Devětsil lékařský (Petasites hybridus)

Děvětsil je vytrvalá rostlina dosahující výšky 50 cm. Je typická silným oddenkem, ze kterého vyrůstá lehce narůžovělá šupinatá lodyha zakončená květenstvím. Květy jsou uspořádané v hustých hroznovitých úborech, mají narůžovělou až růžovo-fialovou barvu. Jsou dvoudomé a ty samčí jsou asi dvakrát větší nežli samičí a mají delší stopky. Listy se objevují až po odkvětu, mají srdčitě okrouhlý tvar, jsou řapíkaté a rostou v přízemní růžici. Listy patří k jedněm z největších mezi rostlinami vyskytujícími se u nás – dosahují šířky až 60 cm a délky až 100 cm. Rostlina roste v téměř celé Evropě a také některých částech v Asii. Jak napovídá jeho název, používá se především v lékařství.

Popis devětsilu lékařského

Devětsil je vytrvalá rostlina, jejíž výška se liší podle toho, zda má před nebo po odkvětu. Před odkvětem dosahuje výšky až 50 cm, po odkvětu se stonky prodlužují a mohou dosahovat výšky až jednoho metru. Devětsil má silný oddenek, který již na začátku března vyžene tlusté a duté lodyhy, které jsou masově červeně zbarvené a pokryté narůžovělými šupinami. Lodyhy jsou šedoplstnaté a jsou zakončené hroznovitým květenstvím. Jednotlivé kvítky jsou jazykové i trubkovité, jsou purpurové až bledě růžové a hezky voní, obzvláště za slunného počasí. Kvete od března do května. Květy jsou dvoudomé. Teprve po odkvětu se objevují listy a stonky se prodlužují. Listy jsou řapíkaté a mají velkou, nápaditou, trojhranně srdčitou, mělce zubatou čepel, která může dosahovat rozpětí i půl metru. Čepel je v mládí jemně plstnatá a má proto stříbřitě šedou barvu, později se plst ztrácí a list získává zeleného zbarvení.

Bylina roste téměř po celé Evropě, také v západní a severní Asii. Ve vyšších oblastech je rozšířena také v České republice. Lze ji nalézt na vlhkých půdách spíše kamenitých, zejména v podhorských a horských oblastech a to například na vlhkých až hojně podmáčených loukách, březích potoků, v říčních nivách, v lužních lesích, na vlhkých rumištích, v močálech, také v příkopech či při okrajích cest. Důležité je především hledat ji ve vlhčích lesích.

Pěstování devětsilu lékařského

Protože se rostlina snadno množí sama, stačí si vypěstovat první kousek a devětsil se poté úspěšně a často také nekontrolovatelně rozmnoží sám. Jeho semínka jsou ochmýřená a toto chmýří funguje jako padáček, takže se snadno šíří větrem. První rostlinu lze získat vypěstováním ze semínka, které je k sehnání ve větších zahradnictvích.

Pěstování ze semínka

Bylinka se vysévá na místo, kde je hodně vlhko a polostín. Příliš přímého slunečního svitu by ji mohlo značně vysilovat. Výsev se provádí na jaře přímo na finální místo určení. To musí být dostatečně velké, neboť po odkvětu rostlina zabere hodně prostoru (především její listy). Devětsil je možné pěstovat v květináči, lépe se mu však povede na záhonu a to v okolí zahradního jezírka či jiné vodní nádrže. Na půdu není rostlina nijak zvlášť náročná, zvládá různé typy půd, ale preferuje humózní, vápenité a kamenité půdy s dobrou propustností. Zvýšenou pozornost je ale třeba věnovat vydatné zálivce, protože si skutečně libuje ve vlhku. I v přírodě jej totiž lze nalézt pouze na vlhkých nebo dokonce velmi podmáčených půdách nebo v okolí vodního toku. Hnojení není nutné, pokud jej ale přesto někdo chce provádět, použije tekutá hnojiva, kterými bude rostlinu přihnojovat v rozmezí sedmi až deseti dní. Každé jaro pak rostlina bude vděčná za mulčování, které přispěje k udržování vlhkosti. Na podzim se z rostliny mohou odstraňovat její první zmrzlé listy, aby se jejich výživou příliš nevysilovala.

Sklizeň devětsilu lékařského

Nejčastěji se sbírá oddenek devětsilu, někdy také květy a listy. Oddenek se nejlépe sbírá časně zjara, ještě před rozkvetením rostliny. Je potřeba jej vyrýt, protože jinak jej ze země dostat nelze. Listy lze sbírat kdykoliv v průběhu jejich růstu (tj. od jara do podzimu) a květy samozřejmě jen na jaře (jindy se na rostlině nevyskytují).

