Plicník lékařský (Pulmonaria officinalis)

Plicník je vytrvalá léčivá bylina a jak již její název napovídá, pomáhá hlavně při problémech s dýchacími cestami. Vzrůstem se jedná spíše o menší bylinku, která se hojně vyskytuje téměř v celé Evropě. Má přímou, chlupatou lodyhu a srstnaté, často také skvrnité listy. Již začátkem jara se na rostlině objevují květy, jejichž barva se postupně mění přes růžovou či červenou po modrou až fialovou. Plodem je tvrdka. Používá se v lékařství, jako okrasná a medonosná rostlina a okrajově také v gastronomii.

Popis plicníku lékařského

Plicník je trvalka menšího vzrůstu – její výška se pohybuje od 10 do 35 cm. Lodyhu má přímou, někdy mírně větvenou, zeleně zbarvenou. Je pokryta hustými štětinatými chloupky. Chloupky se objevují také na celokrajných, sytě zelených listech, které jsou často bíle skrvnité. Listy rostoucí při zemi jsou dlouze řapíkaté, široce vejčité (3-8 cm) a jsou dlouhé 8-15 cm. Lodyžní listy jsou oproti tomu přisedlé, kopinaté s rozměry 3-5,5 cm délky a 1,5-3 cm šířky. Od března do května se na rostlině objevují zvonkovité květy, které mají nejdříve růžovou barvu, která se postupně zbarvuje do červena a nakonec po opylení mají květy krásnou modrofialovou barvu. Květy jsou pravidelné, pětičetné s trubkovitě zvonkovitým kalichem, který je do jedné třetiny dělený a štětinatě chlupatý. Korunní trubka je o trochu delší než samotný kalich. Květy jsou uspořádané v květenství označovaném jako vijan (vyznačuje se tím, že stonek v květenství je výrazně zkrácen, takže ho ostatní boční větve přerůstají). Plodem je tvrdka.

Volně rostě napříč téměř celou oblastí Evropy – od Francie přes střední Evropu až po západ Ukrajiny. Severní hranici výskytu tvoří Dánsko, jižní Švédsko a Pobaltí, na jihu to potom je sever Itálie, Albánie a Bulharsko. Roste roztroušeně až hojně od nížin až po vrchovinu. Z uvedeného vyplývá, že se vyskytuje také u nás a to v docela hojném počtu. Nalézt jej lze při okrajích lesů, ale také přímo v listnatých a smíšených lesích, hájích, křovinatých stráních či křovinách.

Pěstování plicníku lékařského

To, že se rostlina vyskytuje na našem území v přírodě hojně, je důkazem toho, že se jí v našich podmínkách daří, a proto není nijak složité si ji vypěstovat na zahradě. Nejvíce se rostlině povede v polostínu, kde se také snáze bude udržovat vlhčí půda, kterou preferuje. Pravidelná zálivka je pro pěstování plicníku velmi důležitá, protože na suchém stanovišti trpí různými nemocemi a ohrožují ji tam také škůdci. Daří se jí jak na kyselých, tak i zásaditých půdách, které jsou bohaté na živiny. Protože se jedná o rostlinu, které jsou pro naše klimatické poměry vlastní, není potřeba ji na zimu nijak zvlášť opečovávat.

Plicník se pěstuje ze semínek, sazenic či dělením trsu.

Pěstování ze semínka

Semínka je možné sadit přímo na záhon, nejlépe na místa, kam se nedostane přímý sluneční svit. Samotné pěstování plicníku je nenáročné, takže jej zvládne i opravdový začátečník. Semínka se zasejí do vyhloubených jamek či řádků a lehce zahrnou. Je potřeba dbát na udržování stále vlhké (ale ne přemokřené) zeminy.

Pěstování ze sazenic

Sazenice se dají koupit v zahradnictví či různých rostlinných školkách. Zakoupená sazenička se sází rovnou na své finální stanoviště a to tak, že se z květináčku vyklopí a zahrabe i s celým kořenovým balem.

