Jedna z mála bylin, která je známá spíše pod svým latinským názvem. Jinan je až 30 metrů vysoký a 9 metrů v koruně široký strom, který se řadí mezi jehličnany, ačkoli jeho listy jsou natolik zploštělé a široké, že moc jehličky nepřipomínají. Díky těmto listům se někdy odborníci přiklánějí spíše k zařazení mezi listnaté stromy. Dalším argumentem je i to, že jinan na podzim opadává. Mezi jehličnany je ale zpět řadí způsob růstu listů a to, je jinan v minulosti byl jehličnanem. Listy mají zelenou barvu a zvláštní vějířovitý tvar. Strom kvete velmi nenápadnými květy. Historie jinanu sahá až do prvohor, kdy díky své velké odolnosti přežil mnoho milionů let a do dneška se dochoval na území Číny. U nás lze strom pěstovat na zahradě v dostatečně velkém prostoru. Na pěstování je velmi nenáročný, nenapadají ho škůdci, je odolný vůči průmyslově znečištěnému ovzduší. Jediné nároky, které má, jsou ty, že nesnáší přemokření a příliš se mu nevede ani na místech, kde je trvalý stín. Využití našel v potravinářství, lékařství a také jako okrasná rostlina.
Obsah
Popis gingko biloby
Gingko biloba je strom běžně dorůstající výšky 25 metrů a šířky kolem 10 metrů. Nejvyšší jedinci mají i 40 metrů. Této obrovské výšky ale strom dosáhne až za mnoho let, roste totiž velmi pomalu – necelých 30 centimetrů za rok. Svým zjevem je to statný strom s rozkladitou korunou. Větve i samotný kmen stromu mají šedou barvu, ve stáří je borka kmene široce brázditá. Listy jsou řapíkaté, tvarem připomínající vějíř, který je rozdělen na dva laloky. Mají hráškově zelenou barvu a vyrůstají ve svazečcích ze zkrácených větviček (tzv. brachyblastů), čímž velmi připomínají růst jehliček u jehličnatých stromů. Jiné vlastnosti má ale společné spíše s listnatými rostlinami. Těmi jsou už zmiňovaný tvar samotného listu, který rozhodně nepřipomíná jehličku, a také to, že na podzim listy i plody zežloutnou a opadají.
Gingko biloba se řadí mezi dvoudomé. To znamená, že má samčí a samičí rozmnožovací orgány. Na samčích rostlinách rostou jehnědovité šištice, na samičích stopka, na které jsou dvě vajíčka, z nichž jedno postupem času zakrní. Z druhého se pak vyvine semeno asi 3 centimetry velké, které připomíná peckovici. Patří mezi rostliny větrosnubné, což znamená, že se přirozeně rozmnožují opylováním větrem.
Jinan je jediným zástupcem rodu jinan, řádu jinanovitých. Lidé se dlouho domnívali, že ve volné přírodě jinany vymizely úplně, ale nakonec byl na malém území v jihovýchodní Číně jinan objeven v jediném druhu. Planě rostoucí stromy tohoto druhu se jinde nevyskytují, ale v zahradách je lze bez problémů běžně pěstovat. Stromy se sázejí volně, města je sadí v zahradách, ulicích a parcích.
Ginkgo biloba je strom dlouhověký, může se dožít i několika stovek let. Protože strom roste průměrně po tři lidské generace, říká se mu strom děda a vnuka. Roste v období od konce května do konce srpna, ale růst je velmi nepravidelný. Jeden rok strom neroste vůbec a v dalším může porůst třeba o metr. Je to velice různorodé. Plody dozrávají v říjnu a listopadu, kdy změní barvu ze zelené do žluté.
Pěstování gingko biloby
Pěstování je velmi snadné, neboť si strom za dlouhou dobu své existence vybudoval jistou imunitu proti škůdcům a chorobám. Strom má rád teplejší polohy, trvalý stín a přemokření mu nevyhovuje. Prospívá ve většině půd, ale nejvíce se mu daří v propustné, sušší jílovité půdě v závětří. Snese ale i horší druh půd – upěchovanou i méně bohatou na živiny. Dobře snáší látky vypuštěné do okolního ovzduší z průmyslového prostředí měst. Není ovlivněn množstvím srážek, sucho snáší dobře. Tohle všechno je také důvodem, proč bývá vysazován v ulicích měst či městských parcích. Když pořádně zakoření, je odolný proti mrazu, snese teplotu až -40 °C.
Jinan je strom dvoudomý a samčí a samičí stromy se od sebe liší svými plody, kdy samčí produkují plodolistové šišticové útvary a samičí zase shluky nazelenalých semeníků. Před dospělostí stromů lze pohlaví zjistit podle vzhledu. Samičí stromy mají téměř vodorovně rostlé větve a hluboce vykrajované listy oproti samčím. V blízkosti domů se vysazují výhradně samčí rostliny, protože plody samičích nepříjemně zapáchají. Nevýhodou samčích stromů je zase vysoce alergenní pyl.
