Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)

Kozlík je vysoká vytrvalá bylina rostoucí v trsech především v nížinatých oblastech. Má holou, dutou lodyhu, která je ve spodní části pokryta chlupy. Řapíkaté listy jsou vstřícné a lichozpeřené a dlouhé přibližně 7 cm, jejich konce bývají skloněné a okraje zubaté. Květy rostou v průběhu léta v hustých drobných bílých či lehce narůžovělých květenstvích. Celá rostlina je typická svou výraznou až odpudivou vůní. Kozlík pochází z Evropy, kde je hojně rozšířený dodnes, Českou republiku nevyjímaje. Dnes se pěstuje i v některých částech Severní Ameriky a Asie. Jak již jeho název napovídá, používá se především v lékařství, částečně jej lze ale využít také v potravinářství či na výrobu kočičích hraček.

Popis kozlíku lékařského

Kozlík je vytrvalá léčivá bylina, která je typická svou charakteristickou a velmi aromatickou vůní. Jedná se o bylinu, která svůj užitek přináší až druhým rokem pěstování. Rostlina vyrůstá z krátkého, silného, podzemního oddenku do výšky 60 až 200 cm. Četné kořínky jsou světle hnědé barvy. Má přímou, dutou, rýhovanou lodyhu, která je ve své spodní části chlupatá. Lodyžní listy jsou lichozpeřené, dlouze řapíkaté, složené z 9 až 21 kopinatých, hustě zubatých až celokrajných lístků. Tyto lístky jsou obvykle 7-12 mm široké a často se sbíhají na vřeteno listu. Květenství tvoří hustý, větvený, latovitý, chocholíkatý hrozen vidlanovitého tvaru a jsou bílé nebo narůžovělé barvy. Jednotlivé kvítky jsou 3-6 mm dlouhé, oboupohlavní, nálevkovité a vonné. Kvete v průběhu léta, nejčastěji v červenci. Plodem jsou kopinaté, lysé nažky dlouhé 2-3,5 mm.

Kozlík se vyskytuje v oblasti střední a jižní Evropy a dosahuje až po Ural. Dnes se vyskytuje také v některých částech Asie a Severní Ameriky. Na území České republiky se vyskytuje v nížinatých oblastech, zejména na trvale vlhkých půdách, které jsou bohaté na živiny (hlavně dusík a vápník). K nalezení je na březích vodních toků, v příkopech, na mýtinách, na vlhkých a vysokobylinných loukách, v listnatých a smíšených lesích, v údolních nivách, rašeliništích a mnohých dalších stanovištích. Roste v nadmořských výškách do 1000 metrů.

Pěstování kozlíku lékařského

Vzhledem k tomu, že se jedná o rostlinu vcelku hojně rozšířenou v přírodě, není její pěstování nijak náročné. Důležité je zvolit správné stanoviště, kozlíku se nejlépe daří v polostínu s dostatečnou vláhou. Nejraději má hlinitě-písčitou půdu s neutrálním pH, která je bohatá na živiny. Vzhledem k jeho oblibě ve vlhkém prostředí je nutná pravidelná a dostatečná zálivka, jakmile rostlina vyschne, už ji totiž nic nezachrání. Hnojení není nutné.

Nejčastěji se pěstuje ze semínek, ale je možné jej množit také dělením trsů.

Pěstování ze semínka

Je možné si semínka předpěstovat na záhoně nebo v pařeništi a teprve potom je přesunout na stálé stanoviště. Předpěstování je nejvhodnější provádět během srpna až listopadu, ale je možné ho uskutečnit také během února a března. Podzimní předpěstování ale vede k mnohem kvalitnějším a vitálnějším rostlinkám, takže je vhodnější.

Mnohem jednodušší je vyset semínka přímo na záhon koncem srpna či začátkem září. Sází se tak, že se pouze zlehka zatlačí do půdy, protože ke svému klíčení potřebují světlo. Už během 4 týdnů začnou semínka klíčit, vykvetou ale až po dvou letech. Po uplynutí této doby je vhodné kozlík přesadit, aby jednotlivé rostliny byly vzdáleny 30-40 cm. Během růstu by se měly zaštipovat květy, aby sílil a rostl kořen, kvůli němuž se kozlík pěstuje.

