Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria)

Řepík je vytrvalá bylina dorůstající něco málo přes půl metru. Má přímý stonek, který je ve své dolní části chlupatý. Horní část stonku uzavírá žluté květenství uspořádané v klasu či hroznu. Tímto květenstvím se velmi podobá o trochu známější divizně. Jednotlivé kvítky jsou malé a rozkvétají v průběhu léta. Po odkvětu vytvoří lepkavá semena, která je při zachycení na oblečení velmi obtížné odstranit. Také velké listy jsou podobné divizně – jsou až 10 cm dlouhé, přetrhané lichozpeřené. Celá rostlina je jemně chlupatá.  Řepík patří mezi byliny, které preferují sušší a teplejší místa. Roste převážně na severní polokouli v Evropě, Severní Americe i některých oblastech Asie. Používá se především v lékařství, také v kosmetice, jako okrasná rostlina, okrajově v gastronomii.

Popis řepíku lékařského

Jedná se o vytrvalou bylinu, které svědčí především teplá místa. Má krátký, dřevnatý oddenek, ze kterého vyrůstá přímá (ale někdy také větvená), chlupatá lodyha olistěná jen v dolní části. Listy proto připomínají přízemní růžici. Listy jsou lichozpeřené, dlouhé asi 15 cm, jejich vrchní strana je tmavozelená, spodní běloplstnatá. Vlastně celá rostlina je – až na tuto spodní stranu listů – tmavě zelená a má velké množství drobných chloupků. Od července do září se na vrcholku lodyhy objevuje žluté květenství uspořádané v klasovitý hrozen. Jednotlivé květy začínají rozkvétat od jeho spodu a jsou velké asi 1 cm. Vůně květů je příjemně kořenitá a připomíná meruňky.

Řepík původem pochází a roste ve velké části Evropy, v jihovýchodní Asii, Severní Americe a v Mexiku. Daří se mu jak v podhorských oblastech, tak v nížinách, především mírného, ale také středomořského podnebí v lokalitách, kde je sucho a slunečno. Nalézt jej můžeme i u nás na slunných loukách, mezích, křovinách, okrajích cest, v prosvětlených lesích, v pastvinách, na kopcích a svazích, na rumištích a prostě všude tam, kde má dostatek světla a tepla. Převážně jej lze nalézt na vápenitých půdách, ale spokojí se vlastně s jakýmkoliv typem půdy.

Pěstování řepíku lékařského

Pěstování je nenáročné, protože řepík patří k rostlinám plevelovitým – snadno se množí sám. Na půdu je taktéž nenáročný, ačkoliv přece jen dává přednost lehčí, hlinitopísčité půdě, která může být i lehce kamenitá. V žádném případě by ale neměla být zaplevelená – to řepík nesnáší. Výběr místa je také velmi důležitý, protože se jedná o rostlinu suchomilnou a teplomilnou, takže jí budou svědčit především jižní slunečné svahy. Může růst ale také v polostínu mezi keříky či pod ovocnými stromy. Hnojení ani zálivka není nutná, pouze v období úmorného sucha rostlina potřebuje trochu s vláhou dopomoct. Pěstuje se přímo ze semínka či z předpěstovaných sazenic. Pokud na několika již zasazených rostlinách zůstanou květy, snadno se po dozrání semen bylinka na zahradě rozšíří sama.

Pěstování ze semínka

Semínka je možné zakoupit nebo jednoduše nasbírat při procházce přírodou. Vždyť přirozeně se rostlina sama množí díky zvířatům, kterým se lepivá semena opatřená ostny nalepí na srst a následně odpadne a zakoření. Přímý výsev se provádí od poloviny října do prvních mrazů nebo také na jaře. Na jaře se doporučuje před vysetím semena vystavit tzv. studené stratifikaci, což znamená, že se 24 hodin budou máčet ve vodě, která se po 8 hodinách vyměňuje. Poté už se semena mohou zasadit po 4-5 kusech do sponu 40×40 cm. Semena se sejí pouze na povrch půdy, do které se pouze přimáčknou, protože řepík patří mezi světloklíčivé rostliny a ve stínu nebo pod hlínou klíčí špatně. Doba klíčení se velmi liší podle podmínek – pohybuje se mezi 15 a 60 dny.

Pěstování ze sazenic

V březnu až dubnu je možné si ze semínek předpěstovat v teplém pařeništi sazeničky. V pařeništi se povrch zeminy pokryje slabou vrstvou písku, do kterého se vyseje semeno, které se opět zasype slabou vrstvou písku. Písek se poté jemně přitlačí a zalije. Vzešlé sazeničky se přepichují znovu do pařeniště, zalijí se a zpočátku se drží ve stínu. Až poté se postupným větráním a vystavováním slunci otužují, až se nakonec ve druhém vegetačním roce mohou přesadit na záhon do sponu 40×40 cm. Dokud se sazenice neujmou, je třeba je pravidelně a dostatečně zalévat, okopávat, zbavovat plevelu a udržovat v čistotě.

