na zahradu či na balkon, a pouze na zimu, když teploty klesnou pod 0 °C, je nutné jej přemístit do chladné místnosti při teplotě 3-18 °C. Přes zimu se omezí také jinak nutná pravidelná zálivka. Tu je potřeba rostlině dodávat při pěstování na přímém slunci dokonce každodenně. Není ovšem vhodné rostlinu přelévat či ji nechat stát ve vodě. Při odhadování množství mnohé napoví sama rostlina – pokud dostala zálivky málo, zkroutí se jí listy, po zalití se do několika hodin ale vrátí zase do normálu.

Vavřín vyžaduje propustnou, humózní půdu a slunné až polostinné stanoviště. Snese jak úpal, tak přistínění. Od konce února do konce září je vhodné jednou za dva týdny rostlinu přihnojovat běžným hnojivem na pokojové rostliny.

V průběhu růstu je vhodné keř pravidelně zastřihávat, čímž se docílí nejen pěkného vzhledu, ale také k větvení a zahuštění. Dále, jak bude kmínek sílit, se rostlina musí přesazovat do stále větších nádob. Nejlépe se jí daří v dřevěných nádobách.

Pěstování ze semínka

Ze semínka je vavřín možné pěstovat v průběhu celého roku. K sehnání jsou v lepších zahradnictvích a doporučuje se semena zasadit co nejdříve po obdržení. Před samotnou setbou se semínka na 48 hodin namočí do teplé vody a připraví se tak k samotnému vysetí. Sadí se do běžného substrátu pro pokojové rostliny, který je potřeba udržovat neustále vlhký. Zároveň nesmí dojít k přemokření, takže je vhodné použít drenáž nebo perlit. Semínka se sadí 2-3 cm hluboko do zeminy, poté se umístí na slunné místo chráněné před větrem s teplotou 22-28 °C. Klíčení trvá asi 6 týdnů.

Pěstování ze sazenice

K dostání jsou také již vzrostlé rostlinky, které po zakoupení udržujeme v teplejších podmínkách, než dostatečně zesílí, poté je možné je přemístit ven. Doporučuje se je také přesadit do bytelnějšího květináče, než je ten prodejní.

Pěstování řízkováním

Rostlinu lze množit vrcholovými řízky, které se vytvoří šikmým řezem tak, aby každý řízek měl 3-6 listů. Řízek se poté zapíchne do zeminy na 6-8 týdnů, kde se při teplotě 22 °C nechá zakořenit. Rostliny z nich začnou růst zhruba po roce.

Sklizeň vavřínu vznešeného

Sklízí se listy z dvouleté rostliny, po dozrání také bobule. Že jsou zralé, napoví jejich tmavá barva v období podzimu. Listy je možné sklízet celoročně.

Uchování vavřínu vznešeného

Listy z vavřínu se používají čerstvé, ale je možné je uchovávat také sušením nebo naložením do octa. Bobule se zpracovávají tak, že se z nich lisuje olej užívaný v aromaterapii nebo se z nich vyrábí likér.

Uchování čerstvého vavřínu

Čerstvé listy lze krátkodobě uchovávat uskladněné v lednici v uzavíratelných nádobách. Není ale nutné listy otrhávat dopředu, rostlinu lze sklízet průběžně a to je také nejvhodnějším zdrojem čerstvých listů.

Uchování vavřínu sušením

Vavřín se nejčastěji používá sušený, protože tímto procesem listy přijdou o svou přirozenou hořkost a přitom si zachovají své specifické aroma. Nejlepší je sušit jej ve stínu a takto nasušené listy co nejdříve spotřebovat – rychle totiž ztrácí na kvalitě. Doporučuje se proto sušit menší množství víckrát do roka. Usušené listy jsou velmi silně aromatické a skladují se ve vzduchotěsné skleněné nádobě na suchém místě mimo dosah přímého slunečního svitu.

