Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)

Kopřiva dvoudomá je nejrozšířenější kopřivou u nás. Rostlina bývá označována jako královna mezi léčivými bylinami pro její široké využití. Je to vytrvalá bylina s plazivým stonkem, ze kterého vyrůstá větší množství dutých čtyřhranných lodyh. Z lodyhy zase rostou vstřícné řapíkaté listy, které jsou stejně jako lodyha pokryty chloupky s žahavými štětinami. Listy mají hrubě pilovitý okraj. Celá rostlina je na úrovni horních listů zakončena latami drobných zelenavých květů. Kopřiva je invazivní rostlina rozšířená po celé severní polokouli a v jižní Americe. V České republice je rozšířena po celém území a ve všech nadmořských výškách. Využití kopřivy je velmi široké. Používá se zejména v lékařství, gastronomii, dále se používá jako přadná rostlina, krmná rostlina v malých chovech drůbeže a v kosmetice na výrobu šamponů.

Popis kopřivy dvoudomé

Tato vytrvalá rostlina dorůstá výšky 50-150 cm, někdy i 2 m. Má přímé a nevětvené čtverhranné lodyhy, které vyrůstají z plazivého žlutavého oddenku rostoucího v zemi. Má tmavě zelené, vejčité až kopinaté listy, které jsou na koncích špičaté (srdčitý tvar) a jejich okraje jsou pilovitě zubaté. Listy jsou vstřícné, křižmostojné, chlupaté a žilnaté. Listy i lodyhy jsou pokryty žahavými chlupy, které obsahují látky vyvolávající pálení a podráždění kůže a svědění. Jsou to látky histamin, který kůži podráždí, acetylcholin, který vyvolá pocit pálení, a účinek obou předchozích pak zvýší třetí látka – serotonin. Přídomek dvoudomá napovídá, že se jedná o rostlinu, která vytváří buď samčí nebo samičí květy. K oplození je tedy potřeba, aby se pyl ze samčí rostliny dostal na květy rostliny samičí. Květy se na rostlině objevují od června do října. Samčí jsou přímé a převislé s kratšími větvemi, samičí jsou klasovité nebo hroznovité, za květu přímé, později nící. Obojí květenství je zelenavé barvy a je delší než řapíky listů. Květy jsou jednopohlavné a čtyřčetné. Rostlina se rozmnožuje pomocí dlouhého a tuhého oddenku.

Kopřiva je rozšířená na celé severní polokouli a jako invazivní druh byla zavlečena také do Jižní Ameriky. U nás se vyskytuje velmi hojně, roste dokonce i v nejvyšších polohách.

Výskyt kopřivy dvoudomé

V České republice se jedná o rostlinu hojně rozšířenou po celém území od nížin po hory. Nejvíce se vyskytuje na rumištích, v pobřežních porostech, na pasekách, v příkopech podél cest, v okolí lidských sídel, ve vlhkých lesích a okolo plotů. Objevuje se také jako plevel na polích, kterého se zbavuje pokosením nebo hnojením.

Sklizeň kopřivy dvoudomé

Sbírají se listy a nať kopřivy, takže se kromě kořene využívá vlastně celá rostlina. Sklizeň je nejlepší uskutečnit v květnu do dvacátého dne, protože pak rostlina obsahuje hodně dusičnanů a není již tak účinná. Čím čerstvější rostlina je, tím větší je také její léčivý účinek. Na rostlině se začínají objevovat nové výhonky na podzim, takže je možné sběr těchto nových mladých výhonků uskutečnit ještě v září.

Díky žahavým chlupům se při sběru kopřiv vyplatí použít rukavice. Nejčastěji se sbírají pouze listy a to tak, že se sdrhávají z lodyh nebo se sbírá rovnou celá rostlina i s natí. Rostlina se sežne srpem v maximální délce 50 cm od horní části, aby se nesbírali její spodní zdřevnatělé části.

Uchování kopřivy dvoudomé

Nasbírané kopřivové listy nebo natě jsou určeny k okamžité spotřebě nebo se může uchovávat usušením či zamražením. Konzervace kopřivového pesta není dlouhodobě vhodná.

