Fenykl obecný (Foeniculum vulgare)

Fenykl je léčivá bylina podobná a často zaměňovaná s koprem. Je to zpravidla dvouletá nebo vytrvalá rostlina dorůstající výšky až 2 m. Má dlouhou oblou lodyhu, na které jsou umístěny niťovité listy s květy na vrcholku. Květ fenyklu je žlutý, jeho dužnatý kořen zase bílý. Původem pochází z oblasti Středomoří, odtud se rozšířil a planě roste všude, kde jsou dlouhá a teplá léta. U nás roste na jižní Moravě. Využití našel v potravinářství a zejména v lékařství.

Popis fenyklu obecného

Fenykl je rychle a vysoko (až 2 m) rostoucí bylina s dlouhým dutým stonkem, na kterém jsou umístěny listy. Ty jsou čtyřikrát děleny a mají tenoučké úkrojky. V červenci a srpnu kvete žlutými květy ve tvaru tzv. okolíku. Každý z okolíků má další drobnější okolíčky, které jsou později zdrojem semen. Plodem je fenykl dvounažka hnědožluté až hnědozelené barvy. Fenykl má dlouhý a bílý kořen, který je velmi silný. Je charakteristický svou vůní i chutí. Aromatickou vůní i vzhledem připomíná kopr, který je ale větší. Chuť je kořenně nasládlá, někdy i trpká a hořká, často se přirovnává chuti anýzu. Pronikavá vůně zase připomíná lékořici.

Původem rostlina pochází ze středomořského Orientu, přes Arabský poloostrov až do Přední Asie. Bylinu využívali už ve starověkém Řecku a Egyptě, ve střední Evropě se rozšířil v raném středověku, když jej pěstovali mniši v klášterních zahradách. Dnes se ve středu Evropy moc nevyskytuje, u nás jej najdeme planě růst pouze na jižní Moravě. Daří se mu všude, kde je dlouho teplo. Nedoporučuje se sbírat planě rostoucí fenykl, protože je velké riziko záměny s jinými okoličnatými rostlinami, které jsou jedovaté.

Pěstování fenyklu obecného

Fenykl lze vypěstovat ze semínek, která se získávají buď z již vzrostlé byliny nebo v jakémkoliv zahradnictví. Semínka hodně připomínají kmín a sadí se v období od března až do poloviny května v případě předpěstování. To se dělá pouze pro zvýšení efektivity pěstebního procesu, protože na finální stanoviště se dostanou pouze silné rostlinky, které se tam udrží. Rozhodně to není podmínkou a fenykl to ani nijak zvlášť nevyžaduje. V případě, že se semínka budou sadit bez předpěstování, se tak činí v květnu, nejpozději na konci června. Semínka lze sázet přímo na záhon nebo do nádoby, kde vzrostou, do hloubky 1-2 cm. Za 14-24 dnů semínka vyklíčí. Je potřeba udržovat rozestupy mezi jednotlivými sazeničkami a to alespoň 20 cm, je proto nutné je zavčas přesadit.

Vzrostlý fenykl se umí množit samovýsevem, kdy semínka z okolíčků padnou do půdy a zakoření tam. Jak již ale bylo uvedeno výše, hrozí záměna s jedovatými druhy rostlin, proto by se lidé z bezpečnostních důvodů měli vyhýbat takto planě rostoucím rostlinkám, pokud si nejsou skutečně jistí druhem.

Fenykl se sadí do humózní půdy s vysokým obsahem vápníku, která bude zároveň dostatečně hluboká vzhledem k jeho dlouhému kořenu. Volí se slunné, teplé a před větrem chráněné prostředí. Ve velkém suchu je potřeba rostlinu dostatečně zalévat. Nedoporučuje se sadit v blízkosti kopru, neboť kromě rizika záměny se rostliny vzájemně opylují a ztrácí tak své charakteristické vlastnosti. Bylinu je také nutné chránit před mrazem.

Sklizeň fenyklu obecného

K užitku slouží celá část rostliny: semena, řapíkatá část rostliny i kořen. Listy a výhonky fenyklu se sklízejí průběžně během růstu. Nejvýznamnější složku sklizně tvoří semena. Způsob jejich sběru může být různý, buď se sbírají postupně samotná semena nebo se ustřihne celý trs fenyklu, což zabrání předčasnému vypadávání semen. Semena nedozrávají všechna zároveň, je potřeba tedy sbírat pouze ty hnědě zbarvená, která jsou již zralá. Samotná semena se sbírají v září a říjnu za suchého počasí, zatímco celé trsy rostlin se sklízí ještě před úplným dozráním plodů v srpnu až září za ranní rosy.

