Tymián obecný je znám také pod názvem mateřídouška obecná nebo mateřídouška dymián. Jedná se o nízký polokeř dosahující výšky 30 cm. V optimálních podmínkách je stálezelený. Tenké stonky nesou drobné čárkovité listy a přes léto také bílé až tmavě růžové květy. Listy jsou na rubu plstnaté a velmi aromatické. Rostlina pochází ze Středozemí, odkud se rozšířil do střední a východní Evropy. Používá se především v gastronomii, také v lékařství, kosmetice či jako okrasná rostlina.
Obsah
Popis tymiánu obecného
Tymián je vytrvalý, aromatický polokeř, vysoký 20-30 cm. Má čtyřhranné stonky, které na rozdíl od našich ostatních domácích druhů mateřídoušky mají tendenci odspodu dřevnatět. Na stoncích rostou vstřícné, řapíkaté, tmavě zelené listy, které mají vrchní stranu hladkou a druhou plstnatou. Od května do září se na něm objevují bílé, nachové nebo modrofialové pyskaté květy sestavené do vidlanovitých svazečků.
Rostlinu lze nalézt volně v přírodě na teplých stanovištích – loukách či svazích. Pro svou oblibu v gastronomii se ale již také běžně pěstuje v domácnostech, kde se udrží až 10 let. Původem pochází ze Středomoří, dále se jeho pěstování rozšířilo do střední a východní Evropy, kde se ale v zimě musí chránit před mrazy. Dnes se již jedná o rostlinu rozšířenou téměř po celém světě.
Pěstování tymiánu obecného
Tymiánu se nejvíce daří na slunných, suchých stanovištích, která jsou chráněna před zimou a studeným větrem. Rostlině svědčí propustná písčitá půda, která je bohatá na vápník. V zahradě je vhodné ji sadit na okraj, kde bude přiléhat k dlažbě, z níž bude v létě sálat horko, které má tymián velmi rád. Naopak nesnáší zamokřenou a kyselou půdu. Jednou za rok je možné rostlinu přihnojit, hnojivo by ale nemělo být dusíkaté a ani silné organické či chlévské. Na zimu je nutné rostlinu chránit před mrazy přikrytím chvojím, kůrou či netkanou textilií.
Během růstu je potřeba rostlinu pravidelně zastřihovat, protože časem postupně dřevnatí.
Rostlinu je možné množit semeny, řízkováním nebo dělením.
Pěstování ze semínka
Semínka se vysévají od poloviny února do pěstebních nádob umístěných na parapetu okna nebo ve vyhřívaném skleníku, kde se v pařeništi nechají vyklíčit. Sazeničky se poté přesadí do nádoby či přímo na záhon v polovině května, po opadnutí přízemních mrazíků, na které je takto mladá rostlina velmi citlivá. Pro svou citlivost na přemokření je vhodné květináč opatřit kvalitní drenáží, která zajistí rostlině správné podmínky pro růst. Na záhonech je optimální spon 30 x 20 cm.
Pěstování řízkováním
Z postranních výhonů rostliny se odříznou koncem jara či začátkem léta řízky o velikosti 5-7 cm, které se vloží do malých květináčků naplněných rašelinou a pískem (nebo perlitem) v poměru 1:1 a v pařeništi se tyto výhony nechají zakořenit. Až rostlinky budou mít dostatečný kořenový bal, přesadí se do květináčků a poté na konečné místo – tedy do většího květináče či na zahradu. Toto přesazení se realizuje na podzim.
Pěstování dělením trsu
Dělení se provádí na jaře u starších, ale pořád zdravých rostlin. Celá rostlina se vykopne ze země (či vyklopí z květináče) a rýčem nebo rukou se rozdělí na dvě části, které se poté samostatně zasadí.
Sklizeň tymiánu obecného
Předmětem sklizně jsou především lístky, sbírat se ale mohou také celé natě. Listy se sbírají kdykoli v průběhu roku (v zimě ovšem s mírou, aby se rostlinka příliš nevysílila a úspěšně přezimovala), a protože rostlina postupně odspodu dřevnatí, je tento sběr vhodný uskutečňovat co nejčastěji. Větší sklizeň tymiánu, který je například určen na sušení, je nejvhodnější provádět těsně před rozkvětem, kdy rostlina obsahuje nejvíce aromatických látek. Poslední větší sklizeň je možné uskutečnit do poloviny září, protože potom se rostlině musí nechat čas se připravit a dostatečně vyzrát na zimní období.
Uchování tymiánu obecného
Kromě celoroční zásoby čerstvých lístků v podobě rostliny pěstované za oknem, je možné si přísun tymiánu zajistit také usušením či zamrazením.
