Libeček lékařský (Levisticum officinale)

Libeček je vytrvalá bylina s výraznou kořennou chutí a vůní. Má dlouhou, dutou lodyhu a bohatě rozvětvený kořen. Bylina dorůstá až 2 m výšky. Ke konci jara vykvete žluto-zelenými kvítky, jejichž květenství se skládá z 12 až 20 okolíčků. V srpnu dozrávají plody, kterými jsou žluto-hnědé dvounažky. Svým aroma připomíná celer. Listy jsou zelené a rostou na větvičkách po třech. Původem pochází ze starověké Persie a odtud se postupně rozšířil do celého Středomoří. Využívá se především v gastronomii.

Popis libečku lékařského

Libeček je 100-200 cm vysoká aromatická vytrvalá rostlina, výrazné kořenné chuti a celerového aroma. Má dlouhou, přímou lodyhu, která je dutá a oblá a rostou na ní vstřícné až přeslenité větve s listy uskupenými po třech. Dolní listy mají řapík, horní jsou přisedlé a mají blanitě lemované pochvy. Listy jsou dlouhé a ploché, ostře lemované a zelené. Květenství je okolík složený z 12-20 okolíčků rostoucích na tlustých paprscích. Paprsčité květy jsou pětičetné s pestíkem a nezřetelným kalichem. Mají žluto-zelenou barvu a kvetou na konci jara či začátku léta. Na konci léta se poté objevují žluto-hnědé plody, kterými jsou elipsoidní hladké dvounažky.

Původem pochází ze starověké Persie (dnešní Írán a Afghánistán), odkud se rozšířil do celého Středozemí. V dnešní době se pěstuje po celé Evropě a v Severní Americe. Do Evropy se dostal díky mnichům, kteří jej ve středověku pěstovali v klášterních zahradách, do Ameriky byl rozšířen díky emigrantům. V České republice se volně v přírodě nevyskytuje, ale je celkem snadné si jej vypěstovat.

Pěstování libečku lékařského

Libeček není náročný na umístění na záhonu ani na typu půdy. Při pěstování na záhonu je potřeba myslet na to, že se jedná o mohutnou rostlinu a je nutné jí tedy dopřát dostatek prostoru. Kromě záhonu se může pěstovat také v květináči, kde ale nedosahuje takových rozměrů, jako když roste na zahradě. To ale není vůbec na škodu, protože tím neztrácí svou chuť ani aroma. Libeček je možné vypěstovat ze semínek, sazenic nebo dělením trsů.

Na půdu je libeček nenáročný, postačí mu běžná zahradní a dostatečně hluboká zemina (to se týká hlavně při pěstování v květináčích), ale humózní půda s dostatkem živin podpoří růst, takže se doporučuje před zasetím půdu prokypřit a přihnojit. Další přihnojování v průběhu růstu není třeba. Stejně tak nenáročná je i na stanoviště, které může být slunné i polostinné, pouze úplný stín nesnáší příliš dobře.

V dlouhotrvajících suchách je důležitá pravidelná zálivka libečku. Ta se doporučuje vydatná vzhledem k velikosti rostliny, rozložitému kořenovému systému a zeleným listům. Nejlepší je zalévat na večer.

V průběhu růstu se doporučuje rostlině pravidelně zastřihávat listy, což zajistí růst nových kvalitních listů. V kuchyni se totiž využívají listy mladé, starší by mohli chutnat hořce. Zastřihávání také zajistí pomalejší růst květenství, což je u bylinky pěstované pro list důležité.

Jako trvalka libeček vydrží několik let. V zimě nadzemní část rostliny umrzne, ale kořeny by měly vydržet a na jaře by se na rostlině měly objevit nové výhonky. Před obzvlášť krutými mrazy je možné libeček zazimovat tak, že se prostor kolem něj pokryje mulčovací kůrou, která zadržuje vlhkost a zároveň chrání kořeny před mrazy. U vzrostlých jedinců, ale ani toto není třeba a přezimují i bez takové ochrany.

Pěstování ze semínka

Semínka se mohou vysévat ve dvou obdobích a to buď na jaře nebo na podzim. Jarní výsev se provádí hned v březnu či dubnu, podzimní na konci srpna nebo v září. Semínka je dobré předpěstovat v teple v pařeništi, poté už se jenom čeká, než vyklíčí. Klíčení probíhá pomalu, libeček rozhodně nepatří mezi rychlíky. Pokud se semínka zasadí na podzim, do jara vyklíčí a krásně narostou. Jakmile rostlinky dosáhnou asi 10 cm, protrhají se a vysadí na konečné stanoviště, kde se rozsadí do vzdálenosti alespoň 40 cm od sebe. Předpěstování semen ale není nutností a na jaře se mohou sadit přímo na zahradu na místo svého pevného stanoviště, sadí se do třícentimetrové hloubky. Tady ale bude nutné později provést protřídění rostlin. Do jedné domácnosti ale bohatě postačí jedna rostlinka.

