Stévie sladká (Stevia rebaudiana)

Stévie je víceletá tropická bylina dorůstající výšky více než půl metru. Má drobné zelené listy a bílé květy. Chutná sladce a tuto chuť neovlivňuje sacharóza ani fruktóza, tudíž je vhodnou náhražkou cukru pro diabetiky. Není ani kalorická, tudíž je vhodná k užívání během redukčních diet nebo k udržení nízké váhy. Přitom je mnohonásobně sladší než cukr. Pochází z Jižní a Střední Ameriky, odkud se přenesla do zbytku světa. Její využití je především v potravinářství, ale používá se také v lékařství, kosmetice a vzhledem k jejímu zajímavému vzhledu ji lze použít také pro okrasu.

Popis stévie sladké

Stévie je rostlina dorůstající výšky 50-100 cm. Z lodyhy vyrůstají sytě zelené listy, které jsou vstřícné, kopinaté a vcelku drobné. Celé léto se na ní objevují drobné bílé květy, které vytváří koncové okolíky. Původně se jednalo o jednoletou rostlinu, ale šlechtitelskými postupy se z ní stala rostlina víceletá.

Původní je v zemích Jižní Ameriky, konkrétně v Paraguayi a Brazílii, kde ji používali indiáni ke slazení a také v přírodní medicíně. Volně v přírodě v těchto zemích roste v nadmořských výškách od tří set metrů. Postupně se stévie začala rozšiřovat do dalších zemí světa, ovládla potravinářský průmysl v Japonsku, dříve rostla i v USA, nyní je nejrozšířenější v zemích východní Asie (Čína, Thajsko, Korea, Tchaj-wan, Malajsie), Izraeli a Číně. U nás se volně v přírodě nevyskytuje, ale je možné ji pěstovat.

Pěstování stévie sladké

Pro pěstování stévie je nejvhodnější mírná propustná rašelinová půda s ph 5,5-6,5, na světlém a teplém stanovišti, kde zároveň nebude příliš ostrý sluneční svit, který by rostlinku mohl spálit. V případě pěstování doma je nejvhodnější ji proto mít na východní straně, kdy se rostlině dostává dostatek ranního sluníčka. Při pěstování venku je pak důležité vybrat závětrné místo. Rostlina nesnáší sucho, takže je nutné ji pravidelně zalévat. Také hnojení v rozmezí 14 dní je potřebné, rostlina potřebuje hodně živin.

Protože rostlina pochází z tropického a subtropického pásma, nesnese mrazy. Při 10 °C stévie přestává růst a může začít uvadat, při teplotě 5 °C potom uvadá a umírá. Ve venkovních podmínkách dokáže přezimovat pouze v zemích svého původu, u nás jsou zimy o něco studenější, a je proto třeba rostliny pěstované na záhoně po opadání lístků zkrátit na 10-15 cm, vyrýt a umístit do květináče do místnosti s teplotou do 14 °C. Během tohoto období shodí všechny listy a je třeba omezit hnojení i zálivku – substrát ale pořád musí zůstat vlhký. Zároveň je ale citlivá na přemokření, je vhodné na dně květináče vytvořit drenážní vrstvu, aby rostlinka nestála ve vodě. Její nadzemní část sice přes zimu zaschne, ale kořeny se zachovají a na jaře se objeví pár výhonků, což značí dobu, kdy je opět vhodné začít s hnojením. Na jaře je také dobré rostlinku přesadit do většího květináče.

Nejvíce se stévii daří ve skleníku, ale je možné ji pěstovat také doma za oknem a v letních měsících také venku v květináči či přímo na záhoně. Tady jí ale hrozí nebezpečí v podobě slimáků, kteří ji mají kvůli její chuti velmi v oblibě. Během růstu se rostlina udržuje řezem, po kterém navíc krásně obrazí. Stévii je možné pěstovat ze semínek, řízkováním, dělením trsu či odnoží.

Pěstování ze semínka

Stévii lze pěstovat spíše ze semínek zakoupených v zahradnictví, doma vypěstovaná semínka totiž málokdy vyklíčí. Vysévají se v únoru až březnu. Semínka jsou světloklíčivá, což znamená, že se zanechají na povrchu substrátu, nijak se půdou nezahrnují. Půda musí být po celou dobu dostatečně vlhká, aby semena ani na okamžik nezaschla a zároveň měla dostatečnou vláhu pro klíčení. Vždycky je potřeba semena nechat naklíčit a až poté je vysadit na finální místo. Klíčení probíhá při teplotě vzduchu 24-26 °C.