Uchování tymiánu sušením
Sušením tymián získá ještě více aroma. Bylina se suší v silnějších vrstvách (až 30 cm) nebo zavěšená ve svazečcích na přímém slunci. Za použití umělého tepla nesmí teplota přesáhnout teplotu 40 °C. Usušená bylina se poté skladuje v plechových nádobách a nádobách z tmavého skla či jiných dobře uzavíratelných, aby nevyprchalo její aroma.
Uchování tymiánu zmrazením
Před mražením se bylinky očistí a pečlivě osuší, mohou se nasekat nadrobno nebo rozmixovat. Mražení lze uskutečnit buď nasucho nebo v ledu. Bylinky mražené nasucho je vhodné mrazit po částech v menších igelitových sáčcích či plastových nádobách, protože se mohou spojit a oddělení jejich části by pak mohlo být problematické. Pro mražení v ledu se nasekání bylinek vyhnout nelze, protože se musí vlézt do formy na led. Bylinky se v ní zalijí vodou a nechají zmrazit. Poté se mohou ve formě ponechat či je možné je přesunout do nádob a sáčků.
Recepty z tymiánu obecného
V kuchyni patří tymián k nejpoužívanějším bylinkám vůbec. Velké oblibě se již po dlouhou dobu těší i u nás – zmínky o něm jsou již ve staročeských kuchařkách. Jeho výrazná chuť a aroma vyniknou při přípravě zvěřiny, drůbeže, sekaných mas, nádivek, paštik, sýrů, bylinkových másel a také při přípravě tradičních českých omáček. Nakládá se také do octa či oleje. Dochucuje fazole, těstoviny, nádivku do kuřete či polévky. Výborný je také k rybám, či v kombinaci s bazalkou a oreganem na pizzu. Sušený tymián se doporučuje přidávat již na začátku vaření, aby se stihl pořádně rozvonět, ten čerstvý se může přidat kdykoliv během vaření.
Výborně se hodí do rajské polévky. Cibule a česnek se naseká na kousky a orestuje na oleji, přidají se najemno nakrájené papriky a tato směs se po chvilce nechá dusit doměkka. Poté se podlije vývarem, povaří a rozmixuje se, přidá se pyré z rajčat, pepř, sušený tymián, špetka mleté skořice a trochu cukru. Po krátkém povaření se může polévka podávat.
Výrazná chuť tymiánu dochutí také pečivo. Tymiánový chléb se připravuje smícháním kvásku (ten se vytvoří z cukru, mléka, hladké mouky a droždí) a sypkých složek (sůl, tymián, kmín, hladká pšeničná a žitná mouka, slunečnicová semínka). K této směsi se přidají nasekaná sušená rajčata v oleji, trochu vody a uhněte se vláčné těsto, které se nechá nakynout. Poté se z něj vytvaruje bochník a potřený octovou vodou se dá péct.
Že se tato bylinka skvěle hodí k rybám, dokazuje recept na tresku na tymiánu. Porce ryby se osolí, pokapou citronovou šťávou a posypou lístečky čerstvého či sušeného tymiánu. Ryba se zprudka opeče na směsi z olivového oleje a másla, poté se vyjme z pánve a znovu pokape citronem. Do výpeku se přidá směs cibule, rajčat, oliv a česneku, směs se osolí a orestuje. Následně se do ní vrátí ryba a společně se vše prohřeje.
Tymián je také výbornou složkou do burgeru. Mleté maso se opepří, vymodeluje do placky, nechá odležet půl hodiny v lednici, osolí se a z obou stran se ugriluje. Mezitím se rozpůlí a ohřeje houska, jejíž spodní strana se poté namaže tatarkou, přidá se na ni salát a rajče, poté opět tatarka, maso, cibulka na kolečka a vrchní díl housky.
Využití tymiánu obecného
1. Potravinářství
V kuchyni se tymián používá poměrně často, což je způsobeno jeho širokým spektrem použití. Jako koření se používá do polévek, omáček, nádivek, salátů a zálivek do salátů, k pokrmům z masa i zeleniny. Výborně se hodí k rybám dušeným, pečeným i grilovaným, k pokrmům z rajčat, také v paštikách, k pečeným bramborám, smaženým houbám, k pizze či pouze k přípravě čaje.
2. Lékařství
Tymián pomáhá při kašli a bolesti v krku, při průjmech, nadýmání a při zánětech zažívacího traktu, při infekcích močových cest a močového měchýře. Stimuluje krevní oběh a také produkci bílých krvinek, čímž zvyšuje odolnost organismu. Působí protizánětlivé a antisepticky, je účinný proti bakteriím, plísním, střevním prvokům a parazitům. Pro plíce je vynikajícím dezinfekčním prostředkem. [1]
3. Kosmetika
V kosmetickém průmyslu se užívá především do přípravků ústní hygieny, kde bývá významnou složkou. Patří sem ústní vody, zubní pasty, dále se z něj také vyrábí koupelové směsi regenerující pleťové buňky, šampony a krémy. Často se využívá také v aromaterapii.