Pěstování dělením trsu

Vzhledem k tomu, že se jedná o trvalku, lze si plicník namnožit také tímto způsobem. Nejvhodnější období je na jaře či na podzim. Rostlina se vykopne ze země i s celým kořenovým balem a rýčem se rozdělí na dvě části, z nichž každá bude mít dostatek kořenových výhonků, aby byla schopna samostatně růst.

Sklizeň plicníku lékařského

Protože předmětem sklizně je nať s květy, je období sběru shodné s dobou kvetení – tedy v dubnu a květnu. Rostlina se jednoduše seřízne kousek nad zemí, přičemž silné lodyhy se musí odstranit.

Uchování plicníku lékařského

Nasbíraná kvetoucí nať se uchovává sušením. Tento proces musí proběhnout co nejrychleji, jinak by zčernala a úplně se tím znehodnotila. Suší se buď v tenkých vrstvách ve stínu, za použití umělého tepla nesmí teplota překročit 40 °C. Usušená droga je bez pachu, má světle zelenou barvu a slizovitou chuť. Uchovává se v dobře uzavřených nádobách.

Recepty z plicníku lékařského

V kuchyni se rostlina užívá především pro přípravu čaje, buď ze sušené rostliny samotné nebo v bylinné směsi. Čerstvé mladé listy se dají použít při přípravě salátů nebo také do zelených jarních nádivek. Listy mají zvláštní hořce nasládlou chuť.

Příprava čaje je velmi jednoduchá: sušená nať se přelije vroucí vodou, nechá vylouhovat a po přecezení je připravena ke konzumaci. Co se týká čaje z bylinné směsi, je osvědčená tato směs: květ či list sušeného plicníku, list podbělu a jitrocele, nať přesličky a truskavce. Příprava je stejná jako u předchozího čaje.

Salát se může skládat buď ze samotných lístků plicníku dochucených citronovou šťávou a medem nebo cukrem nebo se lístky použijí k dochucení jiných známých salátů. Příkladem je zelný, mrkvový či listový salát.

• Zelný salát: Zelí se nakrouhá na co nejtenčí nudličky, osolí, pocukruje, přidá se kmín, pepř a ocet nebo citronová šťáva, vše se promíchá a nechá půl hodiny odležet. Následně se rukou zelí promačká, čímž se docílí jeho zkřehnutí. Dochutí se čerstvými listy plicníku, které jsou najemno nasekané.
• Mrkvový salát: Očištěná mrkev se najemno nastrouhá, osolí, ocukruje a okyselí citronem nebo octem. Trochu se zředí vodou a posype nadrobno nakrájenými lístečky plicníku.

Mladé lístky plicníku se skvěle hodí do velikonoční nádivky s kopřivami. Na kostičky nakrájené rohlíky se nechají nasáknou v mléce promíchaném s vaječnými žloutky, poté se k nim přidá slanina či uzené maso nakrájené na kostičky a rozehřáté máslo. Lístky kopřivy se chvilku povaří a přendají do studené vody, ve které se nechají chvíli odstát. Spolu s najemno nasekanými lístky plicníku se poté přidají do předchozí směsi, která se dochutí muškátovým květem, solí a pepřem. Z vaječných bílků se ušlehá sníh, který se opatrně do směsi vmíchá. Směs se přelije do vymazané formy a upeče dozlatova.

Využití plicníku lékařského

1. Potravinářství

V gastronomii se plicník používá jako přísada do různých jarních salátů a také do polévek. Hodí se také do jarních nádivek. Nejčastěji jej ale lze nalézt v bylinné směsi na přípravu čaje.

2. Lékařství

Ve vědecké medicíně se plicník nevyužívá, ale v homeopatii či lidovém léčitelství se uplatňuje vcelku hojně. Používá se především na onemocnění dýchacího ústrojí – zápal plic a jiné plicní nemoci, záněty průdušek, bronchitida, astma, kašel, vykašlávání krve, zahlenění plic. Také hojí a regeneruje sliznice dýchacích cest i trávicího ústrojí, zvyšuje krevní srážlivost a působí také mírně močopudně a svíravě.