Sklizeň řepíku lékařského

Sbírá se kvetoucí nať, z čehož vyplývá, že období sběru se pohybuje v rozmezí června až září. Sbíraná část musí obsahovat žluté květy a nesmí obsahovat větší příměs semen. Sběr se provádí dvakrát ročně – na začátku kvetení v červnu a poté, co znovu doroste v září, nejpozději do poloviny října. Stonek sbírané květiny nesmí mít průměr větší než 5 mm. Nať se sbírá za suchého počasí a do sběrných nádob se nemačká, protože má tendenci se zapařovat, což je nežádoucí. Sběr se provádí tak, že se rostlina seřízne 10-15 cm nad zemí, aby znovu obrazila a tímto zásahem nezahynula.

Uchování řepíku lékařského

Nať se buď ihned čerstvá spotřebuje nebo je potřeba ji uchovat usušením. Suší se co nejrychleji ve stínu a průvanu. Rozhodně není vhodné ji sušit na slunci, protože nať potom zešedne. Suší se buď v otýpkách, rozprostřená na vodorovné ploše (nejlépe na síťce, aby bylo zaručeno dostatečné proudění vzduchu) nebo přelomená přes šňůru. V průběhu sušení se s ní nijak nemanipuluje. Pokud se suší za použití umělého tepla, teplota by neměla překročit 35 °C. Je potřeba rostlinu usušit opravdu důkladně, protože špatně vysušená snadno plesniví. Poznávacím znakem mohou být snadno drobivé listy. Usušená droga má příjemně kořenitý pach a ostrou chuť. Skladuje se v dobře uzavřené nádobě v temnu a suchu.

Recepty z řepíku lékařského

Řepík v kuchyni nepatří mezi nejoblíbenější byliny, přesto se jej zde využít dá. Kromě čaje se z něj dá vyrobit také víno či další domácí alkoholické nápoje. Hodí se také jako koření na pečená masa a také do dalších pokrmů. Jídlům dodá ostrou kořenitou chuť a velmi příjemné aroma.

Čaj se připravuje tak, že se sušená droga či čerstvá nať zalije horkou vodou, nechá vylouhovat, scedí se a čaj je připraven ke konzumaci. Čaj má příjemnou chuť i vůni a není třeba ho nijak doslazovat. Na přípravu čaje se řepík používá také v bylinných směsích, například s mařinkou a svízelí.

Řepíkové víno se připravuje tak, že se do láhve vloží řepík a světlík, obě bylinky najemno nasekané, zalije se bílým vínem a za občasného protřepávání se směs nechá dva až tři týdny stát. Poté se přecedí a může podávat.

Zajímavý je také pokrm s řepíkem a čočkou. Čočka se uvaří, na pánvi se osmaží cibule, ke které se přidají lístky najemno nasekaného řepíku a podusí se. Pak už se jenom přimíchá čočka se solí a pokrm se může podávat podobně jako čočka nakyselo s párkem či vejcem. Je možné čočku dochutit také dobromyslí, medvědím česnekem a zahustit moukou.

Z této byliny je také možné připravit bylinný likér připomínající fernet. Nasekané bylinky (jalovec, máta, zeměžluč, dubová kůra, řepík, pelyněk, třezalka, kopřiva a puškvorec) se zalijí vínovicí a nechají 14 dní naležet. Tekutina se poté přecedí a přibarví odpáleným cukrem.

Využití řepíku lékařského

1. Potravinářství

V kuchyni se této byliny příliš často nevyužívá. Nejčastěji slouží k přípravě různých nápojů: čajů, likérů, vín. Řepík je možné také použít coby koření ostřejší chuti.

2. Lékařství

Pomáhá v léčbě zánětů v krku, ústech a hrtanu, při angíně a jiných onemocněních v krku či zápalech sliznice dutiny ústní. Dále pomáhá vyléčit namáhané a unavené hlasivky, ztrátu hlasu či přetížené hlasivky po křiku, čímž se hodně osvědčí především lidem, jejichž povolání je závislé na tom, že hodně mluví či zpívají. Pomáhá také při různých nemocech jater, cirhóze či tvrdnutí jater a celkově tento orgán posiluje. Také se využije při nemocech sleziny, ledvin, močového měchýře, syndromu podrážděných střev, tuberkulóze krčních uzlin či chorobách dnes už ne tak rozšířených, jako jsou kurděje či skorbut. Pomáhá při chudokrevnosti, těžkém trávení, bolesti v kříži, rozedmě plic, účinný je také na bércové vředy, křečové žíly či varixy. Léčí také rozšířené srdce. [1]

3. Fytoterapie

V tomto oboru se používá coby lék na nespavost, kdy sušená nať bývá spolu s ostatními bylinami v polštářcích, kde pomáhá usnout.

4. Kosmetika

Zde se řepík používá v pleťových přípravcích, které pomáhají v boji proti akné, dále v přípravcích zubní hygieny (zubní pasty, ústní vody), masážních roztocích na dásně a také je součástí šamponů.