4. Okrasná rostlina
V zahradě se jej často využívá coby okrasné rostliny, díky jeho zajímavému a hezkému vzhledu. Vynikne ve skalce, suchém korytě nebo zídce, na okrajích záhonů nebo se jím mohou olemovat zahradní chodníky, zkrášlí také terasy a balkony. Má mnoho různých odrůd, které slouží ke specifickému dochucení potravin nebo okrase. Patří sem například tymián citrónový, kmínový, mateřídouška úzkolistá či hlavatá.
5. Včelařství
Jedná se o vysoce medonosnou rostlinu, která je včelaři oblíbená.
Nežádoucí účinky tymiánu obecného
- Tymián patří k bylinkám, jejichž používání by se mělo omezovat – hrozí totiž předávkování, které může způsobit tyreotoxikózu. Vnitřně tymián nesmí používat lidé s dysfunkcí štítné žlázy a také těhotné a kojící ženy, kvůli nedostatku dat. Jako koření jej tyto osoby ale užívat mohou. [1, 2]
Zajímavosti o tymiánu obecném
- Tymiánu se také říká démut, démuť, douška vlašská, dymián, dymiánek, mateřídouška římská, mateřídouška vlašská, thým vonný nebo tymiánek.
- Ve Francii mu říkají penicilin chudých, protože je jednou z nejsilněji antibioticky působících rostlin.
- Bývá součástí bylinného svazku bouquet garni, který se používá při přípravě polévek, vývarů a dalších dušených pokrmů. Těm dodá bylinkovou chuť a vůni, před podáváním se ale odstraní. Základ tohoto svazku kromě tymiánu tvoří ještě petržel a bobkový list.
- Díky jeho příjemné vůni bývá součástí také vánočního potpourri. To je směs různých voňavých komponentů, které nejen provoní celý domov, ale také slouží jako dekorace. Pravé vánoční potpourii obsahuje směs koření (vanilka, máta, tymián, hřebíček, skořice, hvězdičky badyánu a kůra z pomeranče a citronu), éterické oleje a další voňavé složky (cedrové dřevo, květy levandule, okvětní lístky růží).
- Tymián je známý již z období 3000 let před naším letopočtem. Řekové a Římané věřili, že tymián je zdrojem síly a odvahy, proto jej přidávali do koupelí a vojáci si jej dávali do výstroje. Egypťané jej zase používali k balzamování a druidové věřili, že léčí mysl i tělo a přivolává zdraví.
- Rod Thymus zahrnuje až 50 druhů různých tymiánů, do kterého patří také mateřídouška. Tymián je totiž jeden z druhů mateřídoušky, často proto za ni bývá zaměňován (vždyť je znám také pod jménem mateřídouška obecná). Mateřídouška je ale o poznání trochu slabší v aroma i chuti.
- Podle pověsti tymián ve vlasech ženy způsobí, že bude pro muže neodolatelná.
- Pomáhá při nespavosti, stačí si dát snítku pod polštář. Ta zajistí nejen spánek, ale také má prý moc zahnat noční můry a přivodit krásné sny.
- Zapáleným svazkem tymiánu se vykuřovala obydlí, aby se zabránilo zlým duchům ve vstupu do nich. Vykuřováním se lidé také zbavovali kašle a různých zažívacích potíží.
Zdroje:
- Tymián obecný – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tymi%C3%A1n_obecn%C3%BD
- Tymián obecný | Účinky, použití, info. Bylinkopedie.cz | Léčivé bylinky, zázračné rostliny a další dary přírody [online]. Copyright © 2014 [cit. 23.08.2019]. Dostupné z: https://bylinkopedie.cz/tymian-obecny/
- iReceptář.cz[online]. Dostupné z: https://www.ireceptar.cz/zahrada/pestovani-a-vyuziti-vonaveho-tymianu.html
- Tymián obecný – Abecedazahrady.cz.cz – Zahrada, rostliny, pěstování [online]. Dostupné z:https://abecedazahrady.dama.cz/katalog-rostlin/tymian-obecny
- Tymián obecný – Thymus vulgaris | Zahradnictví FLOS.Online zahradnictví Flos – jsme tu pro vás od r. 1991 [online]. Copyright © 2019 [cit. 23.08.2019]. Dostupné z: https://www.zahradnictvi-flos.cz/thymus-vulgaris-tymian-obecny.html