Uchování kopřivy usušením

Nasbírané rostliny se důkladně omyjí studenou vodou a poté se nechají rozložené oschnout. Až z nich okape voda a budou suché, nechají se uschnout buď rozložené na vodorovném povrchu nebo svázané ve snopech a zavěšené u stropu v tmavých a suchých prostorách. Pokud se suší samotné listy bez natě, tak se suší taktéž na stinném místě v tenké vrstvě. Listy se během sušení neobrací ani se s nimi nijak jinak nemanipuluje, protože se snadno drolí.

Listy je možné usušit také v sušičce, nejlepší je rychlé sušení při 60 °C.

Listy musí i po usušení zůstat zelené, jen tak je kopřiva usušená správně a zůstávají v ní všechny léčivé látky. Zhnědlé nebo zčernalé listy svědčí o usušení špatném a nejsou vhodné k vnitřnímu použití.

Usušené lístky se skladují v uzavíratelné nádobě nebo látkových a papírových pytlících na tmavém a suchém místě.

Uchování kopřivy zamražením

Zmražením rostliny neztrácí na chuti ani účincích. Navíc jsou po celý rok připraveny k použití. Zde je několik základních způsobů:

  • Omyté a osušené části kopřivy se nakrájí a v tenké vrstvě na tácku se umístí od mrazáku přikryté fólií a nechají se 2 hodiny mrazit. Poté se přendají do nádoby nebo do sáčku k dalšímu skladování v mrazáku.
  • Kopřivy se rozmixují a v uzavíratelných krabičkách uloží do mrazáku.
  • Nasekané kopřivy se uloží do tvořítek na led, zalijí vodou a nechají zamrazit. Poté se vezmou, vyloupnou a uloží v sáčku či uzavíratelné nádobě do mrazáku.
  • Je možné kopřivy před rozmixováním uvařit a poté je zamrazit.

Recepty z kopřivy dvoudomé

V gastronomii je užití kopřivy velmi široké. Používá se k přípravě čajů, dochucování pokrmů, do velikonočních nádivek, k přípravě kopřivového špenátu, polévky, používá se jako příloha k masu a k výrobě kopřivových nápojů a piv. Je možné kopřivy konzumovat i syrové, ale v takovém případě je nejdříve potřeba rostlinu nadrobno rozsekat a projet válečkem, aby se zničily žahavé chloupky a kopřiva nepálila. Kopřivy je možné použít téměř do všech jídel, kde se jinak používá špenát. Jsou jeho plnohodnotnou náhražkou.

Klasickým receptem je kopřivový špenát, který se vyrobí spařením kopřivových listů a jejich následném zchlazení ve studené vodě. Poté už se listy přidají na pánev s osmaženou cibulkou a zalijí se smetanou.

Při výrobě velikonočních nádivek existuje spousta variant, ale pouze jedna je ta původní a pravá. Nazývá se „hlavička“ a mladé kopřivové lístky jsou v ní samozřejmostí. Příprava této nádivky je velmi jednoduchá. Den staré pečivo se nakrájí a přelije vlažným mlékem, smíchá se se spařenými, nakrájenými kopřivami, nakrájenou slaninou, solí a pepřem a nakonec se vmíchá sníh z vaječných bílků. Nakonec se celá nádivka upeče.

Dalším klasickým receptem je kopřivový čaj, který se hojně využívá v lékařství, protože má skvělé účinky na lidský organismus. Čerstvé lístky kopřivy se v hrnečku přelijí horkou vodou a nechají stát (nejlépe až do druhého dne), přecedí se a čaj je připraven k pití. Při bolestech močového měchýře lze užívat čaj z kořenů kopřivy. Připravuje se stejně jako čaj z listů.

Kopřivová polévka je na přípravu také nenáročná. Z másla a mouky se připraví jíška, která se následně zalije vodou, přidá se masox a až se vše rozvaří přidají se spařené a rozmixované kopřivy. Ve smetaně se rozmíchá žloutek a vlije se do polévky, kde se krátce prohřeje. Potom už je polévka připravena ke konzumaci.

Z kopřiv lze vyrobit také chutný a zdravý sirup. Rostliny se opláchnou a poté spaří v hrnci s vodou a jedním bio citronem. Poté se přecedí a přidá se cukr, za stálého vaření a míchání tak vznikne hustý sirup, do kterého se těsně před koncem vaření vmíchá šťáva z citronů. Sirup se poté ještě horký přelije do lahví.