Uchování devětsilu lékařského

Listy a květy je potřeba ihned po utrhnutí spotřebovat, nijak se neuskladňují, nesuší ani nemrazí. Slouží zejména k vnějšímu použití (hlavně obklady). Kořeny se uchovávají sušením.

Uchování kořene devětsilu sušením

Vykopnutý kořen je třeba před samotným sušením omýt v čisté vodě a otřít do sucha utěrkou. Poté už může dojít k jeho sušení. Kousky se rozloží a suší se rychle ve stínu (nejlepší jsou teploty kolem 30 °C). Stejně tak při umělém sušení nastavujeme teplotu v rozmezí 30 až 40 °C.

Recepty z devětsilu lékařského

Chuť devětsilu je hořká, proto se v kuchyni používá s mírou. Nejlépe se hodí k tučným jídlům, protože výrazně podporuje trávení. Lze z něj připravit čaj, dochutit víno či jiné nápoje, listy se mohou přidat do míchaných zeleninových salátů. Lze jej také smíchat s medem či ovesnými vločkami. U nás se příliš velké oblibě v kuchyni netěší, ale v japonské jsou velmi oblíbené poupata, stonky a oddenky, které se používají jako zelenina. Mladé řapíky listů jsou v Japonsku známou pochoutkou nazvanou fuki.

Čaj z devětsilu se připraví tak, že se čerstvý kořen byliny nakrájí nadrobno nebo se sušený rozemele na prach. Vše se zalije vroucí vodou a nechá louhovat. Po scezení je možné čaj konzumovat, což ale mnozí kvůli výraznému zápachu odmítnou (zápach je totiž tak silný, že u mnohých může vyvolat až nevolnost). Proto je lepší jej používat ve směsi bylin. Zajímavou chuť poskytne například směs z nati devětsilu, květu slézu, kořene jehlice, květu černého bezu, kořene proskurníku a natě kontryhelu.

Z květů devětsilu lze také připravit sirup. Květy se vloží do hrnce s vodou a zahřejí se na teplotu 80 °C, poté se odstaví a nechají odstát alespoň na 18 hodin. Výluh se pak scedí, vymačká a zakonzervuje cukrem, přičemž množství litrů výluhu bude odpovídat množství kil cukru. Pro lepší chuť lze přidat i kyselinu citronovou, ale není to nezbytné. Směs se zahřeje znovu na 80 °C a vaří se až do té doby, než bude mít hustší konzistenci. Po přelití do čistých sklenic, které se uzavřou a dají dnem vzhůru, se vychladlý sirup skladuje v chladu a temnu, kde vydrží asi rok.

Mladé květy mohou sloužit jako chuťovka k tučným masům. Jednoduše se po nasbírání opláchnou, osuší a usmaží na oleji. Lze je také obalit v těstíčku z vejce, mléka a hladké mouky, ale není to nezbytně nutné.

Čerstvé listy lze v malém množství přidat do salátu z okurky, hlávkového salátu a rajčat. Všechny tyto suroviny se nakrájí na kousky a zalijí zálivkou z oleje, octu a citronové šťávy.

Využití devětsilu lékařského

1. Lékařství

V lékařství se používá jak k vnitřní, tak k vnější léčbě.

Vnitřně se používá především sušeného kořene, který pomáhá proti dráždivému kašli, umírňuje chrapot a ulehčuje bolestivé či obtížné močení. Kromě močopudného má také protikřečový účinek – pomáhá při křečích dýchacího ústrojí, žaludku, močového ústrojí, hladkého svalstva a žlučníku. Sušená droga se velmi osvědčila při léčbě astmatu. Bylina dále pomáhá regulovat látkovou výměnu a pomáhá proti revmatismu a zácpě. Pomáhá také při léčbě bolesti hlavy, migrén či senné rýmy. Má protizánětlivé vlastnosti a působí jako posilovač imunitního systému, což jej umožňuje účinně používat ke snižování horečky. Čaj napomáhá pocení, léčí kožní onemocnění (lupénku) a užívá se při dně či epilepsii.

Vnější léčbu obstarávají listy, které se jemně naklepané dávají jako obklad na odřeniny, pohmožděniny, revmatické klouby či při výronu. [1, 2, 3]

2. Okrasná rostlina

Často se používá v zahradě pouze pro své nápadité a krásné květenství k okrase.

3. Další

Občas se užívá jako náhražka či příměs do tabáku.

