Česnek medvědí - atlas bylinek

Medvědí česnek je vytrvalá léčivá bylina, která se na jaře objevuje mezi prvními rostlinkami. Má podlouhlou bílou cibuli s bělavými obalovými šupinami. Z této cibule vyrůstá stonek s dvěma až třemi přízemními a podlouhlými listy. V horní části rostliny jsou drobné, bílé květy uspořádané do polokulovitého lichookolíku. Celá rostlinka je zakončena tímto květenstvím a také svým plodem – tobolkou. Původní domovinou rostliny je střední a západní Evropa, odkud se rozšířil po téměř celé Evropě. Využívá se v potravinářství, lékařství a včelařství.

Obsah

Popis medvědího česneku

Medvědí česnek je vytrvalá léčivá bylina, která dorůstá výšky 10-45 cm. Má podlouhlou cibuli, která je dlouhá 4-6 cm a tlustá 1-2 cm. Cibule je obalena bělavými až žlutavými obalnými šupinami. Z cibule roste přímý, oblý, hladký stvol světle zelené barvy a kopinaté, lesklé, přízemní, řapíkaté listy úzce eliptického či úzce vejčitého tvaru. Listy jsou 10-20 cm dlouhé a 2-5 cm široké. Stvol je zakončen koulí bílých květů uspořádaných do lichookolíku, který je celkem řídký – obsahuje asi 10-20 květů. Plodem je tobolka.

Původem je medvědí česnek ze střední a západní Evropy, odkud se rozšířil do jižnějších oblastí (Španělsko, sever Itálie a Balkánského poloostrova), na sever pak zasahují na území jižní Skandinávie, evropské části Ruska (včetně Kavkazu) a ve Velké Británii. V České republice je rozšířený ve dvou podobách a to medvědí česnek pravý a ukrajinský. Pravý se vyskytuje ve východních Čechách a na Moravě, ukrajinský většinou jen na Moravě. V přírodě je rozšířený zejména v listnatých a lužních lesích, kolem potoků, pod keři nebo na úpatí svahů.

Medvědí česnek začíná růst brzy na jaře, v dubnu a květnu (někdy i začátkem března), a kvete od půlky května až do června. Poté jeho listy shnijí a stanou se součástí půdy.

Pěstování medvědího česneku

Ačkoli se medvědí česnek na našem území vyskytuje, pro jeho stále narůstající oblibu se hojně začíná pěstovat na zahradách. Pěstování medvědího česneku není nijak složité. Za ideálních podmínek pro růst se dokonce dokáže rychle přemnožit a rozšířit po celé zahradě.

Rostlina vyžaduje stinná a vlhká místa, nejlépe se mu daří v polostínu v blízkosti opadavých stromků nebo keřů. Půda by měla bít písčito-hlinitá až jílovitá, bohatá na živiny, v domácích podmínkách může být smíchána s rašelinovým substrátem.

Česnek je možné pěstovat na zahradě i na balkoně v truhlíku či květináči. Tady je ale třeba dbát zvýšené pozornosti na častější zalévání, protože rostlina vyžaduje vlhkou půdu. Na to je potřeba dávat pozor samozřejmě i v případě pěstování na zahradě, ale tady zálivka nemusí být tak častá, v závislosti na konečném stanovišti rostlinky a úhrnu srážek.

Medvědí česnek lze vypěstovat buď ze semínek, sazenic nebo z cibulek. Množení z již vlastněné rostlinky je možné dělením trsu.

Pěstování ze semínek

Výsev se provádí kdykoli v průběhu října až do března, protože se jedná o semena, která k vyklíčení potřebují projít mrazem a chladem (vyžadují tzv. studenou stratifikaci). Semínka lze sázet i v jinou roční dobu, ale kvůli nutnosti této stratifikace se musí v substrátu nechat vyklíčit ponecháním na chladném místě (například uložit do ledničky), dokud rostlina nevyklíčí. Semínka se sází po více kusech u sebe, asi 1 cm pod povrch. První klíčky se objevují po zhruba 4 týdnech a poté, co česnek vyklíčí, je možné jej umístit do teplejší místnosti. Do venkovního prostředí se rostlinka může vysadit poté, co se teploty budou držet na úrovni 12 °C.

Pěstování z cibulky

Stejně jako semena i cibulky je možné sázet ve více kusech u sebe (5-10). Před setbou je potřeba zarovnat kořeny na délku asi 3-4 cm, poté se cibulky mohou sadit asi 5 cm pod povrch zeminy, ve vzájemné vzdálenosti asi 20 cm od sebe. Cibulky je nejlepší sázet na podzim, kdy ke svému růstu využijí zimní vláhy.

