Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra)

Lékořice je vytrvalá bylina, která se v oblastech s teplejším klimatem vyskytuje také planě. Má rovný, silný stonek dosahující výšky až 1,5 m a dlouhé kořeny. Začátkem léta kvete bledě fialovým květenstvím uspořádaným do rovných hroznů. Plodem je lysý lusk. Listy jsou lichozpeřené, vejčitého tvaru a jsou kopinaté a opadavé. Původně pochází ze Středomoří, dnes se nachází také v České republice, kde na jižní Moravě dokonce i zplaněla. Používá se v lékařství, potravinářství a tabákovém průmyslu.

Popis lékořice lysé

Lékořice je vytrvalá bylina dosahující výšky 1 až 1,5 m. Má rovnou, rozvětvenou lodyhu, na které rostou zelené, lichozpeřené listy. Jsou na líci lysé, na rubu jemně žlaznaté a pryskyřičně lepkavé. Listy mají vejčitý tvar, jsou kopinaté a opadavé. V úžlabí horních listů se v průběhu června, července a srpna objevují nafialovělé květy uspořádané do hroznů. Plodem je kožovitý lusk červeno-hnědé barvy, který obsahuje tři až šest hnědých, hladkých semen. Je pro rostlinu typický na podzim, kdy odvetou květy. Rostlina má charakteristickou vůni a lehce štiplavou sladkou chuť.

Původně pochází ze Středomoří, uvádí se, že původní jsou jí především země z oblasti jižní Evropy. V českých zemích se začala pěstovat až v průběhu 16. století, kdy lékořici rozšířili Benediktíni z Bamberku. Na jižní Moravě v okolí Mikulova, Bzence a Hustopeče dokonce zplaněla. Roste převážně na slunných místech, preferuje jižní svahy a poměrné sucho.

Pěstování lékořice lysé

Protože je lékořice zvyklá na subtropické nebo tropické podnebí, je výběr místa, kde bude zasazena zásadní. Potřebuje slunné a teplé místo poblíž vody (potoka nebo rybníka). Půdu vyžaduje písčitou, plnou živin. Před sázením je vhodné ji odplevelit a pohnojit. Lékořici se v takové kypré a pravidelně odplevelované půdě bude pěkně dařit. Protože kořeny jsou dlouhé, je nutné rostlině zajistit dostatečnou hloubku při pěstování v květináči. Také vyžaduje pravidelné hnojení a zálivku. Ideální půda pro lékořici má neutrální pH, pokud je kyselá, je do ní potřeba přidat síru, pokud je naopak zásaditá, přidá se vápno. Při pěstování lékořice se doporučuje půdu mulčovat. Rostlina není mrazuvzdorná, je proto vhodné ji na zimu sestříhat a zbavit mrtvých šlahounů, poté ji buď přemístit do chladnější místnosti, kde za omezeného hnojení i zálivky zimu překoná, nebo přikrýt chvojím či mulčovací kůrou přímo na zahradě.

Lékořice se sadí buď ze semen nebo sazeniček, ale je možné také provést dělení kořenů. Jednotlivé rostliny mezi sebou musí mít alespoň 50 cm rozestup.

Pěstování ze semínka

Semínka se sadí do hloubky 0,5 až 1 cm do substrátu vytvořeného smícháním tří dílů pařeništní zeminy a jednoho dílu ornice. Výsev je možný uskutečnit v průběhu celého roku. Před výsevem se semena musí na 24-48 hodin namočit do vlažné vody, což zajistí jejich rychlejší klíčení. Semena se vysévají do truhlíků, které se poté překryjí sklem, kde se nechají po dobu 4 týdnů klíčit. Po celou tuto dobu by substrát neměl vyschnout. Stejně škodlivé ale je také jeho přílišné přemokřování.

Namísto semen lze použít také části kořene, který se obvykle sází v březnu. Sází se svisle vzhůru do hloubky asi 10 cm.

Pěstování ze sazenic

Sazeničky lékořice lze sehnat na specializovaných farmách a zahradnictvích. Výsadba se provádí na podzim během září a října nebo na jaře v průběhu března až dubna.

Pěstování dělením

Rostlinu je možné pěstovat také pomocí odkopku získaného na jaře či na podzim z již vzrostlé rostliny, třeba i planě rostoucí. Tento odkopek se zasadí do půdy tak, aby celá jeho kořenová část byla zahrnuta pod zeminou.

