Bylinky a jejich léčivé účinky jsou známy již po staletí. Dříve se jich užívalo spíše v lidovém léčitelství, dnes se užívají spíše v moderní i tradiční kuchyni. Kromě dochucení pokrmu ho také barevně obohatí a přitom mají sílu ovlivňovat zdraví, krásu i psychickou pohodu.
Obecně se uvádí, že bylinka je rostlina používaná pro své léčivé účinky nebo schopnost dochutit pokrm. Z uvedené definice vyplývá, že za byliny nejsou považovány pouze rostliny používané jako koření, ale také ostatní rostliny, které často vnímáme jako plevel. Příkladem je pampeliška nebo jitrocel, které bývaly ceněné spíše v minulých dobách pro své léčivé účinky. Moderní společnost na tuto jejich sílu zapomíná, ale naštěstí se stále ještě najdou lidé, kteří se bylinkám věnují a dokážou jich správně využít.
V minulosti se bylinky pěstovaly k různým obřadním a duchovním účelům a také pro své léčivé vlastnosti. Znalosti o nich se nejdříve předávaly ústně, kolem roku 3000 př. n. l. byly zaznamenány na babylonských hliněných deskách, později je šířili mniši, kteří je pěstovali v klášterních zahradách a studovali je. Později zájem o ně poněkud opadl, aby se v dnešní době dostaly opět na výsluní.
Krása a jednoduchost bylinek tkví v tom, že spoustu jich lze nalézt volně v přírodě, takže jsou snadno dostupné. A jejich pěstování dnes již není nic složitého, takže si i v našich podmínkách můžeme vypěstovat bylinky, které by u nás jinak volně v přírodě nepřežily.
Soubor bylinek lze nalézt v atlasu bylinek či herbáři. Ten může být tvořen sušenými rostlinami, semeny i plody nalepenými mezi stránkami rostlin, dále také fotografiemi či obrázky. Zvláštním typem je pak herbář z rostlin naložených v lihu. Každá položka obsahuje informace o datu a místu sběru, název a popis rostliny, její účinky a další. První herbáře vznikaly během středověku a sloužily k účelům léčitelství.
Ačkoli v minulosti byly využívány v lidovém léčitelství, dnes se začaly hojně objevovat také v moderní medicíně. A není divu, vždyť bylinky patří mezi nejvýznamnější zdroj přírodních léčiv. A tady jejich využití nekončí. Používají se v kosmetice, gastronomii, farmakologii či jako okrasné rostliny na zahradě.
Použití bylinek v kuchyni
V kuchyni se bylinky používají při vaření, pečení a také ve studené kuchyni. Užívají se čerstvé i sušené a opravdu málokdo se bez nich dokáže obejít. Používají se jako koření, k dozdobení pokrmů nebo v bylinných čajových směsích. Kromě chuti dodávají pokrmům také barvu a vůni. Přidávají se do polévek, omáček, sladkého i slaného pečiva, k masu i k přílohám.
Pro polévky jsou typické například tyto: libeček, petrželka, pažitka, saturejka nebo majoránka. K masu se skvěle hodí rozmarýn, tymián, bazalka či oregano. Při pečení se využije spíše anýz, zázvor, skořice nebo hřebíček.
Bylinky se používají samostatně či v různých směsích. Mezi nejznámější směsi patří například kari z kurkumy, zázvoru, chilli, koriandru, bazalky, kmínu a soli. Mezi další směsi patří například koření pěti vůní (badyán, fenykl, skořice, hřebíček, bílý pepř), provensálská směs (oregano, tymián, rozmarýn, levandule, saturejka, bazalka, anýz a fenykl), čína (paprika, chilli, pískavice, bazalka, muškátový ořech, kurkuma) a mnohé další.
Použití bylinek v lidovém léčitelství
Znalci bylinek dokážou zbavit jedince mnohých neduhů. Zvládnou vyléčit rýmu, nachlazení, bolesti hlavy, střevní potíže, bolesti kloubů či břicha. Slouží jako náhrada chemických léčiv z lékárny a přestože léčba trvá déle, bývá účinnější. Připravují se z nich čaje, odvary, sirupy, tinktury, masti i obklady. Z bylinek se připravují různé směsi, které působí tak, že se účinky jednotlivých rostlin vzájemně doplňují a posilují.
Použití bylinek ve farmakologii
Bylinky se používají také při výrobě léků, vitamínů a léčivých mastí dostupných v lékárnách.
Použití bylinek v kosmetice
Jednotlivé druhy bylinek mají své specifické účinky, mezi kterými najdeme takové, které pomáhají čistit pleť, ulevit od bolesti či zajistit relaxaci. K sehnání jsou bylinné krémy, masti, oleje, koupelové směsi, šampony, přípravky pro zubní hygienu, jsou součástí parfémů, čisticích prostředků a dalších.
Pěstování bylinek
Většina bylinek se vysévá na jaře, ale jsou i takové, které se vysévají v pozdním létě nebo i na podzim. Před jarním výsevem je možné si bylinky předpěstovat a získat tak náskok a následný rychlejší vzrůst bylinek a s tím spojenou dřívější sklizeň. Předpěstování se provádí během února a března.