Pěstování ze sazeničky

Při pěstování ze sazeničky je zvýšené riziko, že cibulky rostlinky zaschnou nebo shnijí při nedodržení správné zálivky. Tento způsob pěstování je nejnáročnější a provádí se během března až dubna. Sazeničky se sází 10-20 cm od sebe, do hloubky asi 5 cm, přičemž se dbá na to, aby půda byla stále vlhká (nikoli ale přemokřená).

Pěstování dělením trsů

Toto je naopak asi nejjednodušším způsobem pěstování. Je ale nutné mít přístup ke shluku rostlin, které se vyryjí i s kořenovým balem, který se následně rozdělí a přesadí.

Sklizeň medvědího česneku

Sklizeň listů se může provádět pouze 2 měsíce z celého roku, začíná v druhé půlce března (v závislosti na počasí – v teplejších oblastech už začátkem března, v chladnějších až v dubnu). Listy určené k lékařskému použití se sbírají pouze do doby, než rostlina vykvete, k použití v kuchyni může sklizeň pokračovat i poté. Po odkvětu začnou listy žloutnout a zasychají, nakonec opadají a rostlina zbytek roku stráví ukrytá v zemi až do dalšího jara.

Uchování medvědího česneku

Nejlepší je česnek užívat čerstvý, což ale kvůli krátké době jeho růstu není úplně možné. Pokud z úrody zbude hodně listů, mohou se uchovávat zamrazením, usušením nebo naložením do oleje.

Uchování čerstvého medvědího česneku

Čerstvé listy se bohužel dají uchovávat pouze na krátkou dobu. Ukládají se do lednice buď zabalené ve vlhké utěrce, staniolu, sáčku, alobalu nebo se listy vloží do sklenice s vodou. Takto uložený česnek vydrží asi 5 dní.

Uchování medvědího česneku usušením

Listy rostliny se suší v malých svazcích zavěšených v kuchyni či na půdě. Protože se v nich ale nachází velké množství šťávy, zabere toto sušení několik měsíců. To platí i při použití sušičky, kdy se listy stejně musí nechat dosušit v papírových krabicích. Jakmile jsou listy úplně suché, rozmixují se na prášek, který se poté používá jako koření do jídel (marinády, saláty, do nádivek, atd.). Sušení ale není příliš vhodná forma uchovávání, česnek tak totiž ztrácí své léčivé účinky.

Uchování medvědího česneku zamrazením

Nasbírané listy se omyjí, osuší a nasekají. Vloží se do igelitového sáčku nebo uzavíratelné nádoby a nechají se zamrazit. Další možností je nasekané lístky vložit do formy na led s vodou a nechat zamrazit. Poté jednotlivé kostky uložit do sáčku či uzavíratelné nádoby, které se budou skladovat také v mrazáku.

Uchování medvědího česneku uložením do oleje

Omyté listy česneku se pořádně osuší, aby zbylá voda na listech celý proces nakládání nezkazila. Poté se listy nasekají a uloží do sklenice tak, že se do ní hodně napěchují, aby nezůstal žádný vzduch. Po 1-2 cm vrstvy listů se přilije trochu oleje a znovu se pěchuje. Postup zůstává stejný až do úplného naplnění sklenice. Olej musí dosahovat takové výšky, aby byl česnek zcela ponořený. Sklenici poté uchováváme na chladném a temném místě.

Recepty z medvědího česneku

Nejlepší je použít česnek v kuchyni za syrova. Jeho cibulka se používá všude tam, kde česnek setý, oproti kterému má tu výhodu, že není moc cítit z úst. Má jemnou a zároveň pikantní, štiplavou chuť velmi podobnou česneku setému. Listy se dávají do pomazánek, salátů, polévek, bylinkového másla, zálivek, dresinků, marinád či k vařeným bramborám. Používá se také k přípravě těstovin, špenátu, slaného pečiva, k dochucení různých mas, nákypů, rolád a nádivek. Z listů se vyrábí skvělé česnekové pesto nebo česnekové víno. Nejlepší je dávat česnek až do hotových jídel, protože si tak zachová nejvíce prospěšných látek. V kuchyni se mohou na dozdobení pokrmů použít i květy.

Česnekové pesto se připraví z pečlivě omytých listů česneku, které se následně rozmixují a přidá se k nim sůl, citronová šťáva, olivový olej a mleté ořechy (vlašské, lískové, kešu). Pestem se naplní skleničky a skladuje se v ledničce. Výborné je k těstovinám nebo rybám.

Špenát z medvědího česneku se připravuje podobně jako listový špenát. Na másle se osmahne cibulka, přidají se nasekané listy medvědího česneku, popřípadě listy mladé kopřivy či listového špenátu (není nutností), podlijí se vodou a nechají dusit do měkka. Jakmile změknou, nechá se přebytečná voda odpařit a špenát se dochutí pepřem a solí. Nakonec se na zjemnění chuti přilije smetana.