Kromě těchto tradičních receptů se začíná kopřiva používat i k přípravě lahodných nápojů. Ty se připravují jednoduše tak, že se lístky rozmixují, dochutí cukrem či citronem a osvěžující nápoj je hotový.

Využití kopřivy dvoudomé

1. Potravinářství

V kuchyni má kopřiva široké využití, používá se také jako náhražka špenátu. Kopřivy se používají jako surovina mezi kořením a zeleninou. Vařením, rozdrcením nebo rozsekáním se z rostliny vytrácí žahavost. Vyrábí se z ní špenát, polévka, příloha k masům, nádivky, čaje, piva a jiné nápoje.

2. Lékařství

V lékařství je kopřiva jednou z nejcennějších rostlin. Užívá se zde především listu a to čerstvého i sušeného. Má spoustu léčivých účinků. Příznivě působí na pročištění krve a krvetvorbu samotnou, takže se používá při chudokrevnosti, anémii a jiných těžkých chorobách krve, ve směsi s jinými léčivými rostlinami se uplatňuje při leukémii. Pomáhá také při křečích, protože každá křeč naznačuje poruchy prokrvení. Podporuje činnost slinivky břišní a vaječníků, pomáhá při bronchiálním astmatu, snižuje obsah cukru v krvi, léčí nemoci močových cest a působí močopudně (proto se užívá při jarních očistných kůrách organismu), také vyvolává dobrý průběh stolice. Užívá se také při zánětech a poruchách trávicího a dýchacího ústrojí. S věkem se snižuje obsah železa v lidském těle, což způsobuje stavy únavy a vyčerpanosti. Kopřiva, která obsahuje velké množství železa, ho do lidského organismu navrací a tyto stavy viditelně zlepšuje. Vnější užití kopřivy je neméně cenné, například omývání odvarem v oblasti srdce  pomáhá při zúžení věnčitých cév srdce. Také řídké vlasy myté odvarem z kořene kopřivy se rychle zotaví a začnou dorůstat. Dále kopřiva pomáhá při revmatismu, zánětech a urychluje hojení ran. Doporučuje se užívat jako prostředek pomáhající tvorbě mateřského mléka. [1, 2]

3. Kosmetika

V kosmetice se kopřiva užívá především ve formě šamponů. Obohacuje a oživuje vlasy.

4. Krmivo pro drůbež

Kopřiva je důležitou součástí potravy kachňat a housat při malochovu. Dodává jim důležité živiny.

5. Přadná rostlina

Kopřivová vlákna se používají také jako přadná rostlina, její kvalita je ale oproti jiným dost podřadná.

6. Hnojivo

Kopřivy přidávají do půdy živiny, zvyšují tak její úrodnost a posiluje se růst ostatních rostlin. Mnohá zelenina k pěstování potřebuje velké množství živin, které je možné zajistit tak, že se kopřivy posekají nebo vytrhají a stonky se položí na záhony. Až se rozloží, uvolní do půdy živiny. Navíc toto přírodní hnojivo odpuzuje škůdce a houbové choroby rostlin.

Nežádoucí účinky kopřivy dvoudomé

Čerstvé rostliny jsou považovány za mírně toxické, proto se nedoporučuje užívat je syrové dlouhodobě. Sušením nebo varem ovšem tuto vlastnost ztrácí lze je užívat bez jakýchkoli kontraindikací.

Přípravky z kopřiv se nedoporučují těhotným ženám, u kterých by v důsledku zvýšených kontrakcí dělohy mohly způsobit potrat. Dále by kopřivu neměli užívat lidé, kteří berou léky na snížení krevního tlaku, protože kopřiva může zvýšit jejich účinek. Diabetici by se jí také měli raději vyhnout, může totiž snížit množství glukózy v krvi. Cystolity v kopřivě mohou podráždit ledviny, takže jsou kopřivové přípravky nevhodné také pro lidi, kteří trpí selháním ledvin. [1, 3]