Uchování fenyklu obecného

Plody fenyklu lze uchovávat sušením či zamrazením, krátkodobě také v lednici.

Uchování sušením

Způsoby sušení se liší podle toho, jak byl fenykl sklizen. V případě samotných semen se postupuje tak, že se suší na slunci nebo při umělé teplotě do 40 °C. Naopak trsy byliny se nechají sušit ve snopech ve stínu nad papírem nebo jakoukoliv jinou podložkou, na kterou se zachytí semena. Během sušení musí mít dostatečný přísun vzduchu. Po úplném uschnutí se zbytek semen oddělí od stonků a listí zdrhnutím. Usušená semena mají zelenohnědou barvu a uchovávají v uzavíratelné nádobě na stinném a suchém místě.

Uchování zmrazením

Zmrazení byliny lze provést dvěma základními způsoby:

  • Bylinka se naseká a spolu s vodou či olejem vloží do tvořítka na led, ve kterém se spolu zamrazí. Poté se vyjmou z tvořítka a vloží do sáčku či jiné uzavíratelné nádoby, ve které se uchovávají v mrazáku do použití.
  • Bylinka se zamrazí nasucho. Nejdříve se její stonky důkladně opláchnou pod tekoucí vodou, poté se nechají okapat a úplně uschnout. Dále se nasekají na kousky vyhovujících velikostí a vloží se do uzavíratelné nádoby nebo sáčku, ze kterého se vypustí přebytečný vzduch. Do dalšího použití se uchovávají v mrazáku.

 Uchování v lednici

Krátkodobě lze uchovávat bylinku v lednici a to v sáčku s dostatečným přísunem vzduchu, aby vlhkem neplesnivěla. Druhým způsobem je naložit ji do soli. To se provádí tak, že se stonky opláchnou, zcela vysuší, nasolí v uzavíratelné nádobě a opět se slije voda, kterou díky nasolení pustí. Poté se utěsní uzávěrem a uskladní v lednici.

Recepty z fenyklu obecného

Fenykl nalezl uplatnění především v italské a francouzské kuchyni. Používá se především jako koření a to ve formě jak celých, tak pomletých semen. Používá se k dochucení polévek, masových směsí, omáček i do zálivek salátů, dále při pečení chleba. Výborně se hodí k rybám a balkánským či jiným řeckým sýrům. Tvoří kořenitou složku při nakládání okurek a červené řepy. Velkou oblibu si také získal při výrobě bylinných alkoholických nápojů, jako jsou různé žaludeční likéry nebo vysoce alkoholický absint.

Úplně nejznámější použití fenyklu je známé pro všechny maminky, kterým pomáhá při nadýmání jejich malých dětí. Jedná se o fenyklový čaj, který se připravuje tak, že se rozdrcená semena fenyklu zalijí vroucí vodou a nechají se odstát. Následně se nápoj scedí a může konzumovat.

Nálev na naložení červené řepy nebo okurek se připraví smícháním vody, octa, cukru, soli, sacharinu a sušeného fenyklu. Nálev se povaří, přecedí a nalije do sklenic naplněných okurkami či červenou řepou.

Z čerstvé fenyklové natě lze připravit vynikající salát. Rajče, cibule, paprika, ředkvičky, salátová okurka a fenyklová nať se nakrájí na kousky a smíchají se zálivkou z oleje, balzamikového octa, plnotučné hořčice, pepřem a chilli kořením. Podává se dobře vychlazený, má lehce pikantní chuť.

Využití fenyklu obecného

1. Potravinářství

V potravinářství se využívá téměř celá rostlina. Sušené stonky fenyklu se používají v provensálské kuchyni, listy a vrcholky zase k ochucení salátu a dalších jídel. Dříve se jako ostatní zelenina vařil i kořen, dnes se pro potřeby využití kořene používá kultivar fenyklu obecného fenykl bulvový. Fenyklem se dochucují polévky, omáčky, saláty (používá se i jako součást zálivek na salát), rybí, tvarohová či sýrová jídla a dušené masité pokrmy. Dále se také používá v pekařství (dokořeňuje se s ním chleba či ciabatta), cukrářství i na výrobu likérů, z nichž asi nejznámějším je absint. Hodně se používá také do nálevů při konzervaci potravin, zejména při zavařování okurek a červené řepy, kterým dodá lehce štiplavou chuť.

2. Lékařství

Velmi široké využití má bylina v lékařství. Používá se zde zejména vnitřně, ale ve formě různých obkladů při očních zánětech také zevně. Vnější použití fenyklového odvaru se používalo proti parazitům u lidí i zvířat. Vnější využití ale dnes už není tak časté.