Zevně se ve formě obkladů, záparu nebo silného odvaru užívá k léčbě hnisajících ran nebo krvácejících hemeroidů. [1, 2]

3. Včelařství

Hlavně díky své nenáročnosti a vysokému obsahu nektaru se plicník často pěstuje jako medonosná rostlina, která včelám poskytuje nektar už od raného jara.

4. Okrasná rostlina

Plicník lékařský byl vyšlechtěn v mnoha kultivarech, které se spolu s ním používají v zahrádkách a skalkách jako okrasné rostliny. Mezi jeho odrůdy patří například Sissinghurst White, která kvete bílými květy, Munstead Blue nebo Blue ensign, obojí kvetoucí modře. Ze skupiny plicníků se pro okrasu pěstuje kromě lékařského také plicník skvrnitý nebo tmavý.

5. Další

Lze jej využít také na výrobu vlasových přípravků, protože pomáhá při nadměrnému vypadávání vlasů.

Nežádoucí účinky plicníku lékařského

• Plicník patří k bylinám obsahujícím alkaloidy, které škodí játrům, způsobují blaženost a euforii, lokální znecitlivění a ve větším množství mohou způsobit i smrt. Z tohoto důvodu se nedoporučuje užívání plicníku po dobu delší než 3 týdny a neměly by jej užívat malé děti, těhotné ani kojící ženy. [1, 3, 4]

Zajímavosti o plicníku lékařském

• Plicníku se také říká čmelník, hvězdoš, cicalka, plucník, pličník, nevlastní sestry, červený klíč, korálky, tříbarevný kvítí, jelení mangold, kuroslep, modrá bukvice, modrý klíč, urbánek  nebo zimniční korálky.
• Název plicník dostal především proto, že byl užíván k léčbě plicních nemocí a také díky podobnosti jeho skvrnitých listů se „skrvnitými“ plícemi.
• Hojně užíván byl především ve středověku, dnes se na jeho léčivé účinky lidé obrací spíše při domácí léčbě.

Zdroje:

1. Plicník lékařský – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Plicn%C3%ADk_l%C3%A9ka%C5%99sk%C3%BD
2. Plicník – účinky na zdraví, co léčí, použití, užívání, využití – Bylinky pro všechny. Bylinky pro všechny – Bylinky pro všechny[online]. Copyright © Eva Mlčochová 2010 [cit. 03.10.2019]. Dostupné z: https://www.bylinkyprovsechny.cz/byliny-kere-stromy/byliny/151-plicnik-ucinky-na-zdravi-co-leci-pouziti-uzivani-vyuziti
3. Plicník lékařský použití, účinky a pěstování → Bylinkovo.cz. Bylinkovo.cz – vše o bylinkách a superpotravinách [online]. Copyright © 2019 [cit. 03.10.2019]. Dostupné z: https://www.bylinkovo.cz/plicnik-lekarsky/
4. Plicník lékařský — Kouzelné bylinky — Česká televize. Česká televize [online]. Copyright © [cit. 03.10.2019]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10744345634-kouzelne-bylinky/7669-bylinky/46830-plicnik-lekarsky/
5. Plicník lékařský | Účinky, použití, a další informace.cz | Léčivé bylinky, zázračné rostliny a další dary přírody [online]. Copyright © 2014 [cit. 03.10.2019]. Dostupné z: https://bylinkopedie.cz/plicnik-lekarsky/
6. PULMONARIA OFFICINALIS L. – plicník lékařský / pľúcnik lekársky | BOTANY.cz.cz – Zajímavosti ze světa rostlin [online]. Copyright © [cit. 03.10.2019]. Dostupné z: https://botany.cz/cs/pulmonaria-officinalis/
7. Plicník lékařský /Pulmonaria officinalis/.Spektrum zdraví: přírodní léčba, lunární kalendář [online]. Dostupné z: http://www.spektrumzdravi.cz/plicnik-lekarsky-pulmonaria-officinalis