Zajímavosti o kopřivě dvoudomé

  • Je známá pod lidovými názvy žahavka, žíhavka, žihlava, prhlinka nebo velká kopřiva.
  • Kopřiva je živnou rostlinou pro housenky některých motýlů rodu babočka.
  • Na popálení kopřiv pomáhá máta, rozmarýn nebo šťovík, v případě nedostupnosti těchto bylin pomůže i chladná voda s mýdlem. Popálení ale nemůže být vnímáno pouze jako zlá věc, protože šlehání kopřivami se doporučuje na postižená místa při ischiasu, takže se popálení může brát jako prevence proti nemocem kloubů.
  • Dříve se kopřivy spojovaly s bleskem. Velký had blesku prý kopřivu uštknul a dal jí něco ze svého jedu.
  • Kopřivy byly považovány také za posvátné rostliny. Mají velkou moc a odhánějí zlé duchy. Pokud jsou poházené okolo stavení nebo zavěšené v domě, mají moc odvracet choroby. Z kopřiv se také vyráběly amulety a metly proti zlu v místnosti. Rostliny rostoucí ve dvoře pak odháněli temné síly a zlé duchy.
  • Kopřiva je velmi oblíbenou bylinou již ve starověku. Objevila se například na malbě Albrechta Durera, který namaloval anděla vzlétajícího k Bohu s kopřivou v ruce, nebo ve spise švýcarského kněze Künzleho, který poukazuje na to, že kdyby nepálila, byla by již dávno vyhlazena hmyzem i zvěří.
  • Pokud se kopřiva nechá delší dobu louhovat v nádobě s vodou určenou na zalévání záhonů, všechny zalité rostliny jsou potom perfektně chráněny před škůdci.

Zdroje:

  1. Kopřiva dvoudomá – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kopřiva_dvoudomá
  2. TREBEN, Maria. Zdraví z boží lékárny: léčivé byliny, rady a zkušenosti. 3. vyd. České Budějovice: Dona, 2003. ISBN 80-7322-039-3.
  3. Kopřiva dvoudomá | Účinky, použití, info. Bylinkopedie.cz | Léčivé bylinky, zázračné rostliny a další dary přírody [online]. Copyright © 2014 [cit. 01.07.2019]. Dostupné z: https://bylinkopedie.cz/kopriva-dvoudoma/
  4. Kopřiva dvoudomá – účinky na zdraví, co léčí, použití, užívání, využití – Bylinky pro všechny.Bylinky pro všechny – Bylinky pro všechny [online]. Copyright © Eva Mlčochová 2010 [cit. 01.07.2019]. Dostupné z: https://www.bylinkyprovsechny.cz/byliny-kere-stromy/byliny/90-kopriva-dvoudoma-ucinky-na-zdravi-co-leci-pouziti-uzivani
  5. Herbář Wendys – Urtica dioica – kopřiva dvoudomá.Herbář Wendys – Domů [online]. Copyright © 2019 Herbář Wendys [cit. 01.07.2019]. Dostupné z: https://botanika.wendys.cz/index.php/14-herbar-rostlin/435-urtica-dioica-kopriva-dvoudoma

Jana Hlaváčová

Bylinkám jsem se začala věnovat již před čtrnácti lety. Dostala se mi do rukou kniha, ve které byly recepty na přípravu různých kosmetických výrobků z bylinek, které si můžeme připravit i doma – mýdla, tělová mléka, šampony, oleje, balzámy na rty, ale i make-up a mnohé další. Natolik mě to zaujalo, že jsem si všechny kosmetické výrobky začala vyrábět doma, zdravě a bez chemie. Protože jsem byla netrpělivá, tak jsem si všechny potřebné bylinky kupovala. Postupně jsem ale zjistila, že domácí bylinky jsou lepší a začala jsem se o bylinky zajímat ještě z pohledu pěstování, nebo jsem si je nasbírala rovnou v přírodě. Dnes už mám svoje místečka, na která chodím bylinky sbírat. Doma pro ně mám speciální místnost, kde bylinky zpracovávám – suším, nakládám do olejů, pěstuji atd. Chodím na různé kurzy o bylinkách a jejich zdravotních účincích. Protože mě téma velmi zajímá, baví mě o něm psát a dělit se tak o své zkušenosti s jinými.

Atlas bylinek

A

B

C

Č

D

F

G

H

J

K

L

M

O

P

R

Ř

S

Š

T

V

Z