V přírodě se stromy rozmnožují větrem v květnu až červnu poté, co dosáhnou 35 let věku. Pyl ze samčích rostlin se dostane až k 5 kilometrů vzdálenému samičímu stromu, kde padne na polinační kapku vajíčka, která pyl při vysychání vtáhne do vajíčka. Ve vajíčku tak vznikne semeno. K oplodnění dochází až po dozrání a odpadnutí semene ze stromu. Opylená i neopylená semena dozrávají současně a pohledem je od sebe nelze rozeznat.
Pěstování ze semene
Semínka se dají koupit v každém lepším zahradnictví. Další možností je semena v prosinci posbírat pod již vzrostlým stromem. Tady ale půjde trochu o loterii, protože vyklíčí pouze semeno opylované. Při sběru je vhodné použít rukavice, protože semena obsahují kůži dráždivé látky. Semena se vloží v písku nebo papírovém kapesníčku do ledničky, kde se nechají asi 2 měsíce. Po tuto dobu vyžadují neustálé vlhko, ale ne mokro. Každý týden by se semena měla propláchnout, aby se předešlo plísním. Po uplynutí doby se naruší obal semene a do hloubky 1,5-2 cm se semena zasadí do hlinitopísčitého substrátu. Rostlina umístěná na slunném a teplém místě vyklíčí za 4-8 týdnů. Ihned po zapuštění kořene se rostlinky přesadí do zahradního substrátu s pískem a umístí se na slunečné místo. Přes léto je vhodné rostlinu přesunout ven na závětrné místo a dopřávat jí pravidelnou zálivku. Je potřeba u zalévání myslet na to, že rostlina nesnáší přemokřenou půdu, takže je lepší zalévat až poté, co zemina pořádně proschne. Semínka je možné sadit v průběhu celého roku, ale je nutné myslet na to, že mladá rostlinka potřebuje asi 10 hodin slunečního svitu denně, proto je nejlepší začít na jaře.
Pěstování ze sazeničky
Stromek ginkgo biloby lze zakoupit v zahradnictví i zahradnických obchodech. Zdravý stromek by měl mít nepoškozené kořeny i kůru a měl by mít zdravou zelenou barvu. Takto zakoupený stromek je možné zasadit kdykoli v průběhu roku vyjma zimy, kterou by mladý, ještě dostatečně nezakořeněný stromek, nemusel přečkat. Při přesazování je nutné přemýšlet dopředu a vybírat takové místo, které bude dostatečně rozložité do budoucnosti, až strom dosáhne svých mohutných rozměrů.
Po zasazení je nutná pravidelná zálivka po dobu vegetačního růstu rostliny. Následující léta je potřeba ho zalévat v suchých letních dnech, než pořádně zakoření, což trvá přibližně 2 roky. Je možné stromek přihnojovat, ale není to nutné.
Pěstování řízkováním
Řízky lze odebírat v létě nebo v zimě. V červenci nebo v srpnu se odeberou nevyzrálé, asi 15 centimetrů dlouhé řízky, které se zasadí do pařeniště se spodním vyhříváním, v prosinci zase vyzrálé 15-30 centimetrů dlouhé řízky, které se uloží do pařeniště, kde na jaře zakoření. Po zakořenění se postupuje již výše popsaným způsobem: rostlinka se přesadí na vhodné místo, později se vysadí ven, kde se jí do pořádného zakořenění musí dostat řádné péče v podobě zálivky, popřípadě hnojiva.
Pěstování roubováním
Roubování je jedním ze způsobů vegetativního rozmnožování rostlin (sem patří i řízkování), kdy dochází ke spojení dvou částí rostlin tak, aby společně rostly a jedna část vyživovala druhou. Roub se přenáší na podnož rostliny připravené k roubování – semenáč. Roub je upravená část letorostu, podnož je kořenová část rostliny. Je žádoucí, aby se vodivé svazky roubu a podnože na sebe napojili a roub tak vyživoval nadzemní část rostliny, která má za následek vznik bohaté koruny stromu.
Pěstování hřížením větví
Hřížení je takový způsob rozmnožování, kdy se větev vloží do půdy a dojde tak k probuzení spícího pupenu, ze kterého vyrostou kořeny nové rostliny. Hřížení se provádí na jaře a někdy se ho dopustí sama rostlina. Zakořenění trvá půl roku až jeden rok.
Sklizeň ginkgo biloby
Ginkgo biloba se pěstuje především kvůli listům, ale sbírají se také plody samičí rostliny. Listy je nejlepší sbírat na konci léta či časně na podzim, než stihnou zežloutnout. Používají se pak v lékařství. Plody se sbírají v říjnu a listopadu a využití nalezly především v potravinářství.