Pěstování řízkováním

Řízky se dají odebírat na jaře, odebírají se buď zelené řízky či řízky z kořenů. Ty se namočí do vody, kde se nechají zakořenit a poté se přesadí na konečné místo. Je možné řízky zapíchnout přímo do substrátu, kde by při teplotě vyšší dvaceti stupňů, měla rostlina taktéž zakořenit.

Pěstování dělením rostliny

Rostlina se vyryje a rozdělí rýčem či jiným nástrojem na dvě části, z nichž každá bude obsahovat dostatečné množství kořenového balu. Tyto dvě části se poté zasadí každá zvlášť.

Pěstování odnožemi

Pěstování odnožemi je vlastně podobné řízkováním, ale pracuje se zde s odnožemi, které se na rostlině objevují. Jedná se vlastně o výběžky rostliny, které mají tendenci samy zakořeňovat. Tyto odnože se opatrně odříznou od původní rostliny a zasadí. Většinou se rostlina hned ujme a začne růst.

Sklizeň stévie sladké

Stévii je možné sklízet, jakmile dosáhne výšky 40-50 cm, nejvhodnější doba je ale při jejím květu (začátkem září), kdy obsahuje nejvíc stevisoidů a je tedy nejsladší. Stonky se odstřihávají 10-12 cm nad zemí, protože rostlinka pak začne znovu růst a rozvětvovat se a po 2-3 měsících pak bude možné sklizeň opakovat. Na podzim rostlina odkvete, zežloutne a opadá.

Uchování stévie sladké

Stévie neztrácí skladováním obsah steviosidů, tudíž sladkosti. Je tak možné ji bez obav uchovávat sušením či mražením.

Uchování stévie sušením

Listy je potřeba sušit rychle, nejlépe za použití sušičky. Pokud tato varianta není možná, jde to i jiným způsobem – ve vytopené a často větrané místnosti. Usušenou rostlinu lze skladovat buď vcelku nebo nadrcenou ve vzduchotěsných nádobách na tmavém a suchém místě. Ze sušených listů se sladkost uvolňuje mnohem lépe, než z těch čerstvých.

Uchování stévie mražením

Stévii je možné zmrazit dvěma způsoby – nasucho nebo ve formičkách na led. Při obojím je potřeba stonky či listy důkladně umýt a osušit, při zmrazení nasucho pak vcelku či nasekané vložit do uzavíratelné nádoby a zmrazit. Zmrazení ve formě na led vyžaduje listy nasekat nadrobno, zalít vodou a zmrazit, následně ledové kostky vyklopit a skladovat v sáčku či uzavíratelné nádobě.

Recepty ze stévie sladké

V kuchyni se pro svou chuť nejčastěji využívá ke slazení káv, limonád, čajů, koktejlů či marmelád, přidává se také do ovocných salátů, sladkých omáček, koláčů, dortů a jiných cukrářských výrobků. V upraveném množství lze stévii v receptech používat jako náhražku cukru.

Kromě slazení čaje či kávy se dá stévie použít i do jiných nápojů, jako například do jahodového koktejlu. Jahody se s mlékem vloží do mixéru a chvíli se mixují. Přidá se tvaroh, stévie a znovu se mixuje. Poté už je nápoj hotov a ozdobený jahodou ho lze podávat. V horkých dnech zase milovníci kávy ocení ledovou kávu připravenou jednoduše smícháním rozpustné kávy, vody, mléka a stévie. Do sklenice se vloží led a kopeček vanilkové zmrzliny, zalije se kávou, dozdobí šlehačkou a je hotovo.

Ze stévie lze připravit i tradiční recepty, například výborné vanilkové rohlíčky. Do hladké mouky se přidá máslo, vejce, mleté vlašské ořechy a z těchto surovin se vypracuje hladké těsto, které se nechá v chladu odležet. Poté se z něj vypracují rohlíčky, které se na plechu upečou a obalí ve směsi sušeného mléka, vanilky a stévie.

Využití stévie sladké

1. Gastronomie

V kuchyni se nejčastěji využívá ke slazení různých nápojů, ale také marmelád, omáček či cukroví. Víceméně ji lze použít v menším množství namísto cukru.

2. Potravinářský průmysl

Velmi oblíbená je také v potravinářském průmyslu, kde se stejně jako v kuchyni používá k doslazování nápojů – čajů, káv, koktejlů, limonád. Je také důležitou složkou v cukrářství.