Pěstování dělením trsů

Na podzim se může kozlík namnožit rozdělením trsu. To se provádí u zdravého jedince tak, že se rostlina vyjme z půdy i s kořeny a pak se rozdělí na dvě části. Každá část musí obsahovat dostatečné množství kořenového balu, aby byla schopná se v půdě uchytit a dále růst. Každá část se zasadí samostatně a z jedné rostliny tak vzniknou dvě.

Sklizeň kozlíku lékařského

Sklízí se kořen rostliny a to rok následující po výsevu. Sklízí se buď v květnu před rozkvětem nebo na podzim v říjnu a listopadu. Sběr se provádí tehdy, když je sucho, a to tak, že se jednoduše vykopne.

Uchování kozlíku lékařského

Kořen se uchovává sušením. Předtím se ale musí oddenky po sklizni umýt, zbaví se malých vláknitých kořínků, ty větší se zase rozříznou napůl a prosuší v suché utěrce. Pak následuje samotné sušení, které probíhá buď při pokojové teplotě, kdy je kořen zavěšen na drátech, nebo za použití umělého tepla. Sušení při pokojové teplotě probíhá ve stínu, v dobře větrané místnosti a trvá několik dní. Při použití umělého tepla nesmí teplota překročit 40 °C. Usušený kořen má žlutošedou až světle hnědo-šedou barvu, silný charakteristický zápach a kořenitou, hořkou chuť. Lze jej uchovávat vcelku nebo se dá umlet v mlýnku na koření a skladovat pouze prášek. Obojí se skladuje v dobře těsnící uzavíratelné nádobě v temnu nebo v papírových pytlících.

Recepty z kozlíku lékařského

V kuchyni nepatří mezi běžně používané koření, nicméně se jej zde použít přece jen dá. Hodí se například do polévek a k dušenému masu, často se z něj připravuje čaj. Protože ale tento čaj má výrazné, nepříjemné aroma, je vhodné jej smíchat s levandulí, meduňkou či třezalkou. Vařením se snižuje obsah účinných látek v bylině.

Čaj je vhodné připravit ze směsi meduňky lékařské, máty peprné, chmelových šištic, mařinky vonné a kozlíku. Tato směs se jednoduše přelije vroucí vodou a nechá asi 5 minut vylouhovat, poté se scedí.

Využití kozlíku lékařského

1. Potravinářství

Ačkoli se kozlík využívá především v lékařství, lze ho použít i v gastronomii, kde se používá k dochucení polévek a dušeného masa. Vařením se snižuje obsah účinných látek v něm.

2. Lékařství

V lékařství patří kozlík k jedné z nejstarších bylin používaných v homeopatické léčbě. Pomáhá zejména při nespavosti a stresu, také proti depresím, napětí a úzkosti. Celkově totiž zklidňuje a podporuje kvalitu spánku. Dále se používá při neurastenii, křečovitých bolestech spojených s mdlobami (mírní epileptické záchvaty), při neuralgii, slabosti nohou, nervozitě, žaludečních křečích, nadýmání a pocitům strachu. [1, 2]

3. Další

Díky svému složení vyvolává u koček velký zájem. Používá se proto při výrobě hraček pro kočky nebo k výrobě tinktur, které zpříjemní kočkám pobyt v cizím prostředí.