Uchování ginkgo biloby
Uchování listů
Listy lze sbírat od jara do léta, nejvhodnější doba je ale na konci léta nebo časně na podzim, kdy je v listech obsaženo nejvyšší množství účinné látky. Sbírají se i s řapíkem, za který se pak svážou a pověsí do místnosti, ve které se nechají ve stínu uschnout. Po usušení se vloží do uzavíratelné nádoby a skladují se v suchu.
Uchování plodů
Plody se sbírají na podzim, jsou 1,5-2 cm veliké a jejich vnější vrstva je tvořena zapáchající kyselinou máslovou. Syrové plody jsou toxické, této vlastnosti se ale částečně zbaví tepelnou úpravou. Po nasbírání se plody dají uchovávat několika způsoby:
- Čerstvé plody lze uchovávat neoloupané v ledničce až do doby, než vyklíčí. To se děje v únoru či březnu. Mohou se skladovat také v teple, tam ale dojde k rychlejšímu naklíčení.
- Plody se zbaví skořápek, krátce povaří a usuší. To zaručí dlouhodobé skladování v uzavíratelné nádobě v suchu a temnu.
- Plody se praží nasucho na mírném ohni, do té doby, než zavoní a zežloutnou. To je totiž znamením, že již nejsou toxické. Poté se ihned spotřebují nebo skladují na suchém místě v uzavřené nádobě.
- Semena se upravují pražením ve skořápce na ohni, dokud skořápka nepraskne. Chuť takto upravených plodů je příjemně lehce nahořklá. Takto upravené plody se hodí ke spotřebě, popřípadě se skladují v suchu pouze krátkou dobu.
Recepty z ginkgo biloby
V kuchyni se používají spíše plody ze samičího stromu. Hodně oblíbené jsou zejména ve východoasijské kuchyni, kde i přes svůj poněkud odpuzující zápach jsou považovány za pochoutku. Plody mají měkkou olejovitou strukturu se sladkou chutí a dají se upravovat různými způsoby. Pečená semena svou chutí připomínají jedlé kaštany, vařené se můžou použít do polévek či kaší. Takto upravené plody lze jíst ve velkém. Syrové plody se také mohou konzumovat, ale pouze v nepatrném množství. Obsahují totiž látku, která ničí vitamin B6 v těle. Tato látka je ale tepelnou úpravou kompletně odstraněna, takže požívání takto upravených plodů je zcela bezpečné.
Z listů ginkgo biloby lze připravit čaj. Je možné použít listy čerstvé i sušené. Postup přípravy se trochu liší. Když se připravuje čaj z čerstvých listů, nechají se povařit asi 5 minut ve vodě a následně se čaj dochutí pomerančem, grapefruitem nebo medem. Ze sušených listů se čaj připravuje klasicky: listy se zalijí horkou vodou a nechají chvíli louhovat. Čaj je sice chutný, ale v lékařství zbytečný a neúčinný, doporučuje se vyrábět spíše tinkturu. Ta se vyrábí tak, že se listy zalijí 60% lihem a nechají se 14 dní louhovat na teplém místě, denně se musí protřepávat. Poté se tekutina přecedí, nalije do tmavé uzavíratelné sklenice a v temnu se skladuje. Účinek této tinktury se zvýší nakapáním do šálku zeleného čaje.
Z listů lze vyrobit jinanové víno. Listy se zalijí kvalitním červeným vínem a opět se nechají 14 dní louhovat za denního protřepávání. Poté se přecedí do skleněné láhve, ve které se v chladu a temnu víno uchovává a postupně spotřebovává.
Využití ginkgo biloby
1. Potravinářství
V potravinářství se užívají jak listy, tak plody, přičemž plody tvoří nejdůležitější složku. Velké oblibě se těší zejména v Číně a Japonsku, kde jsou plody považovány za velmi chutnou lahůdku. Upravují se tak, že se semena zbaví dužiny a vaří nebo se pečou a ihned spotřebovávají nebo se přidávají do dezertů.
2. Lékařství
Zejména ve farmakologii se využívá vařeného odvaru nebo tinktury z listů ginkgo biloby. Extrakt z listů umí potlačovat alergické reakce a léčit tak například astma. Rostlina obsahuje látky, které pomáhají uvolňovat a rozšiřovat cévy, kladně působí také při poruchách sluchu, zraku a potlačují senilitu. Preventivně se doporučuje rostlinu užívat proti mozkovým příhodám, infarktu myokardu či degenerativních nemocech spojených se stářím (např. Alzheimerova choroba). Látky také odstraňují pocity únavy, zlepšují paměť a díky schopnosti perfektního prokrvení mozku zvyšují schopnost soustředit se.
