Mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides)

Mateřídouška je vytrvalá léčivá bylina, která tvoří polštářovité keře s jemnými lístky, které jsou po rozemnutí velmi aromatické. Rostlina má plazivou lodyhu, která je u země dřevnatá. Na lodyze vyrůstají vstřícné, vejčité až eliptické lístky s krátkým řapíkem. Tento nízký keřík kvete od června do října na koncích čtyřhranných stonků, které jsou na hranách lehce chlupaté. Květenství je podélné a tvoří kulovité lichoklasy složené z drobných kvítků fialové barvy. Mateřídouška pochází z České republiky, kde se vyskytuje volně v přírodě všude, kromě jižní Moravy. Odtud se rozšířila téměř po celé Evropě včetně evropské části Ruska. Využívá se v lékařství, kosmetice a jako okrasná rostlina do skalek.

Popis mateřídoušky vejčité

Mateřídouška tvoří nízký, kobercovitý keřík dosahující výšky 10-30 cm. Jedná se o velmi aromatickou rostlinu, která je tvořena poléhavými stonky, které tvoří husté porosty. Stonky jsou čtyřhranné, vystoupavé až přímé a jsou zakončené květenstvím. Jsou částečně chlupaté, převážné jen na hranách, případně na protilehlých plochách. Má krátce řapíkaté, celokrajné, přisedlé, vstřícné listy vejčitého až široce vejčitého tvaru s výraznou žilnatinou na rubu. V úžlabí horních listů se od července do října objevují květy ve válcovitém až kulovitém lichoklasu. Malé vonné kvítky mají fialovou (vzácně i bílou) barvu, jsou pyskaté a oboupohlavné nebo funkčně samičí.

Mateřídouška roste téměř po celé Evropě, vyjma těch nejsevernějších částí, nalézt ji lze i v evropské části Ruska. V České republice je nejhojnějším druhem mateřídoušky a vyskytuje se na celém území kromě jižní Moravy. Volně v přírodě ji lze nalézt na krátkostébelných loukách, pastvinách, mezích, okrajích cest a lesů, travnatých a kamenitých svazích, mýtinách, lomech, případně obrůstá mraveniště. Roste všude tam, kde svítí sluníčko, od nížin po vysoké hory (až kolem 1300 m n. m.).

Pěstování mateřídoušky vejčité

Mateřídoušku je možné pěstovat všude, kam se za ní dostane sluníčko: na zahradě, skalce, v truhlících na balkoně či v květináči v bytě. Rostlině vyhovuje propustná a lehká půda, mírně vápenitá i s kameny, která je dobře odvodněná – moc jí nevyhovuje vlhkost. Mateřídouška je tolerantní k půdnímu pH, ačkoli se jí nejvíce daří v kyselém až neutrálním prostředí. Vyžaduje substrát, který je chudší na živiny. Ke svému růstu potřebuje slunné stanoviště, miluje totiž teplo a sucho. Místo by mělo být chráněno před prudkým větrem.

Péče o mateřídoušku není nijak náročná. Nevyžaduje téměř žádné hnojení, pro svou oblibu v suchu je nenáročná také, co se zálivky týká. Přílišná zálivka naopak může ředit obsah účinných silic. Protože má ale ráda teplo a nesnese mrazy, je potřeba jí v zimě trochu pomoct tak, že se před zimou mateřídouška seřízne a prostor kolem ní se přikryje chvojím či mulčovací kůrou, aby kořeny zvládli i ty nejkrutější mrazy. Potom na svém stanovišti vydrží i 5 let. V bytě ji samozřejmě není potřeba chránit před mrazy, roste tam po celý rok. Pouze rostlinky v truhlících na balkoně je potřeba schovat dovnitř, aby neumrzly.

Nejlepší je, vypěstovat si rostlinu ze semínka, možné jsou ale i jiné způsoby. Kdo vlastní mladší rostlinu (1-2 roky), může ji namnožit dělením, starší rostliny pak hřížením.

Pěstování ze semínka

Semínka si lze před vysetím předpěstovat v pařeništi, rozhodně to ale není nutnost a je možné je sázet přímo na trvalé stanoviště rostlinky. Sází se v březnu či dubnu do řádků 40 cm od sebe na povrch půdy, do které se semínka jemně zatlačí. Potom už se čeká jenom na první výhonky rostliny.

Vzrostlé rostliny se doporučuje na jaře, v létě i na podzim (a to i po odkvětu) pravidelně seřezávat, což povede k tomu, že se mateřídouška pěkně rozkošatí a celkově zesílí.

Pěstování dělením trsu

Dělením trsu lze pěstovat mateřídoušku tak, že se vytrhne ze země i s kořeny, a následně se buď ručně nebo za použití nože či motyčky kořenový bal rozdělí tak, aby každá část rostliny měla dostatek kořenů i výhonků a byla tak schopná dalšího růstu. Obě části se znovu zasadí.