Jsou různé možnosti výsevu semínek. Co se týká nádob, jsou na výběr sadbovače, květináče či truhlíky. Sadbovače je vlastně sestava více malých květináčků spojených v jedné nádobě. Do každé této buňky se vysévají semínka řídce, protože jinak špatně klíčí. Jakmile rostlinky trochu povyrostou, přesadí se do květináče či truhlíku i s celým kořenovým balem tak, aby nedošlo k jeho poškození.
Pří klíčení semínek je potřeba dodržet několik zásad, aby byl celý proces úspěšný. Důležité je umístění bylinky, aby měla dostatek světla – doporučuje se je dávat na okno na jižní, východní popřípadě také jiho-západní straně. Většina bylinek vyžaduje při klíčení teplotu dosahující nad 20 °C, protože v zimě málokterá vyklíčí. Na výsev bylinek se doporučuje použít výsevní substrát, do kterého se může přimíchat ještě písek. U substrátu je nesmírně důležité hlídat jeho vlhkost – nikdy nesmí vyschnout. Pokud zaschne, je po úrodě. Hloubka setí je u různých druhů bylin jiná, všeobecně platí pravidlo, že se semínko seje do hloubky, která dosahuje dvojnásobku jeho vlastní velikosti.
Uchování bylinek
Samotné pěstování bylinek nestačí, pokud si potom lidé nedokáží poradit s nadměrnou úrodou. Vyhodit ji nebo nechat na rostlině zajít by přece byla velká škoda. Navíc cena čerstvých bylinek je docela vysoká a některé druhy nakoupené v prodejnách chutí neodpovídají očekávání. K uchovávání se bylinky sbírají nejčastěji v pozdních dopoledních hodinách, kdy je již oschlá rosa, ale ještě není takové horko, při kterém by otrhané lístky rychle vadly. Nejvyšší obsah účinných látek bylinky obsahují po několika slunečních dnech za sebou.
Nejstarším a asi i neznámějším způsobem uchování bylinek je jejich sušení. K sušení se sbírají suché bylinky za slunečného dne. Tyto bylinky se sváží do menších svazků a zavěsí se na tmavé, dobře větrané místo. Jakmile bylinka uschne, sdrhnou se od stonků lístky, které se poté uchovávají ve vzduchotěsných nádobách na tmavém místě – zachovají si tak hezkou barvu i vůni. Sušení je možné provádět také v tenkých vrstvách na sítu či jiné vodorovné ploše a také za použití umělého tepla v troubě či sušičce. Sušené byliny se skladují 1 rok, poté ztrácí účinek.
Dalším způsobem je zmrazování bylinek. Umyté bylinky se mohou nechat vcelku, pokrájet na menší kousky nebo rozmixovat. Poté se vloží do nádobky určené ke zmrazování, napěchují se tam a uzavřou. Dalším způsobem je zmrazování ve formách na led – nasekané bylinky se zalijí vodou nebo vývarem a kostky je pak možné vložit do pokrmu bez rozmrazování.
Ocet a olej mají konzervační účinky a proto je možné bylinky uchovávat také tímto způsobem. Aroma a léčivé látky přechází do tekutiny a výsledkem je tedy ochucený olej či ocet. Čisté bylinky se jednoduše vloží do vymytých lahví a zalijí vinným nebo jablečným octem, případně olivovým nebo slunečnicovým olejem tak, aby žádná část byliny nevyčnívala z tekutiny, protože by zplesnivěla. Láhev se uzavře a nechá stát při pokojové teplotě asi 6 týdnů za pravidelného denního protřepávání. Poté se olej i ocet skladuje v tmavých sklenicích v chladu.
Solením dosáhneme uchování bylinek v zeleném stavu. Na druhou stranu bude ale omezené použití těchto bylinek kvůli přílišné slanosti. Na 1 díl soli se přidají 4 díly bylinek, promíchají se a napěchují do sklenic, ve kterých se poté uzavřou a uloží na chladné a tmavé místo (ale ne do lednice).
Z více druhů bylinek se dá vyrobit také bylinkové máslo, které se uchovává zamrazením v menších nádobkách. Nasekané bylinky se jednoduše utřou s máslem, případně také solí a česnekem. Bylinkové máslo se používá k ochucení hotových jídel, grilovaných mas či jako pomazánka na pečivo.
Vliv bylinek na lidský organismus
Lidský organismus bylinky ovlivňují velmi blahodárně. Mají příznivý vliv na trávicí procesy i metabolismus. Některé mají antiseptické a antibiotické účinky, podporují vylučování trávicích šťáv a enzymů. Další působí proti nadýmání, zácpě či průjmu. Pravidelná konzumace bylinek působí jako prevence proti zvýšenému krevnímu tlaku a snižuje hladinu cholesterolu.
Jaký vliv má která bylinka na organismus, na co dalšího ji lze využít a další informace o ní najdete v seznamu níže.