Pěstování dělením trsů

Kdo má přístup k již vzrostlé rostlině, může si vypěstovat pomocí kořenových puků vypěstovat rostlinku novou. Libečku totiž dělení kořenů nevadí a v krátkém čase vytvoří bohatý kořenový trs, z něhož poté vyroste mohutná rostlina. Tento způsob pěstování je nejrychlejší a provádí se na jaře či na podzim.

Sklizeň libečku lékařského

Všechny části libečku mají svůj užitek. Plody, listy a dokonce i kořeny. Listy se sbírají na konci června či začátku července před odkvětem, protože listy poté hořknou. Pokud se libeček pěstuje doma, je možné listy sbírat i přes zimu do dalšího květu. Semena se sbírají těsně předtím, než začnou vypadávat. Kořeny se sbírají, pokud se chceme rostliny zbavit, ale protože hodně snesou, částečné odstranění jim neublíží. S kořeny se sbírají také jejich oddenky, pomocí kterých se rostlina jinak množí.

Uchování libečku lékařského

Nasbírané části libečku lze uchovávat hned několika způsoby. Krátkodobě se dá uchovat i čerstvá bylina, dlouhodobější řešení je sušení nebo zmražení byliny.

Uchování čerstvého libečku

Čerstvé snítky libečku lze uchovávat v lednici namočené ve vodě po dobu maximálně 2 týdnů, potom rostlina začne uvadat.

Uchování libečku sušením

Nasbíraná semena se nechají dosušit volně rozložená, aby plně dozrála. Protože u semen není důležitá barva, mohou se sušit na slunci. Je možné je také sušit v sušičce při doporučené teplotě kolem 60 °C. Naopak listy a kořeny se kvůli možné ztrátě barvy musí sušit pouze ve stínu. I tady existuje možnost sušení za použití umělého tepla, které by nemělo překročit 40 °C.

Takto usušené části libečku se uloží do dobře uzavíratelných nádob na suché místo, v případě kořenů a listů také na tmavé místo. To je důležité, aby zůstala zachována barva.

Uchování libečku zmražením

Zmražením lze uchovávat pouze listy a kořeny s oddenky libečku. Tyto části je možné omýt, osušit a zmrazit „nasucho“ v uzavíratelné nádobě či mikrotenovém sáčku. Lístky lze také nasekat a zmrazit ve tvořítku na led s vodou či olejem. Tyto kostky ledu se poté uloží do konečné nádoby s víčkem do mrazáku, kde se nechají, dokud jich nebude potřeba.

Recepty z libečku lékařského

Využití libečku v kuchyni je poměrně široké, protože se dají využít všechny jeho části. Semínka se hodí při nakládání zeleniny nebo výrobě likérů, oddenky se mohou kandovat a listy se mohou použít jako koření do polévek, omáček, salátů a dalších pokrmů, může nahrazovat petrželovou či celerovou nať. Kořen je možné konzumovat čerstvý, stačí jej oloupat a uvařit v polévce. Jemně nasekané listy se mohou přidat také k vařené zelenině a masovým směsím či jen tak na chleba s máslem. Používá se také při přípravě omelet, salátových zálivek, paštik, pomazánek, zeleninových jídel, dušeného masa, při přípravě ryb a také do marinád na grilování či mletých mas. Libeček bývá označován také za domácí zelené maggi. To proto, že jeho lístky mají silnou vůni a jeho přidáním do jídla dojde k dochucení pokrmů. Stačí přidat pouze trošku libečku, protože je velmi aromatický a jeho chuť je velmi výrazná.

Protože se libeček používá především do polévek, může se z něj připravit polévkové koření, které bude stále připravené k použití a navíc také umožní libeček v této formě uchovávat delší dobu. Plody libečku se namelou a vaří ve vodě, poté se přecedí přes plátýnko. Dochutí se solí, olejem a majoránkou a znovu se povaří, dokud se tekutina nezredukuje na polovinu. Nakonec se uskladní ve sklenici dnem vzhůru, dokud nevychladne.