3. Léčitelství

Poslední studie provedené na zhodnocení nezávadnosti stévie potvrdily, že má pozitivní vliv na osoby trpící hypertenzí nebo cukrovkou typu dva. [1]

4. Kosmetika

Desinfekčních účinků se využívá v kosmetickém průmyslu, kdy se z ní vyrábí pleťové masky a pleťové vody, které nejenže pokožku čistí, ale také pomáhají s jejími potížemi jako je akné či ekzémy.

5. Další průmysl

Také v dalších průmyslových odvětví je stévie platnou součástí. Využívá se například pro výrobu zubních past, žvýkaček, ústních vod či kloktadel. Využití stévie nalezla také v konzervárenském průmyslu.

Nežádoucí účinky stévie sladké

Ačkoli v současné době nejsou známy žádné nežádoucí účinky, stévie se stále zkoumá. [1]

Zajímavosti o stévii sladké

  • Je známá také pod názvy stévie cukrová, sladká tráva, medové lístky či sugar baby.
  • Pro svou sladkou a přitom nekalorickou chuť bývá součástí jídelníčku při redukčních dietách. Také může být pomocníkem při zahnání chutě na sladké, kdy stačí požvýkat jeden její lísteček.
  • V USA, Austrálii, Kanadě a na Novém Zélandu se rostlina smí prodávat pouze, pokud není označena jako potravinový doplněk. V Japonsku se prodává i jako sladidlo, které se zde používá k výrobě Coca Coly.
  • V roce 1991 americký úřad pro Kontrolu potravin a léčiv stévii označil za nebezpečnou a zakázal její dovoz pro ne příliš průkazné toxikologické testy – navzdory tomu, že stévie se bez známých zdravotních komplikací používá již od roku 1958. V roce 1995 byl zákaz zrušen pouze k používání rostliny pro léčebné účely. V roce 2006 byly provedeny další studie, které doporučily látku opět prodávat coby potravinový doplněk. V zemích Evropské unie lze od roku 2011 sehnat běžně dostupné sladidlo v tabletách, v obchodech se zdravou výživou je k sehnání sušená rostlina a v květinářstvích je k dostání také coby venkovní rostlina.

Zdroje:

  1. Stévie sladká – Wikipedie. [online]. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A9vie_sladk%C3%A1
  2. Bylinkový speciál: Stévie sladká – Vitalia.cz.cz – chytře na život [online]. Copyright © 2009 [cit. 17.08.2019]. Dostupné z:https://www.vitalia.cz/clanky/bylinkovy-special-stevie-sladka/
  3. Zaujalo vás: stévie sladká, rostlina pro dietu i diabetiky – Abecedazahrady.cz.cz – Zahrada, rostliny, pěstování[online]. Dostupné z: https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/zaujalo-vas-stevie-sladka-rostlina-pro-dietu-i-diabetiky
  4. Stévie sladka | Účinky, použití, recepty, návody, informace.cz | Léčivé bylinky, zázračné rostliny a další dary přírody[online]. Copyright © 2014 [cit. 17.08.2019]. Dostupné z: https://bylinkopedie.cz/stevie-sladka/
  5. Pěstování stévie – Stévie sladká, Stevia Rebaudiana Bertoni.stevis – Stévie sladká, Stevia Rebaudiana Bertoni [online]. Copyright © 2010 [cit. 17.08.2019]. Dostupné z: http://www.stevis.cz/pestovani-stevie.html

Jana Hlaváčová

Bylinkám jsem se začala věnovat již před čtrnácti lety. Dostala se mi do rukou kniha, ve které byly recepty na přípravu různých kosmetických výrobků z bylinek, které si můžeme připravit i doma – mýdla, tělová mléka, šampony, oleje, balzámy na rty, ale i make-up a mnohé další. Natolik mě to zaujalo, že jsem si všechny kosmetické výrobky začala vyrábět doma, zdravě a bez chemie. Protože jsem byla netrpělivá, tak jsem si všechny potřebné bylinky kupovala. Postupně jsem ale zjistila, že domácí bylinky jsou lepší a začala jsem se o bylinky zajímat ještě z pohledu pěstování, nebo jsem si je nasbírala rovnou v přírodě. Dnes už mám svoje místečka, na která chodím bylinky sbírat. Doma pro ně mám speciální místnost, kde bylinky zpracovávám – suším, nakládám do olejů, pěstuji atd. Chodím na různé kurzy o bylinkách a jejich zdravotních účincích. Protože mě téma velmi zajímá, baví mě o něm psát a dělit se tak o své zkušenosti s jinými.

Atlas bylinek

A

B

C

Č

D

F

G

H

J

K

L

M

O

P

R

Ř

S

Š

T

V

Z