Fenykl se používá k uvolnění křečí hladkého svalstva, ke zvýšení činnosti střev a proti nadýmání. Této skvělé vlastnosti využívají hlavně maminky při nadýmání novorozenců a kojenců, kdy mohou čaj pít a zprostředkovaně ho tak dodávat dětskému organismu v mateřském mléce či jej přímo po lžičkách podávat novorozenci. Pokud jej navíc pije matka sama, má bylina příznivé účinky na tvorbu mateřského mléka. Dále fenykl pomáhá při menších poruchách trávení, překyselení žaludku a má močopudný vliv na organismus, čímž pomáhají s odvodňováním a čištěním organismu. Díky tomu, že zlepšuje odkašlávání, se využívá také při kašli, nachlazení, chřipce či angíně, kdy také pomáhá čistit sliznici a uvolňuje hleny. Má také příznivý vliv na játra a ledviny, kterým svým čištěním napomáhá zlepšovat jejich funkce. [1, 2]

Nežádoucí účinky fenyklu obecného

Ačkoliv je fenyklový čaj doporučován a po desetiletí užíván matkami při nadýmání kojenců, Evropská Unie varuje před nadměrným užíváním fenyklu díky obsažené silici estragolu. Ten byl ve velkých dávkách podáván myším a způsobil u nich jistá poškození, kvůli kterým se dětem do čtyř let, těhotným a kojícím ženám doporučuje omezit podávané množství na minimum. U dětí do 4 let se navíc užívání doporučuje konzultovat s pediatrem, neboť zatím není k dispozici dostatek potřebných údajů. [1, 2, 3]

Zajímavosti o fenyklu obecném

  • Lidové názvy fenyklu jsou italský kopr, římský kopr, sladký kopr, úkrop, fenykl sladký, fenykl hořký nebo vlašský kopr.
  • Ve středověku byl fenykl známý jako zeštíhlovací prostředek, protože navozuje pocit sytosti a snižuje tak chuť k jídlu. Toho využívaly dámy, které pily čaj či žvýkaly celá semena jako prevenci proti obezitě. I věřící ho žvýkali v kostele během kázání, aby utišili kručení v žaludku během mše.
  • V minulosti byl fenykl symbolem zahánění zlých sil a čarodějnic, proto se větvičky věšely nade dveře nebo zasouvaly do klíčových dírek.
  • Římští vojáci ho užívali, protože věřili, že jim fenykl dodá více síly.
  • V 18. století se začal používat na výrobu alkoholu nazvaného absint, který se dále vyrábí z pelyňku a anýzu.
  • V čínské kuchyni tvoří fenykl jednu z nejdůležitějších bylin – je totiž složkou čínské kořenné směsi pěti koření.

Zdroje:

  1. Fenykl obecný – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Fenykl_obecn%C3%BD
  2. Koření-a-bylinky-z-celého-světa-velice-hodnotná-kniha-o-158-str.lf_ Pages 1 – 50 – Text Version | PubHTML5. Free HTML5 Digital Publishing Platform for Magazines,Catalogs,Brochures,Lookbooks & More…- PUB HTML5 [online].
  3. Fenykl obecný | Prospěšné rostliny/produkty | Látky prospěšné zdraví | Pro zdravé žití. Pro zdravé žití – zdraví je to nejcennější, co v životě máme [online]. Copyright © 2010 ProZdravéŽití.cz [cit. 17.06.2019]. Dostupné z: http://www.prozdraveziti.cz/fenykl-obecny

Jana Hlaváčová

Bylinkám jsem se začala věnovat již před čtrnácti lety. Dostala se mi do rukou kniha, ve které byly recepty na přípravu různých kosmetických výrobků z bylinek, které si můžeme připravit i doma – mýdla, tělová mléka, šampony, oleje, balzámy na rty, ale i make-up a mnohé další. Natolik mě to zaujalo, že jsem si všechny kosmetické výrobky začala vyrábět doma, zdravě a bez chemie. Protože jsem byla netrpělivá, tak jsem si všechny potřebné bylinky kupovala. Postupně jsem ale zjistila, že domácí bylinky jsou lepší a začala jsem se o bylinky zajímat ještě z pohledu pěstování, nebo jsem si je nasbírala rovnou v přírodě. Dnes už mám svoje místečka, na která chodím bylinky sbírat. Doma pro ně mám speciální místnost, kde bylinky zpracovávám – suším, nakládám do olejů, pěstuji atd. Chodím na různé kurzy o bylinkách a jejich zdravotních účincích. Protože mě téma velmi zajímá, baví mě o něm psát a dělit se tak o své zkušenosti s jinými.

Atlas bylinek

A

B

C

Č

D

F

G

H

J

K

L

M

O

P

R

Ř

S

Š

T

V

Z