5. Okrasná rostlina

Díky nápaditému žlutému květenství se vysazuje do skalek, zídek, suchých štěrkových či pískových strání pro okrasu.

Nežádoucí účinky řepíku lékařského

Řepík je možné bez vedlejších účinků užívat dlouhodobě, neboť nevykazuje žádnou toxicitu a nehrozí riziko předávkování. Je vhodný pro těhotné i kojící ženy, také pro seniory či nejmenší děti. [2]

Zajímavosti o řepíku lékařském

  • Řepíku se říká také řepíček, konopěnec, útrobník, bylina královská, eupatoria, hepatitis, hřebíček, starček, stouček, varkočky Panny Marie nebo traňk sv. Kunhuty.
  • Známé je také lidové pojmenování byliny coby byliny učitelů, kterým pomáhá při onemocnění hlasivek.
  • Německý název Königskraut znamená v češtině královská bylina a naznačuje, že se jedná o velmi účinnou a velkolepou rostlinu.
  • Znali jej již v období před naším letopočtem – uvádí se totiž, že zachránil život pontskému králi Mithridatu Eupatorovi, jež se otrávil.
  • Řepík byl v minulosti oblíbený na královských dvorech, kde se používal na velké množství nemocí a různých neduhů. A to vše navíc bez rizika předávkování.
  • Také se v minulosti věřilo, že odvrací nepříznivé energie a zahání zlé duchy. Používal se proto v magii k ochraně proti těmto nepříznivým jevům.
  • Jeho další užití bylo například při léčbě střelné rány z muškety nebo existovala pověra, že dokáže vytahovat třísky.

Zdroje:

  1. TREBEN, Maria. Zdraví z boží lékárny: léčivé byliny, rady a zkušenosti. 3. vyd. České Budějovice: Dona, 2003. ISBN 80-7322-039-3.
  2. Bylina se silnými protizánětlivými účinky – Novinky.cz. Novinky.cz – nejčtenější zprávy na českém internetu [online]. Copyright © 2003 [cit. 09.10.2019]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/zena/styl/clanek/bylina-se-silnymi-protizanetlivymi-ucinky-40052999
  3. Řepík lékařský – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98ep%C3%ADk_l%C3%A9ka%C5%99sk%C3%BD
  4. Řepík má protizánětlivé účinky a detoxikuje – Vitalia.cz.cz – chytře na život [online]. Copyright © 2009 [cit. 09.10.2019]. Dostupné z: https://www.vitalia.cz/clanky/repik-ma-protizanetlive-ucinky-a-detoxikuje/
  5. Řepík lékařský: Král bylinek – Deník.cz.Deník.cz [online]. Copyright © [cit. 09.10.2019]. Dostupné z: https://www.denik.cz/zdravi/repik-lekarsky-kral-bylinek-20170925.html
  6. Jak pěstovat řepík – zemina, světlo, umístění, hnojení, přezimování – Bylinky pro všechny.Bylinky pro všechny – Bylinky pro všechny [online]. Copyright © Eva Mlčochová 2010 [cit. 09.10.2019]. Dostupné z: https://www.bylinkyprovsechny.cz/ruzne/domaci-pestovani-bylin-rostlin/2094-jak-pestovat-repik-zemina-svetlo-umisteni-hnojeni-prezimovani
  7. Prodej a pěstování Řepíku lékařského (Agrimonia eupatoria).Bylinková školka Krkonoše [online]. Dostupné z: http://www.bylinkovaskolka.cz/cz/repik-lekarsky.html
  8. Co jste o řepíku určitě nevěděli | Ewita.cz.cz | Svět moderní ženy [online]. Copyright © [cit. 09.10.2019]. Dostupné z:https://www.ewita.cz/co-jste-o-repiku-urcite-nevedeli/

Jana Hlaváčová

Bylinkám jsem se začala věnovat již před čtrnácti lety. Dostala se mi do rukou kniha, ve které byly recepty na přípravu různých kosmetických výrobků z bylinek, které si můžeme připravit i doma – mýdla, tělová mléka, šampony, oleje, balzámy na rty, ale i make-up a mnohé další. Natolik mě to zaujalo, že jsem si všechny kosmetické výrobky začala vyrábět doma, zdravě a bez chemie. Protože jsem byla netrpělivá, tak jsem si všechny potřebné bylinky kupovala. Postupně jsem ale zjistila, že domácí bylinky jsou lepší a začala jsem se o bylinky zajímat ještě z pohledu pěstování, nebo jsem si je nasbírala rovnou v přírodě. Dnes už mám svoje místečka, na která chodím bylinky sbírat. Doma pro ně mám speciální místnost, kde bylinky zpracovávám – suším, nakládám do olejů, pěstuji atd. Chodím na různé kurzy o bylinkách a jejich zdravotních účincích. Protože mě téma velmi zajímá, baví mě o něm psát a dělit se tak o své zkušenosti s jinými.

Atlas bylinek

A

B

C

Č

D

F

G

H

J

K

L

M

O

P

R

Ř

S

Š

T

V

Z