Pěstování hřížením

K hřížení je potřeba si vyhlídnout výhon, který se ohne a v místě ohybu se zahrabe do předem vyhloubené půdy, připevní se tam, přičemž se špička výhonu nechá vykukovat z půdy. Půda by měla být vlhká a po dobu zakořeňování by se mělo dbát na to, aby se rostlině dostávalo pravidelné zálivky. Výhonek je po celou dobu zakořeňování spojen s mateční rostlinou, poté je možné jej vykopnout a zasadit samostatně.

Sklizeň mateřídoušky vejčité

Sbírají se lístky a to v době kvetení rostliny, kdy obsahují nejvíce silic. Je to období od května do září. Lístky se sklízejí i s natí asi 5 cm nad zemí. Protože nemá pevný kořenový systém, je nutné dát pozor na to, aby při trhání jednotlivých snítek nedošlo k vytrhnutí celé rostlinky i s kořeny. K různým dekoracím se mohou sbírat také květy, které patří mezi jedlé, a je možné si s nimi dozdobit dezerty či saláty.

Uchování mateřídoušky vejčité

Mateřídoušku je nejlepší uchovávat sušením. To probíhá ve svazcích, které jsou zavěšeny u stropu, nebo rozložením na sítech ve stinných a suchých prostorách. K sušení je možné použít umělého tepla, teplota ale nesmí přesáhnout 35 °C. Správně usušená mateřídouška si uchovává stejnou barvu, jakou měla před sušením. Po usušení se s rostlinou nesmí moc manipulovat, protože její květy a listy lehce opadávají. Z usušené mateřídoušky se sdrhnou listy a poté se uchovává v papírových sáčcích či v uzavíratelných nádobách na suchém místě, chráněném před sluncem.

Pokud někdo sbírá květy, kterými chce později ozdobit nějaký pokrm, měl by tak činit až v době, kdy je potřebuje. Čerstvé květy totiž dlouho nevydrží. Dobu životnosti lze prodloužit asi na 10 dnů, když se uloží do uzavíratelné nádoby do ledničky.

Recepty z mateřídoušky vejčité

V kuchyni se mateřídouška používá především k přípravě čaje, ale také jako koření do divočiny, mletého masa, na ryby a drůbež. Používá se také k výrobě bylinkového másla, nádivek, oleje, sirupu a dalších. Je blízká příbuzná tymiánu a v některých pokrmech ho může nahradit. Květy mateřídoušky se řadí mezi jedlé a mohou se tak stát sice netradiční, ale zato chutnou přísadou salátů, dezertů, masa nebo nápojů, kterým dodávají nádech exkluzivity a zároveň vypadají skvěle i při přípravě slavnostních tabulí.

Nejčastěji se mateřídouška užívá k přípravě čajů. V závislosti s ostatními léčivými bylinami se s ní řeší různé neduhy. Například sušená směs máty, heřmánku, lipového květu a mateřídoušky působí proti nachlazení, v kombinaci s třezalkou a meduňkou působí antidepresivně nebo směs mateřídoušky, meduňky, třezalky, chmelových šištic a vlčího máku pomáhá při nespavosti.

Z mateřídoušky se vyrábí také sirup příjemné chuti i barvy. Cukr se svaří s vodou, přimíchá se mateřídouška (sušená či čerstvá, je to jedno), odstaví se z plamene a nechá se stát alespoň 8 hodin při pokojové teplotě. Po této době se přidá šťáva z citronu, čímž sirup změní barvu ze zelenkavé na světle růžovou, a směs se přecedí přes plátno a bylinky se vymačkají. Poté už se sirup přelije do sterilizovaných lahví.

Mateřídouška se dá použít i při výrobě chutného bylinkového másla, které se pak používá ke grilovaným masům nebo jen tak namazané na chleba. Vyrábí se ze změklého másla, do kterého se mimo mateřídoušku přidá ještě pažitka a petržel, rozetřený česnek a nadrobno nakrájená šalotka. Pomalu se pak přimíchá citronová šťáva a pepř, úplně nakonec pak troška hrubozrnné soli. Máslo se pomocí potravinové fólie smotá do válečku a uloží v lednici.

Jak již bylo řečeno výše, výborně se hodí k rybám. Příkladem může být mořská štika s mateřídouškou. Očištěné ryby se osolí, opepří, pokapou citronovou šťávou, potřou ostrou hořčicí a vloží se do vymazaného pekáčku. Ryby se posypou mateřídouškou, petrželkou, nasekanou zelenou paprikou a nakonec strouhankou. Pak už se na ni nakladou kousky másla a kolem rozloží půlky rajčat a dá se péct do trouby.

Využití mateřídoušky vejčité

1. Potravinářství

V potravinářství ji lze používat místo tymiánu, se kterým je příbuzná. Používá se buď na přípravu čajů nebo jako koření do divočiny, mletého masa, na ryby a drůbež. V estetické gastronomii se užívá také květů, především k ozdobě dezertů.