Nežádoucí účinky devětsilu lékařského

Devětsil se nedoporučuje užívat dlouhodobě, vyhnout by se mu měly ženy těhotné i kojící. Dále rostlina obsahuje pyrolizidinové alkaloidy, které si sama vytváří a které jsou toxické – člověku mohou způsobit poškození jater. [3]

Zajímavosti o devětsilu lékařském

  • Lidové názvy devětsilu jsou koňské kopyto, devesel či lopušnice.
  • Protože má devětsil silný pach, který může vyvolávat i návaly ke zvracení, odrazuje od sebe nejen lidi, ale také zvířata, která se mu při spásání vyhýbají. Může tak začít na louce dominovat.
  • U nás roste hned několik druhů devětsilu. Například devětsil bílý s oblými a mělce promáčknutými řapíky, devětsil Kablíkové s mělce rýhovanými a mělce prohnutými řapíky, který se vyskytuje pouze v Beskydách, Krkonoších a na Hrubém Jeseníku. I v pozdním podzimu na sněhu lze spatřit tuto rostlinu, jedná se o devětsil bílý. Na zahradách je potom možné pozorovat devětsil japonský, který může i zplaňovat. Ze všech těchto druhů je léčivý pouze devětsil lékařský.
  • Název devětsil napovídá, že se mu v minulosti přikládal velký význam, dnes se užívá spíše v lidovém léčitelství.
  • Ve středověku byl podle záznamů v herbáři od Matthioliho užíván k léčbě moru a mnoha dalším zákeřným chorobám.
  • Latinský název vznikl od slova petasos (široký klobouk), protože lidé si velkými listy devětsilu chránili hlavy před sluncem. Stejně tak lidový název lopušnice k tomuto odkazuje, protože se takto u nás častěji užívali listy lopuchu.
  • Protože název rostliny symbolizuje mládí a nezdolnost osvojil si jej Svaz moderní kultury, který působil v letech 1920 – 1930. Tato česká avantgardní skupina se snažila o uměleckou revoluci, která měla za úkol přiblížit umění (a hlavně literaturu) co nejširšímu publiku.

Zdroje:

  1. Devětsil lékařský – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dev%C4%9Btsil_l%C3%A9ka%C5%99sk%C3%BD
  2. Co léčí Devětsil lékařský – Zahrada a Příroda. Zahrada a Příroda [online]. Dostupné z: http://www.zahradaapriroda.cz/co-leci-devetsil-lekarsky/
  3. Devětsil lékařský a jeho použití – jaké má účinky na naše zdraví? | Rehabilitace.info. Zdravotní magazín a katalog rehabilitací | Rehabilitace.info [online]. Copyright © 2019 [cit. 08.10.2019]. Dostupné z: https://www.rehabilitace.info/zdravotni/devetsil-lekarsky-a-jeho-pouziti-jake-ma-ucinky-na-nase-zdravi/
  4. Devětsil lékařský | Účinky, použití, info.cz | Léčivé bylinky, zázračné rostliny a další dary přírody [online]. Copyright © 2014 [cit. 08.10.2019]. Dostupné z: https://bylinkopedie.cz/devetsil-lekarsky/
  5. Herbář Wendys – Petasites hybridus – devětsil lékařský.Herbář Wendys – Domů [online]. Copyright © 2019 Herbář Wendys [cit. 08.10.2019]. Dostupné z: https://botanika.wendys.cz/index.php/14-herbar-rostlin/404-petasites-hybridus-devetsil-lekarsky
  6. Devětsil lékařský – Abecedazahrady.cz.cz – Zahrada, rostliny, pěstování [online]. Dostupné z:https://abecedazahrady.dama.cz/katalog-rostlin/devetsil-lekarsky

Jana Hlaváčová

Bylinkám jsem se začala věnovat již před čtrnácti lety. Dostala se mi do rukou kniha, ve které byly recepty na přípravu různých kosmetických výrobků z bylinek, které si můžeme připravit i doma – mýdla, tělová mléka, šampony, oleje, balzámy na rty, ale i make-up a mnohé další. Natolik mě to zaujalo, že jsem si všechny kosmetické výrobky začala vyrábět doma, zdravě a bez chemie. Protože jsem byla netrpělivá, tak jsem si všechny potřebné bylinky kupovala. Postupně jsem ale zjistila, že domácí bylinky jsou lepší a začala jsem se o bylinky zajímat ještě z pohledu pěstování, nebo jsem si je nasbírala rovnou v přírodě. Dnes už mám svoje místečka, na která chodím bylinky sbírat. Doma pro ně mám speciální místnost, kde bylinky zpracovávám – suším, nakládám do olejů, pěstuji atd. Chodím na různé kurzy o bylinkách a jejich zdravotních účincích. Protože mě téma velmi zajímá, baví mě o něm psát a dělit se tak o své zkušenosti s jinými.

Atlas bylinek

A

B

C

Č

D

F

G

H

J

K

L

M

O

P

R

Ř

S

Š

T

V

Z