Z kořene lze připravit čaj na zvýšení koncentrace. Spolu s natí rozmarýnu a yzopu se povaří ve vodě a 10 minut louhuje. Poté se musí pít měsíc v kuse, aby účinkoval.

Vyrábí se z něj také směs na nakládání masa. V nádobě se smíchá nasekaná cibule, česnek, chilli, červená paprika, kmín, sůl, olej a lístky tymiánu a rozmarýnu. Směs se zalije olejem tak, aby jeho množství odpovídalo výšce množství bylinek v nádobě, a poté se do ní můžou naložit různé druhy masa.

Čerstvým libečkem se dochucují také polévky. Z mnohých například polévka z vaječné jíšky. Na másle se osmaží dozlatova krupička, na ni se rozklepnou vejce a směs se umíchá podobným způsobem jako míchaná vajíčka. Základ se zalije studenou vodou a dochutí bujonem (či polévkových kořením z libečku). Dále se přidá na kousky nakrájená kořenová zelenina a vaří se, dokud není měkká. Nakonec se polévka dochutí čerstvým libečkem.

Libečkem lze také ozvláštnit klasické karbanátky. Mleté maso se smíchá s najemno nakrájenou cibulí, prolisovaným česnekem, majoránkou, solí, moukou, strouhankou a sušenými nebo čerstvými nadrobno nakrájenými listy libečku. Směs se promíchá, vytvarují se z ní karbanátky, které se na oleji osmahnou z obou stran do zlatova. Ty se mohou podávat s bramborami, které se vařily se snítkou libečku. To jim totiž dodá neuvěřitelně svěží chuť.

Využití libečku lékařského

1. Potravinářství

V gastronomii se užívá především jako koření. Využívají se všechny části rostliny. Listy slouží k dochucování polévek, omáček, salátů nebo se užívají při pečení. Semínka se používají při nakládání zeleniny či pečení domácího chleba, který okoření. Oddenky kořene lze použít ke kandování.

2. Lidové léčitelství

Libeček působí močopudně, používá se ke snížení plynatosti (i k léčení kolik u dětí), zlepšuje trávení a uvolňuje hlen z dýchací soustavy a tak usnadňuje odkašlávání. [1, 2]

Nežádoucí účinky libečku lékařského

Silice libečku mohou dráždit ledviny, proto rostlina není vhodná pro lidi, kteří trpí vážným postižením ledvin. Dále není vhodný pro těhotné a kojící ženy, protože vylučuje z těla toxiny, které mohou přejít do mléka či na plod. [3, 4]

Zajímavosti o libečku lékařském

• Libeček je bylinou známou už od starověku. V antice se využíval v medicíně, Řekové žvýkali listy na podporu trávení a zmírnění nadýmání. Je zmíněn také v kuchařce Apicius ze 4. století, Karel Veliký nařídil pěstování libečku na svých statcích. V 16. století se používal jako účinné afrodiziakum.
• Výrazné vůně se může využít jako deodorantu do bot. Jedna snítka stačí na pohlcení nevábného pachu z bot. Takto jej používali poutníci již ve středověku.
• Nejvýraznější chuti libeček získá v kombinaci se sýrem.
• U nás byl libeček rozšířen nejdříve v Podkrkonoší, kde se mu říká vopich a dodnes se z něj vaří polévka nazvaná vopiška.

Zdroje:

1. Libeček lékařský – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Libe%C4%8Dek_l%C3%A9ka%C5%99sk%C3%BD
2. Libeček lékařský. Bylinkopedie.cz | Léčivé bylinky, zázračné rostliny a další dary přírody [online]. Copyright © 2014 [cit. 02.07.2019]. Dostupné z: https://bylinkopedie.cz/libecek-lekarsky/
3. Libeček lékařský: jak ho pěstovat – Abecedazahrady.cz. Abecedazahrady.cz – Zahrada, rostliny, pěstování [online]. Dostupné z:https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/libecek-lekarsky-jak-ho-pestovat
4. Libeček lékařský – jedna rostlina na rodinu . Prodej semen – exotické rostliny, zelenina, bylinky [online]. Copyright © Rostliny [cit. 02.07.2019]. Dostupné z: http://www.rostliny-semena.cz/cz/clanky-semena-osiva-tropicke-a-subtropicke-rostliny/Libecek-lekarsky—jedna-rostlina-na-rodinu/
5. Bylinkový speciál: Libeček lékařský – Vitalia.cz.cz – chytře na život [online]. Copyright © 2009 [cit. 02.07.2019]. Dostupné z:https://www.vitalia.cz/clanky/bylinkovy-special-libecek-lekarsky/