Studie National Center for Complementary and Alternative Medicine a National Institute on Aging of the National Institute sof Health ukazují, že listy ginkgo biloby nejsou prokazatelně tak účinné, jak se myslelo. Nemají prý vliv na paměť, snižování krevního tlaku, účinnost proti srdečním chorobám ani nejsou prevencí proti demenci starších lidí. I přesto se ale stále ginkgo biloba stále nabízí ve formě potravinových doplňků, které jsou ale podle těchto studií neúčinné. [1]
3. Okrasná rostlina
Samotný strom se příliš v zahradní architektuře nepoužívá, sahá se spíše po více než 90 jeho kultivarech, v Japonsku se pěstuje jako dřevina v nádobě – forma pěstování bonsají (čili miniaturizace stromů).
4. Kultura
Protože se stromy jinanu dožívají spousty let, zaslouží si náležitou úctu. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky eviduje 47 takových památných stromů, mezi nimi i tři jinany: Moštěnský, Osvračínský a Rokycanský. Moštěnský jinan je samičí strom rostoucí v zámecké zahradě v Horní Moštěnici už více než 170 let. Samčí Osvračínský jinan roste kolem sta let ve dvoře zemědělského družstva v obci Osvračín. Poslední jinan roste v Rokycanech na zahradě Střední odborné školy, jeho odhadovaný věk je kolem 80-ti let.
Nežádoucí účinky ginkgo biloby
Syrové plody jsou jedovaté a jejich denní dávka by neměla překročit 15 g a to ani v odvaru či jiném prášku. Tepelnou úpravou se sice toxicita plodů částečně vytrácí, ale při požití většího množství nebo při dlouhodobém užívání může dojít k otravě. Ta se projevuje bolestmi břicha, křečemi či dýchacími potížemi. Lékem na tuto otravu je rychlý výplach žaludku, živočišné uhlí nebo projímadlo.
K předávkování a následné otravě může dojít také při požívání velkého množství podomácku vyrobených tinktur, odvarů nebo čajů. Toto předávkování způsobuje zažívací potíže a kožní vyrážky.
Kvůli toxicitě by se plodům měly vyhýbat ženy, které jsou těhotné nebo kojí. [1, 2]
Zajímavosti o ginkgo bilobě
- Gingko biloba patří mezi nejstarší rostliny na naší planetě. Pochází již z období prvohor a je tak považována za živou fosilii. Do dnešních dnů se dochovala díky své mimořádné odolnosti vůči klimatickým změnám, přírodním živlům i lidským zásahům – několik stromů přežilo a dále také plodilo po výbuchu atomových bomb v Japonsku.
- Gingko biloba je oficiálním stromem hlavního města Japonska. Tokio má list stromu také ve svém znaku.
- Ačkoli jsou větve porostlé listy, jsou to vlastně pravěké jehličky, proto se jinan řadí mezi jehličnaté opadavé stromy.
- V Číně je jinan považován za posvátný strom pěstovaný v okolí chrámů. Čínská medicína využívá plodů k léčbě astmatu, hlenovitého kašle či zažívacích potížích a také při problémech při močení. Navíc se také uvádí, že vařená semena ustalují tvorbu spermatu.
- Strom fascinoval spisovatele Johanna Wolfganga Goetheho k napsání básně, ve které opěvuje jeho krásu a listy symbolizuje přátelství.
Zdroje:
- Jinan dvoulaločný – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jinan_dvoulalo%C4%8Dn%C3%BD
- Zpracování listů Ginkgo biloba. Česká Ordinace cz – domácí encyklopedie [online]. Copyright © svevi [cit. 18.06.2019]. Dostupné z:https://www.ceskaordinace.cz/zpracovani-listu-ginkgo-biloba-ckr-1057-8533.html
- Jinan dvoulaločný | Ginkgo biloba pěstování – ČESKÉSTAVBY.cz.ČESKÉSTAVBY.cz – vše o stavbě, zahradě a bydlení [online]. Dostupné z: https://www.ceskestavby.cz/rostliny/ginko-biloba-jinan-dvoulalocny.html
- Jinan, posvátný strom: pěstování na zahradě, sklizeň a využití plodů | iReceptář.cz.iReceptář.cz [online]. Copyright © [cit. 18.06.2019]. Dostupné z: https://www.ireceptar.cz/zdravi/jinan-posvatny-strom-pestovani-na-zahrade-sklizen-a-vyuziti-plodu.html
- Jinan dvoulaločný – Ginkgo biloba | Zahradnictví FLOS.Online zahradnictví Flos – jsme tu pro vás od r. 1991 [online]. Copyright © 2019 [cit. 18.06.2019]. Dostupné z: https://www.zahradnictvi-flos.cz/ginkgo-biloba-jinan-dvoulalocny.html