Nežádoucí účinky kozlíku lékařského

• Kozlík užívaný v předepsaném množství nezpůsobuje žádné nežádoucí účinky. Při dávkách přesahujících cca 15 gramů denně ale může způsobit závratě, nevolnost, neklid či bolest hlavy. Neměl by se užívat dlouhodobě, je potřeba ho vždy na čas vysadit. Ve formě nálevu se může užívat po dobu 3 dnů, pak je potřeba si dát další 3 dny pauzu. Dále se nedoporučuje jeho užívání těhotným (může poškodit srdce dítěte) a kojícím ženám a také malým dětem. [3, 4]

Zajímavosti o kozlíku lékařském

• Lidové názvy kozlíku jsou: baldrián, baldrán, odolen, kočičí kořen, čertikus, dřevenák, kozilec, paldrán, valeriána.
• Latinský název valeriana znamená síla a zdraví.
• První zmínky pochází už z dob Inků, kteří jej používali při magických obřadech a masážích. Řekové a Římané jej používali jako lék na podrážděné nervy a znal jej také praotec medicíny Hippokrates. V českých zemích se také používal na odhánění čarodějnic, které jej nazývaly kočičí prackou. Kozlík měl účinkovat tak, že jeho vůně čarodějnice odpudí od příbytků lidí, stejně jako měl česnek odpuzovat upíry. Kromě čarodějnic měl zahánět také duchy a samotného ďábla. Bylina také ochraňovala před uhranutím a od blesků. Američtí indiáni jej používali při léčbě paralyzovaných končetin a epilepsie. Jako sedativum se používal ve druhé světové válce na léčbu nervových otřesů, které způsobovaly výbuchy bomb.
• Kozlík se v minulosti přidával také do lektvarů lásky. Stačilo usušený kořen rozdrtit na prášek, jednu lžičku přidat do vína, které pak vypije osoba, která se má zamilovat do toho, kdo lektvar připravil.
• Pach kozlíku přitahuje krysy a také kočky. Na ty působí jako afrodiziakum, často je najdeme ležet mezi rostlinami kozlíku či přímo na něm.
• V Číně se kozlíkem léčí také chřipka či revmatismus.
• V České republice se vyskytuje celkem 6 druhů kozlíků. Kozlíku lékařskému jsou podobné dva: kozlík ukrajinský a výběžkatý. Kozlík výběžkatý má na rozdíl od lékařského nadzemní i podzemní výběžky a menší počet lístků v lodyžních listech. Kozlík ukrajinský kvete časněji a má lodyžní listy složené naopak z většího počtu lístků.
• O kozlíku existuje také několik pověr. Například zavěšený svazek kozlíku nad dveřmi prozradí příchod osoby, která o obyvatelích nesmýšlí dobře, a to tak, že se při jejich průchodu pohne. Další praví, že kořen zabalený v šátku pod stolem přináší štěstí při karetních hrách.

Zdroje:

1. Kozlík lékařský – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kozl%C3%ADk_l%C3%A9ka%C5%99sk%C3%BD
2. Chcete se zbavit stresu nebo nespavosti? Pěstujte kozlík lékařský. . Pěstování bylinek [online]. Copyright © 2019 Bylinkový ráj [cit. 13.09.2019]. Dostupné z: https://bylinkovyraj.net/kozlik-lekarsky/
3. Kozlík lékařský (Valeriana officinalis) – Herbal-store.cz. Bylinky, bylinné extrakty a čajové směsi: Herbal-store.cz [online]. Copyright © 2019 Herbal Store [cit. 13.09.2019]. Dostupné z: https://www.herbal-store.cz/clanek/52/kozlik-lekarsky-valeriana-officinalis/
4. Kozlík lékařský: proti stresu a splínu | Prima nápady. Prima nápady [online]. Dostupné z: https://primanapady.cz/clanek-1426-kozlik-lekarsky-bylinka-ktera-stoji-na-vasi-strane-v-boji-proti-stresu-splinu
5. Kozlík lékařský — Kouzelné bylinky — Česká televize.Česká televize [online]. Copyright © [cit. 13.09.2019]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10744345634-kouzelne-bylinky/7669-bylinky/27677-kozlik-lekarsky/
6. Bylinkový speciál: Kozlík lékařský – Vitalia.cz.cz – chytře na život [online]. Copyright © 2009 [cit. 13.09.2019]. Dostupné z: https://www.vitalia.cz/clanky/bylinkovy-special-kozlik-lekarsky/