Recepty z vavřínu vznešeného

Listy mají kořennou a mírně nahořklou chuť s nádechem citrusů, o tuto nahořklost během sušení přijdou a jejich chuť se přiblíží oreganu a tymiánu. Dnes se používá v téměř každé kuchyni, nejoblíbenější je ale ve francouzské a středomořské kuchyni. Bobkový list se přidává do marinád a kyselých jídel, do pikantních masových a rybích pokrmů, do omáček na těstoviny i do klasických omáček jako je rajská omáčka či bešamel. Hodí se také do sladkých nákypů, skvěle doplní luštěninové polévky. Jsou nezbytnou součástí při nakládání zeleniny, červené řepy, hub nebo fazolí. Skvěle se hodí také k mořským plodům nebo k dochucení rýže a zeleninových pokrmů. Často se používá také k přípravě polévek, zejména vývarů a dalších dušených pokrmů. Dá se z něj také připravit čaj. Hodí se do takových jídel, které je potřeba dlouho vařit, před podáváním se z pokrmů vybere.

Bobkový list se tradičně používá k přípravě anglického vánočního pudinku. V našich podmínkách se dá použít k přípravě vanilkového pudinku, kterému dodá specifickou chuť. K varu se přivede mléko se smetanou a bobkovými listy, odstaví se a do směsi se vmíchají žloutky smíchané s vanilkovým cukrem. Poté se směs pomalu znovu zahřívá, ale nevaří. Je třeba pudink stále míchat, nejlepší je ještě horký, podávaný s kousky ovoce.

Kohout na víně se připraví tak, že se v hrnci rozehřeje olej, osmahne se na něm slanina, přidá se pórek, kohoutí maso, hlíva, bobkový list a víno. Pokrm se osolí a opepří a dusí se na mírném ohni asi hodinu. Poté se přilije smetana a podává s těstovinami či rýží.

Rajská omáčka je typickou omáčkou, kterou vavřín dochucuje. Do vroucí a lehce osolené vody se dá vařit hovězí maso a vytvoří se tak vývar. V druhém hrnci se na másle osmahne cibule, přidá se nové koření, bobkové listy a kuličky černého pepře a posype se to moukou. Tento základ se nechá opražit a přelije se připraveným vývarem. Do směsi se poté přidá protlak rozmíchaný s vodou, provaří se, dochutí solí a cukrem a je hotovo. Omáčka se podává s dušeným masem a knedlíky.

Důležitou součást tvoří bobkový list také v kuřecí polévce. V hrnci se ve vodě dá vařit kuřecí maso spolu s celým pepřem, bobkovým listem a novým kořením. Až polévka začne vřít, ztlumí se plamen a nechá se probublávat do doby, než se na povrchu objeví mastná oka a kuře bude uvařené. Poté z vývaru vybereme kuřecí maso a koření, přidá se do něj mrkev, celer a petržel a nechá se provařit. Přidá se ještě obrané maso a na závěr petrželka.

Využití vavřínu vznešeného

1. Potravinářství

V potravinářství je vavřín známý jako bobkový list a dochucují se s ním pokrmy z rajčat, smetanové omáčky, vařené ryby, zvěřina, masové pokrmy, marinády, brambory, rýže, aromatické octy, uzeniny, přidává se do láku při nakládání okurek, zelí nebo hub.

2. Lékařství

Pomáhá při kašli a nachlazení, zmírňuje bolest hlavy, ulevuje od otoků a revmatických a artritických bolestí, podporuje pocení a trávení, snižuje plynatost, používá se při tlumení křečí a má antioxidační účinky. [1, 2]

3. Kosmetika

Vavřínové listy zklidňují, vyživují a osvěžují pokožku, proto se používají v kosmetice na výrobu přípravků pečujících o pleť. Také zlepšují stav vlasů, pomáhají v boji proti lupům a vyrovnávají hladinu mazu, celkově posilují vlasové cibulky. Éterické oleje nalezly využití v aromaterapii.

4. Okrasná rostlina

Vavříny jsou půvabné keře, není proto divem, že se jich začalo používat pro okrasu v parcích i zahradách, na terasách nebo u schodišť. Jejich výhodou je, že jsou odolné a snesou jak plný sluneční svit, tak také stín. Další výhodou je také to, že se jejich koruna dá tvarovat střihem do libovolných tvarů.