Z medvědího česneku se připravuje také polévka. Cibulka se osmahne na oleji a přidá se k ní hladká mouka, která vytvoří jíšku. Ta se zalije vodou, ochutí solí a nechá chvíli povařit. Poté se přidají nakrájené brambory, které se uvaří do měkka. Nakonec se přidají kousky listů česneku a trochu mléka nebo smetany, pár minut se povaří a nakonec se polévka rozmixuje.

Pomazánka z medvědího česneku se vyrobí smícháním taveného sýru, másla, zakysané smetany, nasekaných lístků medvědího česneku a nakrájeného stroužku česneku. Pomazánka natřená na čerstvém pečivu a dozdobená kousíčky lístků česneku chutná skvěle.

Víno z medvědího česneku působí proti vysokému krevnímu tlaku, pomáhá při poruchách trávení a posiluje imunitu. Vyrobí se smícháním nasekaných listů česneku s bílým nebo červeným vínem a jejich přivedení k varu. Po chvíli se odstaví, scedí a dosladí medem.

Využití medvědího česneku

1. Potravinářství

V kuchyni může cibulka medvědího česneku nahrazovat česnek setý, protože je mu chutí velmi podobný. Listy se používají do polévek, omáček, salátů, masových pokrmů, dresinků, zálivek, pomazánek a dalších. Výborný je na chlebu s máslem nebo na vařených bramborách.

2. Lékařství

Používá se ke snížení vysokého krevního tlaku a při bolestivých křečových žilách. Pomáhá také při potížích s trávením, protože dobře účinkuje na žaludek a střeva (používá se při průjmech i při zácpách). [1, 2]

3. Včelařství

Jedná se o rostlinu s vysokým obsahem pylu i nektaru, který má vysoký obsah cukru, proto je včelaři velmi oblíbená.

Nežádoucí účinky medvědího česneku

Může vyvolávat alergii na česnekové silice. Ty se projevují otokem hrdla nebo dýchacími potížemi. Nadměrné užívání může vyvolat průjem a nadýmání. Neměli by jej užívat lidé s žaludečními a dvanáctníkovými vředy. [3, 8]

Zajímavosti o medvědím česneku

Je znám pod různými lidovými názvy jako jsou lesní česnek, divoký česnek, psí česnek, cikánský česnek, čarodějná cibule nebo hadík.
Název vznikl podle toho, že tento česnek je první rostlinou, kterou medvěd po probuzení ze zimního spánku sežere. Druhým tipem, proč se nazývá medvědí je ten, že jej tak pojmenovali Germáni, kteří věřili, že dodává medvědí sílu. Název česnek získal díky své vůni, která se při růstu této byliny lesem rozlívá, a také díky podobné chuti, která je o něco mírnější než chuť česneku setého.
Cibulky medvědího česneku kromě medvědů milují i divoká prasata, která rozrývají zem, aby se k nim dostala.
V 19. století se ve Švýcarsku nechala domácí zvířata, aby spásali medvědí česnek ve velkém. Ovlivnilo to pak chuť mléka i masa.
Protože má spoustu léčivých vlastností a roste brzy na jaře, hojně se využívá k jarním omlazovacím a léčebným kúrám.
Před květem je vysoké riziko záměny za konvalinku, která má velmi podobné listy. Tato záměna je nebezpečná, neboť konvalinka je jedovatá. Rozpoznat je od sebe jde tak, že se mezi prsty promnou listy rostliny. Pokud se rozvine jemná česneková vůně, jedná se o medvědí česnek.

Zdroje:

Česnek medvědí – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesnek_medv%C4%9Bd%C3%AD
TREBEN, Maria. Zdraví z boží lékárny: léčivé byliny, rady a zkušenosti. 3. vyd. České Budějovice: Dona, 2003. ISBN 80-7322-039-3.
Medvědí česnek | informace o medvědím česneku. medvědí česnek | informace o medvědím česneku [online]. Dostupné z: http://medvedi-cesnek.cz/
Uchování | medvědí česnek.medvědí česnek | informace o medvědím česneku [online]. Dostupné z: http://medvedi-cesnek.cz/uchovani-cesneku/
Medvědí česnek: Pěstování, recepty a jak ho bezpečně poznat? – Abecedazahrady.cz.cz – Zahrada, rostliny, pěstování [online]. Dostupné z: https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/medvedi-cesnek-je-prvni-jarni-zivotabudic-vyzkousejte-nase-recepty
Česnek medvědí | Účinky, použití, info. Bylinkopedie.cz | Léčivé bylinky, zázračné rostliny a další dary přírody [online]. Copyright © 2014 [cit. 08.07.2019]. Dostupné z: https://bylinkopedie.cz/cesnek-medvedi/