Sklizeň lékořice lysé

Sklizeň se provádí nejdříve po třech letech od zasetí a to nejlépe v průběhu října, kdy rostlina obsahuje největší množství účinných látek. Je možné rostlinu sklízet také na jaře, když se začínají objevovat květy, ale vzhledem k obsahu účinných látek je podzim mnohem výhodnější dobou.

Lékořice se pěstuje pro kořeny, což ale neznamená, že při sklizni musí být celá rostlina zničena. Je pouze potřeba sklízet místo hlavních kořenů ty postranní, které se opatrně odřežou od oddenků tak, aby nedošlo k poškození samotné rostliny, která tak může dál růst. Lékořici je takto možné sklízet v tříletých intervalech.

Uchování lékořice lysé

Sklizený kořen lze krátkodobě skladovat v chladu, mimo dosah přímého světla a v suchu. Nejčastěji se ale kořen uchovává sušením.

Uchování lékořice sušením

Před sušením se vyjmuté kořeny omyjí a mohou se oloupat (ale nemusí). Sušení probíhá při teplotě do 30 °C. Dobře usušený kořen se pozná podle výrazně žluté barvy, charakteristického pachu a mírně štiplavé chuti. Používají se kořeny drobně nasekané na kousky nebo rozmleté na prach.

Recepty z lékořice lysé

Z lékořice se dělají nejrůznější sladkosti, bonbony a cukrovinky, z nichž nejznámější je asi pendrek. Lze ji také přidat do medu, přičemž tato směs se pak dá využít k vaření či pečení masa nebo také do marinád. Dále se používá také k výrobě likérů a dalších nealkoholických nápojů.

Pendrek je možné si vyrobit i doma, je to velmi snadné. Rozemletý kořen se vaří v měděném kotli, dokud nezíská hnědočernou barvu a ztuhne. Poté se z něj vytvoří dlouhé válečky, které po vychladnutí vytvoří křehkou hmotu. Za tepla ale jde tato hmota pěkně tvarovat, je krásně ohebná a tažná.

Samozřejmě se z rozemletého kořene dá připravit také čaj. Jednoduše se zalije vroucí vodou a nechá vylouhovat. Takový čaj ale nemá moc dobrou chuť, proto je lepší lékořici používat spíše ve směsi s ostatními bylinami. Například ze směsi proskurníku lékařského, fenyklu obecného a květu heřmánku lékařského vznikne čaj lepší chutě. Na dráždivý kašel se pak doporučuje směs lékořice, rozinek, anýzu a kozlíku lékařského.

Lékořici je možné využít také k přípravě dezertů. Kaštanové créme brulée se připravuje tak, že se svaří smetana, podélně rozříznuté vanilkové lusky, celá skořice, lékořice a cukr. Po dosažení bodu varu se směs odstaví a vybere se z ní koření. Po vychladnutí se do ní zašlehají vaječné žloutky a kaštanové pyré (získané rozmixováním povařených jedlých kaštanů). Směs se rozdělí do zapékacích misek, které se vloží do pekáče s horkou vodou. Po upečení a zchladnutí se dezert skladuje až do použití v lednici, těsně před podáváním se posype cukrem a pomocí flambovací pistole se nechá cukr zkaramelizovat.

Lékořicový likér vznikne povařením lékořicových pendreků (postup výše), krystalového cukru, vody a vodky. Po uvaření likér získá hnědou barvu a přelije se do lahví.

Využití lékořice lysé

1. Potravinářství

Z potravinářského průmyslu je nejznámější v cukrovarství, ale také při výrobě likérů a nealkoholických nápojů. V kuchyních se jí příliš nepoužívá, nejvíce ji lidé využijí při přípravě čajů.

2. Lékařství

Lékořice podporuje tvorbu žaludečních šťáv a působí proti tvorbě žaludečních i dvanáctníkových vředů. Pomáhá při dráždivém kašli, protože napomáhá naředění hustého hlenu v dýchacích cestách. Pro tuto svou vlastnost se používá také na podporu vykašlávání při astmatu nebo chronické bronchitidě. V malých dávkách pak podporuje časté močení, při vyšších dávkách může naopak způsobit potlačení močení. Dále působí proti zánětu a zvýšenému svalovému napětí. [1]

3. Tabákový průmysl

V tabákovém průmyslu se skořice používá pro úpravu chuti a ke zvlhčování tabáku.