Nežádoucí účinky vavřínu vznešeného

  • Silice obsažené v čerstvých listech mohou způsobit alergické reakce, halucinace nebo dokonce ztrátu vědomí. [1]

Zajímavosti o vavřínu vznešeném

  • Kromě nejznámějšího označení bobkový list, je vavřín vznešený známý také pod názvy vavřín ušlechtilý či pouze vavřín. Označení bobkový list se začalo používat kvůli plodům, které připomínají bobky.
  • Vavřín je známý již od starověku, kdy si z něj Římané a Řekové dělali věnce. Nosili je významné osobnosti – král, váleční hrdinové, vzdělanci, básníci nebo vítězové olympiád. Stal se proto symbolem vítězství a znakem slávy a vznešenosti.
  • Ve starém Řecku byl vavřín stromem boha Apollóna, který se zamiloval do krásné nymfy Daphne, která jej ale odmítala a proměnila se ve vavřínový strom, aby se před ním skryla. Ten poté Apollón uctíval a nosil na hlavě vavřínový věnec.
  • Ve starém Římě byl zase považován za rostlinu schopnou přinášet štěstí a bohatství. Věštkyně z Delf listy žvýkala před viděním, protože ji přiváděly do stavu transu. Ve větší dávce totiž bobkový list může působit mírně narkoticky.
  • Je známý ve francouzské kuchyni, kde se používá ve směsi koření zvané bouquet garni. Je to svazek bylinek (bobkový list, tymián a petržel), který se přidává do pokrmů, se kterými se nechává vařit. Před podáváním se pouze vytáhne a nepřekáží tak při samotné konzumaci.
  • Známé přísloví „usnout na vavřínech“ vzniklo z dob, kdy se vavřínové věnce nosily na počest vítězství a slávy.

Zdroje:

  1. Vavřín vznešený – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vav%C5%99%C3%ADn_vzne%C5%A1en%C3%BD
  2. Vavřín vznešený | Účinky, použití, recepty, informace. Bylinkopedie.cz | Léčivé bylinky, zázračné rostliny a další dary přírody[online]. Copyright © 2014 [cit. 10.09.2019]. Dostupné z: https://bylinkopedie.cz/vavrin-vzneseny/
  3. Vavřín vznešený – Abecedazahrady.cz.cz – Zahrada, rostliny, pěstování [online]. Dostupné z:https://abecedazahrady.dama.cz/katalog-rostlin/vavrin-vzneseny
  4. Vavřín vznešený: dekorativní stromek i užitečné koření | iReceptář.cz. [online]. Copyright © [cit. 10.09.2019]. Dostupné z:https://www.ireceptar.cz/vareni-a-recepty/vavrin-vzneseny-dekorativni-stromek-i-uzitecne-koreni.html
  5. Vavřín, nebo bobkový list? Listy jsou léčivé – Vitalia.cz.cz – chytře na život [online]. Copyright © 2009 [cit. 10.09.2019]. Dostupné z: https://www.vitalia.cz/clanky/vavrin-nebo-bobkovy-list-listy-jsou-lecive/

Jana Hlaváčová

Bylinkám jsem se začala věnovat již před čtrnácti lety. Dostala se mi do rukou kniha, ve které byly recepty na přípravu různých kosmetických výrobků z bylinek, které si můžeme připravit i doma – mýdla, tělová mléka, šampony, oleje, balzámy na rty, ale i make-up a mnohé další. Natolik mě to zaujalo, že jsem si všechny kosmetické výrobky začala vyrábět doma, zdravě a bez chemie. Protože jsem byla netrpělivá, tak jsem si všechny potřebné bylinky kupovala. Postupně jsem ale zjistila, že domácí bylinky jsou lepší a začala jsem se o bylinky zajímat ještě z pohledu pěstování, nebo jsem si je nasbírala rovnou v přírodě. Dnes už mám svoje místečka, na která chodím bylinky sbírat. Doma pro ně mám speciální místnost, kde bylinky zpracovávám – suším, nakládám do olejů, pěstuji atd. Chodím na různé kurzy o bylinkách a jejich zdravotních účincích. Protože mě téma velmi zajímá, baví mě o něm psát a dělit se tak o své zkušenosti s jinými.

Atlas bylinek

A

B

C

Č

D

F

G

H

J

K

L

M

O

P

R

Ř

S

Š

T

V