2. Lékařství

Mateřídouška pomáhá uvolňovat horní cesty dýchací, takže po ní lidé sahají, když se potřebují zbavit chřipky nebo zánětu průdušek, bylina také podporuje vykašlávání. Dále se jí využívá pro podporu trávicí soustavy, tlumí kolikové bolesti a působí proti nadýmání. Navozuje klid, příjemný spánek, posiluje nervy, pomáhá při bolestech hlavy či závratích. Používá se také v aromaterapii. [1]

3. Kosmetika

Mateřídouška se používá především v přírodní kosmetice. Vyrábí se z ní vonné přísady do koupele, masti, pleťové masky na léčbu akné, je také součástí parfémů.

Nežádoucí účinky mateřídoušky vejčité

Mateřídoušku ani čaje z ní připravené se nedoporučuje užívat dlouhodobě, může to totiž nepříznivě ovlivnit vnímavost organismu. Nutno je také dát si pozor na předávkování z jejích produktů, které způsobuje otravu doprovázenou omámením a podrážděním ledvin. [2]

Zajímavosti o mateřídoušce vejčité

  • Lidové názvy byliny jsou: duše Panny Marie, láska svatého Jana nebo mateřinka.
  • Synonymem mateřídoušky vejčité je mateřídouška polejová. Má dva poddruhy, běžnější je mateřídouška polejová pravá, vzácnější je mateřídouška polejová kraňská, která se u nás vyskytuje pouze v lomu u Hněvotína.
  • Lístky mateřídoušky velice příjemně voní a používají se proto v suchých vazbách, kde vytváří pěknou dekoraci. Také se jich využívá ve směsi s jinými vonnými bylinami v potpourri. Bylinky jsou naaranžovány v porcelánových nebo skleněných miskách nebo v látkovém sáčku a vytváří spolu pěknou dekoraci a zároveň líbezně rozvoní celou místnost.
  • V minulosti se prášek z usušených listů používal k odpuzování blech.
  • Mateřídoušky se mezi sebou snadno kříží, což způsobuje, že jejich přesné určení někdy bývá obtížné.
  • Mateřídouška inspirovala v roce 1945 Františka Hrubína, který začal vydávat stejnojmenný časopis pro školáky a předškoláky. Časopis se vydává dodnes. Opěvoval ji také Karel Jaromír Erben ve své básni Kytice.
  • Pro své krásně zbarvené květy a kobercovité vzezření se používá také jako okrasná rostlina ve skalkách či na květinových zídkách.

Zdroje:

  1. Mateřídouška vejčitá – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mate%C5%99%C3%ADdou%C5%A1ka_vej%C4%8Dit%C3%A1
  2. Mateřídouška vejčitá – léčitelský zázrak – Magazinzahrada.cz. Magazinzahrada.cz – Magazín zahrada přináší vše o zahradách, zahradním nábytku a nářadí, o bazénech, jezírkách, květinách a okrasných dřevinách [online]. Dostupné z:https://www.magazinzahrada.cz/materidouska-vejcita-lecitelsky-zazrak/
  3. Mateřídouška vejčitá – Thymus pulegioides | Zahradnictví FLOS.Online zahradnictví Flos – jsme tu pro vás od r. 1991 [online]. Copyright © 2019 [cit. 05.07.2019]. Dostupné z: https://www.zahradnictvi-flos.cz/thymus-pulegioides-materidouska.html
  4. Mateřídouška vejčitá – Abecedazahrady.cz.cz – Zahrada, rostliny, pěstování [online]. Dostupné z:https://abecedazahrady.dama.cz/katalog-rostlin/materidouska-vejcita
  5. Mateřídouška vejčitá – CULINA BOTANICA.CULINA BOTANICA – Zdraví z vaší kuchyně [online]. Dostupné z:https://www.culinabotanica.cz/shop/materidouska-vejcita/

 

Jana Hlaváčová

Bylinkám jsem se začala věnovat již před čtrnácti lety. Dostala se mi do rukou kniha, ve které byly recepty na přípravu různých kosmetických výrobků z bylinek, které si můžeme připravit i doma – mýdla, tělová mléka, šampony, oleje, balzámy na rty, ale i make-up a mnohé další. Natolik mě to zaujalo, že jsem si všechny kosmetické výrobky začala vyrábět doma, zdravě a bez chemie. Protože jsem byla netrpělivá, tak jsem si všechny potřebné bylinky kupovala. Postupně jsem ale zjistila, že domácí bylinky jsou lepší a začala jsem se o bylinky zajímat ještě z pohledu pěstování, nebo jsem si je nasbírala rovnou v přírodě. Dnes už mám svoje místečka, na která chodím bylinky sbírat. Doma pro ně mám speciální místnost, kde bylinky zpracovávám – suším, nakládám do olejů, pěstuji atd. Chodím na různé kurzy o bylinkách a jejich zdravotních účincích. Protože mě téma velmi zajímá, baví mě o něm psát a dělit se tak o své zkušenosti s jinými.

Atlas bylinek

A

B

C

Č

D

F

G

H

J

K

L

M

O

P

R

Ř

S

Š

T

V

Z