4. Okrasná rostlina

Lékořice je vyšlechtěna v několika kultivarech (Silver Bush, Dusty Miller), ale i samotná lékořice lysá se v zahradách pěstuje pro okrasu.

Nežádoucí účinky lékořice lysé

• Nadměrné užívání může vést ke zvýšení krevního tlaku a k potlačení močení. Nadměrné dávky lékořice jsou pro játra a kardiovaskulární systém toxické a mohou vyvolat hypertenzi a otoky. Nedoporučuje se ani její dlouhodobé užívání. Její konzumace se nedoporučuje těhotným a kojícím ženám. [1, 2]

Zajímavosti o lékořici lysé

• Lékořice je známá také jako sladké dřevo, sladké koření nebo pod označením sladké žíly. Latinský název těmto označením odpovídá, protože název je složen ze dvou slov – glykys (sladký) a rhiza (kořen).
• Lékořice je známá již více než 2500 let. Byla využívána v léčitelství starověkého Egypta, v Číně a v Asýrii. Číňané ji nazývají praotcem všech bylin a dodnes ji používají v mnoha receptech. Ve starověké Indii byla používána s kořenem šáchoru a pepřem jako afrodiziakum. Ve středověku se také užívala, záznamy o ní jsou k nalezení v Mattioliho herbáři, kde je popsáno, jak ji pěstovat, sklízet a jak z ní připravovat léčivé prostředky. Do Čech ji v 16. století přinesli Benediktíni a užívala se zde především k tlumení dráždivého kašle.
• Bylinu proslavil Václav Neckář ve stejnojmenné písni, ve které zpívá: Rozhod´ jsem se léčit lásku lékořicí… A za koření lásky je možné lékořici také považovat, protože žvýkání kořene lékořice vzbuzuje v lidech vášeň. Je spojována se sexuální magií – pokud si ji lidé v plátěném sáčku vloží pod polštář, zažijí prý nevídané.
• Žvýkání kořene se doporučuje také lidem, kteří se snaží přestat kouřit.
• Ačkoli lékořici známe jako černě zabarvenou, čerstvý ani sušený kořen takovou barvu nenaznačuje ani omylem. Čerstvý kořen má po oloupání světle žlutou barvu, ten sušený výrazně žlutou. Černá barva se objeví až u lékořicového extraktu, který se získává svařením namletých kořenů.
• Velmi oblíbená je ve Skandinávii, kde se každý rok ve Stockholmu pořádá Festival lékořice (Lakritsfestivalen). Návštěvnost tohoto festivalu se pohybuje okolo deseti tisíců lidí, kteří chodí a ochutnávají lékořicové výrobky u jednotlivých stánků. Kromě různých příchutí (pomerančovo-pepřová lékořice) se zde nachází takové rarity jako med s lékořicí.
• Dříve se lékořice přidávala do piva, kde měla pomoci při utváření pěny. Dále se přidávala do leštidel, malířských barev, tuše a inkoustů. Vyráběli se z ní prý kouzelné hole. Pomáhá také při otravě alkoholem a užívá se k ochucení léků.
• Rod lékořice zahrnuje asi 20 druhů, z nich pouze lékořice lysá se vyskytuje v České republice a ani tato zde není původní. Zatímco u nás je proto oblíbený tento druh, v čínské medicíně se užívá spíše lékořice uralské.

Zdroje:

1. Lékořice lysá – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%A9ko%C5%99ice_lys%C3%A1
2. Lékořice lysá | Účinky, použití, info. Bylinkopedie.cz | Léčivé bylinky, zázračné rostliny a další dary přírody [online]. Copyright © 2014 [cit. 18.09.2019]. Dostupné z: https://bylinkopedie.cz/lekorice-lysa/
3. Lékořice lysá – Abecedazahrady.cz.cz – Zahrada, rostliny, pěstování [online]. Dostupné z: https://abecedazahrady.dama.cz/katalog-rostlin/lekorice-lysa
4. Lékořice, sladké dřevo – účinky na zdraví, co léčí, použití, užívání, využití – Bylinky pro všechny.Bylinky pro všechny – Bylinky pro všechny [online]. Copyright © Eva Mlčochová 2010 [cit. 18.09.2019]. Dostupné z: https://www.bylinkyprovsechny.cz/byliny-kere-stromy/stromy/103-lekorice-sladke-drevo-ucinky-na-zdravi-co-leci-pouziti-uzivani-vyuziti